|
|||
Hlemýžď Sdružení Milovníků Přírody v Mostě se rozhodlo, že zjistí nějaké bližší informace o hlemýždích. O tvorech, o kterých bylo podáno tak málo, neřkuli ještě méně svědectví. Publikace je již připravena v tiskárně (sponzorské dary také), a tak vás nyní seznámíme s průběhem celého testu. Vybraný exemplář s názvem hlemýžď jsme podrobili náročným a důkladným testům v prostředí jim vlastním, ale i nepřirozeném. Samotným začátkem našich testů byl právě onen pověstný hon na toto velice nevyzpytatelné zvíře. Vyrazili jsme do míst, kde se nejvíce vyskytuje - bylo to nedaleko lesní cesty (druhá odbočka před chemičkou), vedoucí do hlubokého lesa. Po nedlouhém týdenním vyčkávání jsme museli okamžitě a rázně zakročit, neboť naše záškodnické léčky způsobem sobě vlastním překonali mravenci a uloupili nám těžce vydobytou kořist - hlemýždě samičku (po mravnečím útoku - už ne pannu). Nakonec se nám podařilo vyhrabat exemplář zpátky z mravenčího příbytku a dopravit ho do naší vysoce moderní a v tajné skále vybudované laboratoře, kde podstoupil první náročný test. Ten ukázal, že oproti původním předpokladům nejedná o hlemýždě-samičku, ale o hlemýždě-hermafrodita. Druhý test, zaměřený na účinky vody, vzduchu, ohně, větru a faxu - tzv. živelný test, jsme aplikovali na objekt třikrát za sebou v pravidelných intervalech, neboť náhodná smršť pokusů, nepodložená profesionálním přístupem by znehodnotila výsledky celého našeho bádání. Po podrobení objektu třetím testem, který byl krátce nazván ultrastrukturálně-terestriální vizuálněhyperčásticový test jsme odvodili tyto výsledky: Samotný hlemýžď se skládá ze dvou hlavních částí: z domečku, obrovské slizké nohy s primitivním mozkem o pěti hemisférách a ze speciálních hmatových identifikačních tykadel, závislých na domečku a noze. Zmapování domečku přineslo světlo do celého výzkumu. Domeček je prázdný, neboť jeho funkčnost je omezena na zimní období roku, kdy se slizská noha vrtošivě rolovacím vertikálním pohybem vsune do domečku. Během čtvrtého testu jsme si vyšli s hlemýžděm na procházku. Nejprv na sebe hlemýžď upozornil mohutným křupnutím a po té jsme ho spatřili v netradiční podobě, která vyvrátila veškeré naše studie. Zdeněk Petrák & kolektiv autorů
|
|||