Předmět výzkumu:
Výzkum Pracovní orientace byl realizován v rámci mezinárodního programu ISSP (Interenational Social Survey Program) celkem v 22 zemích. Tým v každé z participujících zemí aplikoval identický modul dotazníku vyvinutý mezinárodním výzkumným týmem
Základní témata společného modulu byla následující:
Obecné postoje k práci a volnému času
-prácce vs. volný čas,
-pracovní etika,
-práce a osobnost,
-efekty nezaměstnanosti
Organizace práce
-postoje k samostatnému podnikání,
-soukromý vs. státní sektor
-velké vs. malé podniky,
-faktory ovlivňující služební postup
-obsah práce
Kolektivní zájmy- odbory
Organizace výzkumu:
Český výzkum ISSP 96 - Role vlády provedly výzkumné týmy Sociální stratifikace a Ekonomické sociologie, Sociologický ústav AV ČR v rámci projektu Sociální trendy, který je sponzorován Grantovou agenturou ČR. Sběr dat provedla agentura STEM.
Parametry výzkumu:
Základním výběrem byla populace ČR straší 18 let. Na základě požadavku zadavatele byla použita metoda vícestupňového náhodného výběru. S přihlédnutím k současným možnostem přístupu k relevantním databázím a finanční náročnosti byla jako optimální opora výzkumu zvolena databáze VAKUS (Výpočetní a kontrolní ústředna spojů), která zahrnuje všechny domácnosti v ČR platící některou z plateb sdruženého inkasa domácností (elektřina, plyn, televize, rozhlas). Výběrový soubor činil 2000 domácností.
Základní soubor: Populace České republiky starší 18 let. Celkem bylo získáno a do konečného zpracování zařazeno 1097 kompletně vyplněných dotazníků (návratnost 55%).
Postup výběru:
V prvním výběrovém kroku byl vytvořen soubor jednoho sta největších obcí (měst) v České republice. Z každého města byl náhodně vybrán počet deseti adres odpovídající podílu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel České republiky.
Ve druhém kroku byl ze souboru adres domácností všech zbývajících obcí České republiky náhodně vybrán počet deseti adres tak, aby bylo dosaženo velikosti výběrového souboru cca 2000 domácností.Celkem bylo obesláno 1990 domácností.
Ve třetím kroku byl v každé navštívené domácnosti pořízen soupis všech jejích členů starších 18 let. Respondentem se stal ten člen domácnosti, jehož datum narození bylo nejblíže po návštěvě tazatele. Nezastihl-li tazatel vybraného člena domácnosti, byl povinen uskutečnit ještě dva pokusy. Náhradníka z téže domácnosti (další nejbližší datum narození) mohl použít pouze v případě dlouhodobé nepřítomnosti (více než jeden měsíc) vybraného respondenta.
Soubor vykazuje dobrou úroveň reprezantativity a nebyl vážen.
Metoda sběru dat:
Výzkum se uskutečnil ve třech vlnách. První vlna proběhla ve druhé polovině září 1997 (871 respondentů), druhá v období od 21.10.-7.11. (143 respondentů) a třetí od 21.11.-do 31.12. 1997 (83 respondentů). Pro došetření byly použity adresy domácností, které nemohly být použity v předchozích vlnách pro problémy na straně tazatelů. Všichni respondenti (respektive domácnosti, ze kterých se respondenti rekrutovali) byli předem zvláštním dopisem požádáni o spolupráci.
