příspěvek č. 16

Jsem velice rád, že příspěvek týkající se výpočtu impedancí smyčky natolik zaujal účastníky konference, že se zabývají i dalšími aspekty, které mohou ovlivnit jak výpočet impedance smyčky, ale i zkratové proudy.

Zcela souhlasím s autorem příspěvku, že při hlubším teoretickém výpočtu se nám objeví další výchozí podmínky, ať je to vlhkost dielektrika, vliv impedance při jejím částečném nahrazení činným odporem vodičů, vliv frekvence přechodových dějů, vliv elektromagnetického pole příp. další vlivy.

Samozřejmě zavedením kvantové fyziky do celé teorie výpočtu bychom zcela bezpečně získali jiný pohled na daný problém.

Zde bych chtěl požádat zpracovatele příspěvku, zda by nemohl přispět k rozšíření pohledu na výpočet impedance smyčky příp. zkratových proudů zpracováním několika teoretických příkladů a porovnáním výsledků s praktickými, samozřejmě že značně zjednodušenými a tedy i méně přesnými výsledky.

Při měření impedance smyčky vycházím z ČSN EN 61557-3 (35 6230), kde v čl. 4.1 je uvedeno:

Maximální procentová pracovní chyba v označeném nebo udaném měřícím rozsahu nesmí přeskočit +- 30 % od měřené hodnoty jako konvenční (smluvní) hodnoty, jak je stanoveno v tab. 1. Pracovní chyba platí za jmenovitých pracovních podmínek, uvedených v IEC 1557-1 s následujícím doplněním:

- zkoušený obvod bez zatížení

- napájecí napětí v rozmezí 85 % až 110 % jmen. napětí sítě, pro něž je zařízení určeno

- kmitočet sítě v rozmezích 99 % až 101 % jmen. kmitočtu sítě, pro něž je zařízení konstruováno

- napětí a kmitočet sítě se během měření udržují na konstantní hodnotě

- obvod zatížený zatěžovacím zařízením. Je-li jako zatěžovací zařízení použit odpor, musí být účiník zkoušeného obvodu lepší než 0,95. Je-li k zatěžování použita impedance, nesmí rozdíl mezi fázovým úhlem zkoušeného obvodu a úhlem impedance překročit 18o.

Jak je z citace ČSN EN 61557-3 zřejmé, je povolená pracovní chyba v procentech poměrně veliká a domnívám se, že chyby zavedené do výpočtu v důsledku zjednodušení nedosáhnou povolenou chybu měření.

Přesto bych byl velmi rád, kdyby se autor příspěvku  mohl zabývat hlubším teoretickým výpočtem, kterým by příp. zdůvodnil, že pracovní procentová chyba stanovená cit. normou je v praxi použitelná. Jako výchozí parametry bude vhodné použít pracovní podmínky stanovené cit. normou.

 
Bedřich Hák