Přiřazení jištění k vedení podle mezinárodní a evropské normy
ve vztahu k přiřazení podle ČSN

Pravidlo I₂ <  1,45 × I_z můžeme dále rozepsat pomocí součinitele k₂, který vyjadřuje poměr mezi proudem I₂ zajišťujícím účinnou funkci jisticího prvku ke jmenovitému proudu I_n tohoto prvku. Pak nám vychází
        I₂ = k₂I_n  <  1,45 × I_z
a z toho
        I_n  < (1,45/ k₂) × I_z
a vidíme, že dostáváme vlastně vztah podle normy ČSN
        In  < K × I_z ,
        kde K = 1,45/ k₂ .

Hodnota součinitele k₂  je různá podle povahy ochranného prvku a jeho jmenovitého proudu:
- pro pojistky se hodnota k₂ pohybuje od 1,6 do 1,9 (včetně),
- pro jističe na menší proudy je k₂  rovno 1,45, pro ostatní jističe se jeho hodnota pohybuje v závislosti na jejich jmenovitém proudu mezi 1,25 a 1,3.

Z toho vychází součinitel K
- pro pojistky K = 0,76 až 0,9,
- pro menší jističe K = 1 a
- pro jističe na větší proudy K = 1,12 až 1,16.

Vzhledem k předchozí podmínce I_B  < I_n <I_z  však součinitel K větší než 1 být nemůže, takže podle evropské normy se jističe k vedení mohou přiřazovat se součinitelem K = 1. Pak pro ně platí podle mezinárodní normy i evropského harmonizačního dokumentu jediná podmínka:
        I_B  < I_n  <I_z .

Upozornění
Uvedená podmínka však podle ČSN 33 2000-6-61 není postačující a musí se doplnit ověřením teploty při přetíženích vypínaných jističem.