Guardia Civil, Üpan∞lsk² Φetnick² sbor, bude mφt poprvΘ v d∞jinßch poradnφ sbor z °ad p°φsluÜnφk∙. Zßkon, vypracovan² ministerstvy vnitra a obrany, mß dßle ulehΦit vstup ₧en do sboru. Jak informuje Φasopis ABC, bude Guardia Civil poprvΘ ve svΘ 154letΘ historii spravovßna samostatn²m zßkonem a parlament jej mß projednßvat v nejbli₧Üφ dob∞. Jeho hlavnφ novinkou bude vytvo°enφ Rady p°φsedφcφch z °ad p°φsluÜnφk∙/p°φsluÜnic sboru, kterß mß p°ijφmat nßvrhy a p°ipomφnky z °ad Φetnφk∙. Aby byl usnadn∞n vstup ₧en do sboru, upravuje pro n∞ zßkon i podmφnky vstupnφch zkouÜek fyziΦky. Ot∞hotnφ-li p°φsluÜnice sboru, mß mφt nßrok na mφsto, kterΘ odpovφdß jejφmu stavu. Bude-li t∞hotnß v dob∞ vstupnφch zkouÜek, zkouÜky fyzickΘ kondice se odlo₧φ do doby, kdy jφ je jejφ stav dovolφ. V tu dobu se jφ uznajφ i vÜechny ostatnφ d°φve slo₧enΘ zkouÜky. Od okam₧iku vstupu do sboru budou vÜichni p°φsluÜnφci Guardia Civil souΦasn∞ vojßky z povolßnφ.

Po vzoru New Yorku a Lond²na i Amsterodam (m∞sto s rozsßhlou Φtvrtφ prostitutek a s bistry s marihuanou na jφdelnφm lφstku) se rozhodl doÜlßpnout si na p°estupkß°e a nevychovance. P∞t tisφc amsterodamsk²ch policist∙ dostalo poÜtou dom∙ od komisa°e m∞stskΘ policie knφ₧ku do kapsy nazvanou n∞co jako "pouliΦnφ moudro". Obsahuje vÜechny dßvno zapomenutΘ nebo ignorovanΘ pokuty za moΦenφ na ve°ejnΘm prostranstvφ, cyklist∙m jedoucφm kudy nemajφ, agresivnφm opilc∙m, tulßk∙m a zneΦiÜ¥ovatel∙m ulic. "╔ra zavφrßnφ oΦφ je ta tam," °φkß ÜΘf policie Jelle Kuiper. ZejmΘna mladφ policistΘ si v knφ₧ce s chutφ listujφ. "Nosφme ji v₧dy ve slu₧b∞ s sebou. Pro mne je nahlΘdnutφ do nφ nejrychlejÜφm zp∙sobem, jak se sprßvn∞ rozhodnout," °ekl zpravodaji denφku Wall Street Journal Marc van As, policejnφ novßΦek, se kter²m patroluje v₧dy jeden starÜφ policista.

Tak nap°φklad urß₧ka policisty stojφ vinφka zßkladnφch 250 gulden∙ (v KΦ X 16) a aby strß₧ce zßkona nebyl na pochybßch, je u kapitolky "urß₧ka policisty" i snφmek proslulΘ p∞sti se vztyΦen²m prost°ednφkem. Za "divokΘ moΦenφ", tedy na ve°ejnΘm prostranstvφ, je pokuta 60 gulden∙ a na p°ipojenΘ fotografii je postava v modr²ch d₧φnßch s triΦkem dßvajφcφ pr∙chod p°φrod∞. Pan Damas van Wagtendong by o tom mohl vyprßv∞t. Byv p°i tΘto Φinnosti spat°en, poslal policisty (te∩ to uznßvß) nevybφrav∞ do tamnφch PrΦic. Nßsledovala ₧elφzka, na 13 hodin ho nepustili dom∙ a pokuta d∞lala 310 gulden∙.

Jak pφÜe Wall Stret Journal, jsou Amsterodamci zrovna v tomto bodu spφÜe pro "laissez faire", ale snahu o udr₧enφ Φistoty a po°ßdku ve m∞st∞ vφtajφ.

Jmenuje se Craig Kielburger, je mu patnßct let a pokud nenφ n∞kde na cestßch, ₧ije a chodφ do Ükoly v kanadskΘm Torotnu. Kdy₧ mu bylo dvanßct, tak slyÜel nebo Φetl, ₧e pßkistßnskß mafie zast°elila stejn∞ starΘho Iqbala Masiha, kter² u₧ Üest let tkal s dalÜφmi d∞tmi koberce. Poda°ilo se mu utΘct a zaΦal agitovat proti tamnφ d∞tskΘ nucenΘ prßci. Soudφ se, ₧e a₧ 250 milion∙ d∞tφ v Asii, Africe a Ji₧nφ Americe pracuje jako otroci v dolech, na stavbßch nebo v textilkßch 16 hodin denn∞ sedm dn∙ v t²dnu, jsou vyko°is¥ovßny a prodßvßny...

Proto torontsk² ₧ßk Kielburger zalo₧il jeÜt∞ se dv∞ma spolu₧ßky organizaci "Free the Children" (Osvobo∩te d∞ti). Te∩ u₧ existujφ t°etφ rok, mezitφm vydali stejnojmennou knihu a samoz°ejm∞ ₧e jim dnes v Kanad∞ pomßhß cel² Ütßb dobrovolnφk∙ a odbornφk∙, ale iniciativu Kielburgera a jeho kamarßdu to jen zmno₧uje. Za pomoci p°ßtel a charitativnφch dar∙ z celΘho sv∞ta jen loni shromß₧dili kolem 230 000 dolar∙, za n∞₧ stavφ nap°φklad v Indii Ükolu-internßt pro 100 d∞tφ, i dojnou krßvu k nφ obstarali, v oblasti Tamil Nadu stav∞jφ Ükoly dv∞. Vybavφ je i Üicφmi stroji, aby si d∞ti mohly podle svΘho rozhodnutφ p°ivyd∞lat. V Mexiku ·sp∞Ün∞ agitovali proti praxi policie "Φistφcφ" ulice od bezprizornφch d∞tφ jejich st°φlenφm. "Free the Children" podpo°il americk² senßt, viceprezident Al Gore, Nelson Mandela, anglickß krßlovna Al₧b∞ta II. A kanadsk² parlament je podpo°il nov²m zßkonem. Usv∞dΦenφ kanadÜtφ sex-turistΘ zneu₧φvajφcφ d∞ti v Asii a Ji₧nφ Americe mohou b²t nap°φÜt∞ souzeni a potrestßni nßsledn∞ v Kanad∞. Podobn² zßkon cht∞jφ te∩ prosazovat i v USA a Evrop∞.

Minist°i vnitra EvropskΘ unie se v Bruselu dohodli, ₧e z°φdφ poΦφtaΦovou databßzi otisk∙ prst∙ imigrant∙, kterß bude k dispozici vÜem 15 Φlensk²m stßt∙m. Mß to umo₧nit identifikaci ka₧dΘho ₧adatele, kterΘmu jedna ze zemφ EU u₧ vstup odmφtla nebo ho vyhostila a p°i existenci otisk∙ prst∙ nepomohou ani zm∞n∞nΘ doklady.

"Je to d∙le₧itΘ rozhodnutφ," °ekl po bruselskΘ sch∙zce britsk² ministr vnitra. "Kriminßlnφ gangy a ekonomiΦtφ imigranti prßvo azylu zneu₧φvajφ a musφ se tomu ud∞lat p°φtr₧. Tato databßze v²razn∞ zlepÜφ dodr₧ovßnφ pravidel." Prßv∞ v Britßnii, ale nejen v nφ, je dnes imigrace problΘmem Φφslo jedna. Nap°φklad loni v °φjnu tam po₧ßdalo o azyl 5010 lidφ, to je o 67 % vφce ne₧ v °φjnu p°edchozφho roku. Za cel² lo≥sk² rok bude toto Φφslo d∞lat kolem 44 000, co₧ je rovn∞₧ rekord. Obecnφ ·°ady n∞kter²ch britsk²ch m∞st ji₧ nemajφ volnΘ kapacity ani finance k ubytovßnφ imigrant∙ a navφc se dostßvajφ do sporu s mφstnφmi ₧adateli o socißlnφ byty, kte°φ jsou nynφ marn²mi a rozhorlen²mi Φekateli. Dßle roste ₧ebrota a kriminalita.

Minist°i vnitra se proto rovn∞₧ rozhodli ustavit skupinu expert∙, kterß mß zkoumat ekonomickΘ, socißlnφ a bezpeΦnostnφ problΘmy v dan²ch zemφch, odkud azylanti hromadn∞ prchajφ do stßt∙ EU.

Holan∩anΘ v tΘto souvislosti oznßmili, ₧e na hranicφch instalujφ kamery, kterΘ majφ brßnit p°φlivu ilegßlnφch imigrant∙ nebo kriminßlnφch ₧ivl∙. Jsou to laserovΘ kamery vyrßb∞nΘ cambridgeskou firmou Neurodynamics a snφmky jimi po°φzenΘ mohou b²t mj. b∞hem t°φ vte°in porovnßny s tvß°emi znßm²ch zloΦinc∙ z poΦφtaΦovΘ databßze.

SCOOBY, sedmilet² labrador, pracuje jako protidrogov² policista ve v∞znici Garth, poblφ₧ britskΘho Prestonu. Za Φty°i roky prßce tam odhalil mezi nßvÜt∞vnφky v∞znice drogy za 300 000 liber (v KΦ X 50) a jeho bd∞lost vedla ke 150 zatΦenφm. Drogy objevil i v d∞tsk²ch plφnkßch, v invalidnφm vozφku, dokonce p°ipevn∞nΘ na ruce dφt∞te. Jeden Φas musela hlφdat "jeho policistu" Johna Readera p°ed drogov²mi mafißny ozbrojenß hlφdka p°ed jeho domem. "Je to pes jeden v milionu, ·sp∞Ün² v prßci, ale lßskypln², mφrn², kßmoÜ d∞tφ. Bohu₧el musφ nejpozd∞ji do 12 m∞sφc∙ s v∞ze≥skou pracφ skonΦit," °ekla mluvΦφ sprßvy v∞znice. Scooby mß toti₧ genetickou vadu labrador∙ - u₧ v "nejlepÜφm v∞ku" ztrßcφ zrak. O perfektnφ d∙chod se bßt nemusφ - a lenoÜit takΘ nebude: u₧ te∩ je v mφstnφm Domov∞ d∞tφ Φast²m nßvÜt∞vnφkem a vφtßn jako hrdina.

P°ipravila    
Sylvie KU╚EROV┴