Guardia Civil, španělský četnický sbor, bude mít poprvé v dějinách poradní sbor z řad příslušníků. Zákon, vypracovaný ministerstvy vnitra a obrany, má dále ulehčit vstup žen do sboru. Jak informuje časopis ABC, bude Guardia Civil poprvé ve své 154leté historii spravována samostatným zákonem a parlament jej má projednávat v nejbližší době. Jeho hlavní novinkou bude vytvoření Rady přísedících z řad příslušníků/příslušnic sboru, která má přijímat návrhy a připomínky z řad četníků. Aby byl usnadněn vstup žen do sboru, upravuje pro ně zákon i podmínky vstupních zkoušek fyzičky. Otěhotní-li příslušnice sboru, má mít nárok na místo, které odpovídá jejímu stavu. Bude-li těhotná v době vstupních zkoušek, zkoušky fyzické kondice se odloží do doby, kdy jí je její stav dovolí. V tu dobu se jí uznají i všechny ostatní dříve složené zkoušky. Od okamžiku vstupu do sboru budou všichni příslušníci Guardia Civil současně vojáky z povolání.

Po vzoru New Yorku a Londýna i Amsterodam (město s rozsáhlou čtvrtí prostitutek a s bistry s marihuanou na jídelním lístku) se rozhodl došlápnout si na přestupkáře a nevychovance. Pět tisíc amsterodamských policistů dostalo poštou domů od komisaře městské policie knížku do kapsy nazvanou něco jako "pouliční moudro". Obsahuje všechny dávno zapomenuté nebo ignorované pokuty za močení na veřejném prostranství, cyklistům jedoucím kudy nemají, agresivním opilcům, tulákům a znečišťovatelům ulic. "Éra zavírání očí je ta tam," říká šéf policie Jelle Kuiper. Zejména mladí policisté si v knížce s chutí listují. "Nosíme ji vždy ve službě s sebou. Pro mne je nahlédnutí do ní nejrychlejším způsobem, jak se správně rozhodnout," řekl zpravodaji deníku Wall Street Journal Marc van As, policejní nováček, se kterým patroluje vždy jeden starší policista.

Tak například urážka policisty stojí viníka základních 250 guldenů (v Kč X 16) a aby strážce zákona nebyl na pochybách, je u kapitolky "urážka policisty" i snímek proslulé pěsti se vztyčeným prostředníkem. Za "divoké močení", tedy na veřejném prostranství, je pokuta 60 guldenů a na připojené fotografii je postava v modrých džínách s tričkem dávající průchod přírodě. Pan Damas van Wagtendong by o tom mohl vyprávět. Byv při této činnosti spatřen, poslal policisty (teď to uznává) nevybíravě do tamních Prčic. Následovala želízka, na 13 hodin ho nepustili domů a pokuta dělala 310 guldenů.

Jak píše Wall Stret Journal, jsou Amsterodamci zrovna v tomto bodu spíše pro "laissez faire", ale snahu o udržení čistoty a pořádku ve městě vítají.

Jmenuje se Craig Kielburger, je mu patnáct let a pokud není někde na cestách, žije a chodí do školy v kanadském Torotnu. Když mu bylo dvanáct, tak slyšel nebo četl, že pákistánská mafie zastřelila stejně starého Iqbala Masiha, který už šest let tkal s dalšími dětmi koberce. Podařilo se mu utéct a začal agitovat proti tamní dětské nucené práci. Soudí se, že až 250 milionů dětí v Asii, Africe a Jižní Americe pracuje jako otroci v dolech, na stavbách nebo v textilkách 16 hodin denně sedm dnů v týdnu, jsou vykořisťovány a prodávány...

Proto torontský žák Kielburger založil ještě se dvěma spolužáky organizaci "Free the Children" (Osvoboďte děti). Teď už existují třetí rok, mezitím vydali stejnojmennou knihu a samozřejmě že jim dnes v Kanadě pomáhá celý štáb dobrovolníků a odborníků, ale iniciativu Kielburgera a jeho kamarádu to jen zmnožuje. Za pomoci přátel a charitativních darů z celého světa jen loni shromáždili kolem 230 000 dolarů, za něž staví například v Indii školu-internát pro 100 dětí, i dojnou krávu k ní obstarali, v oblasti Tamil Nadu stavějí školy dvě. Vybaví je i šicími stroji, aby si děti mohly podle svého rozhodnutí přivydělat. V Mexiku úspěšně agitovali proti praxi policie "čistící" ulice od bezprizorních dětí jejich střílením. "Free the Children" podpořil americký senát, viceprezident Al Gore, Nelson Mandela, anglická královna Alžběta II. A kanadský parlament je podpořil novým zákonem. Usvědčení kanadští sex-turisté zneužívající děti v Asii a Jižní Americe mohou být napříště souzeni a potrestáni následně v Kanadě. Podobný zákon chtějí teď prosazovat i v USA a Evropě.

Ministři vnitra Evropské unie se v Bruselu dohodli, že zřídí počítačovou databázi otisků prstů imigrantů, která bude k dispozici všem 15 členským státům. Má to umožnit identifikaci každého žadatele, kterému jedna ze zemí EU už vstup odmítla nebo ho vyhostila a při existenci otisků prstů nepomohou ani změněné doklady.

"Je to důležité rozhodnutí," řekl po bruselské schůzce britský ministr vnitra. "Kriminální gangy a ekonomičtí imigranti právo azylu zneužívají a musí se tomu udělat přítrž. Tato databáze výrazně zlepší dodržování pravidel." Právě v Británii, ale nejen v ní, je dnes imigrace problémem číslo jedna. Například loni v říjnu tam požádalo o azyl 5010 lidí, to je o 67 % více než v říjnu předchozího roku. Za celý loňský rok bude toto číslo dělat kolem 44 000, což je rovněž rekord. Obecní úřady některých britských měst již nemají volné kapacity ani finance k ubytování imigrantů a navíc se dostávají do sporu s místními žadateli o sociální byty, kteří jsou nyní marnými a rozhorlenými čekateli. Dále roste žebrota a kriminalita.

Ministři vnitra se proto rovněž rozhodli ustavit skupinu expertů, která má zkoumat ekonomické, sociální a bezpečnostní problémy v daných zemích, odkud azylanti hromadně prchají do států EU.

Holanďané v této souvislosti oznámili, že na hranicích instalují kamery, které mají bránit přílivu ilegálních imigrantů nebo kriminálních živlů. Jsou to laserové kamery vyráběné cambridgeskou firmou Neurodynamics a snímky jimi pořízené mohou být mj. během tří vteřin porovnány s tvářemi známých zločinců z počítačové databáze.

SCOOBY, sedmiletý labrador, pracuje jako protidrogový policista ve věznici Garth, poblíž britského Prestonu. Za čtyři roky práce tam odhalil mezi návštěvníky věznice drogy za 300 000 liber (v Kč X 50) a jeho bdělost vedla ke 150 zatčením. Drogy objevil i v dětských plínkách, v invalidním vozíku, dokonce připevněné na ruce dítěte. Jeden čas musela hlídat "jeho policistu" Johna Readera před drogovými mafiány ozbrojená hlídka před jeho domem. "Je to pes jeden v milionu, úspěšný v práci, ale láskyplný, mírný, kámoš dětí. Bohužel musí nejpozději do 12 měsíců s vězeňskou prací skončit," řekla mluvčí správy věznice. Scooby má totiž genetickou vadu labradorů - už v "nejlepším věku" ztrácí zrak. O perfektní důchod se bát nemusí - a lenošit také nebude: už teď je v místním Domově dětí častým návštěvníkem a vítán jako hrdina.

Připravila    
Sylvie KUČEROVÁ