První pomoc při úrazu elektřinou

Účinky proudu na lidský organizmus
Literatura k první pomoci při úrazu elektřinou

Postup při první pomoci

Vyproštění
Nejprve musíme postiženého vyprostit z dosahu el. proudu. Nejlépe vypnutím vypínače, vytažením šňůry ze zásuvky apod. Pokud to není možné, tak odtažením postiženého nebo vodiče, přetržením nebo přeseknutím vodiče, zkratem atd. Zachránce musí dbát na to, aby postižený po vypnutí proudu nespadl z výšky a nezpůsobil si úraz pádem, ale také na to, aby neohrozil sám sebe. Proto je nutné používat izolované pomůcky (suché tyče, hadry, záchranný hák apod.) nebo izolované stanoviště (stůl, bedna, pneumatika, dielektrický koberec). Nesmí se zapomenout na možnost úrazu krokovým napětím, zvláště pomáháme-li někomu, kdo se zranil vysokým napětím.
Pokud postižený hoří, je nutné oheň udusit zamezením přístupu vzduchu např. dekou, kabátem apod.

  Ověření životních funkcí
Po vyproštění musí zachránce zjistit, zda postižený dýchá a má hmatatelný tep (pracuje mu srdce). Pokud není do 7 minut obnoven přívod kyslíku do mozku, může dojít k nevratným změnám na mozku, i když se postiženého později podaří oživit. Některé funkce mozku mohou být trvale poškozeny. Proto má obnova dýchání a srdeční činnosti přednost před ošetřováním jiných poranění.






  Stabilizovaná (zotavovací) poloha
Pokud postižený dýchá, ale je v bezvědomí, uložíme ho do tzv. stabilizované polohy. Otočíme ho na bok, spodní nohu natáhneme, horní pokrčíme v koleni, spodní ruku pokrčíme v lokti a předsuneme před obličej, hlava se zakloní a podloží horní rukou. Uvolníme mu oděv kolem hrudníku, břicha a krku. Postižený se nesmí uložit na záda, protože v důsledku náhlého zvracení by se mohl zadusit.
Když je postižený při vědomí, pohodlně ho uložíme, pokud možno v teple, a podáváme mu teplé nápoje. Nesmí vstát. V důsledku úrazu může nastat poúrazový šok a s ním i problémy s dechem a činností srdce.



  Umělé dýchání
V případě, že postižený nedýchá, ale má hmatatelný tep, zavede se ihned umělé dýchání. Provádí se metodou z plic do plic nebo, pokud to z nějakých důvodů není možné, metodou jinou (např. metodou Silvestra-Brosche). Aby bylo umělé dýchání účinné, musíme odstranit z ústní dutiny překážky (nečistoty, zvratky, zubní protézu apod.).
Umělé dýchání z plic do plic se provádí následujícím způsobem.




Postižený se položí na záda, podloží pod lopatkami (kabátem, rukou) a zakloní se mu hlava (aby došlo k uvolnění dýchacích cest). Záchrance přiklekne z boku k postiženému, položí ruku na jeho čelo, prsty sevře nos postiženého, zhluboka se nadechne, svými ústy obemkne ústa postiženého a plynule vydechuje. Umělý vdech má trvat asi 2 s. Jsou-li ústa křečovitě sevřená, vdechujeme do nosu, u malého obličeje do úst i nosu současně. Frekvence umělých vdechů je 10 až 12 za minutu. Rovněž se musí sledovat, zda se postiženému při vdechu zvedá hrudník. Pokud tomu tak není, jsou neprůchodné dýchací cesty a musí se lépe uvolnit.

I když byl postižený nalezen až delší dobu po úrazu a nedýchá, začne se ihned s umělým dýcháním a pokračuje se až do příchodu lékaře, převezení do nemocnice, nebo dokud postižený nedýchá sám.
Při náhradní metodě umělého dýchání podle Silvestra-Brosche zachránce poklekne za hlavu postiženého. Jeho hlavu zakloní, natočí na stranu a do široka otevře ústa. Uchopí jeho ruce za předloktí, přitiskne je na hrudník, obloukem upažení je vede do vzpažení a zvolna je vrací stejnou cestou. Ze strany a shora je přitiskne na hrudní stěnu. Vdech trvá 2 sekundy, výdech je kratší. Frekvence je asi 20x za minutu. Tento způsob umělého dýchání není tak účinný jako dýchání z plic do plic.



  Nepřímá srdeční masáž
Není-li hmatatelný tep na velkých cévách, je nutno přikročit k nepřímé srdeční masáži. Přitom nesmí být přerušeno umělé dýchání.

Na obnaženém hrudníku vyhledáme dolní konec hrudní kosti (místo, kde se setkávají žebra obou polovin hrudníku). Dlaň ruky se položí asi 3 cm nad hrudní kost.

Na zápěstí položíme dlaň druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou.
Nad postiženého se nakloníme tak, abychom s nataženými horními končetinami v loktech mohli stlačovat hrudní kost do hloubky 4 až 5 cm. Po stlačení se hrudní kost uvolní. To provádíme plynule s frekvencí 80x za minutu. Masáž provádíme, dokud není hmatatelný tep nebo dokud se nedostaví lékař. Je-li k dispozici jen jeden zachránce, provádějí se po 15 stlačeních hrudníku dva vdechy (umělé dýchání nesmíme přerušit).

       

  Přivolání pomoci
Zachránce se snaží přivolat lékaře. Pokud je sám, nesmí postiženého opustit, ale snaží se přivolat pomoc voláním.
Přivolat lékaře nebo dovést postiženého k lékaři je třeba i při malých úrazech el. proudem, kdy zdánlivě nedošlo k poškození zdraví. Průchod el. proudu tělem postiženého může způsobit změny na životních orgánech, jejichž příznaky se mohou projevit až později.

  Ošetření dalších zranění
Případná další poranění se ošetřují až po obnovení dechu a tepu. Pouze silné tepenné krvácení je třeba zastavit přiložením tlakového obvazu. Když obvaz nelze použít, provede se zaškrcení končetiny na její horní třetině. V tom případě je nutné na lísteček vyznačit, kdy bylo škrtidlo přiloženo.
Kryté zlomeniny je nejvhodnější přenechat k ošetření lékaři. V případě otevřené zlomeniny je třeba odstranit oblečení v místě krvácení a ránu opatrně zakrýt. Při tom se musí dát pozor, aby krycí vrstva příliš netlačila na úlomky kostí.
Popáleniny druhého a třetího stupně se ošetří jen přiložením sterilní roušky, obinadla, ručníku, aby se zabránilo infekci při převozu zraněného. Drobné popáleniny se ochlazují vodou (ne tukem, jak se doporučovalo dříve).

  Uvědomění vedoucího pracoviště
Okamžitě, jak to postup záchranných prací a oživovacích pokusů dovolí, je třeba o události uvědomit vedoucího pracoviště.