Optick  vl kna
Popt vka po pýenosovìch kapacit ch neust le roste, ale nØkter  m‚dia jsou ji§ dnes vyu§¡v na skoro "na doraz". Pro optick  vl kna to ale neplat¡ - zat¡m mo§n  jeçtØ ani netuç¡me, kam a§ sahaj¡ jejich mo§nosti.

Co vçechno u§ v¡me?

Dneçn¡ informaŸn¡ technologie jsou opravdu velmi hladov‚, pokud jde o pýenosov‚ kapacity. Jejich po§adavky bez pýest n¡ rostou, a tak se neust le hledaj¡ dalç¡ a dalç¡ zp…soby, jak jim vyhovØt. D…le§it‚ pýitom je, §e ýeçen¡ extenzivn¡ho charakteru - tedy zejm‚na pokl dka novìch veden¡ - sice tak‚ pýipadaj¡ v £vahu, ale jsou natolik drah  a n roŸn , §e sama o sobØ nemohou staŸit tempu, s jakìm rostou po§adavky na pýenosovou kapacitu. Proto se celkem z konitØ hledaj¡ tak‚ ýeçen¡ intenzivn¡ho charakteru, tedy takov , kter  se sna§¡ "vytlouci co nejv¡ce" z ji§ existuj¡c¡ch pýenosovìch m‚di¡. Pýitom se ale ukazuje, §e nØkter  existuj¡c¡ pýenosov  m‚dia jsou u§ dnes vyu§¡v na prakticky "na doraz" neboli na samu hranici jejich principi ln¡ch mo§nost¡, a prostor pro dalç¡ r…st jejich pýenosov‚ kapacity je t‚mØý nulovì. Naproti tomu u jinìch m‚di¡ dnes vyu§¡v me jen zlomek jejich celkov‚ pýenosov‚ schopnosti a jejich potenci l dalç¡ho r…stu je velkì. Plat¡ to zejm‚na pro optick  vl kna. S urŸitou m¡rou nads zky je mo§n‚ ý¡ci, §e dnes ani poý dnØ nev¡me, kam a§ pýenosov‚ schopnosti optickìch vl ken sahaj¡. 
Pý¡kladem pýenosov‚ho m‚dia, kter‚ je ji§ dnes vyu§¡v no doslova "na doraz", je tzv. kroucen  dvoulinka. Tedy dva obyŸejn‚ dr ty, veden‚ vedle sebe a pravidelnØ zkroucen‚ do spir ly. D…vod pro jejich zkroucen¡ £zce souvis¡ s jejich vyu§it¡m "na doraz" - podle z kon… fyziky toti§ libovoln‚ dva dr ty veden‚ soubاnØ vedle sebe se v§dy chovaj¡ jako ant‚na. Tak§e nØco do sv‚ho okol¡ vyzaýuj¡, a naopak nØco ze sv‚ho okol¡ pýij¡maj¡ a "pýim¡ch vaj¡" do sign lu, kterì jimi proch z¡. Pravidelnìm pod‚lnìm zkroucen¡m obou vodiŸ… se efekt ant‚ny pouze zmenç¡, ale neodstran¡ zcela. Jestli§e se dnes kroucen  dvoulinka pou§¡v  na kr tk‚ vzd lenosti (do 100 metr…) pro pýenosy dat rychlost¡ a§ 100 megabit… za sekundu, pak je to u§ na hranici £nosn‚ m¡ry vyzaýov n¡ do okol¡. V zem¡ch s pý¡snØjç¡mi hygienickìmi pýedpisy je to dokonce ji§ za touto £nosnou hranic¡ (a tam se potom mus¡ pou§¡vat tzv. st¡nØn  dvoulinka, kter  vyzaýuje m‚nØ). Je mo§n‚, §e jeçtØ dojde k urŸit‚mu zlepçen¡ (dnes je nest¡nØn  kroucen  dvoulinka vyu§¡v na napý. i k pýenos…m rychlost¡ 155 Mb/s pro potýeby ATM), ale urŸitØ to nebude radik ln¡ zvìçen¡ celkov‚ pýenosov‚ kapacity, napý¡klad tis¡cin sobnØ. 
U optickìch vl ken je situace podstatnØ odliçn . Optick  vl kna § dn‚ vyzaýov n¡ ani interference od vnØjç¡ch sign l… netr p¡. Pýedevç¡m ale ze sv‚ podstaty pracuj¡ se svØtlem, kter‚ m  kr tkou vlnovou d‚lku (resp. vysokou frekvenci), ze kter‚ n slednØ vyplìv  velk  ç¡ýka pýenosov‚ho p sma. Sp¡çe by se mØlo ý¡ci obrovsk , ve srovn n¡ se ç¡ýkou pýenosov‚ho p sma jinìch m‚di¡. Pýitom pr vØ ç¡ýka pýenosov‚ho p sma je rozhoduj¡c¡ veliŸinou, kter  urŸuje celkovou schopnost m‚dia pýen çet data. Zat¡mco u jinìch m‚di¡ jsou dneçn¡ technologie schopn‚ vyu§¡t jejich pýenosov‚ schopnosti a§ t‚mØý na hranici teoretick‚ho maxima (kter‚ vyplìv  z tzv. Shannonova teor‚mu), optick  vl kna jsou dnes vyu§¡v na zp…sobem, kterì je opravdu hodnØ hluboko pod oŸek vanìmi teoretickìmi mo§nostmi. 
O nejvØtç¡ "skok" ve vyu§¡v n¡ pýenosovìch schopnost¡ optickìch vl ken se pýed nØkolika m lo lety postarala technologie WDM (Wavelength Division Multiplexing). Jde o to, §e a§ do jej¡ho uplatnØn¡ lid‚ nedok zali potýebnìm zp…sobem oddØlit od sebe r…zn‚ vlnov‚ d‚lky svØtla proch zej¡c¡ho optickìm vl knem tak, aby mohly pýen çet samostatn‚ a na sobØ nez visl‚ datov‚ "proudy". M¡sto toho musela bìt pýen çen  data "nalo§ena" (tzv. "namodulov na") na celì svazek paprsk… r…znìch vlnovìch d‚lek a cel‚ optick‚ vl kno se chovalo jako jedinì pýenosovì kan l. 
Potýebn‚ oddØlen¡ slo§ek (podle jejich vlnov‚ d‚lky - proto "Wavelength") se podaýilo zvl dnout v laboratorn¡ch podm¡nk ch a§ v roce 1985, kdy se tak‚ zrodila cel  technologie WDM. Dnes je tato technologie (Ÿi jej¡ novØjç¡ verze DWDM, Dense Wavelength Division Multiplexing) dostupn  v podobØ komerŸn¡ch produkt…. Jej¡ praktickì efekt je opravdu velmi vìznamnì, proto§e d¡ky WDM, resp. DWDM, nen¡ ji§ nutn‚ pokl dat nov  vl kna tam, kde st vaj¡c¡ ji§ nepostaŸuj¡, proto§e pomoc¡ WDM lze uvnitý jednoho "fyzick‚ho" optick‚ho vl kna vytvoýit v¡ce "virtu ln¡ch" optickìch vl ken, kter  se chovaj¡ jako dosavadn¡ samostatn  vl kna. Nejde pýitom jen o nØjak‚ kosmetick‚ "zdvojen¡" Ÿi "ztrojen¡" - pomoc¡ technik DWDM lze v jednom fyzick‚m vl knØ vytvoýit des¡tky Ÿi týeba stovky samostatnìch pýenosovìch kan l…, ka§dì o n le§itØ velk‚ pýenosov‚ kapacitØ. 
Pý¡kladem, kterì ilustruje nebìval‚ mo§nosti optickìch vl ken, m…§e bìt experiment ln¡ pýenos uskuteŸnØnì v býeznu loåsk‚ho roku pracovn¡ky presti§n¡ch Bellovìch laboratoý¡ v USA: podaýilo se jim dos hnout pýenosov‚ rychlosti terabit… za sekundu (Tb/s) po jedin‚m optick‚m vl knØ na vzd lenost 400 km. D¡ky technice DWDM pýitom po tomto vl knØ pýen çeli 100 "proud…", ka§dì o rychlosti 10 Gb/s. Pravda, byla to zat¡m jen experiment ln¡ z le§itost, tak§e na praktick‚ vyu§it¡ si jeçtØ chv¡li poŸk me. Ale kde vlastnØ le§¡ hranice mo§nost¡ optickìch vl ken? 
Jiý¡ Peterka