ČSN 33 0050-826

ČSN 33 0050-826 Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 826: Elektrická zařízení a instalace v budovách (HD 384.2 S1+A1, mod IEC 50(826): 1982)

Tato norma, i když je zařazena jako jedna z kapitol, a to jako kapitola 826 Mezinárodního elektrotechnického slovníku (je již jeho druhým doplněným vydáním), uvádí vlastně terminologii z hlediska základních předpisových norem souboru ČSN 33 2000. Norma definuje tyto důležité termíny:

a) charakterizující instalaci, a to:
- elektrickou instalaci jako sestavu vzájemně spojených elektrických předmětů se vzájemně koordinovanými charakteristikami, - vodiče - střední a pracovní,
- teplotu okolí,
- nouzový napájecí systém a záskokové napájecí zařízení,

b) rozdělující napětí na:
- jmenovité napětí, kterým je instalace označena,
- dotykové napětí jako napětí, které se vyskytuje během poruchy izolace mezi částmi současně přístupnýni dotyku,
- předpokládané dotykové napětí jako napětí, které se může mezi částmi současně přístupnýni dotyku vyskytnout při poruše o zanedbatelné impedanci, a také uvádějící, co je:
- dovolená mez dotykového napětí,
- napětí uzemňovací soustavy proti zemi,
- krokové napětí,

c) z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem norma definuje:
- části živou a neživou, ale také
- cizí vodivou část jako část, která může přivést potenciál, i když není součástí elektrické instalace.

Je nutno rozlišit též nebezpečnou živou část od části, která i když živá je, nemůže nebezpečí, např. z důvodu použitého bezpečného napětí, způsobovat.

Norma dále definuje úraz elektrickým proudem jako patofyziologický účinek elektrického proudu procházejícího tělem člověka nebo zvířete.
V souvislosti s tím zavádí termíny:
- dotyk živé části, který může být v souladu se zahraniční praxí nazýván též přímý dotyk,
- dotyk neživých částí, pro který je možno použít též termín nepřímý dotyk.

Norma definuje a rozlišuje rovněž:
- proud způsobující úraz,
- unikající proud (v instalaci), označovaný též jako svodový proud, což je proud unikající do země nebo do cizích vodivých částí v elektricky nepoškozených obvodech, který je třeba rozlišit od poruchového proudu i od
- rozdílového proudu, což je algebraický součet proudů protékajících všemi živými vodiči obvodu v místě elektrické instalace. (Tento termín se používá zejména v souvislosti s uplatňováním proudových chráničů.)

Dále jsou v tomto oddíle definovány:
- části současně přístupné dotyku,
- dosah ruky,
- kryt,
- přepážka,
- zábrana,
- druhy izolace, a to:
- základní,
- přídavná,
- dvojitá,
- zesílená,
ale také velice důležitý termín, kterým je nebezpečná živá část, tj. část, která může způsobit úraz elektrickým proudem,

d) v oddíle uzemnění je definován kromě jiných termínů:
- ochranný vodič a
- vodič PEN.

V dalších oddílech jsou definovány druhy proudů (nadproud, zkratový proud, vybavovací proud jištění), které jsou důležité pro zajištění bezporuchového provozu zařízení. Dále jsou definovány jednotlivé druhy zařízení (mimo jiné zařízení přenosná, nepřenosná, držená v ruce a upevněná).

V závěru normy jsou v souladu s mezinárodní praxí definovány kvalifikace osob, a to:
- osoby znalé,
- poučené,
- laikové.

Uvedená norma je doplněna novým oddílem ČSN 33 2000, a to ČSN 33 2000-2-21.