Placen¡ po internetu
Zat¡mco v internetovØ vyspØl‚m zahraniŸ¡ se bاnØ plat¡ po internetu kreditn¡mi kartami, u n s tento zp…sob on-line placen¡ prakticky neexistuje a zaŸ¡naj¡ se m¡sto nØj prosazovat r…zn‚ jin‚ alternativy - napý¡klad ýeçen¡ Expandia banky Ÿi placen¡ kartami CCS. Kde jsou ale pý¡Ÿiny tohoto jevu? 

V Ÿem je probl‚m?

SkuteŸnost, §e na Ÿesk‚m internetu to s on-line placen¡m nevypad  nijak r…§ovØ, snad nen¡ týeba pý¡liç rozv dØt. A§ na kosmetick‚ vìjimky nejsou naçe banky ochotn‚ honorovat finanŸn¡ transakce typu MOTO (Mail Order - Telephone Order), pýi kterìch nem  ani banka, ani prod vaj¡c¡ v ruce podepsanì kus pap¡ru od vlastn¡ka £Ÿtu, §e souhlas¡ s proveden¡m pý¡sluçn‚ transakce. D…vodem je skuteŸnost, §e oproti "fyzick‚mu" placen¡ kartou (kdy z kazn¡k stvrzuje transakci vlastnoruŸn¡m podpisem pod pý¡sluçnì pap¡rovì doklad) zde mus¡ bìt vçe postaveno na vz jemn‚ d…vØýe - d…vØýe vçech tý¡ z£ŸastnØnìch stran (kupuj¡c¡ho, prodejce i banky) v to, §e se ostatn¡ strany chovaj¡ korektnØ. Po internetu toti§ nen¡ mo§n‚ fyzicky podepsat nØjakì kus pap¡ru. 
SamozýejmØ t¡m vznik  vyçç¡ m¡ra rizika pro vçechny z£ŸastnØn‚ strany, oproti situaci, kdy je vy§adov n fyzickì podpis kupuj¡c¡ho. Bez nØho pak toti§ m…§e "na ciz¡ £Ÿet" nakupovat kdokoli, kdo zn  £daje o pý¡sluçn‚ kartØ - co§ m…§e bìt jak s m prodejce, m -li nekal‚ £mysly, tak kdokoli jinì, kdo potýebn‚ £daje nØjakìm zp…sobem z¡skal. Zde je dobr‚ si uvØdomit, §e je nemus¡ z¡skat zdaleka jen na internetu. Pokud napý¡klad plat¡te kartou v restauraci Ÿi u benzinov‚ pumpy, tak‚ nØkomu pýed v te £daje o sv‚ kreditn¡ kartØ. M te zaruŸeno, §e on je n slednØ nezneu§ije k n kupu po internetu, kdy§ k tomu nebude v…bec potýebovat v ç podpis? 
Tomuto zvìçen‚mu riziku je mo§n‚ se postavit dvØma zp…soby: pýijmout jej a vyrovnat se s n¡m, nebo jej eliminovat z kazem placen¡ po internetu. 
Prvn¡ varianta je typick  pro "vyspØl‚" zemØ, kde skrze platebn¡ karty proch z¡ velk  Ÿ st vçech plateb. Tam na sebe toto zvìçen‚ riziko zneu§it¡ pýeb¡raj¡ banky, a to d¡ky kreditn¡mu charakteru platebn¡ch karet. V praxi to znamen , §e v okam§iku n kupu banka zaplat¡ za z kazn¡ka ze sv‚ho (neboli poskytne mu kredit), a teprve n slednØ si pý¡sluçnou Ÿ stku vyinkasuje z jeho £Ÿtu (typicky jednou mØs¡ŸnØ, v r mci vy£Ÿtov n¡ jeho plateb). Zde pýitom m…§e doj¡t k tomu, §e z kazn¡k bude rozporovat nØjakou konkr‚tn¡ platbu (nebude s n¡ souhlasit a ned  bance souhlas k tomu, aby si dotyŸnou Ÿ stku strhla z jeho £Ÿtu). Je pak na bance, aby vzniklì rozpor vyýeçila, resp. nesla jeho n sledky (napý¡klad odepsala spornou Ÿ stku, kterou ji§ zaplatila). Cel  tato varianta je samozýejmØ pýijateln  pro banky jen v takov‚ situaci, kdy pod¡l "probl‚m…" na celkov‚m obratu skrze platebn¡ karty je dostateŸnØ n¡zkì (tj. obrat je velkì a probl‚m… m lo). 
SkuteŸnost, §e naçe banky nepodporuj¡ on-line placen¡ pomoc¡ kreditn¡ch karet, m  velmi pravdØpodobn‚ vysvØtlen¡ v tom, §e pomØr "obrat/probl‚my" nepova§uj¡ ze sv‚ho pohledu za £nosnì. ZýejmØ pýedpokl daj¡, §e snah o zneu§it¡ platebn¡ch karet bude hodnØ a eventu ln¡ n sledky zneu§it¡ nebude mo§n‚ pokrìt z vìnos… "poctivìch" transakc¡. Je skuteŸnØ docela pravdØpodobn‚, §e pokus… o zneu§it¡ nejr…znØjç¡ch platebn¡ch mechanism… je u n s v¡ce ne§ v zahraniŸn¡, a naopak celkovì obrat finanŸn¡ch transakc¡ je ni§ç¡. Tud¡§ i celkovì pomØr mezi "korektn¡mi" a "nekorektn¡mi" pý¡pady bude pro banky m‚nØ pý¡znivì. Vezmeme-li v £vahu i jin‚ probl‚my naçich bank (nedobytn‚ £vØry atd.), pak se asi nelze moc divit, §e se jim nechce vstupovat do oblasti on-
-line plateb po internetu a n‚st urŸit  nenulov  rizika. 
Na druh‚ stranØ nelze nevidØt ani to, §e tlak na naçe banky, aby vstoupily do oblasti on-line placen¡, nen¡ nijak velkì. Vz jemn  konkurence mezi bankami zat¡m nen¡ pý¡liç velk  a zýejmØ jeçtØ nepostaŸuje k vytvoýen¡ potýebn‚ motivace pro pýekon n¡ vìçe naznaŸenìch pýek §ek. Pý¡liç velkou motivaci pýitom nevytv ý¡ ani samotnì "on-line trh", kterì je u n s zat¡m velmi skromnì. Je to ale svìm zp…sobem zaŸarovanì kruh, neboœ tento "on-line trh" se nerozv¡j¡ z velk‚ Ÿ sti proto, §e nejsou k dispozici snadn‚, rychl‚ a efektivn¡ metody placen¡ za poskytnut‚ slu§by Ÿi produkty, co§ je zase d no neochotou bank umo§nit on-line placen¡ kreditn¡mi kartami. 
Tento zaŸarovanì kruh maj¡ çanci rozetnout r…zn‚ alternativn¡ mechanismy, kter‚ v souŸasn‚ dobØ vznikaj¡. Jde napý¡klad o dobýe zn mou Expandia banku, kter  umo§åuje a velmi aktivnØ podporuje placen¡ prod vaj¡c¡mu pý¡mo z £Ÿtu sv‚ho klienta. D¡ky tomu, §e skrze technick‚ ýeçen¡ m  samotn  Expandia obØ z£ŸastnØn‚ strany pod svìm "dohledem", jde o velmi bezpeŸnì zp…sob placen¡, kterì prakticky vyluŸuje mo§nost podvod…. Na druh‚ stranØ ale nelze nevidØt, §e jde o ýeçen¡ ryze propriet rn¡, dostupn‚ jen pro klienty zm¡nØn‚ banky (a nut¡c¡ prodejce, aby uzp…sobili sv‚ syst‚my potýeb m n vaznosti na syst‚m Expandia banky). 
Jinìm zaj¡mavìm mechanismem, st le jeçtØ dosti propriet rn¡m, je mo§nost on-line placen¡ po internetu skrze karty CCS. Vyd v  je spoleŸnost CCS ¬esk  spoleŸnost pro platebn¡ karty, a. s., kter  a§ dosud p…sobila hlavnØ v oblasti motorismu (kartami CCS se plat¡ hlavnØ za n kupy pohonnìch hmot u benzinovìch pump). Nyn¡ chce CCS nab¡zet i placen¡ po internetu, a to na kreditn¡ b zi - pýi n kupu zaplat¡ CCS £tratu dr§itele sv‚ speci ln¡ karty (karty Kontakt), a pak si dotyŸnou Ÿ stku n slednØ vyinkasuje z jeho £Ÿtu u libovoln‚ banky umo§åuj¡c¡ inkaso z £Ÿtu (pýi nejbli§ç¡m Ÿtrn ctidenn¡m vy£Ÿtov n¡). CCS t¡m vlastnØ na sebe pýeb¡r  riziko, kter‚ naçe banky dosud nejsou ochotny n‚st. 
Do vìŸtu kandid t… a mo§nìch ýeçen¡ je jistØ týeba zahrnout i protokol SET (Secure Electronic Transactions). Ten je ýeçen¡m, kter‚ ot zku d…vØry nahrazuje technickìmi opatýen¡mi - pýi pou§it¡ SET maj¡ vçechny strany technickìmi prostýedky zajiçtØno, §e se ostatn¡ budou chovat korektnØ. Toto "apriornØ dokonal‚" ýeçen¡ vçak nar §¡ na jeden z sadn¡ probl‚m - je pý¡liç slo§it‚, tاkop dn‚ a drah‚, a tud¡§ se jen nesm¡rnØ obt¡§nØ prosazuje do praxe. U n s jeho implementace z…st v  u§ drahnou dobu ve stadiu pilotn¡ho projektu (za £Ÿasti jedin‚ banky, KB) a nic nenasvØdŸuje brzk‚mu masovØjç¡mu nasazen¡. Pro banky je ale tato alternativa jistØ l kav  v tom, §e z jejich beder sn¡m  prakticky veçker  rizika. 
Pro budouc¡ vìvoj cel‚ho Ÿesk‚ho internetu i celou oblast e-commerce, kter‚ se placen¡ bytostnØ tìk , bude urŸitØ velmi podstatn‚, kter‚ formy on-line placen¡ se prosad¡ do praxe. M lokdo asi pochybuje o tom, §e "on-line trh" je velmi perspektivn¡ a jeho budoucnost obrovsk  - a tak jsme v souŸasn‚ dobØ svØdky prvn¡ch pokus… ukrojit si z tohoto chutn‚ho kol Ÿe co mo§n  nejvØtç¡ sousto. Zat¡m ale hltavØ ukusuj¡ jin¡, zat¡mco banky (s vìjimkou Expandia banky) stoj¡ v pozad¡ a pokukuj¡ po "dokonal‚m" a zcela bezpeŸn‚m ýeçen¡ v podobØ protokolu SET. Ale jak dlouho jeçtØ budou moci st t v povzd l¡, ne§ jim nØkdo obsad¡ celì trh doslova pýed nosem? 
Jiý¡ Peterka