Ochrana p°ed nebezpeΦn²m dotykem ne₧iv²ch Φßstφ

Zßkladnφm cφlem tΘto ochrany je v p°φpad∞, ₧e dojde k poruÜenφ ochrany p°ed nebezpeΦn²m dotykem ₧iv²ch Φßstφ, zabrßnit tomu, aby nap∞tφ, kterΘ se v tom p°φpad∞ objevφ na ne₧iv²ch Φßstech, bylo nebezpeΦnΘ.
Tento cφl se zajiÜ¥uje:
- samoΦinn²m odpojenφm od zdroje, pokud se vyskytne porucha,
- dalÜφm stupn∞m izolace, tzv. p°φdavnou izolacφ, kterß zabrßnφ pr∙chodu proudu, jestli₧e dojde k pr∙razu zßkladnφ izolace (resp. prochßzejφcφ proud omezφ na bezpeΦnou hodnotu),
- omezenφm poruchovΘho proudu opat°enφm na stran∞ zdroje,
- vyrovnßnφm potencißl∙ mezi ne₧iv²mi Φßstmi a okolφm se omezφ velikost proudu prochßzejφcφho t∞lem (uplat≥uje se jen v²jimeΦn∞ p°i dodr₧enφ dalÜφch bezpeΦnostnφch opat°enφ).

Ochrana samoΦinn²m odpojenφm

od zdroje pracuje na tom principu, ₧e poruchov² proud vznikl² p°i pr∙razu izolace mezi ₧ivou a ne₧ivou Φßstφ uvede do Φinnosti ochrann² prvek, a ten odpojφ elektrickΘ za°φzenφ nebo obvod s poruchou od zdroje.
P°itom v principu nenφ ji₧ tak d∙le₧itΘ, kam se poruchov² proud odvede, ani jak²m zp∙sobem se bude vyhodnocovat. PodstatnΘ je, aby v∙bec pot°ebn² poruchov² proud, na n∞j₧ bude ochann² prvek reagovat, p°i poruÜe vznikl. Z toho d∙vodu musφ b²t ne₧ivß Φßst prost°ednictvφm ochrannΘho vodiΦe PE spojena se zemφ.
Aby se po dobu, ne₧ budou za°φzenφ nebo obvod s poruchou odpojeny od zdroje, zabrßnilo vzniku vysok²ch dotykov²ch nap∞tφ na ne₧iv²ch Φßstech a takΘ aby se zv²Üil vyhodnocovan² poruchov² proud odchßzejφcφ z ne₧ivΘ Φßsti pod nap∞tφm, provßdφ se tak zvanΘ pospojovßnφ.

Uzemn∞nφ ne₧iv²ch Φßstφ elektrick²ch za°φzenφ a pospojovßnφ jsou tedy, krom∞ funkΦnosti ochrannΘho prvku, hlavnφmi podmφnkami ochrany samoΦinn²m odpojenφm od zdroje.
Podle toho, jak²m zp∙sobem je post°ednictvφm ochrannΘho vodiΦe toto spojenφ provedeno, se
- rozliÜujφ druhy sφtφ (TN, TN-C, TN-S, TN-C-S, TT, IT) a
- uplat≥ujφ r∙znΘ ochrannΘ prvky podle zp∙sobu, kter²m vyhodnocujφ poruchovΘ poudy. (Na vyhodnocenφ velk²ch poruchov²ch proud∙ postaΦφ pojistky a jistiΦe, malΘ proudy musφ b²t vyhodnocovßny chrßniΦi, pop°. hlφdaΦi izolaΦnφho stavu.)
Elektrickß za°φzenφ, jejich₧ ochrana p°ed nebezpeΦn²m dotykem ne₧iv²ch Φßstφ je zajiÜt∞na samoΦinn²m odpojenφm, majφ prost°edek pro p°ipojenφ ochrannΘho vodiΦe a naz²vajφ se elektrickß (elektronickß) za°φzenφ (p°edm∞ty, spot°ebiΦe, nß°adφ) t°φdy ochrany I.

Ochrana pou₧itφm za°φzenφ t°φdy ochrany II nebo s rovnocennou izolacφ
┌Φelem tohoto zp∙sobu ochrany je v p°φpad∞ poruÜenφ zßkladnφ izolace zabrßnit v²skytu nap∞tφ na p°φstupn²ch Φßstech elektrickΘo za°φzenφ. Ochrana je zajiÜ¥ovßna
- tovßrn∞ vyrßb∞n²m elektrick²m za°φzenφm t°φdy ochrany II, kterΘ spl≥uje po₧adavky p°φsluÜn²ch pedm∞tov²ch norem, nebo
- p°φdavnou izolacφ provedenou v pr∙b∞hu v²stavby (montß₧e) elektrickΘho za°φzenφ, kterΘ samo o sob∞ mß pouze zßkladnφ izolaci,
- zesφlenou izolacφ provedenou v pr∙b∞hu v²stavby (montß₧e) elektrickΘho za°φzenφ u neizolovan²ch ₧iv²ch Φßstφ. IzolaΦnφ kryt musφ b²t zp∙sobil² odolßvat mechanick²m, elektrick²m nebo tepeln²m namßhßnφm, kterß se mohou vyskytnout.
VodivΘ Φßsti krytu ani vodivΘ Φßsti uvnit° krytu se obecn∞ nespojujφ s ochrann²m vodiΦem. TakovΘ spojenφ m∙₧e z funkΦnφch d∙vod∙ p°edepisovat technickß dokumentace za°φzenφ. Ochrann² vodiΦ, izolovan² stejn∞ jako ₧ivΘ Φßsti, vÜak m∙₧e za°φzenφm t°φdy ochrany II prochßzet, aby slou₧il dalÜφm za°φzenφm, jejich₧ napßjecφ obvod za°φzenφm t°φdy ochrany II prochßzφ (viz nap°. izolaΦn∞ krytΘ rozvßd∞Φe).
Elektrickß za°φzenφ, jejich₧ ochrana p°ed nebezpeΦn²m dotykem ne₧iv²ch Φßstφ je zajiÜt∞na uveden²m zp∙sobem, se naz²vajφ elektrickß (elektronickß) za°φzenφ (p°edm∞ty, spot°ebiΦe, nß°adφ) t°φdy ochrany II.

Ochrana elektrick²m odd∞lenφm
┌Φelem elektrickΘho odd∞lenφ je zabrßnit pr∙chodu takovΘho proudu, kter² by p°i dotyku ne₧iv²ch Φßstφ, kterΘ se mohou p°i poruÜe zßkladnφ izolace dostat pod nap∞tφ, zp∙sobil ·raz.

Princip je znßzorn∞n na nßsledujφcφm obrßzku.

Na n∞m vidφme, ₧e zdroj (kter²m m∙₧e b²t transformßtor, generßtor nebo primßrnφ elektrick² Φlßnek) ani cel² napßjen² obvod nejsou nikde, krom∞ mφsta, ve kterΘm doÜlo k poruÜe, spojeny se zemφ. P°i poruÜe se tedy obvod poruchovΘho proudu nem∙₧e nikde uzav°φt. Poruchov² prod neprochßzφ, ani kdy₧ se mφsta s poruchou dot²kß Φlov∞k.
Aby byl uveden² princip dodr₧en, musφ b²t spln∞na °ada podmφnek. P°edevÜφm zdroj musφ b²t dostateΦn∞ izolovßn od ostatnφch obvod∙, zejmΘna napßjecφho obvodu. Pokud je zdrojem transformßtor, dbß se na izolaΦnφ odd∞lenφ mezi jeho vstupnφm a v²stupnφm vinutφm.
To musφ vyhovovat i z hlediska p°ep∞tφ, kterß se v napßjecφ sφti mohou vyskytovat. (podrobnΘ po₧adavky jsou v ╚SN EN 60742:1998 (35 1330): izolaΦnφ odpor mezi vinutφmi 5 M( a zkuÜebnφ nap∞tφ 3 750 V pro b∞₧nou sφ¥ 400 V.) StejnΘ odd∞lenφ jako v transformßtoru mezi vstupnφm a v²stupnφm vinutφm musφ b²t zajiÜt∞no i od ostatnφch obvod∙, a to nejen po celΘ dΘlce vedenφ, ale i v elektrick²ch p°φstrojφch (nap°. ve stykaΦφch).
Podle d°φv∞jÜφch p°edpis∙ (╚SN 34 1010:1965) se z obvodu napßjenΘho z jednoho zdroje mohl napßjet pouze jeden spot°ebiΦ. Dnes je mo₧nΘ z jednoho elektricky odd∞lenΘho obvodu napßjet i vφce spot°ebiΦ∙. V takovΘm p°φpad∞ musφ b²t ne₧ivΘ Φßsti odd∞lenΘho obvodu navzßjem spojeny izolovan²mi vodiΦi neuzemn∞nΘho pospojovßnφ.

Ochrana neuzemn∞n²m mφstnφm pospojovßnφm
spoΦφvß v tom, ₧e vzßjemn²m mφstnφm pospojovßnφm vÜech ne₧iv²ch a cizφch vodiv²ch Φßstφ v urΦitΘm mφst∞ se v tomto mφst∞ zabrßnφ v²skytu nebezpeΦnΘho rozdφlu potencißlu, a tφm takΘ nebezpeΦnoho dotykovΘho nap∞tφ. Soustava mφstnφho neuzemn∞nΘho pospojovßnφ nesmφ b²t v elektrickΘm spojenφ se zemφ p°φmo p°es ne₧ivΘ Φßsti ani p°es cizφ vodivΘ Φßsti. V praxi se tato ochrana omezuje pouze na malß pracoviÜt∞, kde nelze nebo nenφ v²hodnΘ uplatnit jinß ochrannß opat°enφ.
V ╚R se tato ochrana uplat≥ovala i d°φve, ale pouze na zßklad∞ v²jimky z normy. Nynφ je mo₧no ji uplatnit p°i napßjenφ spot°ebiΦ∙ z elektricky odd∞lenΘho obvodu (op∞t pouze malΘho rozsahu). N∞kterΘ zahraniΦnφ podklady uvßd∞jφ u tΘto ochrany nutnost dozoru Φi dohledu nad za°φzenφmi chrßn∞n²mi uveden²m zp∙sobem.

Ochrana nevodiv²m okolφm
spoΦφvß v tom, ₧e v prostoru, v n∞m₧ neexistuje vodivΘ spojenφ p°edm∞t∙ se zemφ ani mezi sebou, nem∙₧e p°i dotyku Φßsti pod nap∞tφm dojφt k pr∙chodu proudu t∞lem. IzolaΦnφ odpor je p°φliÜ velik², tak₧e osoba, kterß se nap°. ne₧ivΘ Φßsti pod nap∞tφm dotkne, bude na potencißlu tΘto ne₧ivΘ Φßsti s poruchou, nebude vÜak ohro₧ena. Z toho pro uvedenou ochranu vypl²vß zßsadnφ po₧adavek - zabrßnit p°ivedenφ jakΘkoliv uzemn∞nΘ Φßsti do prostoru, kde se uvdenß ochrana uplat≥uje. V uvedenΘm prostoru se nesmφ pou₧φvat ochrann² vodiΦ - zßsuvky v n∞m musφ b²t bez ochrannΘho kontaktu (nesmφ se p°inΘst ani elektrick² p°edm∞t t°φdy I napßjen² ze zßsuvky mimo dan² prostor), vodivΘ p°edm∞ty spojenΘ se zemφ (nap°. radißtory ·st°ednφho topenφ) musφ b²t chrßn∞ny nevodiv²mi kryty p°ed dotykem apod.
Z uveden²ch d∙vod∙ se tato ochrana v ╚R neu₧φvala a obecn∞ se u₧φvat nebude. Je vÜak t°eba si uv∞domit, ₧e uplatn∞nφ principu tΘto ochrany, tj. nevodivΘ nebo mßlo vodivΘ okolφ v b∞₧n²ch prostorech v budovßch, v °ad∞ p°φpad∙ z°ejm∞ vß₧n∞jÜφm d∙sledk∙m ·razu elektrick²m proudem skuteΦn∞ zabrßnilo. Tento zp∙sob ochrany se z°ejm∞ uplatnφ v p°φpadech, kdy z technologick²ch d∙vod∙ (v²roba citliv²ch elektronick²ch souΦßstek) bude nutno zajistit elektricky izolovanΘ umφst∞nφ danΘho (v²robnφho) prostoru. Rovn∞₧ v tomto p°φpad∞ bude nutno nad dodr₧enφm veÜker²ch opat°enφ zajistit dozor nebo dohled.

Jak ji₧ bylo °eΦeno, v prostorech s nevodiv²m okolφm je zakßzßno pou₧φvat za°φzenφ t°φdy ochrany I, resp. se u t∞chto spot°ebiΦ∙ nesmφ vyu₧φt ochrann² vodiΦ. Za°φzenφ, kterΘ mß mo₧nost p°ipojenφ ne₧iv²ch Φßstφ prost°ednφctvφm ochrannΘho vodiΦe se zemφ, ale nemusφ ji uplatnit se naz²vajφ elektrickß (elektronickß) za°φzenφ (p°edm∞ty, spot°ebiΦe, nß°adφ) t°φdy ochrany 0I. Elektrickß za°φzenφ t°φdy ochrany 0 ani t°φdy ochrany 0I se v ╚R nesm∞jφ pou₧φvat, resp. se budou moci uplatnit jen v²jimeΦn∞. (Ani IEC pou₧itφ za°φzenφ t°φdy ochrany 0 nedoporuΦuje. Vprostorech s nevodiv²m okolφm doporuΦuje pou₧φvat pokud mo₧no elektrickß za°φzenφ t°φdy II.)