Penφze a dne╣nφ sv∞t
Dne╣nφ sv∞t u╛ nemß ╛ßdnou morßlku. U╛ nehrajφ roli city, rozum nebo slu╣nΘ chovßnφ. Jenom penφze majφ je╣t∞ moc, kterß je navφc Φφm dßl tφm v∞t╣φ.
LidΘ si zaΦali budovat p°edstavu, ╛e za penφze lze koupit ·pln∞ v╣echno. Prozatφm krom∞ zdravφ, ale jinak lze koupit i city nebo hrdost Φlov∞ka, n∞kdy i jeho nßzory. Postavme nynφ mladou holku p°ed rozhodnutφ, jak²m je vybrat si mezi "chud²m" a bohat²m klukem. Myslφm si, ╛e si vybere druhou mo╛nost, i kdy╛ k n∞mu nechovß ╛ßdnΘ city, spoleΦnΘ zßjmy nebo cokoli, co normßln∞ dßvß dohromady pßry. Tahle holka by m∞la city jen k pen∞z∙m.
Znßm jeden takov² p°φpad holky, kterß si svΘ kamarßdy vybφrß jen podle toho, kolik pen∞z majφ. ProΦ se tak chovß? Proto╛e je z velice bohatΘ rodiny a byla vychovßna tak, ╛e ji nikdy nic nechyb∞lo. Je zvyklß na to, ╛e jφ v╣ichni padajφ k nohßm, tak jak to d∞lajφ pro jejφho tatφnka. Myslφ si, ╛e v╣echno co mß je samoz°ejmΘ, a ╛e si to zaslou╛φ, ale ned∞lß pro to v∙bec nic. Kdy╛ se seznßmφ s nov²m Φlov∞kem, ihned po otßzce jak se jmenuje se nenßpadn∞ zeptß, kolik si jeho rodiΦe vyd∞lßvajφ. Jak se potom zßle╛φ jen na odpov∞di. Jestli se domnφvß, ╛e si rodiΦe dotyΦnΘho vyd∞lßvajφ dostateΦn∞ pro jejφ py╣n² a sobeck² nos, zaΦne se s nφm "kamarßdit". Pokud to ale nenφ dostaΦujφcφ, koukne na n∞j jako na odporn² hmyz, kter² musφ b²t okam╛it∞ zlikvidovßn. Co si plßnuje do budoucna? Ze si najde milionß°e, kter² si ji vezme za man╛elku a bude si i nadßle ╛φt jako v bavlnce, tak jak byla zvyklß od rodiΦ∙. Pro ni to je opravdovΘ ╣t∞stφ, ╛e m∙╛e takto ╛φt. Z mΘho to je jen snobsk² zp∙sob ╛ivota, bez vnit°nφho pot∞╣enφ a uspokojenφ.
⌐t∞stφ p°ede nem∙╛e b²t jen pod znamenφm pen∞z. ⌐t∞stφ je n∞co p°irozenΘho. N∞co, co se za penφze nedß koupit. Nenφ to p°ece jenom pohled do plnΘho trezoru nebo na mrzutou tvß° jinΘho Φlov∞ka, kter² vßs sleduje jak si krßΦφte v norkovΘm ko╛ichu kolem n∞ho. Kter² spφ jen v roztrhan²ch v∞cech na kraji chodnφku, kde vßs prosφ o kousek chleba a vy mu odpovφte, ╛e na to penφze nemßte. To u╛ je lakomost.
P°esto se ale v dne╣nφm modernφm sv∞t∞, kter² je na prahu t°etφho tisφciletφ objevuje vφc a vφc lidφ s takovou povahou. Postupem Φasu budou pro ka╛dΘho nejd∙le╛it∞j╣φ penφze a jeho vlastnφ osoba.
Pomal²mi kr∙Φky sm∞°ujeme k vybudovßnφ "sobeckΘho a lakomΘho" Φlov∞ka. Vzbu∩me se te∩, ne╛ bude pozd∞.