Čtyřicet kilometrů vzdušnou čarou
- návštěva u policistů v Boru u Tachova, POLICISTA č. 1/1998, str. 20 až 23
|
Při cestě ze Stříbra na Přimdu založili ve 13. století patrně na jakémsi boru synové Ratmíra ze Skřivína, majitele okolní velmi málo osídlené lesnaté krajiny a předka pánů ze Švamberka, hrad Bor. Ten pak páni ze Švamberka drželi po celá čtyři staletí. Rozsáhlá rekonstrukce hradu v 16. století změnila jeho podobu, ze které se do dnešní doby zachovala celá řada architektonických detailů. V roce 1602 udělil císař Rudolf II. v česky psané listině městečku Boru znak s bílou švamberskou labutí ve stříbrn é bráně v modrém poli. Renezanční úpravy z přelomu 16. a 17. století daly starému panskému sídlu charakter zámku. Dnešní tvář dala švamberskému sídlu rozsáhlá přestavba z poloviny 19. století, která ozdobila v romantickém historizujícím duchu celý zámek množstvím cimbuří, věžiček, falešných střílen, novým členěním oken a novými fasádami. Celý hradní komplex, chráněný potokem, pouze od severu byl kdysi obklopen hradbami, vodními příkopy, valy a soustavou rybníků, ze kterých se dnes kromě rybníku v pa rku nic nezachovalo.
|
* * *
Podle systematizace u policie je obvodní oddělení v Boru u Tachova oddělením třetího typu, je to tedy menší útvar a jak sám o oddělení říká jeho vedoucí, poručík Karel Fišpera, je to oddělení vesnického typu i co do množství občanů, kteří bydlí v rámci působnosti jejich regionu. Těch zhruba 8 000 lidí bydlí však na velké rozloze. Jejich region zahrnuje méně obydlená území, samoty, příhraniční oblast u hranice se Spolkovou republikou Německo. Území má nesmírně členitý terén, lesnatý a kopcovitý, ves nice jsou roztažené, jednotlivá obydlí jsou roztroušena do míst příznivých k žití. Vzdálenost jejich regionu z jednoho konce na druhý je více než 40 km měřeno vzdušnou čarou. S touto skutečností souvisí vysoká náročnost na čas, finanční prostředky a spotřebu benzinu pro služební účely.
Největším problémem byla do nedávna mezinárodní silnice E 50 vedoucí z Prahy až do Německa, na které byl obrovský pohyb. Průjezdnost kamionů byla za 24 hodin více než 500 vozů. Komunikace prochází mnohými obcemi borského regionu a zatíženost silnice i obcí byla obrovská. S velkým pohybem vozů a lidí šla ruku v ruce i trestná činnost. Nájezd lidí, kteří prováděli krádeže, by se měl pomalu přesunout na novou dálnici, vedoucí od Plzně až na Rozvadov. I když policisté počítají s tím, že mnozí loupežníci budou sjíždět z dálnice do jejich oblasti, už to nebudou mít tak snadné. Sjezdy z dálnice jsou mnohem snadněji uhlídatelné. Borskému oddělení po zprovoznění dálnice odpadá také starost o stánkaře, převážně vietnamské národnosti, kteří měli své zboží soustředěné na tržištích v Boru, Přimdě a v Rozvadově. V Boru nezaznamenali jediný případ trestné činnosti lidí vietnamské národnosti, ale trestná činnost na nich byla velmi častá. Byli olupováni, okrádáni a přepadáváni. Nebyla to přepadení motivovaná rasově, ale vždy šlo o jejich zboží nebo o peníze.
* * *
Nejtěžší případ trestné činnosti, jaký zaznamenal vedoucí obvodního oddělení poručík Fišpera za 13 let služby v regionu, byl případ vraždy. Stalo se to hned na počátu devadesátých let. Voják z vojenské posádky Vysočany vyrazil ve svém volnu do Tachova jak jinak než na nějakou tu sklenici piva a trochu se pobavit. Příjemný večer skončil na diskotéce a vracel se k posádce nočním vlakem. Stejným dopravním prostředkem jela dívka, kterou čekali doma v Boru rodiče. Dívka se však z diskotéky nevrátila. Druhý den byla nalezena v údolí u potoka, který protéká kolem místního zámku, znásilněna a utlučena kamenem. Zpočátku to byla vražda spáchaná neznámým pachatelem, ale během 48 hodin se místním policistům ve spolupráci s kriminalisty a expoziturou Plzeň podařilo vojáka dopadnout. Byl zatčen až v Ostravě, v místě svého bydliště, kam poté co dívku zabil, převlečen do civilu, odjel.
* * *
Nejčastější kriminalitou této oblasti je majetková trestná činnost, případně krádeže vloupáním. Objasněnost se pohybuje něco málo nad 50 %, zvláště za poslední období, kdy zde končila výstavba dálnice. Od počátku roku 1997 byl stanoven termín jejího zprovoznění - listopad. Šlo tedy o závazný termín, kdy jednotlivé firmy navážely materiál na dostavbu, a stavební materiál je, jak známo, vděčným objektem pro zloděje. To byly případy, které se nedařilo objasňovat. Mnohé firmy nahlásily ztrátu materiálu i s více než týdenním zpožděním, vlastně třeba jen proto, aby dostaly potvrzení pro pojišťovnu.
* * *
Třináct policistů a jejich vedoucí tvoří posádku - jak sami říkají - venkovského oddělení, které má ve své působnosti kolem osmi tisícovek lidí. Sám Karel Fišpera o sobě tvrdí, že většinu těchto občanů zná osobně. A právě tak jeho chlapci. Vždyť jsou to vesměs místní rodáci, kteří mají ke svému kraji i spoluobčanům vřelý vztah. Zároveň si dobře uvědomují, že jsou placeni z daní těchto lidí, a tak se také podle toho k poctivým občanům chovají. Nejen represe je náplní jejich práce, ale i služba a pomoc lidem. A tady je vidět posun, krok vpřed, který policie udělala. Dnes se už občané na své policisty obracejí s důvěrou protože vědí, že jim příslušníci neodmítnou žádnou službu. Pomáhají otvírat zabouchnuté dveře od bytů, pomohou s náhle nepojízdným vozidlem, poradí jak zabezpečit byt nebo firmu. "Myslím si, že policie jako správní aparát pracuje v našem státě jako jedna z nejlépe fungujících složek," říká poručík Fišpera a dodává: "Když lidé čtou noviny, sledují televizi a dění v naší zemi, vidí, že nefunguje dobře zdravotnictví, doprava, průmysl ani zemědělství, a uvědomují si, že policie je orgán, který funguje, může jim pomoci, a proto se na ni obracejí."
Vedoucí obvodního oddělení se zná se všemi starosty svého obvodu a pravidelně se s nimi setkává. Společně rozebírají a řeší problémy, starostové i policisté chodí za svými občany a ptají se. Právě tak každý občan zná svého policistu a v případě potřeby se na něj obrací.
* * *
Zdejší vesnice jsou roztroušené po celém kraji, který je převážně zemědělský. Byl už takový po válce, Tachovsko nikdy nemělo žádné větší průmyslové podniky, jen státní statky a dřevařské závody. Lidé se tu vždy živili zemědělstvím nebo prací v lese a na pile. Z toho vyplývá i skutečnost, že výdělky byly i v minulosti poměrně nízké, a ani nyní zemědělství, kdy půda a lesy jsou převáděny do soukromého sektoru, neprospívá. Pohraniční oblast kolem Přimdy a Rozvadova má horský charakter, pole nejsou příliš úrodná, pastviny kamenité, výdělky špatné. Z toho vychází životní úroveň zdejších obyvatel a celá charakteristika kraje. V letech 1993 a 1994 se sice finanční situace některých přechodně zlepšila, jezdili pracovat do sousedního Německa a za výdělky si alespoň uvedli do pořádku svá obydlí, ale tato možnost již skončila a jsou zde jen malé pracovní příležitosti. Nedá se sice říci, že by byla přímá úměra mezi chudobou a kriminalitou, chudoba ještě nikoho neopravňuje, aby kradl, ale malá souvislost zde přece jen bude.
* * *
Výňatek z listopadových Tachovských novin.
Připravuje se na Ježíška?
Zřejmě co nejméně financí chce vynaložit na vánoční dárky zatím neznámý pachatel, a proto se vypravil do prodejny textilu supermarketu SD Jednota Tachov v Boru. Za provozu pak odcizil z ramínka dámský kostýmek v hodnotě přesahující dva tisíce korun.
Sebral, na co přišel!
O televizi, motorovou sekačku, tři zimní bundy a potraviny přišel pražský majitel chalupy. Pachatel se dovnitř dostal po rozbití okna a způsobil celkovou škodu za sedm tisíc korun.
Kuriózní sebevražda!
Po obdržení předvolání k rozvodovému řízení se pokusil muž, který měl pro nadměrné požívání alkoholu dlouhodobé neshody se svou ženou, o sebevraždu. Do kovové trubičky vložil náboj, trubičku si přiložil ke spánku a pomocí úderu kladívkem náboj odpálil. Při převozu do nemocnice ještě žil.
* * *
Všude se mluví o stoupající kriminalitě dětí a mládeže. Tady v Boru a místním regionu je tento stav podle slov náčelníka policie přibližně stejný jako dřív. A čím to je?
"Myslím si, že dříve způsobovaly děti stejnou trestnou činnost jako dnes. Většinou odcizují znaky a součástky vozidel, berou z aut rádia a zanechané věci, kradou motorky a kola. Říká se, že děti a mládež mají příliš volného času, který nemají možnost smysluplně vyplnit. Na vesnici nebo malém městě mají volného času stejně tolik jako městské děti, ale ve městě existuje fenomén zvaný anonymita prostředí, a ta hraje hlavní roli při vytváření part a zlodějských tlup, které nikdo nezná a nikdo si jich nevšímá. Ale náš Bor má jen tři tisíce obyvatel, děti, které zde dorůstají, každý zná, a tak si nedovolí provádět lumpárny. Sice se nám sem tam nějaké vloupání objeví, ale rozhodně nejde o nějaké sériové loupeže. Lidé se vzájemně znají, a když už dítě při nějakém to nezbedném kousku neokřiknou rodiče, tak to jistě udělá strýc, teta nebo některý soused," vysvětluje poručík Fišpera.
* * *
V létě loňského roku přijali na obvodním oddělení policie Bor u Tachova hlášení od občanů, že se někdo pravděpodobně vloupal do závodní jídelny. Hlídka ihned vyrazila na místo a zjistila narušení objektu. Přivolala ku pomoci psovoda s cvičeným německým ovčákem Rekem. V rámci bezpečnosti byl pes nasazen k prohlídce objektu, hned za ním šla policejní hlídka. Zkušený pes opravdu vystopoval pachatele až na půdu, kde se zloděj schoval zcela nahoře v trámoví. Rek ukrytého, jak se později ukázalo několika násobného recidivistu, vyštěkal a zadržel. Nalezené potraviny, alkohol a cigarety mohly být vráceny do vykradené prodejny, která s jídelnou sousedí.
* * *
Místní policisty trápila ještě v nedávné době vysoká nehodovost na hlavní komunikaci k česko-německé hranici. Ta se snad sníží díky již fungující dálnici, ale pro ty, kteří pojedou po staré komunikaci, by měla být následující výpověď varováním.
Nejvíce nehod se odehrává v místě, kterému místní policisté říkají Diplomatická zatáčka. To proto, že za minulého režimu jezdilo do západního Německa jen málo prostých občanů, na silnici tímto směrem se pohybovali převážně diplomaté nebo cizinci. Nejkritičtější místo se nalézá asi 2 km od obce Přimda směrem na Rozvadov na hlavní komunikaci E 50. Je zde prudký sjezd dolů s kopce, vede lesem a přechází do prudké dvojité zatáčky ve tvaru esíčka. Nahoře u Přimdy bývá silnice suchá, a to svádí řidiče k vyšším rychlostem, ale pod kopcem, v lese, je komunikace často mokrá, v zimě namrzlá. Jak auto vletí do první zatáčky větší rychlostí, řidič přišlápne brzdu a už se veze do lesa. Policie se vždy snažila, aby toto místo bylo dostatečně značené, ale až v posledních letech je okraj silnice osazen velkými tabulemi s výstražným trojúhelníkem a s upozorněním na nebezpečné místo. Rychlost je zde snížena značkami až na 40 km, přesto řidiči na značení nedbají, silnici podceňují a dochází zde ke smrtelným nehodám.
* * *
V srpnu v roce 1991 zvonil na služebně místní policie ve 4 hodiny ráno telefon s tím, že v Diplomatické zatáčce došlo k dopravní nehodě a leží zde autobus s polskými turisty převrácený na střechu. Službu konající Karel Fišpera vyjel na místo, kde ležel autobus na střeše v bažině a uvnitř zmačkaní lidé. Bylo třeba přivézt jeřáb, ale kde ho teď v noci vzít? Policista si vzpomněl, že viděl takový jeřáb na parkovišti pod Přimdou. Vzburcoval tedy řidiče, od lesních dělníků sehnal lana a s pomocí jeřábu dostali turisty z autobusu ven. Přesto tam tenkrát zemřeli tři lidé.
* * *
Obvodní oddělení policie v Boru u Tachova je stejné jako jemu podobná a přece v mnohém jiné. Ale tak to má být, tak je tomu i v životě. Policisté při své práci vycházejí z místních daných podmínek, zdejší obyvatelé jsou stejní jako všude jinde, ale mají mezi sebou i specifické lidičky. Jedním z nich je člověk nazývaný Singapur, svérázná postavička kraje. Člověk, který žije v mezích zákona, žije v neuvěřitelně zanedbaném domě společně se svými zvířaty, s lidmi se téměř nestýká, obživu nalézá v popelnicích, kontejnerech a na smetištích. A přece po loňských katastrofálních záplavách v naší zemi přišel tento člověk jako první na místní úřad a přinesl 400 Kč s tím, aby byly poslány postiženým.
* * *
V průběhu posledních let vznikl v blízkosti přechodů státní hranice nový nepříjemný jev - fronty kamionů čekajících na celní odbavení. Způsobuje to jak malá kapacita některých stávajících celnic, tak přerušovaná práce zahraničních spedičních firem, bez jejichž služeb většina kamionů nemůže jet okolními státy. Neblahou pověst v tomto směru získala zejména hranice se Spolkovou republikou Německo, kde bylo možné často zaznamenat čekání na odbavení v délce třiceti hodin.
"Úsek dálnice D5 Plzeň-Sv. Kateřina prohlašuji za provozuschopný." Tato slova pronesl ministr dopravy ČR Martin Říman 6. listopadu loňského roku poté, co spolu se zástupci zhotovitelů velkolepého dálničního díla a řadou hostů projel uvedený úsek. Dílo svým objemem práce a finančním rozsahem nemá v Evropě obdobu. Nový dálniční úsek Plzeň-Rozvadov o délce 62 km zkrátil dopravu na této trase a použitou technologií odpovídající vysokému evropskému standardu přispěl ke zkulturnění a větší bezpečnosti při cestování.
Zprovozněním úseku dálnice D5 Plzeň-Rozvadov byla otevřena nová velkokapacitní celnice. Aby bylo zabráněno vzniku několikakilometrových front před celnicí, vznikla myšlenka vybudovat Dálniční informační systém (DIS). DIS plní tři hlavní funkce. Reguluje pohyb dopravního proudu tak, aby bylo možné odklánění kamionů na odstavné parkoviště Kateřina, má za úkol informovat řidiče o sjízdnosti a klimatických podmínkách a včas informovat o mimořádných situacích. DIS se konstrukčně skládá z těchto dílčích celků:
- portálových konstrukcí se světelnými proměnnými značkami
- měnitelných značek z trojbokých otočných hranolů umístěných na sloupcích vedle trasy
- světelné signalizace na odstavném parkovišti
- detekčních smyček
- meteorologické stanice
- napájecích a sdělovacích kabelů a rozvaděčů
- ovládacího, kontrolního a sledovacího systému.
Na trase dálnice se nachází osm portálových konstrukcí a na každém portálu jsou tři světelné proměnné dopravní značky. Je zde také možno vypsat slova NEHODA, MLHA, KOLONA.
Celý Dálniční informační systém je řízen z operační místnosti Dálničního oddělení Policie ČR, umístěného vedle SSÚD Ostrov u Stříbra. Další počítače se nacházejí na SSÚD Ostrov a Rozvadov, v místnosti obsluhy odstavného parkoviště Kateřina a v místnosti Cizinecké policie ČR v areálu celnice.
K provozu na nové dálnici se ještě v letošním roce určitě vrátíme, pozornost napřeme k policistům, kteří získají poznatky a zkušenosti z dálničního běžného celoročního provozu.
Dagmar Linhartová
Foto Václav Šebek
Důležitá telefonní spojení
| Okresní ředitelství Policie ČR Tachov |
0184/722 555 |
| Referát pasové a cizinecké agendy |
0184/722 420 |
| Referát pasové a cizinecké agendy Rozvadov |
0184/795 122 |
| Referát pasové kontroly, hraniční přechod Rozvadov |
0184/795 152 |
| Referát pasové kontroly, hraniční přechod Broumov |
0184/912253(82253) |
| Referát pasové kontroly, hraniční přechod Pavlův Studenec |
0184/783 351 |
| Okresní úřad Tachov |
0184/717 111 |
| Lékařská služba první pomoci Tachov |
0184/722 222 |
| Lékařská služba první pomoci Bor |
0184/790 481 |
| OO Policie ČR Bor |
0184/790 215 |
| Poliklinika Bor |
0184/790 481 |