Pod r²mujφcφm se heslem "B∙z it end l∙z it" "Chlastej a p°ijdeÜ o n∞j", tedy o °idiΦsk² pr∙kaz, zahßjil americk² stßt Severnφ Karolφna v roce 1994 rozsßhlou kampa≥ proti opilc∙m za volantem. Od tΘ doby tam bylo za pitφ a °φzenφ zatΦeno a souzeno na 35 000 lidφ, a jak °φkß Bobby Haulk, ÜΘf policie v Monroe, "odstranφte-li je ze silnice, urΦit∞ tφm n∞komu zachrßnφte ₧ivot". Jak uvßdφ International Herald Tribune, dnes se Severnφ Karolφna chlubφ, ₧e p°φsn²mi kontrolami a tresty snφ₧ili poΦet pijßk∙-°idiΦ∙ na polovinu. P°ed kampanφ zachytila policie na kontrolnφch stanoviÜtφch dv∞ procenta z projφ₧d∞jφcφch °idiΦ∙ pod vlivem alkoholu. Dnes je to jen 9/10 jednoho procenta. V roce l994 bylo 32 % smrteln²ch havßriφ spojeno s alkoholem. Letos oΦekßvajφ, ₧e tento ·daj klesne na 29 %. Policie mß k dispozici nejmodern∞ji vybavenou laborato° na Φty°ech kolech (stßla 200 000 dolar∙), kterΘ °φkajφ Batmobil, Batman∙v v∙z. A zkoumajφ v nich dech a krev i mlad²ch mu₧∙ pod 21 let, kte°φ si jen lφzli piva. Proto₧e pro mladÜφ roΦnφky to je "ilegßlnφ pitφ" a m∙₧e znamenat ztrßtu °idiΦskΘho pr∙kazu na jeden rok. Podobnou akci jako proti alkoholu vedou i za zapφnßnφ pßs∙ "Click it or Ticket" - "Zapni ho, nebo pokuta". Ob∞ kampan∞ jsou tak ·sp∞ÜnΘ, ₧e se mφstnφ pojiÜ¥ovacφ spoleΦnosti rozhodly snφ₧it v²Üi sv²ch sazeb jako v²raz d∙v∞ry ve vylepÜujφcφ se kulturu na silnici.
P°es nejdelÜφ vßlku, jakou kdy Amerika vedla, vßlku proti drogßm, je dnes jimi sv∞t zaplaven a u₧φvßnφ drog je dnes ustßlenou praxφ zßpadnφ kultury - pφÜe renomovan² britsk² ned∞lnφk The Independent on Sunday. Jeho rozsßhl² rozbor mß titul "Jak jsme bojovali a prohrßli sv∞tovou vßlku s drogrami" a uvßdφ se v n∞m mimo jinΘ: 97 % nvßvÜt∞vnφk∙ lond²nsk²ch klub∙ n∞kdy okusilo drogu a 57 % to d∞lß pravideln∞. Ilegßlnφ Extaze je miliardov²m pr∙myslem a britskΘ d∞ti na ni roΦn∞ vynalo₧φ tolik, jako cel² nßrod na Φaj a kßvu dohromady. Ale je to nic ve srovnßnφ s USA, kde u₧ 85 milion∙ lidφ okusilo n∞jakou drogu a vynalo₧φ na n∞ roΦn∞ tΘm∞° 70 miliard dolar∙, z toho 38 miliard na kokain, 10 na heroin a 7 na marihuanu. Poptßvka po nich zp∙sobila, ₧e v poslednφch 10 letech v²roba kokainu vzrostla na dvojnßsobek a heroinu t°ikrßt. To ud∞lalo z v²roby a distribuce drog nedφlnou souΦßst globßlnφho ekonomickΘho systΘmu. United Nations Drug Control Programme (UNDCP) tvrdφ, ₧e sv∞tov² obchod s drogami je dnes siln∞jÜφm pr∙myslem ne₧ nap°φklad v²roba ₧eleza a oceli nebo automobil∙. Soudφ se, ₧e roΦnφ obrat v obchodovßnφ s drogrami d∞lß nejmΘn∞ 400 miliard dolar∙, co₧ je pln²ch 8 % veÜkerΘho mezinßrodnφho obchodu.
Vlßdy N∞mecka, Nizozemφ, Dßnska a èvΘdska hodlajφ v Jerichu spoleΦn∞ vybudovat policejnφ akademii pro v²cvik palestinsk²ch policist∙. 11 500 p°φsluÜnφk∙ palestinskΘ "civilnφ" policie mß k jejφmu ·kolu p°i potlaΦovßnφ terorismu a kriminality pomßhat i Norsko vybavenφm pro vyÜet°ovßnφ a zjiÜ¥ovßnφ p°φtomnosti zbranφ, drog a pad∞lan²ch pen∞z. AngliΦanΘ pak majφ palestinskΘ policisty uΦit zßsah∙m proti masov²m nepokoj∙m. Jak uvßdφ v Lond²n∞ vychßzejφcφ m∞sφΦnφk International Police Review, hlavnφm problΘmem Palestiny je dßt v nov²ch projektech pracovnφ p°φle₧itost mlßde₧i. ╚asopis cituje brigßdnφho generßla Mahmouda Asfoura: "St°edem naÜφ pozornosti je fakt, ₧e 45 % populace v Gaze a na Zßpadnφm b°ehu je mladÜφch 18 let. Pokud by do roku 2000 nebylo pro tuto generaci dost pracovnφch p°φle₧itostφ, p°ivedlo by nßs to do velmi kritickΘ situace."
ZloΦinci ze Zßpadnφ Afriky se podle britskΘ policie podφlejφ plnou polovinou na ztrßtßch Britßnie v d∙sledku podvod∙. Podle tΘto zprßvy nigerijskΘ a ghanskΘ gangy p°ipravφ Brity, jednotlivce, podnikatele i vlßdnφ ·°ady roΦn∞ o 3,5 miliardy liber. Gangy pracujφ propojen∞ v °ad∞ zemφ, tak₧e je t∞₧kΘ je vystopovat a obvinit. "ZßpadoafrickΘ gangy d∞lajφ t∞₧kou hlavu mnoha zemφm," °ekl mluvΦφ National Criminal Intelligence Service (NCIS). A John Guido, ataÜΘ a reprezentant FBI na americkΘm velvyslanectvφ v Lond²n∞, s nφm souhlasφ: "Je to dnes zßva₧n² problΘm mnoha zemφ na Zßpad∞."
- Heartless Haven - nadepisuje americk² t²denφk Time vzpomφnky Äid∙, kte°φ p°ed vφc ne₧ p∙lstoletφm po anabßzi Φasto celou Evropou prchali p°ed Hitlerem do èv²carska. Äidy p°ichßzejφcφ z N∞mecka bylo lehkΘ poznat u₧ jen pohledem na jejich pasy: byly p°etiÜt∞nΘ velk²m J (Jude) a bylo to pr² samo èv²carsko, kterΘ o tento p°etisk v roce 1938 po₧ßdalo. Tisφce z nich, vΦetn∞ d∞tφ, byly p°i tom vraceny zp∞t do N∞mecka, kde konΦily v koncentraΦnφch tßborech a tam v plynu. T∞m, kter²m byl povolen vstup do èv²carska, se zdßlo, ₧e se dostali koneΦn∞ do bezpeΦφ, brzy vÜak byli vyvedeni z omylu. Dostali se do sb∞rn²ch tßbor∙, ze kter²ch chodili na nejr∙zn∞jÜφ t∞₧kΘ, nap°φklad v²kopovΘ prßce a kde "podmφnky byly velmi primitivnφ, podobnß byla i strava a zp∙sob ₧ivota. Jen taktak minimum k po°e₧itφ," °ekl zpravodajovi Φasopisu Fred Alexander, dnes 77let² pßn ₧ijφcφ v New Yorku. "Tyto tßbory mohou ud∞latèv²carsku mnohem v∞tÜφ ostudu ne₧ nacistickΘ zlato," °ekl rabφn Marvin Hier z Los Angeles. "Te∩ vφme, ₧e neÜlo jen o penφze, ale i o ÜpatnΘ zachßzenφ s jednotlivci." Pro zßmo₧nΘ Äidy byla zavedena zvlßÜtnφ da≥, tzv."Jew-tax", kterou uprchlφci jinΘ vφry neplatili. A podle prßv∞ zve°ejn∞nΘ zprßvy Centra Simona Wiesenthala mnohΘ rodiny byly od sebe odtr₧eny, vΦetn∞ mal²ch d∞tφ od matek. VÜechny tyto osudy t∞₧ce dolΘhajφ na sv∞domφ souΦasnΘho èv²carska, uzavφrß Time.
Polsk² Zabijßk nenφ drama, ale poda°enß komedie o taxikß°ovi omylem pova₧ovanΘm za sΘriovΘho vraha. V polsk²ch kinech film loni porvΘ za poslednφch osm let prolomil v nßvÜt∞vnosti monopol americk²ch film∙ plnφcφch Top ten: vid∞lo ho l 600 000 divßk∙. A je to scΘnß° tak poveden², ₧e Disney Pictures nynφ autor∙m zaplatili 600 000 dolar∙, aby ho sm∞li natoΦit znovu, po svΘm, po americku. Aby ne, kdy₧ je film z celkΘ Φßsti parodiφ na takovΘ trhßky, jako byli Taxi Driver a Die hard. A Disney Pictures si musely pospφÜit, pokud Ülo o autorskß prßva, proto₧e m∞ly z USA silnΘho konkurenta: 20th Century Fox, kter² usiloval o totΘ₧.
P°ipravila: Sylvie KU╚EROV┴