Všeobecné bezpečnostní předpisy
Práce elektrotechnika není zpravidla jen činností na el. zařízeních, ale je doprovázena i činnostmi, které odpovídají jiným profesím. Každý elektrotechnik bývá zároveň řidičem, zámečníkem, zedníkem atd. V těchto profesích je vystaven rizikům, které neřeší bezpečnostní předpisy pro práci v elektrotechnice, ale jsou řešeny předpisy jinými. Proto zde uvádíme základní informace o této problematice.

Zákoník práce
Pokud nejsme podnikající fyzickou osobou, je většina z nás zaměstnancem. Vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravuje zákoník práce (ZP) - zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů (poslední úplné znění je zveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 126/1994 Sb.), který je zároveň i základním předpisem bezpečnosti práce. Neznalost zákona neomlouvá, a proto jsou dále uvedeny základní požadavky ZP.

Práva a povinnosti zaměstnance
Každý zaměstnanec má podle § 135 Zákoníku práce určitá práva. K nejdůležitějším patří:
- právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- právo na informace o nevyhnutelných rizicích jeho práce a na informace, jak se proti nim chránit,
- právo odmítnout vykonat práci, o níž má důvodně pochybnosti, že ohrožuje život a zdraví jeho nebo jiných osob.
Práva zaměstnance zpravidla zná každý. Zaměstnanec má i povinnosti, k nimž zejména patří:
- konat osobně práci podle pokynů zaměstnavatele ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň,
- být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby,
- každý je povinen dbát o bezpečnost vlastní i ostatních, které může svou prací ohrozit,
- dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení, ochrany zdraví při práci,
- dodržovat ostatní předpisy a pokyny pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené pracovní postupy, s nimiž byl řádně seznámen,
- při práci používat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení,
- účastnit se školení a výcviku organizovaného zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- podrobit se právními předpisy stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám,
- na pracoviši nepožívat alkoholické nápoje a návykové látky (v pracovní době i mimo tato pracoviště), pod jejich vlivem nenastupovat do práce,
- na pracovištích, kde je to stanoveno, dodržovat zákaz kouření,
- oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které mohou ohrozit bezpečnost a zdraví při práci, pomáhat při jejich odstraňování,
- podrobit se vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek.

Poznámka:
Zákoník práce upravuje hlavně pracovněprávní vztahy. Pro zaměstnance patří k nejdůležitějšímu při nástupu do zaměstnání vyžadovat od zaměstnavatele sepsání písemné pracovní smlouvy, ve které je uveden druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce. Je dobré zde uvést i pracovní dobu a odměnu za vykonanou práci. Sepsáním pracovní smlouvy se předchází dalším případným sporům.

Obecné povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatel je povinen:
- přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet mu podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat pracovní podmínky stanovené právními předpisy, případně kolektivní smlouvou,
- při nástupu do práce seznámit zaměstnance s interními předpisy a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při práci dodržovat,
- stanovit týdenní pracovní dobu (nejvýše 43 hodin),
- pracovní dobu rozvrhnout na jednotlivé dny v týdnu při splnění následujících podmínek:
a) v jednom dnu nejvýše 9,5 hod.,
b) nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hod,
c) nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 32 hod,
- stanovit začátek a konec pracovní doby,
- poskytnout nejdéle po 5 hod nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v délce 30 min, která se započítává do pracovní doby,
- nařizovat přesčasovou práci v rozsahu maximálně 8 hod týdně a 150 hod ročně (více jen na základě povolení místně příslušného Úřadu práce),
- poskytovat příplatek za práci přesčas ve výši 25 % mzdového tarifu, za práci v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu ve výši 50 % mzdového tarifu, ve svátek 100 %,
- určit zaměstnanci čerpání dvou týdnů dovolené v kalendářním roce a proplatit mu náhradu mzdy za dovolenou ve výši průměrného výdělku,
- zaměstnávat ženy, těhotné ženy a mladistvé jen pracemi, které jsou pro ně fyzicky přiměřené (mít zpracován vlastní seznam prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do devátého měsíce po porodu a mladistvým),
- nezaměstnávat mladistvé prací přesčas a prací v noci (mladistvý je do 18 let),
- při odměňování mladistvých nepoužívat takový způsob odměňování, který by motivoval k takovému zvyšování pracovních výsledků, jež by mohlo vést k ohrožení jejich bezpečnosti,
- nezaměstnávat mladistvé takovými pracemi, kde jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob.

Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti práce
Dosud uváděné povinnosti zaměstnavatele jsou povinosti všeobecné, vyplývající z obecných ustanovení zákoníku práce. Hlava pátá zákoníku práce obsahuje přesnější ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Z nich vyjímám:
- vyhledávat, posuzovat a hodnotit riziko ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a činit opatření k jejich ochraně,
- uvádět do provozu a provozovat stroje, zařízení, provozní prostory a zavádět technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení,
- přijímat opatření pro poskytování první pomoci, zdolávání havárií, požárů, evakuace zaměstnanců apod.,
- nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která není přiměřená jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti,
- seznamovat zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat znalosti těchto předpisů a vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
- pravidelně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti práce a odstraňovat zjištěné závady,
- zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci a oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě,
- neposuzovat jako neplnění povinností, když zaměstnanec nevykonal práci, o níž se domníval, že vážně a bezprostředně ohrožuje život a zdraví jeho nebo jiných osob,
- nepoužívat takový způsob odměňování, které by vedlo při zvyšování výkonu ke zvýšenému nebezpečí úrazu,
- novými technologiemi, mechanizací a automatizací nahrazovat fyzicky namáhavé práce a práce ve stížených pracovních podmínkách,
- požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uplatňovat také při sjednávání dovozu strojů, zařízení, technologií, materiálů, nástrojů,
- organizovat jednou ročně prověrky bezpečnosti práce na všech pracovištích, odstraňovat zjištěné nedostatky,
- provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení jako součást preventivní údržby, touto činností pověřovat kvalifikované osoby,
- zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci při vývoji a výzkumu a zajišťovat, aby projekty a projektová dokumentace splňovaly požadavky BOZP v souladu s vývojem techniky,
- zajišťovat podmínky pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností.

Periodické školení
Povinností zaměstnavatele je pravidelně ověřovat znalosti bezpečnosti práce u svých zaměstnanců. Interní předpis zaměstnavatele musí stanovit, co je konkrétně skryto za pravidelností (1x ročně, za 2 roky, ne déle než za 3 roky).