Na začátek kapitoly
Určení součinitele přiřazení jisticího prvku k vedení K


Jak se přesně určený součinitel K využívá?

Určení součinitele:
Součinitel přiřazení jisticího prvku proti přetížení k vedení K se určí tak, aby jakýkoliv nadproud ve vedení byl jisticím prvkem přerušen dříve, než teplota jádra jištěného vodiče nebo kabelu překročí dovolenou teplotu při přetížení.


Postup je takový:
1) Pro zvolený jisticí prvek, jehož jmenovitý proud je nižší než dovolené proudové zatížení vedení, se z jeho ampérsekundové charakteristiky odečtou pro několik zvolených nadproudů jim odpovídající vypínací časy. To jsou časy, po jejichž uplynutí bude zvolený nadproud v chráněném vedení vypnut.


2) Pro každý vypínací čas odečtený pro zvolené nadproudy se z oteplovacích charakteristik jištěného vedení určí teplota v okamžiku, kdy je nadproud jisticím prvkem přerušen.


a) Pokud dovolená teplota při přetížení není při žádném nadproudu překročena (tj. jisticí prvek přeruší nadproud vždy dříve, než vodič dosáhne této dovolené teploty), je jisticí prvek řádně zvolen.


b) Jestliže je dovolená teplota při přetížení při některém nadproudu překročena (tj. jisticí prvek přeruší nadproud až po překročení této dovolené teploty), jisticí prvek nevyhovuje a postup se musí opakovat s jisticím prvkem, jehož jmenovitý proud je o stupeň nižší.


3) K přesnému určení součinitele K se využijí tzv. teoretické charakteristiky jisticího prvku daného typu. To jsou uměle zkonstruované charakteristiky daného typu jisticího prvku pro teoretické jmenovité proudy ležící mezi jmenovitými hodnotami ze řady skutečných jmenovitých hodnot daného typu jisticího prvku. Tyto teoretické charakteristiky jsou interpolačně včleněny mezi chatakteristikami pro skutečné jmenovité hodnoty jisticího prvku. Pro přesné určení součinitele K přiřazení daného typu jisticího prvku k danému vedení se postupuje obdobným způsobem jako podle bodu 2), avšak s tím rozdílem, že je snaha na základě teoretických charakteristik určit, pro jaký teoretický jmenovitý proud dosáhne v nejnepříznivějším případě chráněné vedení teplotu, která je nejbližší nižší k dovolené teplotě vedení při přetížení. Součinitel K získáme z definičního vztahu
        In  < K × Iz
tj. jako podíl teoretického jmenovitého proudu jisticího prvku In a dovoleného proudového zatížení jištěného vedení Iz:
        K = In / Iz
(Metody lineární interpolace je možno využít rovněž při konečném upřesňování hodnoty součinitele K.)