příspěvek č. 4
Problematika přizemnění ve
zdravotnických zařízeních
reakce na přednášku ing. Honyse a následující
komentář ing. Kříže
Je nutno souhlasit s názorem ing. Honyse, že přizemnění ochranného vodiče v síti
TN již není perspektivní. Praxe totiž ukazuje, že přizemňování přináší některé
nové problémy. Je známo, že jakékoliv přizemnění zvyšuje riziko vzniku bludných
a často nekontrolovatelných průtoků proudů, které již svojí existencí způsobují
problémy jako je např. nežádoucí interakce do sdělovacích obvodů, pacientských
okruhů atd.
Nová technika umožnila, resp. umožňuje relativně jednoduše provádět některá měření
jako je EEG v místech mimo lékařské pracoviště. Potom je realtivně jednoduché
porovnávat spektrální anlalýzy těchto záznamů na pacientech či dobrovolnicích v
místech naprosto čistých a v místech , kde je předpoklad nebo dokonce zjištění
existence bludných proudů. Veškeré dostupné analýzy ukazují na to, že existence
bludného proudu má vliv na mozkové aktivity. Zjednodušeně se dá říci, že mozková
činnost resp. její aktivita soutěží s vlivy elektromagnetických polí bludných
proudů. Je pravda, že tato nežádoucí interakce nemá stejné následky jako nebezpečné
dotykové napětí - nehrozí tedy přímo zásah elektrickým proudem, ale dlouhodobý
pobyt v takových prostorech (hlavně pak spánek) přináší sníženou ochranyschopnost
organismu, někdy vedoucí až k nádorovému onemocnění. Je třeba mít na paměti, že
v tomto případě neohrožuje osoby v prostoru elektrický proud, ale elektromagnetické
pole bludným proudem generované. EM pole se pohybuje v prostoru kolem vodiče.
Samozřejmě, že největší hustota je na povrchu vodiče. To však neznamená, že
neovlivní mozkovou aktivitu.
Velmi málo pozornosti se věnuje faktu, že vlastním vodičem se pohybuje je nepatrná
část hustoty toku EM a sice část potřebná ke krytí Joulových ztrát. Tok EM pole
se pak od zdroje šíří k zátěži protřednictvím okolí opklopující vodič.
Bohužel praktická měření ukazují, že takto generujícím vodičem může být např.
trubka ústředního topení.
Na povrchu radiátoru se díky nedefinovatelným bludným proudům vytváří
elektromagnetické pole mající negativní vliv na mozkovou činnost. Je potřeba si
uvědomit, že v dnešní době je možné mimo elektroencefalografu provést i
magnetoencefalograf. Provedení magnetoencefalografu dokazuje, že magnetická složka
elektromagnetického pole produkovaného mozkem je snímatelná na vzdálenost až 1 metr
od klienta. Není těžké si představit, co se děje v prostoru mezi zmíněným
radiátorem a mozkem. Dojde k superposici daných polí - vznikne pole nové trvale
působící na mozek.
Mozková aktivita se pohybuje ve frekveční oblasti od cca 2 Hz do 50 Hz.
Dalším nepříjemným efektem přizemnění je zkušenost, že neidentifikovatelný
bludný proud dokáže znehodnotit provoz jinak zcela správně fungující JIP či ARA ve
zdravotnických zařízeních. Na vlastní oči jsem viděl, co způsobilo v JIP obyčejné
přizemnění míchačky zedníků při nahodilé stavbě.
Na druhé straně je samozřejmě pravdou, že potenciál ochranných vodičů musí zůstat
co nejblíže k potenciálům země. Domnívám se, že již existují i jiné prostředky,
jak tuto nutnost zajistit. Jedna z možností je využití povelové sítě. Myšlenka je
založená na tom, že důležité body resp. potenciál v důležitých bodech je v
interavalech snímán a vyhodnocován v rámci programu. Pokud dojde k vychýlení od
normálu, síť zasáhne. Veškerá komunikace jde po napájecích vodičích. Myšlenka
je tedy v tom, že z přizemnění (či jiného místa) se stává pozorovací bod s určitou
inteligencí přenosu informace. Pomocí monitorování sítě pak lze i zpětně
identifikovat změny. Toto řešení je daleko perspektivnější.
Vše nasvědčuje, že tento způsob nebude ani tak drahý, jak by mohlo na první pohled
vypadat.Vše lze zařadit do integrovaného řídícího systému s uznávanými
standardy.
Značnou výhodou podobného systému je rychlost zásahu a velmi dobrá orientace - tedy
i orientace v tom, co způsobuje i cizí porucha, o čemž se ing. Honys také v přednášce
zmiňuje.
Mezinárodní normy sice nebojují proti přizemnění, ale jsou vytvářeny všechny předpoklady,
aby přizemnění nemusela být realizována. Příkladem pak může být využití
systému ESCHELON.
Důležité je proto dát prostor i pro realizace jiných opatření. Nízké náklady přizemnění
jsou pouze relativní.
Problému cizí poruchy se také věnuje malá pozornost. Cizí porucha může generovat
nejenom riziko nebezpečného dotykového napětí, ale i nebezpečného
elektromagnetického pole, které zapříčiní i zřícení chodu JIP či operačního
sálu.
Zkušenosti s takovým druhem provozu jako je JIP či datové sítě ukazují, že výhodnější
je ochrana vypnutím, než obtoky proudu pospojením.
Milan Zkoutajan
Kontakt: nadeje@mtr.cz
AVEKO divize Medica, Bránská 7
571 01 Moravská Třebová