Hra se svědomím

„Oh, say, can you see by the dawn´s early light……,“ nesou se slova americké hymny kokpitem letadla F-16. Ještě pár set kilometrů, pak zaměřit, vypálit raketu a hajdy „domů“.
Paul netuší, co se skrývá pod tajným označením cíle T128. Nezbývá mu, než věřit, že tímto cílem je nějaký radar či jiný vojenský objekt a ne budova plná civilistů. Jediné co ví o určeném cíli, jehož kódové označení mu neustále vbíhá mezi slova hymny, je, že se nachází někde uprostřed města. Měla by to být jakási vyšší budova. To, že by se mohlo jednat o radar soudil z toho, že kód T1xx označuje cíl 1.stupně, tedy cíl, jehož likvidace je nezbytná a prioritní. Konečně se nápis T128 uprostřed zaměřovacího skla zbarvil do červena. Paul ještě chvíli počkal, nahlásil svou pozici operátorovi, odklopil víčko na spoušti a zmáčkl červené tlačítko. Po obou stranách letadla to cvaklo, zasvištělo a nejednou vyjely zpod křídel dvě bílé čáry, které zamířily na budovu s jakýmisi anténami na střeše. Paul provedl otáčecí manévr a nabral kurs na mateřskou loď. Celou cestu zpět si opět zpíval americkou hymnu: „……that so proudly we hailed at the twilights last gleaming? Whose broad stripes……“
Když šťastně přistál na lodi, odešel za velitelem podat hlášení a pak šel do kajuty. Nebylo mu zrovna nejlépe a tak skočil do sprchy. Pustil studenou vodu a znovu zpíval: „……and bright stars through the perilous fight. Over the ramparts we watched were so gallantly……“
Mechanici mezitím vyňali z palubního videa kazetu s nahrávkou záběrů kamer v hlavicích raket a kamery sledující raketu z paluby letadla. Za hodinu a půl od přistání přišel Paul do promítací místnosti, aby shlédl nahrávky ze svého letadla. Pustil video a sledoval plátno. Viděl, jak se raketa řítí na prosklenou budovu, viděl lidi, jak bezmocně skrze velká okna sledují blížící se smrt. Pak viděl jen zrnění. Udělalo se mu špatně od žaludku a tak zpíval: „……streaming. And the rockets red glare bombs bursting in air……“ Jakub Kostrba