POLICISTA  11/1998   Otázky pro ...  


... mjr. Jiřího Suttnera

ze skupiny pro styk s veřejností Policejního prezidia PČR

Zdá se, že stále větší počet Němců kupuje v České republice zbraně za účelem jejich vývozu do SRN. Jaká je situace z pohledu Policie ČR ?

V rámci této otázky je nezbytné rozlišit, zda se jedná o legální, či ilegální nákup střelných zbraní. Legální snaha německého zákazníka, získat střelnou zbraň, musí probíhat za podmínek stanovených platnými českými a německými zákony. Z toho je zřejmé, že obě země přísně taxativně vymezují podmínky nákupu zbraní a střeliva a já podotýkám, že také oba státy na tomto úseku obchodu vzájemně úzce spolupracují. Cílem takové mezinárodní spolupráce je zabránit protiprávnímu ozbrojování osob, které nesplňují zákony stanovené podmínky pro držení a nošení střelných zbraní a střeliva. Samozřejmě jde také o společný zájem obou států, aby zbraní nebylo zneužito k trestné činnosti a o vedení kvalitní evidence držitelů střelných zbraní. Jsou-li aktivity cizinců směřující k získání zbraně nelegální, pak jde bezesporu o protiprávní činnost, trestnou na území obou států. Takto zakoupené zbraně slouží nepochybně kriminálním živlům a jsou jimi páchány trestné činy, například vydírání, loupeže, vraždy, únosy a další delikty, nevyjímaje teroristické akce. Možná vás ale překvapím, když vyvrátím domněnku o tom, že stále více Němců u nás zbraně legálně nakupuje. Tento nákup podléhá české policejní evidenci a z ní je patrné, že nastal, zejména po účinnosti nového zákona v roce 1996, výrazný pokles těchto obchodních aktivit německých občanů. Zatímco v roce 1993 jsme Němcům v našich specializovaných obchodech prodali 479 střelných zbraní podléhajících zvláštnímu nákupnímu a evidenčnímu režimu, v roc e 1996 to bylo jen 92 kusů a v roce 1997 pouhých 42 zbraní. Zvýšenou aktivitu však zjistily policejní složky ČR a SRN právě v obchodech ilegálních. Ty jako by signalizovaly, že i přes prudký pokles legálního nákupu je o naše zbraně v Německu zájem nezmenšený.

Jak a kde Němci zbraně nakupují ?

V rámci legálního nákupu jde o specializované obchody se zbraněmi a střelivem, a to po předložení dokladů, které pro takový obchod naše zákony vyžadují. Jde zejména o platný průkaz totožnosti a nákupní povolení, které vydává česká policie. Nelegální nákup zbraní probíhá zejména v rámci osobních kontaktů navázaných mezi zájemcem a prodejcem. Místem kontaktu bývají často tak zvané sběratelské burzy, ale i další místa, kde dochází k nelegální nabídce zbraní a střeliva. Nelegální nákup zbraně má obvykle čtyři fáze, a to nabídku a poptávku, kontaktu a důvěru, kontrakt, nákup a prodej. První tři probíhají obvykle na místě veřejném, čtvrtá téměř zásadně skrytě, na smluveném místě. Bohužel první úspěšný nelegální obchod pak bývá startem do kriminální kariéry jedince nebo dokonce organizované skupiny. Nadále pak platí, že obchod se zbraněmi, střelivem a také výbušninami a štěpným materiálem bývá velmi výnosný, a proto, i přes nebezpečnost těchto obchodů a hrozbu poměrně vysokými tresty, láká řadu kriminálních živlů.

Zmínil jste se o kriminálních jedincích a také o organizovaných zločineckých skupinách. Který z těchto dvou subjektů v obchodech se zbraněmi dominuje.

Jsem přesvědčen, že je to organizovaný zločin. Jen ten, právě díky perfektní organizaci, centralizovanému řízení, specializaci jednotlivců, technické zručnosti dobře zaplacených odborníků a dostatku finančních prostředků a dobrého technického zázemí dokáže realizovat akce velkého formátu. Právě takové akce jsou pak cestou k vysokým ziskům.

Jaké jsou výsledky policejní práce na poli boje proti tomuto zločinu ?

Dá se říci, že naši i němečtí policisté a speciální policejní útvary obou zemí dosahují v této oblasti velmi dobrých výsledků. Ty pozitivně ovlivňuje také perfektní mezinárodní spolupráce, jakou si pochvalují policisté z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie ČR a jejich kolegové z kriminálního úřadu ve Wiesbadenu a Zemského Kriminálního úřadu v Mnichově. Významnou roli sehrávají také specialisté z německého celního úřadu v Norimberku. O kvalitě práce policejních a celních orgánů obou zemí svědčí například operace realizovaná v roce 1996, kdy byli na německé straně zatčeni dva občané SRN a jeden Čech, kteří do Německa ilegálně dopravovali střelné zbraně a střelivo. Ve SRN bylo v rámci akce zajištěno 90 kusů zbraní, na české straně zajistila policie dalších 47 kusů zbraní ( pistolí, samopalů, pušek ) a 5000 kusů ostré munice. Odhalena byla také dílna, která sloužila ke kompletaci a úpravě zbraní. Druhý případ je známější. Odehrál se v letošním roce a v ýsledkem mezinárodní policejní akce bylo zadržení pěti osob na české a dalších na německé straně. Opět šlo o organizovanou skupinu. Zajištěno bylo více než 60 kusů střelbyschopných zbraní, převážně krátkých, ráže 7,65 až 9 milimetrů.

Jaký druh zbraní Němci v naší vlasti převážně nakupují ?

Pokud jde o obchody nelegální, ukazuje policejní praxe, že je zájem o české krátké střelné zbraně značky ČZ všech druhů. Dále pak jsou výhodným artiklem české samopaly SA 61, známé jako škorpion, a samopaly pocházející ze současné i minulé výzbroje české armády s označením SA 24, 26 a 58. Zájem je však také o funkční střelné zbraně z II. světové války, výroby německé, ruské, anglické a americké. Patří sem opět samopaly, ale také pušky, pistole a revolvery. Nelegálně se u nás prodávají také zbraně pašované do ČR z Rakouska. Patří k nim například opakovací brokovnice, tak zvané pumpičky. Černý obchod se týká také zbraní, které u nás zůstaly po odchodu sovětské armády. Naopak legálně pak Němci nakupují jak pistole a revolvery, tak také zbraně lovecké.

Mohou naši občané pomoci policii při odhalování této trestné činnosti ?

Nepochybně ano, a to jak v zájmu naší vlasti, tak ve svém vlastním. Nikdo totiž nemůže tvrdit, že právě jeho se kriminalita páchaná ozbrojenými zločinci netýká. Občané nejvíce pomohou poznatkem, upozorněním, informací. Rozhodně by se však neměli pouštět do činnosti, která přísluší výhradně policii a orgánům činným v trestním řízení. Zasahování proti obchodníkům se zbraněmi, pokusy o jejich odhalení a zadržení a jiné příklady " hrdinství " tu rozhodně nejsou na místě. Policie pak může z vlastní praxe potvrdit, že pomoc občanů je nesmírně významná a rozhodně zůstane v anonymitě. Nikdo se tak nemusí bát pomsty zločinců.

-red-  
Foto Jiří Novák