příspěvek č. 4

Problematika přizemnění ve zdravotnických zařízeních
reakce na přednášku ing. Honyse a následující komentář ing. Kříže

Je nutno souhlasit s názorem ing. Honyse, že přizemnění ochranného vodiče v síti TN již není perspektivní. Praxe totiž ukazuje, že přizemňování přináší některé nové problémy. Je známo, že jakékoliv přizemnění zvyšuje riziko vzniku bludných a často nekontrolovatelných průtoků proudů, které již svojí existencí způsobují problémy jako je např. nežádoucí interakce do sdělovacích obvodů, pacientských okruhů atd.
Nová technika umožnila, resp. umožňuje relativně jednoduše provádět některá měření jako je EEG v místech mimo lékařské pracoviště. Potom je realtivně jednoduché porovnávat spektrální anlalýzy těchto záznamů na pacientech či dobrovolnicích v místech naprosto čistých a v místech , kde je předpoklad nebo dokonce zjištění existence bludných proudů. Veškeré dostupné analýzy ukazují na to, že existence bludného proudu má vliv na mozkové aktivity. Zjednodušeně se dá říci, že mozková činnost resp. její aktivita soutěží s vlivy elektromagnetických polí bludných proudů. Je pravda, že tato nežádoucí interakce nemá stejné následky jako nebezpečné dotykové napětí - nehrozí tedy přímo zásah elektrickým proudem, ale dlouhodobý pobyt v takových prostorech (hlavně pak spánek) přináší sníženou ochranyschopnost organismu, někdy vedoucí až k nádorovému onemocnění. Je třeba mít na paměti, že v tomto případě neohrožuje osoby v prostoru elektrický proud, ale elektromagnetické pole bludným proudem generované. EM pole se pohybuje v prostoru kolem vodiče. Samozřejmě, že největší hustota je  na povrchu vodiče. To však neznamená, že neovlivní mozkovou aktivitu.
Velmi málo pozornosti se věnuje faktu, že vlastním vodičem se pohybuje je nepatrná část hustoty toku EM a sice část potřebná ke krytí Joulových ztrát. Tok EM pole se pak od zdroje šíří k zátěži protřednictvím okolí opklopující vodič.
Bohužel praktická měření ukazují, že takto generujícím vodičem může být např. trubka ústředního topení.
Na povrchu radiátoru se díky nedefinovatelným bludným proudům vytváří elektromagnetické pole mající negativní vliv na mozkovou činnost. Je potřeba si uvědomit, že v dnešní době je možné mimo elektroencefalografu provést i magnetoencefalograf. Provedení magnetoencefalografu dokazuje, že magnetická složka elektromagnetického pole produkovaného mozkem je snímatelná na vzdálenost až 1 metr od klienta. Není těžké si představit, co se děje v prostoru mezi zmíněným radiátorem a mozkem. Dojde k superposici daných polí - vznikne  pole nové trvale působící na mozek.
Mozková aktivita se pohybuje ve frekveční oblasti od cca 2 Hz do 50 Hz.
Dalším nepříjemným efektem přizemnění je zkušenost, že neidentifikovatelný bludný proud dokáže znehodnotit provoz jinak zcela správně fungující JIP či ARA ve zdravotnických zařízeních. Na vlastní oči jsem viděl, co způsobilo v JIP obyčejné přizemnění míchačky zedníků při nahodilé stavbě.
Na druhé straně je samozřejmě pravdou, že potenciál ochranných vodičů musí zůstat co nejblíže k potenciálům země. Domnívám se, že již existují i jiné prostředky, jak tuto nutnost zajistit. Jedna z možností je využití povelové sítě. Myšlenka je založená na tom, že důležité body resp. potenciál v důležitých bodech je v interavalech snímán a vyhodnocován v rámci programu. Pokud dojde k vychýlení od normálu, síť zasáhne. Veškerá komunikace jde po napájecích vodičích. Myšlenka je tedy v tom, že z přizemnění (či jiného místa) se stává pozorovací bod s určitou inteligencí přenosu informace. Pomocí monitorování sítě pak lze i zpětně identifikovat změny. Toto řešení je daleko perspektivnější.
Vše nasvědčuje, že tento způsob nebude ani tak drahý, jak by mohlo na první pohled vypadat.Vše lze zařadit do integrovaného řídícího systému s uznávanými standardy.
Značnou výhodou podobného systému je rychlost zásahu a velmi dobrá orientace - tedy i orientace v tom, co způsobuje i cizí porucha, o čemž se ing. Honys také v přednášce zmiňuje.
Mezinárodní normy sice nebojují proti přizemnění, ale jsou vytvářeny všechny předpoklady, aby přizemnění nemusela být realizována. Příkladem pak může být využití systému ESCHELON.
Důležité je proto dát prostor i pro realizace jiných opatření. Nízké náklady přizemnění jsou pouze relativní.

Problému cizí poruchy se také věnuje malá pozornost. Cizí porucha může generovat nejenom riziko nebezpečného dotykového napětí, ale i nebezpečného elektromagnetického pole, které zapříčiní i zřícení chodu JIP či operačního sálu.

Zkušenosti s takovým druhem provozu jako je JIP či datové sítě ukazují, že výhodnější je ochrana vypnutím, než obtoky proudu pospojením.

Milan  Zkoutajan

Kontakt: nadeje@mtr.cz
AVEKO divize Medica, Bránská 7
571 01 Moravská Třebová