Petr Matějů a Martin Kreidl Abstrakt pracovního textu Sociálních trendů 7/1998
V tomto textu ukazujeme na příkladu čtyř velmi důležitých kritérií - vzdělání, sociálně-ekonomického statusu zaměstnání, příjmu a sebezařazení v sociální hierarchii -, jak po roce 1989 probíhal proces krystalizace sociálního statusu České republice. Předně ukazujeme, jak se utvářely vazby mezi triádou základních stratifikačních dimenzí společnosti - vzděláním, zaměstnáním a příjmem, dále provádíme analýzu vazeb mezi konzistencí sociálního statusu a subjektivním řazením lidí na sociálním žebříčku a nakonec se zaměřujeme na vztah mezi krystalizací sociálního statusu a politickou orientací. Popsaný vývoj statusové inkonzistence má vzhledem k probíhající společenské transformaci svou logiku. Původně vysoká míra inkonzistence, jev typický pro pozdní socialismus, se snižuje a spolu s tím se zpevňují vazby mezi proměnnými, které tradičně tvoří páteř společenské struktury. Jednoduše řečeno, dochází k postupnému propojování vazeb mezi odpovídajícím vzděláním, zaměstnáním a příjmem. Tyto proměňující se vztahy mezi kompetencemi, zaměstnaneckou pozicí a příjmem mají také své neopominutelné důsledky v oblasti subjektivního sociálního postavení (čím konzistentnější sociální status, tím větší je jeho soulad s percepcí vlastního sociálního postavení) a volebního chování.
|