Pod rýmujícím se heslem "Bůz it end lůz it" "Chlastej a přijdeš o něj", tedy o řidičský průkaz, zahájil americký stát Severní Karolína v roce 1994 rozsáhlou kampaň proti opilcům za volantem. Od té doby tam bylo za pití a řízení zatčeno a souzeno na 35 000 lidí, a jak říká Bobby Haulk, šéf policie v Monroe, "odstraníte-li je ze silnice, určitě tím někomu zachráníte život". Jak uvádí International Herald Tribune, dnes se Severní Karolína chlubí, že přísnými kontrolami a tresty snížili počet pijáků-řidičů na polovinu. Před kampaní zachytila policie na kontrolních stanovištích dvě procenta z projíždějících řidičů pod vlivem alkoholu. Dnes je to jen 9/10 jednoho procenta. V roce l994 bylo 32 % smrtelných havárií spojeno s alkoholem. Letos očekávají, že tento údaj klesne na 29 %. Policie má k dispozici nejmoderněji vybavenou laboratoř na čtyřech kolech (stála 200 000 dolarů), které říkají Batmobil, Batmanův vůz. A zkoumají v nich dech a krev i mladých mužů pod 21 let, kteří si jen lízli piva. Protože pro mladší ročníky to je "ilegální pití" a může znamenat ztrátu řidičského průkazu na jeden rok. Podobnou akci jako proti alkoholu vedou i za zapínání pásů "Click it or Ticket" - "Zapni ho, nebo pokuta". Obě kampaně jsou tak úspěšné, že se místní pojišťovací společnosti rozhodly snížit výši svých sazeb jako výraz důvěry ve vylepšující se kulturu na silnici.
Přes nejdelší válku, jakou kdy Amerika vedla, válku proti drogám, je dnes jimi svět zaplaven a užívání drog je dnes ustálenou praxí západní kultury - píše renomovaný britský nedělník The Independent on Sunday. Jeho rozsáhlý rozbor má titul "Jak jsme bojovali a prohráli světovou válku s drogrami" a uvádí se v něm mimo jiné: 97 % nvávštěvníků londýnských klubů někdy okusilo drogu a 57 % to dělá pravidelně. Ilegální Extaze je miliardovým průmyslem a britské děti na ni ročně vynaloží tolik, jako celý národ na čaj a kávu dohromady. Ale je to nic ve srovnání s USA, kde už 85 milionů lidí okusilo nějakou drogu a vynaloží na ně ročně téměř 70 miliard dolarů, z toho 38 miliard na kokain, 10 na heroin a 7 na marihuanu. Poptávka po nich způsobila, že v posledních 10 letech výroba kokainu vzrostla na dvojnásobek a heroinu třikrát. To udělalo z výroby a distribuce drog nedílnou součást globálního ekonomického systému. United Nations Drug Control Programme (UNDCP) tvrdí, že světový obchod s drogami je dnes silnějším průmyslem než například výroba železa a oceli nebo automobilů. Soudí se, že roční obrat v obchodování s drogrami dělá nejméně 400 miliard dolarů, což je plných 8 % veškerého mezinárodního obchodu.
Vlády Německa, Nizozemí, Dánska a Švédska hodlají v Jerichu společně vybudovat policejní akademii pro výcvik palestinských policistů. 11 500 příslušníků palestinské "civilní" policie má k jejímu úkolu při potlačování terorismu a kriminality pomáhat i Norsko vybavením pro vyšetřování a zjišťování přítomnosti zbraní, drog a padělaných peněz. Angličané pak mají palestinské policisty učit zásahům proti masovým nepokojům. Jak uvádí v Londýně vycházející měsíčník International Police Review, hlavním problémem Palestiny je dát v nových projektech pracovní příležitost mládeži. Časopis cituje brigádního generála Mahmouda Asfoura: "Středem naší pozornosti je fakt, že 45 % populace v Gaze a na Západním břehu je mladších 18 let. Pokud by do roku 2000 nebylo pro tuto generaci dost pracovních příležitostí, přivedlo by nás to do velmi kritické situace."
Zločinci ze Západní Afriky se podle britské policie podílejí plnou polovinou na ztrátách Británie v důsledku podvodů. Podle této zprávy nigerijské a ghanské gangy připraví Brity, jednotlivce, podnikatele i vládní úřady ročně o 3,5 miliardy liber. Gangy pracují propojeně v řadě zemí, takže je těžké je vystopovat a obvinit. "Západoafrické gangy dělají těžkou hlavu mnoha zemím," řekl mluvčí National Criminal Intelligence Service (NCIS). A John Guido, atašé a reprezentant FBI na americkém velvyslanectví v Londýně, s ním souhlasí: "Je to dnes závažný problém mnoha zemí na Západě."
- Heartless Haven - nadepisuje americký týdeník Time vzpomínky Židů, kteří před víc než půlstoletím po anabázi často celou Evropou prchali před Hitlerem do Švýcarska. Židy přicházející z Německa bylo lehké poznat už jen pohledem na jejich pasy: byly přetištěné velkým J (Jude) a bylo to prý samo Švýcarsko, které o tento přetisk v roce 1938 požádalo. Tisíce z nich, včetně dětí, byly při tom vraceny zpět do Německa, kde končily v koncentračních táborech a tam v plynu. Těm, kterým byl povolen vstup do Švýcarska, se zdálo, že se dostali konečně do bezpečí, brzy však byli vyvedeni z omylu. Dostali se do sběrných táborů, ze kterých chodili na nejrůznější těžké, například výkopové práce a kde "podmínky byly velmi primitivní, podobná byla i strava a způsob života. Jen taktak minimum k pořežití," řekl zpravodajovi časopisu Fred Alexander, dnes 77letý pán žijící v New Yorku. "Tyto tábory mohou udělatŠvýcarsku mnohem větší ostudu než nacistické zlato," řekl rabín Marvin Hier z Los Angeles. "Teď víme, že nešlo jen o peníze, ale i o špatné zacházení s jednotlivci." Pro zámožné Židy byla zavedena zvláštní daň, tzv."Jew-tax", kterou uprchlíci jiné víry neplatili. A podle právě zveřejněné zprávy Centra Simona Wiesenthala mnohé rodiny byly od sebe odtrženy, včetně malých dětí od matek. Všechny tyto osudy těžce doléhají na svědomí současného Švýcarska, uzavírá Time.
Polský Zabiják není drama, ale podařená komedie o taxikářovi omylem považovaném za sériového vraha. V polských kinech film loni porvé za posledních osm let prolomil v návštěvnosti monopol amerických filmů plnících Top ten: vidělo ho l 600 000 diváků. A je to scénář tak povedený, že Disney Pictures nyní autorům zaplatili 600 000 dolarů, aby ho směli natočit znovu, po svém, po americku. Aby ne, když je film z celké části parodií na takové trháky, jako byli Taxi Driver a Die hard. A Disney Pictures si musely pospíšit, pokud šlo o autorská práva, protože měly z USA silného konkurenta: 20th Century Fox, který usiloval o totéž.
Připravila: Sylvie KUČEROVÁ