ZaΦßtkem listopadu odjela na Floridu na pozvßnφ tamnφ univerzity poΦetnß delegace pracovnφk∙ Φesk²ch orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ, aby se seznßmila s bojem proti kriminalit∞ a s metodami, jimi₧ se jφ tam∞jÜφ instituce a mφstnφ ·°ady sna₧φ p°edchßzet. Po nßvratu jsme polo₧ili n∞kolik otßzek dv∞ma z ·Φastnφk∙ cesty, Mgr. Jitce GjuriΦovΘ, °editelce odboru prevence kriminality MV ╚R, a jejφmu zßstupci PhDr. Radimu BureÜovi.

  J.G.: M∞li jsme °adu zajφmav²ch zß₧itk∙: jednφm z nich byla ·Φast na p°elφΦenφ soudu, kter² se zab²vß drogov²mi delikty. Ne ale t∞mi nejv∞tÜφmi, organizovan²m zloΦinem, ale spφÜe drobn∞jÜφmi - p°ekupnφky a vlastn∞ i ob∞¥mi. A tam jsme mluvili s jednφm star²m soudcem, kter² nßm struΦn∞ vyprßv∞l o novodobΘ historii v²voje kriminality v USA. Zmφnil se i o tom, ₧e v sedmaosmdesßtΘm u nich systΘm trestnφ spravedlnosti vlastn∞ zkolaboval. Zoufale p°epln∞nΘ v∞znice - v budov∞ o kapacit∞ dev∞t set lidφ jich ₧ilo dva a p∙l tisφce, tak₧e museli spßt na zemi, straÜn∞ dlouho trvala vyÜet°ovacφ vazba, dlouhΘ m∞sφce se Φekalo na soud... Oni se nepokusili systΘm transformovat, oni ho zgruntu zm∞nili. Polo₧ili d∙raz na alternativnφ tresty a na soudem na°φzenou lΘΦbu. U mΘn∞ zßva₧n²ch p°eΦin∙ a trestn²ch Φin∙ preferujφ prevenci a dekriminalizaci jednßnφ konkrΘtnφho Φlov∞ka v budoucnosti. Ten soudce nßm °ekl skoro neuv∞°itelnou v∞c: ₧e toti₧ p∞tasedmdesßt procent odsouzen²ch pachatel∙ je do p∞ti let po rozsudku zam∞stnßno a °ßdn∞ platφ dan∞! Oni si prost∞ uv∞domujφ, ₧e sebenßkladn∞jÜφ prevence je v₧dycky levn∞jÜφ ne₧ represe.
  R.B.: Musφme ovÜem z∙raznit, ₧e se jednalo o pachatele, kte°φ p°iÜli do styku se soudem poprvΘ. Prevence je zam∞°ena hlavn∞ na n∞. U recidivist∙ naopak nastupuje dosti tvrdß represe. Tvrd² postih organizovanΘho zloΦinu, podloudnictvφ, distribuce drog a podobn∞ je samoz°ejmostφ - a na stran∞ druhΘ spoluprßce s ve°ejnostφ, zφskßvßnφ Üirok²ch vrstev obyvatelstva pro spoluprßci s policiφ a pro °eÜenφ problΘm∙ komunity. Americkß policie je zcela decentralizovßna, ka₧dΘ m∞sto mß vlastn∞ svou vlastnφ, ale jejich spoluprßce p°itom funguje dokonale a neformßln∞. NavÜtφvili jsem °adu ·tvar∙, kterΘ se zab²valy shroma₧∩ovßnφm informacφ a jejich v²m∞nou a nikde jsme se nesetkali s problΘmem zßvisti Φi zadr₧ovßnφ informacφ.
  Jde o Φist∞ floridskß specifika anebo podobn∞ fungujφ orgßny ΦinnΘ v trestnφm °φzenφ i v jin²ch stßtech Unie?
  J.G.: Ka₧d² stßt mß vlastnφ systΘm, ale proto₧e problΘmy s r∙stem kriminality pro₧ily vφcemΘn∞ vÜechny, p°ijaly i podobnΘ modely prevence. Mottem spoluprßce je p°edßvßnφ informacφ a informaΦnφ systΘmy jsou ve Spojen²ch stßtech opravdu dokonalΘ. Jestli₧e se policista setkß s dealerem drog n∞kde na rohu u Ükoly, vznese dotaz v databance, jestli u₧ mß ten Φlov∞k zßznam - a pokud ano, dostane o n∞m obratem dokonalΘ informace. StejnΘ informace zφskß o mφst∞. PoΦßteΦnφ investice do takovΘho systΘmu byla jist∞ vysokß, ale od tΘ chvφle u₧ jenom lidem Üet°φ prßci a vlastn∞ i penφze.
  R.B.: K otßzce floridsk²ch specifik asi tolik: Amerika je zalo₧enß na osobnφ iniciativ∞ jednotlivc∙ a skupin Φi komunit jednotliv²ch m∞st. ╪ada projekt∙ tedy vznikla jako nßpad konkrΘtnφho Φlov∞ka nebo t²mu mφstnφ policie, a proto₧e se jevil nad∞jn∞, po₧ßdali stßt nebo federßlnφ vlßdu o grant, dostali ho a rozjeli prßci. Pokud m∞la ·sp∞ch, referujφ o n∞m a dalÜφ slo₧ky jejich program p°ebφrajφ. Centrßlnφho °φzenφ je tedy minimßln∞ a iniciativa vychßzφ zdola, od da≥ov²ch poplatnφk∙.
  J.G.: Zaujalo nßs taky, ₧e jednφm z nejv²znamn∞jÜφch ·kol∙ kriminologickΘ katedry FloridskΘ stßtnφ univerzity je m∞°enφ efektivity opat°enφ, kterß se zavßd∞jφ do policie. JakΘkoli novΘ opat°enφ se podrobn∞ sleduje a vyhodnocuje, jestli se osv∞dΦilo. A pokud ne, bez lφtosti a zbyteΦn²ch odklad∙ se zavrhne a zm∞nφ. Je to nesmφrn∞ pragmatick² p°φstup, ale oni snad prßv∞ proto, ₧e jsou bohatφ, necht∞jφ zbyteΦn∞ vyhazovat penφze.
  Proto jsou taky mo₧nß bohatφ... NicmΘn∞ AmeriΦanΘ, pokud na n∞co pot°ebujφ, asi penφze dostanou - zatφmco my musφme Ükrtat, Ükrtat, Ükrtat. M∙₧eme se v danΘ situaci u AmeriΦan∙ v∙bec n∞Φφm inspirovat? Nebo m∙₧eme jen zφrat a zßvid∞t?
  J.G.: N∞kterΘ v∞ci se pokouÜφme d∞lat jako oni. NßÜ systΘm prevence kriminality ve m∞stech je pln∞ srovnateln² s americk²mi projekty. Nemyslφm si, ₧e u nßs jsou nejv∞tÜφm problΘmem penφze, i kdy₧ nazbyt jich rozhodn∞ nemßme: daleko v∞tÜφ potφ₧ je v rigidit∞ lidφ, kter²m se nechce zm∞nit navykl² zp∙sob myÜlenφ a zaΦφt jinak a lφp. NaÜe policie je dennφ realitou tlaΦena k objas≥ovßnφ jednotliv²ch p°φpad∙, co₧ pochopiteln∞ d∞lß americkß policie rovn∞₧ - ale navφc se sna₧φ °eÜit problΘm vcelku, jako takov². Jestli₧e prost∞ v n∞jakΘ lokalit∞ vzroste poΦet trestn²ch Φin∙, sna₧φ se zjistit, proΦ se tak d∞je, a odstra≥ovat p°φΦiny. Navφc tam zaΦali s programem, kter² se jmenuje Community Policing: Φesky tedy na komunitu orientovanß policejnφ Φinnost. V praxi jde o cel² souhrn aktivit, jimi₧ se projevuje spoluprßce policie s ve°ejnostφ. Cφl je jasn²: ve°ejn² po°ßdek a bezpeΦnost.
  R.B.: ZajφmavΘ je, ₧e americkß policie zaΦφnß vstupovat i do aktivit, kterΘ by jφ jeÜt∞ p°ed n∞kolika lety asi nep°φsluÜely. Ukßzalo se t°eba, ₧e ve Φtvrtφch, kterΘ zaΦnou vypadat zpustle, prudce vzr∙stß zloΦinnost. Policie tφm pßdem zaΦala sledovat i takovΘ v∞ci, jako je Φistota ulic, odvoz odpadk∙, zasklφvßnφ rozbit²ch oken: tedy, ne ₧e by se to policistΘ sami poklφzeli a zasklφvali, ale tlaΦφ k tomu p°φsluÜnΘ majitele a orgßny.
  Tohle ale byl p∙vodn∞ jeden z ·kol∙, s nimi₧ u nßs vznikaly m∞stskΘ policie...
  J.G.: Jß myslφm, ₧e ony to leckde takΘ d∞lajφ, ale ne vÜude a mo₧nß ne v₧dycky d∙sledn∞. Ale myslφm, ₧e by i Policie ╚eskΘ republiky v tom ohledu mohla sehrßt v∞tÜφ roli.
  Zmφnili jste se o spoluprßci policie s obΦansk²mi komunitami: u nßs mß ovÜem n∞co takovΘho nep°φjemnou pachu¥ n∞kdejÜφch pomocn²ch strß₧c∙ VB...
  J.G.: Jist∞, je to tak. Stigmata uplynul²ch let jsou po°ßd ₧ivß, ale myslφm si, ₧e jakßsi obΦanskß sdru₧enφ spolupracujφcφ s policiφ d°φve nebo pozd∞ji vzniknou. Vφm dokonce o m∞steΦku poblφ₧ Prahy, kde u₧ lidi tlaΦφ na obecnφ zastupitelstvo, aby se jakΘsi obΦanskΘ hlφdky zavedly. Cht∞jφ, aby prost°edφ obce, kde ₧ijφ, ztratilo anonymitu, kterß je pro zloΦinnost ₧ivnou p∙dou. PodobnΘ inciciativy asi nemajφ nad∞ji n∞kde na sφdliÜti, ale ve vilov²ch Φtvrtφch si je dovedu velice dob°e p°edstavit.
  Florida je stßt, kde vedle drog je asi i problΘm rasov²...
  J.G.: Ptala jsem se, jestli majφ n∞jak² specißlnφ postup proti rasov∞ motivovanΘ trestnΘ Φinnosti, a nabyla jsem dojmu, ₧e mi v∙bec nerozum∞jφ, oΦ by se m∞lo jednat.
  R.B.: V okrese Miami, kde jsme bydleli, mi policejnφ ·°ednφk °φkal, ₧e bφlφ AmeriΦanΘ jsou tam v menÜin∞. Padesßt procent obyvatelstva jsou Hispßnci a dv∞ t°etiny z tΘ druhΘ p∙lky ΦernoÜi - a takovΘ promφsenφ u₧ pochopiteln∞ p°inßÜφ ·pln∞ novou situaci. Miami je m∞sto, kde se mluvφ stejn∞ Φasto Üpan∞lsky jako anglicky, je to velmi kosmopolitnφ m∞sto a zvyklo si na pomφchßnφ ras a nßrodnostφ.
  J.G.: Najdou se ovÜem lokality, kde ₧ijφ socißln∞ slabφ, a ti jsou v∞tÜinou barevnφ - a tam pak m∙₧e vznikat nap∞tφ. Ale jeho prvotnφ p°φΦina nenφ rasovß, ale socißlnφ, ekonomickß.
  Setkali jste se v reßlu s tφm, ₧e jinφ ne₧ bφlφ AmeriΦanΘ jsou na vedoucφch funkcφch stßtnφ sprßvy, policie, soudnictvφ, jak nßm to p°edklßdajφ k v∞°enφ filmy a serißly?
  J.G.: Americkß spoleΦnost je velice promφchanß a pestrß: ka₧d² Φlov∞k na ulici vypadß jinak a mn∞ se zdajφ krßsnφ. A na ·°adech je to totΘ₧, od nejb∞lejÜφch a₧ po nejΦern∞jÜφ. Myslφm, ₧e to je d∙sledkem tzv. afirmativnφ akce.
  R.B.: NavÜtφvili jsme NejvyÜÜφ soud stßtu Florida, kde jeden ze sedmi soudc∙ byl ΦernΘ barvy pleti, policejnφ ÜΘf v Tallahassee, co₧ je hlavnφ m∞sto Floridy, je Φernoch, ÜΘf univerzitnφ policie rovn∞₧... A vÜichni to chßpou jako v∞c zcela normßlnφ, nikdo to nikterak nezd∙raz≥uje.
  Lze °φci, ₧e jste zpoza oceßnu dovezli novou dßvku optimismu pro svou prßci?
  J.G.: Jß jsem optimistka ze zßsady. Na Florid∞ jsem si uv∞domilo, ₧e transformovat netransformovatelnΘ nelze. Vzpomn∞la jsem si na rozhovor, kter² jsem m∞la s Vßclavem Klausem n∞kdy v sedmaosmdesßtΘm a p°i n∞m₧ jsem se vyptßvala, jak vlastn∞ cht∞li s èikem v osmaÜedesßtΘm transformovat socialistickou ekonomiku. A on mßvl rukou a povφdal - jakßpak transformace! Kdy₧ n∞jak² sytΘm prost∞ nefunguje, musφ se na n∞j zapomenout a zaΦφt ·pln∞ znovu. Potvrdila jsem si, ₧e musφme do systΘmu trestnφ spravedlnosti dostat alternativnφ tresty, kterΘ majφ preventivnφ a dekriminalizaΦnφ charakter. Äe se musφ vybudovat probaΦnφ slu₧ba, kterß je zatφm v plenkßch. Äe se musφme zab²vat u₧ d∞tmi, kterΘ zaΦφnajφ chodit za Ükolu. A ₧e musφme velkou pozornost v∞novat prvopachatel∙m trestn²ch Φin∙, proto₧e oni majφ jeÜt∞ nad∞ji na nßpravu. Sna₧it se, aby se nedostali rovnou do kriminßlu, ale aby se resocializovali, naÜli prßci a zaΦali normßln∞ ₧φt. Dostali jsme spoustu nßm∞t∙ a te∩ je zb²vß za₧φt a pouΦit se z nich.
  R.B.: Mn∞ se na AmeriΦanech lφbφ jejich zaujatost problΘmem a jeho °eÜenφm. Jestli₧e je n∞co poci¥ovßno jako problematickΘ, tak se problΘm pojmenuje, pak se hledß zp∙sob °eÜenφ, p°ijme se, zavede do praxe - a po n∞jakΘ dob∞ se kriticky vyhodnotφ. Pokud funguje, pokraΦuje se v n∞m, pokud nikoli, zavrhne se bez lφtosti a najde se jinΘ. ProblΘm a jeho °eÜenφ je primßrnφ.

Ptal se Jan J. Van∞k
Foto Radim BureÜ