Rodinnß politika

        Mß se za to, ₧e schopnost rodin ·Φinn∞ fungovat je rozhodujφcφm Φinitelem prevence kriminality. V²zkum prokßzal, ₧e stabilnφ a emoΦn∞ silnΘ rodiny, spolu s dosa₧enφm dobrΘho vzd∞lßnφ a °ßdnΘho zam∞stnßnφ, jsou v²znamn²m zdrojem ·ΦinnΘ socializace a spoleΦenskΘ integrace (viz nap°. Loeber a Dishion, 1983). Poznatky z dlouhodob²ch studiφ o v²voji dφt∞te dokazujφ, ₧e v²skyt problΘmovΘho, neΦestnΘho a protispoleΦenskΘho chovßnφ v ranΘm d∞tstvφ je d∙le₧it²m prediktorem pozd∞jÜφho pßchßnφ trestnΘ Φinnosti a ₧e struktura a fungovßnφ rodin sehrßvß hlavnφ ·lohu p°i determinovßnφ chovßnφ d∞tφ (West, 1982).

        I kdy₧ charakter spojitosti mezi problΘmov²m chovßnφm v d∞tstvφ a pßchßnφm kriminality v dosp∞losti nenφ dosud jasn² (ze vÜech antisocißlnφch d∞tφ se toti₧ nestßvajφ v dosp∞losti automaticky antisocißlnφ jedinci), nicmΘn∞ se zdß, ₧e intervence v rßmci rodiny je d∙le₧it²m prost°edkem prevence kriminality. Je vÜak t°eba zd∙raznit, ₧e existujφ jistß omezenφ t²kajφcφ se toho, v jakΘm rozsahu lze rozpracovat preventivnφ politiku opφrajφcφ se o podporu a prßci s rodinami. Politici a odbornφci majφ Φasto nechu¥ zasahovat do velmi osobnφch sfΘr ₧ivota rodin.

        Z t∞ch d∞tφ, kterΘ vykazujφ v ranΘm v∞ku znßmky kriminßlnφho chovßnφ, se s v∞tÜφ pravd∞podobnostφ stanou nebezpeΦnφ pachatelΘ systematicky pßchajφcφ trestnou Φinnost ne₧ z d∞tφ, kterΘ se zaΦaly dopouÜt∞t kriminality ve sv²ch 15 - 16 letech a u nich₧ je pravd∞podobnΘ, ₧e z takovΘho jednßnφ vyrostou (Patterson, 1994). Tyto d∞ti Φasto pochßzejφ z rodin ₧ijφcφch ve velkΘm stresu, pro n∞₧ jsou charakteristickΘ socißlnφ a osobnφ problΘmy, neshody a mezipersonßlnφ konflikty (Graham, 1988; Rutter a Giller, 1983). Na zßklad∞ anal²zy poznatk∙ z v²zkumu realizovanΘho v Americe, Britßnii a Skandinßvii (Loeber a Stouthamer - Loeber, 1986) byly identifikovßny Φty°i hlavnφ oblasti negativnφho vlivu rodiny na zvyÜovßnφ rizika vzniku kriminßlnφho chovßnφ:

        Z t∞chto Φty° oblastφ negativnφho p∙sobenφ rodiny je nedbalost tφm nejsiln∞jÜφm, a rozvrat tφm nejslabÜφm. Tam, kde d∞ti na sob∞ zakouÜejφ konstelaci takov²ch nep°φzniv²ch vliv∙, existence rizika, ₧e se z nich stanou recidivistΘ, kte°φ nesou vinu za nep°im∞°en² rozsah kriminality, je nejv∞tÜφ (Osborn a West, 1978). KlφΦov²m faktorem je kvalita a stßlost vztah∙ mezi d∞tmi a jejich rodiΦi a tam, kde spolu ₧ijφ oba rodiΦe, mezi rodiΦi navzßjem.

        RodinnΘ vztahy mohou b²t negativn∞ ovlivn∞ny vn∞jÜφmi vlivy. MnohoΦetn∞ zanedbanΘ rodiny s nφzk²m p°φjmem, kterΘ ₧ijφ v p°epln∞nΘ a Üpatn∞ udr₧ovanΘ bytovΘ zßstavb∞ v nestabilnφch spoleΦenstvφch, pravd∞podobn∞ na sob∞ zakusφ vyÜÜφ hladiny stresu, a ty mohou naopak negativn∞ ovliv≥ovat jejich schopnost °ßdn∞ vychovßvat d∞ti. T∞mto stres∙m jsou vystaveni zejmΘna osam∞lφ rodiΦe a jsou-li navφc velmi mladφ, spoleΦensky izolovanφ a zßvislφ na socißlnφ pΘΦi, riziko, ₧e jejich d∞ti budou spoleΦensky nep°izp∙sobivΘ, se jeÜt∞ zvyÜuje (Loury, 1987). Odluka rodiΦ∙ nebo skuteΦnost, ₧e dφt∞ mß pouze jednoho rodiΦe, vÜak nemusφ nezbytn∞ znamenat sklon d∞tφ k antisocißlnφmu nebo delikventnφmu chovßnφ. Nenφ to absence rodiΦe, n²br₧ kvalita a odolnost vztahu dφt∞te ke zb²vajφcφmurodiΦi, je₧ rozhodujφ (Rutter a kol., 1983).

        Vysoce rizikovΘ prost°edφ lze ΦßsteΦn∞ nebo ·pln∞ kompenzovat protektivnφmi Φiniteli, kterΘ se vyvφjejφ v r∙zn²ch v²vojov²ch fßzφch d∞tstvφ (Kolvin a kol., 1990). Zjistilo se, ₧e u zanedban²ch chlapc∙ mezi takovΘ protektivnφ Φinitele b∞hem prvnφch p∞ti let ₧ivota pat°φ absence p°elidn∞nosti, mßlo poΦetnΘ rodiny, kvalitnφ pln∞nφ mate°sk²ch povinnostφ, dobr² zdravotnφ stav matky, kvalitnφ domßcφ pΘΦe a zam∞stnanost ₧ivitele rodiny. Na starÜφ chlapce majφ vliv jinφ protektivnφ ΦinitelΘ, jako nap°. dobr² Ükolnφ prosp∞ch, ·Φinn² rodiΦovsk² dohled, dobrΘ vztahy vn∞ rodiny a identifikace s pozitivnφmi Φinnostmi provozovan²mi jejich vrstevnφky. Proto jsou r∙znΘ formy zßsahu pravd∞podobn∞ vφce Φi mΘn∞ aplikovatelnΘ v r∙zn²ch fßzφch v²voje dφt∞te.

         Existuje sedm hlavnφch forem rodinnΘ intervence, kterΘ mohou napomoci prevenci kriminality:

        V∞tÜina forem rodinnΘ intervence dßle diskutovan²ch, si za prvo°ad² cφl neklade omezovat kriminalitu, avÜak vÜechny se zam∞°ujφ na rizikovΘ faktory s nφ souvisejφcφ. Zdß se, ₧e nej·sp∞Ün∞jÜφmi jsou ty, kterΘ se zam∞°ujφ na vφce ne₧ jeden faktor.

        I. Prevence t∞hotenstvφ mladistv²ch dφvek

        D∞ti, kterΘ se narodily dφvkßm v teenagerovskΘm v∞ku, budou mφt s v∞tÜφ pravd∞podobnostφ ne₧ ostatnφ d∞ti v∞tÜφ zdravotnφ problΘmy, horÜφ Ükolnφ prosp∞ch, budou se Φast∞ji pot²kat s kognitivnφmi a emoΦnφmi potφ₧emi a delikvencφ (Bright, 1992). Prevenci porod∙ matkami ve v∞ku mladistv²ch lze podporovat hromadn²m rozÜi°ovßnφm informacφ a poradenskou Φinnostφ v oblasti rodiΦovskΘho plßnovßnφ, vΦetn∞ spolehlivΘho p°φstupu k bezplatnΘ antikoncepci a nabφzenφ mladistv²m matkßm takovΘ nezbytnΘ podpory a pomoci, kterß by jim umo₧nila ukonΦit Ükolnφ dochßzku a vyvarovat se op∞tovnΘho ot∞hotn∞nφ. AvÜak existuje mßlo program∙ - p°inejmenÜφm v USA - kterΘ jednoznaΦn∞ prokazujφ sv∙j vliv na snφ₧enφ poΦtu t∞hotenstvφ mladistv²ch dφvek (Dryfoos, 1990).

        II. Poskytovßnφ prenatßlnφch a postnatßlnφch slu₧eb

        Ukazuje se, ₧e nßvÜt∞vy t∞hotn²ch matek nebo matek s mal²mi d∞tmi v jejich domovech pracovnφky zdravotnictvφ, b∞hem nich₧ jsou poskytovßny rady stran pΘΦe o malΘ d∞ti a jejich rozvoje, sni₧ujφ v²skyt takov²ch kriminogennφch faktor∙, jako je zneu₧φvßnφ a zanedbßvßnφ dφt∞te b∞hem ranΘho d∞tstvφ a pozd∞jÜφ riziko pßchßnφ trestnΘ Φinnosti (Farrington, 1994). AvÜak ve skuteΦnosti je velmi obtφ₧nΘ zm∞°it ·Φinky ranΘ intervence na pozd∞jÜφ chovßnφ, zejmΘna kriminßlnφ. Navzdory evidentnφ souvislosti mezi prom∞nn²mi, t²kajφcφ se velmi mlad²ch rodin a delikvence, existuje °ada v²znamn²ch d∙kaz∙, kterΘ sv∞dΦφ o tom, ₧e dlouhodobΘ studie, o n∞₧ se tyto poznatky p°evß₧n∞ opφrajφ, lze metodologicky napadnout (Rutter a Giller, 1983). Z toho d∙vodu se v∞tÜina ran²ch intervencφ zam∞°uje na zkvalitn∞nφ t∞ch faktor∙, kterΘ souvisejφ s pozd∞jÜφ kriminalitou, jako je Ükolnφ prosp∞ch a dochßzka a chovßnφ dφt∞te ve Ükole i doma.

        Program YaleskΘho st°ediska pro studium d∞tφ (The Zale Child Study Centre Programme), USA

       Tento program poskytuje mal²m skupinßm rodin s nφzk²m p°φjmem a rodinßm ₧ijφcφm ve m∞st∞ (vΦ. vysokΘho podφlu rodin s jednφm rodiΦem) celou °adu slu₧eb. Slu₧by jsou poskytovßny po dobu dvou let, poΦφnaje narozenφm prvnφho dφt∞te. Zahrnujφ pediatrickou pΘΦi, nßvÜt∞vy socißlnφch pracovnic, kterΘ matkßm pomßhajφ plßnovat rodinn² rozpoΦet, poskytujφ jim rady t²kajφcφ se v²₧ivy d∞tφ, dennφ pΘΦi a dßle pomoc p°i navazovßnφ kontakt∙ s dalÜφmi socißlnφmi slu₧bami.

       Program byl vyhodnocen srovnßnφm 17 rodin s nφzk²m p°φjmem s rodinami z kontrolnφho souboru, kterΘ byly vybrßny na zßklad∞ jejich rasy, socioekonomickΘho postavenφ a p°φtomnosti otce v rodin∞. V²sledky ukßzaly, ₧e v experimentßlnφ skupin∞ 13letΘ d∞ti vykazujφ ve Ükole lepÜφ prosp∞ch a lepÜφ chovßnφ a s menÜφ pravd∞podobnostφ se dopouÜt∞jφ zßÜkolßctvφ. Krom∞ toho, matky d∞tφ z experimentßlnφ skupiny mΘn∞ Φasto vypovφdaly o v²skytu problΘm∙ s chovßnφm, kßznφ a dozorem nad sv²mi d∞tmi ne₧ matky v kontrolnφch skupinßch.

       S ohledem na to, ₧e faktory p∙sobφcφ ve Ükole a v rodin∞ jsou d∙le₧it²mi prediktory delikvence, mohlo by se zdßt, ₧e Yalesk² program vedl ke snφ₧enφ rizika, ₧e se jeho ·Φastnφci dopustφ trestnΘ Φinnosti; poΦet z·Φastn∞n²ch rodin vÜak byl p°φliÜ nφzk² na to, aby bylo mo₧nΘ vyvozovat obecn∞ platnΘ zßv∞ry (Seitz a kol., 1985). Podle Zieglera a Halla (1987) vÜak jsou finanΦnφ prost°edky vynalo₧enΘ na slu₧by poskytnutΘ ka₧dΘ rodin∞ vφc ne₧ odpovφdajφcφ, s ohledem na uÜet°enΘ penφze Ükolou, co se ÜpatnΘho prosp∞chu d∞tφ a poskytovßnφ specißlnφch nßpravn²ch slu₧eb t²Φe. Obdobn² program vÜak prokßzal skuteΦn² pokles kriminality.

       Syrakusk² program rozvoje rodiny (Syracuse Family Development Programme), USA

       Tento program poskytoval ₧enßm s nφzk²m p°φjmem prenatßlnφ a postnatßlnφ pomoc a podporu, a to prost°ednictvφm t²dennφch nßvÜt∞v domßcnostφ socißlnφmi pracovnicemi a poskytovßnφm bezplatnΘ dennφ pΘΦe. Tφm se sledovalo rozvφjenφ kognitivnφch a intelektov²ch dovednostφ d∞tφ ve v∞ku od Üesti m∞sφc∙ do p∞ti let. Program byl vyhodnocen za pou₧itφ odpovφdajφcφ kontrolnφ skupiny d∞tφ ve v∞ku t°φ let. Byla sledovßna ₧ivotnφ drßha vφce ne₧ 120 d∞tφ zhruba do dovrÜenφ jejich 15. roku v∞ku. Zatφmco z kontrolnφ skupiny m∞lo zßznam v rejst°φku trest∙ 22 %, v experimentßlnφ skupin∞ bylo odsouzeno pouh²ch 6 %. Krom∞ toho trestnΘ Φiny spßchanΘ d∞tmi, kterΘ se podrobily programu, byly spφÜe mΘn∞ zßva₧nΘ ve srovnßnφ s delikty spßchan²mi jedinci z kontrolnφ skupiny. Dφvky, kterΘ navÜt∞vovaly program, m∞ly lepÜφ Ükolnφ dochßzku a prosp∞ch (Lally a kol., 1988).

       RodiΦovskΘ vedenφ a v²chova

       Nßpravy zßvadnΘho a nep°φstojnΘho chovßnφ, kterΘ se projevuje v ranΘm v∞ku dφt∞te, lze rovn∞₧ dosßhnout pomocφ ·ΦinnΘho dozoru a kßzn∞. Poznatky z v²zkumu naznaΦujφ, ₧e rodiΦe by se m∞li vyvarovat ned∙slednΘho uplat≥ovßnφ kßzn∞, kterΘ brßnφ d∞tem, aby se nauΦily tomu, kterΘ formy chovßnφ jsou pro jejich rodiΦe p°φstojnΘ (West, 1982). RodiΦe musφ b²t schopni dßt jasn∞ najevo, co tvo°φ p°ijatelnΘ a co nep°ijatelnΘ formy chovßnφ. V tomto ohledu m∙₧e b²t cennΘ poskytnutφ finanΦnφch prost°edk∙ na zabezpeΦenφ v²chovy k rodiΦovstvφ a zlepÜenφ rodiΦovsk²ch dovednostφ v tomto sm∞ru.

       RodiΦovskΘ kurzy mohou b²t u₧iteΦnΘ, pokud jde o pomoc rodiΦ∙m rozpoznat a p°im∞°en∞ reagovat na ty druhy chovßnφ odehrßvajφcφ se v rodin∞, kterΘ mohou nep°φzniv∞ p∙sobit na d∞ti. Lze je uΦit, jak reagovat na urΦitΘ situace konstruktivn∞ji, jak se vyvarovat situacφ, kterΘ mohou vy·stit v neshody, jak pou₧φvat mΘn∞ tvrdΘ kßze≥skΘ metody a kßze≥ prosazovat d∙sledn∞ji. Reßlnß situace vypadß tak, ₧e zpoΦßtku se do kurz∙ zapojuje mßlo rodiΦ∙ a °ada z nich je p°estßvß navÜt∞vovat. Situaci lze zlepÜit pomocφ finanΦnφch stimul∙ (tj., vyÜÜφmi rodinn²mi p°φdavky).

       Vyhodnocenφ n∞kter²ch v²cvikov²ch program∙ urΦen²ch rodiΦ∙m ukazuje urΦitou ·sp∞Ünost, co se omezovßnφ nep°φstojnΘho a agresivnφho chovßnφ v ranΘm v∞ku t²Φe (nap°. Program OregonskΘho st°ediska socißlnφho uΦenφ).

       Program OregonskΘho st°ediska socißlnφho uΦenφ (The Oregon Social Learning Centre Programme), USA

       Jednou z nejpeΦliv∞ji vyhodnocen²ch iniciativ rodiΦovskΘho v²cviku je Program OregonskΘho st°ediska socißlnφho uΦenφ. Je urΦen rodiΦ∙m agresivnφch a delikventnφch d∞tφ. RodiΦe jsou Ükoleni, jak pou₧φvat pozitivnφ, nenßtlakovΘ metody udr₧ovßnφ kßzn∞, jak se d∙sledn∞ a rozhodn∞ vypo°ßdat s antisocißlnφm chovßnφm, jak se s d∞tmi spφÜe dohodnout na p°ijateln²ch formßch chovßnφ, ne₧ jim je na°φdit bez prokonzultovßnφ s nimi, jak rozvφjet schopnosti rodiΦ∙, aby byli schopni °eÜit problΘmy a zlepÜit komunikaci a interakci uvnit° rodiny.

       Oregonsk² program vedl ke snφ₧enφ agresivnφho chovßnφ d∞tφ a₧ po dobu jednoho roku a podobnΘ v²sledky byly zaznamenßny i u krßde₧φ spßchan²ch d∞tmi (Patterson, 1982), aΦkoliv i zde byly ·Φinky programu pouze krßtkodobΘ. Bohu₧el Φtvrtina rodiΦ∙ program neukonΦila a Φtvrtina odpadla b∞hem roku. Krßtkodobß zlepÜenφ t²kajφcφ se chovßnφ d∞tφ musφ proto b²t kompenzacφ za potφ₧e spojenΘ s udr₧enφm motivace rodiΦ∙ a s omezen²mi, ne-li p°φmo neexistujφcφmi dlouhodob²mi ·Φinky na snφ₧enφ kriminality.

       Je obtφ₧nΘ prokßzat, zda omezenφ agresivnφho chovßnφ b∞hem d∞tstvφ mß takΘ za nßsledek pokles kriminality v pozd∞jÜφm v∞ku. Samoz°ejm∞, ₧e neexistuje ₧ßdn² d∙kaz sv∞dΦφcφ o tom, ₧e v²cvikovΘ kurzy urΦenΘ p∞stounsk²m rodiΦ∙m vedou k nßslednΘmu snφ₧enφ objemu problΘm∙ s d∞tmi, kterΘ jim byly sv∞°eny do pΘΦe (Loeber, 1987). AvÜak je pravd∞podobnΘ, ₧e poskytovßnφ pomoci rodiΦ∙m, pokud jde o naslouchßnφ d∞tem, monitorovßnφ toho, kam chodφ, a kontrolu jejich chovßnφ a uplat≥ovßnφ d∙slednΘ a nenßsilnΘ kßzn∞, budou ku prosp∞chu fungovßnφ rodiny. AvÜak dlouhodobΘ ·Φinky program∙ rodiΦovskΘho v²cviku na prevenci kriminality pßchanΘ mladÜφmi d∞tmi s poruchami chovßnφ je t°eba jeÜt∞ spolehliv∞ dokßzat.

       KlinickΘ intervence vyu₧φvajφcφ v²cviku urΦenΘho rodiΦ∙m agresivnφch d∞tφ a d∞tφ s poruchami chovßnφ b²vajφ intenzivnφ a drahΘ. Nenφ v₧dy jednoduchΘ zφskat a udr₧et motivaci rodiΦ∙. NßvÜt∞vy domßcnostφ, kombinovanΘ s vyu₧φvßnφm r∙zn²ch stimul∙ a s p°ipomφnßnφm nutnosti navÜt∞vovat kurzy, mohou zv²Üit zapojenφ rodiΦ∙ do program∙. Jedno z takov²ch schΘmat vypracovanΘ ve SpojenΘm krßlovstvφ (Gibbons a Thorpe, 1990), kterΘ vyu₧φvß rodiΦ∙-dobrovolnφk∙ k nßvÜt∞vßm rodin s mal²mi d∞tmi ₧ijφcφch ve stresu, poskytuje urΦit² d∙kaz o tom, ₧e tyto iniciativy mohou zabrßnit p°edßvßnφ d∞tφ do pΘΦe, co₧, jak znßmo, vede ke zvyÜovßnφ rizika pßchßnφ trestnΘ Φinnosti v pozd∞jÜφm v∞ku (viz dßle).

       P°edÜkolnφ v²chova

       P°edÜkolnφ programy se zam∞°ujφ na zlepÜenφ Ükolnφho prosp∞chu, socißlnφch schopnostφ a chovßnφ d∞tφ z p°ist∞hovaleck²ch rodin, rodin socißln∞ a ekonomicky slab²ch nebo d∞tφ s r∙zn²mi potφ₧emi. V∞tÜina p°edÜkolnφch program∙ si explicitn∞ neklade za cφl prevenci pozd∞jÜφho pßchßnφ kriminality, ale zab²vß se bezprost°ednφmi cφli zlepÜenφ socißlnφch a kognitivnφch dovednostφ ·Φastnφk∙. Znßmou v²jimku tvo°φ Perryho p°edÜkolnφ program, kter² se v²slovn∞ pokouÜφ zabrßnit pßchßnφ trestnΘ Φinnosti v pozd∞jÜφm v∞ku.

       Perryho projekt pro p°edÜkolnφ d∞ti (The Perry Pre-School Project), USA

       Tento projekt byl zahßjen v roce 1962 a p°edstavuje nejznßm∞jÜφ p°φklad programu urΦenΘho p°edÜkolnφm d∞tem, kter² byl vytvo°en s jasn²m cφlem snφ₧it riziko vzniku delikvence. Nßhodn∞ vybran²ch 123 ΦernoÜsk²ch d∞tφ ve v∞ku t°φ let, kterΘ pochßzely z rodin s nφzk²m socioekonomick²m postavenφm, bylo v∞tÜinou na dobu dvou let za°azeno do programu rozvoje p°edÜkolnφch d∞tφ a do kontrolnφ skupiny (58 do experimentßlnφ a 65 do kontrolnφ). TΘm∞° polovinu rodin tvo°ily rodiny s jednφm rodiΦem; v∞tÜina rodiΦ∙ m∞la nφzkΘ IQ, nφzkou ·rove≥ vzd∞lßnφ, jejich mφra zam∞stnanosti byla rovn∞₧ nφzkß a ₧ili v p°epln∞n²ch bytech. Samotn² program se sna₧il zapojit d∞ti do plßnovan²ch Ükolnφch aktivit, aby se dosßhlo jejich intelektußlnφho a socißlnφho rozvoje. T²my uΦitel∙ byly ve styku s ₧ßkem velmi Φasto - 2,5 hodiny denn∞, po dobu t°iceti t²dn∙ ka₧d² rok. Navφc, uΦitel 1x t²dn∞ asi na 1,5 hodiny navÜt∞voval matku a dφt∞ v domßcnosti.

       Po dobu 16 let byly shroma₧∩ovßny informace o vÜech d∞tech od jejich 3. do 11. let v∞ku, a ve v∞ku 15, 19 a 27 let. Informace nap°. zahrnovaly ·daje o jejich Ükolnφm prosp∞chu, jejich postojφch, zßznamy o zam∞stnßnφ, policejnφ zßznamy a vlastnφ v²pov∞di o jejich trestnΘ Φinnosti. Studie zjistila, ₧e ty d∞ti, kterΘ byly zapojeny do p°edÜkolnφho programu, vykazovaly ve Ükole lepÜφ prosp∞ch, dosßhly vyÜÜφho vzd∞lßnφ a existovala v∞tÜφ pravd∞podobnost, ₧e odmaturujφ a zφskajφ zam∞stnßnφ. V²skyt t∞hotenstvφ u mladistv²ch dφvek byl mnohem ni₧Üφ - asi poloviΦnφ - a mφra uv∞zn∞nφ byla ni₧Üφ o 40 %, ve srovnßnφ s devatenßctilet²mi jedinci z kontrolnφch skupin. Jeden ze t°φ jedinc∙ z kontrolnφ skupiny ve v∞ku 27 let byl zatΦen 5x nebo vφcekrßt, zatφmco ze skupiny, kterß navÜt∞vovala p°edÜkolnφ program, to byl jeden ze Φtrnßcti (Schweinhart a Weikart, 1993).

       Pokud jde o efektivnost nßklad∙ vynalo₧en²ch na realizaci projektu, zjistilo se, ₧e dosahujφ v regionu 5000 US dolar∙ roΦn∞ na ka₧dΘ dφt∞. Projekt realizovan² po dobu jednoho roku p°inese Üestinßsobnou nßvratnost p∙vodn∞ vynalo₧enΘ investice (Schweinhart, 1987).

        Podle Schweinharta (1987) a KanadskΘ rady pro d∞ti a mlßde₧ (1989) (the Canadian Council on Children and Youth) jsou pro ·ΦinnΘ p°edÜkolnφ programy charakteristickΘ tyto znaky:

       AΦkoliv u program∙ pro p°edÜkolnφ d∞ti lze oΦekßvat spφÜe krßtkodobΘ ne₧ trvalΘ ·Φinky, jejich dopln∞nφ o zvlßÜtnφ socializaΦnφ a vzd∞lßvacφ programy urΦenΘ ₧ßk∙m Ükol I. a II. stupn∞ mohou pomoci zv²Üit pravd∞podobnost dosa₧enφ dlouhodob²ch ·Φink∙ i ·sp∞ch∙ na ·seku prevence. Jednφm z hlavnφch pouΦenφ vypl²vajφcφch z vyhodnocenφ ranΘ intervence tohoto druhu je, ₧e kombinace podpory rodiny a p°edÜkolnφ v²chovy je pravd∞podobn∞ ·Φinn∞jÜφ ne₧ pouhΘ zam∞°enφ se na dφt∞ nebo na rodinu (Yoshikawa, 1993).

       Podle KanadskΘ rady pro d∞ti a mlßde₧ (1989) Americk² zvlßÜtnφ v²bor pro d∞ti, mlßde₧ a rodiny (US Selekt Commitee on Children, Youth and Families) zjistil, ₧e nßvratnost ka₧dΘho dolaru investovanΘho do p°edÜkolnφch program∙ je 4,75 dolaru, jako₧to v²sledek uspo°en²ch v²daj∙ na zvlßÜtnφ v²chovu, ve°ejnou pomoc a kriminalitu. Vzhledem k relativn∞ vysok²m poΦßteΦnφm finanΦnφm nßklad∙m, kterΘ si p°edÜkolnφ programy vy₧adujφ, zdß se ·ΦelnΘ v²b∞rov∞ se zam∞°ovat na nejpot°ebn∞jÜφ jedince a na ty, u nich₧ existuje nejv∞tÜφ pravd∞podobnost, ₧e z nich budou mφt prosp∞ch (nap°. na zpracovßnφ seznamu zneu₧φvan²ch d∞tφ).

       Podpora rodin

       Existujφ urΦitΘ etapy v²voje, kdy se rodiny p°irozen∞ nachßzejφ pod v∞tÜφm tlakem (nap°. rodiny s velmi mal²mi d∞tmi nebo teenagery rozpadajφcφ se rodiny). V t∞chto obdobφch lze pou₧φt k podpo°e rodin zvlßÜtnφch zdroj∙. Dv∞ma p°φklady jsou St°ediska pro poskytovßnφ poradenstvφ a pomoci rodiΦ∙m s teenagery, a programy dobrovolnΘho usmφ°enφ, kterΘ jsou urΦeny rozpadajφcφm se rodinßm. Zmφn∞nß st°ediska mohou pomoci rodiΦ∙m lΘpe pochopit a p°im∞°en∞ reagovat na specifickΘ problΘmy souvisejφcφ s adolescencφ, vΦetn∞ toho, jak pomoci sv²m potomk∙m nepodlehnout negativnφmu p∙sobenφ ze strany jejich vrstevnφk∙. Programy usmφ°enφ mohou minimalizovat negativnφ ·Φinky rozpadu rodiny tφm, ₧e pomßhajφ vÜem stranßm, jich₧ se situace dot²kß, dosßhnout vzßjemn∞ p°ijateln²ch dohod v souvislosti s pΘΦφ o d∞ti a jin²mi slo₧it²mi rodinn²mi problΘmy, kterΘ n∞kdy p°esahujφ rßmec rozvodovΘho °φzenφ p°ed soudem.

       Lze vypracovat celou Ükßlu systΘm∙ podpory rodin, s cφlem pomßhat rodiΦ∙m, kte°φ se pot²kajφ s problΘmov²m chovßnφm sv²ch d∞tφ, se spoleΦenskou izolacφ a rodinn²m stresem. Programy podpory rodin, zejmΘna mohou-li umo₧nit napojenφ na jinΘ socißlnφ slu₧by a vy₧φt neformßlnφch mo₧nostφ existujφcφch ve spoleΦenstvφ, mohou p°isp∞t ke zlepÜenφ chovßnφ d∞tφ ve Ükole i Ükolnφho prosp∞chu, snφ₧it v²skyt zneu₧φvßnφ dφt∞te a p°edßnφ d∞tφ do mimorodinnΘ pΘΦe jakΘhokoliv typu. Jednß se o faktory, kterΘ evidentn∞ souvisejφ se zv²Üen²m rizikem pßchßnφ trestnΘ Φinnosti (Graham a Utting, 1994; Bright, 1992). Krom∞ finanΦnφ a materißlnφ podpory lze rodinßm, a zejmΘna rodiΦi-samo₧iviteli poskytnout slu₧by na ·seku pΘΦe o dφt∞, pohotovostnφ dennφ pΘΦi, zdravotnφ pΘΦi, rady v oblasti plßnovßnφ rodiny, krizovou intervenci, poradenstvφ a doΦasnΘ ·levy. Vliv na prevenci kriminality m∙₧e mφt volnß dosa₧itelnost rodinn²ch st°edisek, kterß zprost°edkovßvajφ p°φstup do jeselsk²ch za°φzenφ, na d∞tskß h°iÜt∞ a do klub∙ a kterß poskytujφ pomocnΘ slu₧by, jako je poradenstvφ, co se dluh∙ t²Φe. Rodinnß terapie takΘ m∙₧e mφt vliv na prevenci kriminality a na izolovan∞jÜφ rodiny se lze zam∞°it prost°ednictvφm pracovnφk∙, kte°φ Φasto mohou poskytovat neformßln∞jÜφ rady t²kajφcφ se nap°. v²₧ivy, rodiΦovstvφ a schopnosti vΘst domßcnost. ÄßdnΘ programy podpory rodiny zatφm neprokßzaly p°φm² ·Φinek na budoucφ kriminalitu d∞tφ.

       Zachovßnφ rodiny

       Poskytovßnφ pΘΦe d∞tem Ükolen²mi profesionßlnφmi pracovnφky m∙₧e umo₧nit identifikaci behaviorßlnφch problΘm∙ nebo zneu₧itφ dφt∞te v ranΘm stadiu a nabφdnout neformßlnφ rady stran jeho v²chovy. Vzhledem ke znßmΘ korelaci mezi fyzick²m zneu₧φvßnφm v d∞tstvφ a pßchßnφm trestnΘ Φinnosti v pozd∞jÜφm v∞ku (viz Malinowski-Rummel a Hanson, 1993), prevence zneu₧φvßnφ dφt∞te m∙₧e v²znamn²m zp∙sobem p°isp∞t k prevenci kriminality. V extrΘmnφch p°φpadech pracovnφci orgßnu pΘΦe o dφt∞ se musφ obrßtit na soud, aby rozhodl o zp∙sobu dalÜφ v²chovy dφt∞te. Jak znßmo, velk² poΦet pachatel∙ zßva₧n²ch trestn²ch Φin∙ strßvil alespo≥ Φßst svΘho d∞tstvφ v ·stavnφ pΘΦi r∙znΘho typu (Wamsley a kol. 1991). Dobrß ·stavnφ pΘΦe m∙₧e zlepÜit emoΦnφ stabilitu a poskytnout podn∞tnΘ v²chovnΘ prost°edφ, avÜak ₧ßdnΘ ·stavy nejsou schopny pln∞ kompenzovat citovou deprivaci d∞tφ, kterΘ trpφ v souvislosti s odlouΦenφm od sv²ch rodin (Bullock a kol., 1993). Z toho d∙vodu se orgßny pΘΦe o dφt∞ sna₧φ v maximßln∞ mo₧nΘ mφ°e vyvarovat soudnφho °φzenφ o pΘΦi a omezit poΦet d∞tφ p°edan²ch do ·stavnφ pΘΦe. Ke snφ₧enφ rizika, ₧e se dφt∞ dopustφ trestnΘ Φinnosti, m∙₧e rovn∞₧ napomoci poskytovßnφ slu₧eb, kterΘ usilujφ o udr₧enφ rodiny.

       Program Tacoma Homebuilders, USA

       Tento program vyu₧φvß slu₧eb profesionßlnφch socißlnφch pracovnφk∙, kte°φ poskytujφ intenzivnφ podporu a praktickou pomoc rodinßm s d∞tmi v permanentnφm ohro₧enφ, ₧e budou p°edßny do mimorodinnΘ pΘΦe. Po dobu nep°esahujφcφ Üest t²dn∙ ka₧d² socißlnφ pracovnφk pracuje s jednou nebo dv∞ma rodinami a₧ po dobu 20 hodin t²dn∞; podle pot°eby se obracφ na r∙znΘ specialisty. Minimßln∞ v 70 % p°φpad∙ se poda°ilo docφlit toho, ₧e se rodiny alespo≥ po dobu jednoho roku udr₧ely pohromad∞ (Utting a kol., 1993). Rovn∞₧ se poda°ilo dosßhnout v²raznΘho snφ₧enφ vynaklßdan²ch v²daj∙. Neexistujφ vÜak ₧ßdnΘ relevantnφ ·daje, na jejich₧ zßklad∞ by bylo mo₧nΘ posoudit, zda m∞l program Tacoma p°φm² dopad na omezenφ pßchßnφ kriminality.

       Ve vÜech p°φpadech, kdy je rozhodnuto o odejmutφ d∞tφ rodiΦ∙m, ti, kte°φ jsou takov²m rozhodnutφm posti₧eni, by m∞li mφt prßvo b²t slyÜeni a jejich nßzor by m∞l b²t seri≤zn∞ posuzovßn. PotΘ by m∞ly b²t poskytnuty vhodnΘ alternativy, z nich₧ nejb∞₧n∞jÜφ je p∞stounskß pΘΦe. NaneÜt∞stφ poznatky z v²zkumu o ·Φinnosti p∞stounskΘ pΘΦe jsou nejednoznaΦnΘ a nepr∙kaznΘ. Zatφmco p∞stounskß pΘΦe v p°φpad∞ d∞tφ ohro₧en²ch fyzick²m zneu₧φvßnφm, je - p°i bli₧Üφ ·vaze - pravd∞podobn∞ prosp∞Ünß, p∞stounskß pΘΦe v p°φpad∞ d∞tφ pochßzejφcφch z rodin, kterΘ se pot²kajφ s emoΦnφmi potφ₧emi, prosp∞Ünß m∙₧e, ale nemusφ b²t, co₧ zßvisφ na celΘ °ad∞ okolnostφ (Besharov, 1987). Umφst∞nφ dφt∞te do vφce p∞stounsk²ch rodin je vÜak zcela ÜkodlivΘ a nem∞lo by k n∞mu dochßzet. Co se t²Φe prevence kriminality, v²zkumnΘ poznatky jsou i v tomto sm∞ru nepr∙kaznΘ (Hill, 1985).

       Prevence bezdomovectvφ mlad²ch lidφ

       ProblΘmy vyskytujφcφ se v rodin∞ mohou vΘst k umφst∞nφ dφt∞te do mimorodinnΘ pΘΦe, ale i k tomu, ₧e teenage°i p°edΦasn∞ opouÜt∞jφ svΘ domovy. V d∙sledku toho se z nich mohou stßt bezdomovci, mohou se zaplΘst do trestnΘ Φinnosti, n∞kdy jenom proto, aby v∙bec p°e₧ili. Rodinnß a bytovß politika, kterß minimalizuje riziko vzniku a v²skytu bezdomovectvφ, a politika, kterß se starß o ty, z nich₧ se bezdomovci ji₧ stali, pat°φ proto mezi d∙le₧itΘ strategie socißlnφ prevence kriminality.

       Zaklßdßnφ specißlnφch st°edisek mlßde₧e s mo₧nostφ nouzovΘho p°φst°eÜφ a s dostupn²m dlouhodob∞jÜφm ubytovßnφm hostelovΘho typu, jako₧ i snahy o op∞tovnΘ slouΦenφ rodiny a odrazenφ potencißlnφch ·t∞kß°∙ od jejich ·myslu, by m∞lo tvo°it hlavnφ podstatu strategie reakce na ·t∞kß°stvφ. ┌t∞kß°∙m by takΘ m∞ly b²t poskytovßny i dalÜφ slu₧by, jako je poradenstvφ, v²cvik dovednostφ pot°ebn²ch k p°e₧itφ a poskytnutφ pomoci p°i hledßnφ zam∞stnßnφ nebo alternativnφch zp∙sob∙ ₧ivobytφ. Ve Francii je prost°ednictvφm schΘmatu Foyers mlad²m nezam∞stnan²m bezdomovc∙m poskytovßno doΦasnΘ ubytovßnφ. Tφm, ₧e majφ kde bydlet, se stßvajφ sob∞staΦn²mi. V Anglii schΘma Crescent - obdoba schΘmatu Foyer - nabφzφ obdobnΘ skupin∞ klient∙ doΦasnΘ ubytovßnφ, umo₧≥uje v²cvik, vzd∞lßvacφ mo₧nosti a volnoΦasovΘ aktivity a pomßhß p°i hledßnφ zam∞stnßnφ. Mladφ lidΘ ve v∞ku 16-25 let, zapojenφ do projektu, musφ podepsat nßjemnφ smlouvu a dodr₧ovat podmφnky "domovnφho °ßdu". Dosud vÜak nejsou k dispozici ₧ßdnΘ informace o tom, zda takovß schΘmata skuteΦn∞ zabra≥ujφ nebo alespo≥ omezujφ pßchßnφ kriminality.

       Mnoho ·t∞kß°∙ z domova spßchß trestn² Φin nebo je na n∞ policie upozorn∞na jin²m zp∙sobem; v krajnφm p°φpad∞ pak jejich kauzu °eÜφ soud. Projekt Prejop p°edstavuje zajφmav² pokus "odklonu" od soudnφho °φzenφ a °φzenφ o pΘΦi (viz dßle). Je p°itom d∙le₧itΘ, jeÜt∞ p°ed p°ijetφm jakΘhokoliv rozhodnutφ o jeho/jejφm mo₧nΘm nßvratu do rodiny, peΦliv∞ zva₧ovat d∙vody opuÜt∞nφ domova, vΦetn∞ ·vahy na prßvo dφt∞te na ochranu p°ed rodiΦi, kte°φ ho zneu₧φvajφ. Podobn∞, je-li ·t∞kß° zadr₧en ·°ady, rodiΦe by m∞li mφt prßvo b²t informovßni o tom, ₧e jejich dφt∞ je v bezpeΦφ. M∞ly by b²t vypracovßny citlivΘ postupy zahßjenφ °φzenφ o dosa₧enφ smφru mezi rodiΦi a dφt∞tem, kterΘ by zabezpeΦily, ₧e se ₧ßdn² z nich nebude cφtit oklamßn deciznφmi orgßny.

       Projekt Prejop (The Prejop Project), Nizozemφ

       Policie Φasto zadr₧φ ·t∞kß°e z domova a dalÜφ mladΘ lidi, kte°φ jsou vystaveni riziku spßchßnφ trestnΘ Φinnosti. Ta, i kdy₧ nikoli vlastnφ vinou, disponuje pouze omezen²mi mo₧nostmi, jak t∞mto mlad²m jedinc∙m pomoci. Projekt Prejop p°edstavuje pokus o p°ekonßnφ t∞chto potφ₧φ tφm, ₧e k mlad²m pachatel∙m (vyjma recidivist∙) a k d∞tem vystaven²m riziku pßchßnφ kriminality (zvlßÜt∞ k ·t∞kß°∙m) p°istupuje jako k zanedban²m a deprivovan²m jedinc∙m, kte°φ vy₧adujφ socißlnφ pomoc v daleko v∞tÜφ mφ°e ne₧ potencißlnφ nebo skuteΦnφ pachatelΘ. Projekt spoΦφvß v rozmφst∞nφ socißlnφch pracovnφk∙ do bezprost°ednφ blφzkosti mφstnφch policejnφch stanic, aby mohli v p°φpad∞ pot°eby okam₧it∞ poskytnout pomoc. Ka₧dΘ rßno probφhajφ internφ setkßnφ policie se socißlnφmi pracovnφky, na nich₧ jsou probφrßny jednotlivΘ p°φpady a p°φjφmßna adekvßtnφ opat°enφ.

       Vyhodnocenφ projektu (viz Graham, 1993) ukßzalo, ₧e krßtkodob∞ p°isp∞l ke zlepÜenφ vztah∙ mezi rodiΦi a dφt∞tem a uΦitelem, ale ₧e nemß ₧ßdn² dopad na zm∞nu rodiΦovsk²ch postoj∙ nebo na zlepÜenφ Ükolnφho prosp∞chu. Srovnßnφm mladistv²ch pachatel∙ krßde₧φ v obchod∞, kte°φ byli zahrnuti do projektu, s mladistv²mi z kontrolnφ skupiny vÜak bylo zjiÜt∞no, ₧e jedinci z experimentßlnφ skupiny se s menÜφ pravd∞podobnostφ stßvajφ op∞tovn²m p°edm∞tem zßjmu policie ne₧ jedinci z kontrolnφ skupiny. Tento poznatek ovÜem nebyl zjiÜt∞n u dalÜφch delikt∙, i kdy₧ krßde₧e v obchodech p°edstavujφ zdaleka nejpoΦetn∞jÜφ kategorii trestn²ch Φin∙. Je nutnΘ se rovn∞₧ zmφnit o tom, ₧e v²zkumnΘ soubory byly zcela malΘ (p°ibli₧n∞ pouh²ch 7 % vÜech sledovan²ch mladistv²ch se podrobilo pΘΦi dΘle ne₧ 10 m∞sφc∙); nßslednΘ Üestim∞sφΦnφ obdobφ bylo zase p°φliÜ krßtkΘ na to, aby bylo mo₧nΘ vyvodit p°esv∞dΦivΘ zßv∞ry.

       Poskytnutφ ubytovßnφ a dalÜφch slu₧eb ·t∞kß°∙m z domova nem∙₧e nahradit ztrßtu stabilnφho rodinnΘho prost°edφ, ale m∙₧e takovou ztrßtu urΦit²m zp∙sobem kompenzovat. RozÜφ°enß rodina, kterß se m∙₧e sklßdat z nßhradnφch rodiΦ∙ a kterß vyu₧φvß vlivu skupiny vrstevnφk∙ p°i prosazovßnφ kßzn∞ a uplat≥ovßnφ kontroly, m∙₧e poskytnout ·toΦiÜt∞, kterΘ umo₧nφ jejφm Φlen∙m budovat novΘ vztahy, zφskat pocit sebe·cty a rozvφjet citovou a finanΦnφ nezßvislost (viz dßle Project House of Umoja). Podstatou pojetφ rozÜφ°enΘ rodiny je chrßnit mladΘ lidi ohro₧enΘ socißln∞ patologick²mi jevy, a to spojenφm stability rodinnΘho ₧ivota a umo₧n∞nφm zφskat vzd∞lßnφ, profesnφ v²cvik a zam∞stnßnφ. RozÜφ°enß rodina takΘ pomßhß mlad²m lidem zapustit ve spoleΦenstvφ ko°eny, ani₧ by byli vystaveni nebezpeΦφ institucionalizace nebo zavr₧enφ p∞stouny.

       Domov Umoja (the House of Umoja), USA

       Domov Umoja z°φzen² koncem 60. let, je ·stavnφm za°φzenφm urΦen²m mlad²m ΦernoÜsk²m pachatel∙m a vysoce ohro₧enΘ mlßde₧i z mφstnφ komunity. Domov nebo "·toΦiÜt∞" funguje podle zßsad rozÜφ°enΘ rodiny. Pßr, kter² domov provozuje, vystupuje v∙Φi vÜem Φlen∙m jako jejich rodiΦe, vÜichni jsou vnφmßni jako "brat°i". Ka₧d² mlad² jedinec podepφÜe smlouvu, kterß od n∞ho vy₧aduje dodr₧ovßnφ domovnφho °ßdu. Na zßklad∞ tΘto smlouvy se obyvatelΘ Domova zapojujφ do r∙znorod²ch Φinnostφ zde provozovan²ch (vΦetn∞ zapojenφ do p∞veckΘho sboru) a smlouva zabezpeΦuje, ₧e budou navÜt∞vovat Ükolu. ╚len∙m lze poskytnout individußlnφ poradenstvφ, pomoc v otßzkßch vzd∞lßvßnφ a kontroly jejich zdravotnφho stavu a pomoc p°i zajiÜ¥ovßnφ zam∞stnßnφ nebo profesnφho v²cviku. AvÜak charakteristick²m rysem domova Umoja je zp∙sob, kter²m se v mlad²ch lidech, v kontextu hodnot africkΘ kultury, p∞stuje pocit soudr₧nosti a vzßjemnΘ d∙v∞ry, a to jak mezi sebou navzßjem, tak mezi obyvateli domova a jejich tamnφmi rodiΦi.

       Od Φlen∙ Domova se oΦekßvß, ₧e po uplynutφ Üesti m∞sφc∙ a₧ jednoho roku se stanou nezßvisl²mi a samostatn²mi, pokud nenφ reßlnΘ jejich spojenφ s rodinou. B²valφ obyvatelΘ Domova se stßvajφ t∞mi "moudr²mi", kte°φ v souΦasn²ch obyvatelφch domova pomßhajφ p∞stovat sebe·ctu a schopnost sebeovlßdßnφ a vzbudit v nich ochotu pod°φdit osobnφ schopnosti jejich budoucφm zßjm∙m souvisejφcφm se vzd∞lßnφm, zam∞stnßnφm a rodinou. P°i napl≥ovßnφ tohoto zßm∞ru je vyu₧φvßno vlivu skupiny vrstevnφk∙. Mladφ lidΘ jsou vedeni k tomu, aby zaklßdali r∙znΘ podniky; (Umoja vlastnφ st∞hovacφ spoleΦnost, tiska°skou spoleΦnost, restauraci a autoÜkolu). N∞kte°φ chovanci jsou v nich zam∞stnßni, ale v∞tÜina z nich si hledß prßci vn∞ Domova.

       ┌sp∞Ünost je m∞°ena spφÜe rozsahem novΘ trestnΘ Φinnosti b²val²ch obyvatel domova Umoja (je velmi nφzk²) ne₧li mφrou kriminality pßchanΘ v mφstnφm spoleΦenstvφ. AvÜak bez existence kontrolnφ skupiny a dostateΦn∞ velk²ch vzork∙ je obtφ₧nΘ vyhodnotit skuteΦnou kvalitu tohoto programu.

       Intervence opφrajφcφ se o rodinu lze poskytnout v obecnΘ poloze, se zvlßÜtnφm zam∞°enφm na oblasti s vysok²m v²skytem kriminality a socißln∞ slab²ch obΦan∙. P°edstavujφ reakci na p°φpady postoupenΘ takov²mi orgßny, jako je nap°. odbor socißlnφch slu₧eb. Obecn∞ platφ, ₧e takovΘ zßsahy majφ tu v²hodu, ₧e nestigmatizujφ jejich adresßty (nap°. "rodiny potencißlnφch pachatel∙"), avÜak musφ b²t od∙vodnitelnΘ z hlediska efektivnosti vynalo₧en²ch v²daj∙. Jednφm ze zp∙sob∙, jak toho dosßhnout, je prokßzat jejich v²hody (vedle preventivnφch ·Φink∙ jednotliv²ch program∙), co₧ dokazujφ shora zmφn∞nΘ p°φklady. Zam∞°enφ se na oblasti s vysok²m v²skytem kriminality a socißln∞ slab²ch obΦan∙ redukuje v²daje (ty se toti₧ nevynaklßdajφ na slu₧by obecn∞) a navφc nedochßzφ ke stimulaci jedinc∙.

       V²zkum zjistil, ₧e mladφ lidΘ, na n∞₧ rodiΦe nedostateΦn∞ dohlφ₧ejφ, jsou vystaveni v∞tÜφmu riziku pßchßnφ kriminality ne₧ ti, jejich₧ chovßnφ je d∙sledn∞ kontrolovßno (Wilson, H., 1980). Mladφ mu₧i, kte°φ trßvφ spoustu Φasu se sv²mi vrstevnφky a jsou z dosahu rodiΦovskΘ kontroly, se pravd∞podobn∞ dopustφ trestnΘ Φinnosti (Riley a Shaw, 1985). Osam∞lφ rodiΦe, zejmΘna pokud pracujφ na pln² ·vazek, pot°ebujφ zvlßÜtnφ formy pomoci, majφ-li nad sv²mi d∞tmi vykonßvat stejn∞ intenzivnφ dohled jako v ·pln²ch rodinßch. Iniciativy typu "rodiΦovskß hlφdka" (viz kapitola 2) mohou napomoci zlepÜit ·rove≥ dohledu, zejmΘna pokud jsou dob°e organizovßny na bßzi mφstnφho spoleΦenstvφ. Dohled provßd∞n² jin²mi zodpov∞dn²mi dosp∞l²mi jedinci m∙₧e rovn∞₧ pomoci redukovat sklony k pßchßnφ trestnΘ Φinnosti. UΦitelΘ a pracovnφci zab²vajφcφ se mlßde₧φ v²znamn∞ p°ispφvajφ efektivnφ vzd∞lßvacφ a v²chovnΘ politice a politice t²kajφcφ se mlßde₧e.

       Vzd∞lßvacφ politika

       Panuje vÜeobecn² nßzor, ₧e Ükoly majφ siln² vliv na mlßde₧. D∞ti trßvφ podstatnou Φßst sv²ch formativnφch let v r∙zn²ch za°φzenφch specißln∞ za°φzen²ch za ·Φelem uspokojenφ po₧adavk∙ na vzd∞lßnφ a socializaci. èkola tudφ₧ p°edstavuje slibnΘ v²chodisko intervence a inovace, a proto₧e se jednß o instituci, lze se na ni snßze zam∞°it ne₧ nap°. na rodinu.

       èkoly nabφzejφ °adu p°φle₧itostφ realizovat socißlnφ rovnost, kulturnφ pluralitu a osobnφ sounßle₧itost a pomßhajφ mlad²m lidem osvojit si morßlnφ normy, socißlnφ dovednosti a smysl pro odpov∞dnost. èkoly mohou ₧ßk∙m radit a poskytovat informace o povaze kriminality a o d∙le₧itosti ctφt zßkony, o d∙sledcφch pßchßnφ trestnΘ Φinnosti, o prßci systΘmu trestnφ justice a o prevenci. Nenφ obtφ₧nΘ opat°it si studijnφ materißl kurz∙, v nich₧ jsou shora uvedenß tΘmata probφrßna (viz nap°. Graham, 1988).

       Obecn∞ v²zkum nep°edklßdß jednoznaΦn² d∙kaz, kter² by podporoval nebo vyvracel nßzor o kauzßlnφm vztahu mezi Ükolou a kriminalitou. V²zkum vÜak rozhodn∞ umo₧≥uje jasn∞ postulovat, jak²m zp∙sobem mohou Ükoly p°isp∞t k prevenci zloΦinnosti. Prost°ednictvφm sv²ch schopnostφ motivovat, integrovat a poskytovat ₧ßk∙m pocit ·sp∞chu, bez ohledu na jejich schopnosti, by Ükoly m∞ly v²znamn∞ ovliv≥ovat skuteΦnost, zda se ₧ßci v budoucnosti stanou p°edm∞tem zßjmu systΘmu trestnφ justice (Graham, 1992).

       Äßci, kte°φ ve Ükole propadajφ, nechovajφ se °ßdn²m zp∙sobem nebo kte°φ trvale chodφ za Ükolu, se s v∞tÜφ pravd∞podobnostφ budou dopouÜt∞t trestnΘ Φinnosti ne₧ ti, u nich₧ se tyto jevy nevyskytujφ. Dosud nejsou zcela objasn∞ny p°φΦiny selhßnφ ve Ükole, d∙vody nep°φstojnΘho chovßnφ a zßÜkolßctvφ. V²zkum vÜak sv∞dΦφ o tom, ₧e spφÜe ne₧ typy ₧ßk∙, kte°φ Ükolu (I. i II. stupn∞) navÜt∞vujφ, nesou odpov∞dnost za v²skyt t∞chto fenomen∙ Ükoly samotnΘ (Rutter a kol., 1979; Mortimore a kol., 1988). Proto by politiky, kterΘ majφ vliv na schopnost Ükol minimalizovat v²skyt uveden²ch jev∙, m∞ly tvo°it hlavnφ v²chodisko strategiφ prevence kriminality opφrajφcφ se o Ükoly.

       Existuje °ada iniciativ opφrajφcφch se o Ükolu, kterΘ se pokouÜejφ zlepÜit Ükolnφ prosp∞ch nebo chovßnφ jednotliv²ch ₧ßk∙ (nap°. viz Hannon a kol., 1991; Mortimore a Mortimore, 1984). Zavedenφ kurz∙ socißlnφho uΦenφ a osvojenφ si ₧ivotnφch dovednostφ do Ükolnφch osnov m∙₧e zv²Üit schopnost p°edchßzet a °eÜit konflikty, vΦetn∞ potencißln∞ kriminßlnφch situacφ. U °ady iniciativ byl skuteΦn∞ zaznamenßn ·sp∞ch, co se t²Φe zlepÜenφ Ükolnφho prosp∞chu a chovßnφ (nap°. viz Kellam a Rebok, 1992; Reid, 1993). Byly takΘ zavedeny ·sp∞ÜnΘ programy, je₧ se sna₧φ redukovat problΘmy s absentΘrstvφm a zhorÜenφm Ükolnφho prosp∞chu, kterΘ souvisejφ s p°echodem ze Ükoly I. stupn∞ do Ükoly II. stupn∞ (nap°. viz Felner a Adan in Pransky, 1991).

       D∞ti, kterΘ p°i spoleΦenskΘ interakci pou₧φvajφ agresi, jsou vystaveny riziku zneu₧itφ moci, kterß jim m∙₧e b²t prop∙jΦena (ve Ükolßch to m∙₧e konΦit Üikanou ostatnφch ₧ßk∙). V²zkum prokazuje, ₧e Üikana ·zce souvisφ s pßchßnφm trestnΘ Φinnosti v pozd∞jÜφm v∞ku (Farrington, 1993); pokusy zabrßnit nebo snφ₧it ve Ükole v²skyt Üikany rovn∞₧ mohou p°isp∞t k prevenci kriminality. NovßtorskΘ schΘma, kterΘ zapojuje nezam∞stnanΘ absolventy Ükol do role prost°ednφk∙ a dohli₧itel∙ ve Ükole, se pokouÜφ sni₧ovat v²skyt nßsilφ mezi ₧ßky na francouzsk²ch Ükolßch.

       Projekt "BezpeΦnß Ükola" (The School Safety Project), Francie

       Tento projekt si klade za cφl omezit v²skyt Üikany a nßsilφ ve Ükolßch a zv²Üit bezpeΦnost d∞tφ cestou do a ze Ükoly. Nezam∞stnanφ, nekvalifikovanφ mladφ lidΘ s pon∞kud originßlnφmi nßzory na uΦitele a Ükolstvφ jsou zam∞stnßvßni jako prost°ednφci nebo dohlφ₧itelΘ. NovßΦci absolvujφ osmidennφ v²cvik zam∞°en² na problematiku d∞tφ a adolescent∙, vΦetn∞ problematiky zneu₧φvßnφ drog, problematiky deviantnφho chovßnφ a bezpeΦnosti v doprav∞. èkoly uzavφrajφ s novßΦky smlouvu na dobu Üesti m∞sφc∙, b∞hem nφ₧ absolvujφ zam∞stnaneck² v²cvik. Jejich prßce je r∙znorodß, od v²pomoci uΦitel∙m p°i zajiÜt∞nφ dozoru nad d∞tmi v dob∞ ob∞da a po vyuΦovßnφ, a₧ po roli prost°ednφk∙ mezi ₧ßky, kte°φ se zapojujφ do Üikany nebo do rvaΦek. Na Ükolßch, kterΘ zam∞stnßvajφ tyto mladΘ lidi, doÜlo k v²raznΘmu snφ₧enφ nßsilnΘho chovßnφ a ke zlepÜenφ vztah∙ mezi uΦiteli a ₧ßky (King, 1988); d∙kazy podporujφcφ tato zjiÜt∞nφ vÜak nespl≥ujφ p°φsnß v∞deckß kritΘria.

       Nej·Φinn∞jÜφm zp∙sobem, jak snφ₧it nebo omezit v²skyt Üikany, je tzv. "celoÜkolnφ" p°φstup, vyvinut² v Norsku. Jeho podstatou je zvyÜovßnφ v∞domφ o problΘmu Üikany mezi uΦiteli, rodiΦi a ₧ßky. Ti vÜichni jsou zapojeni do formulovßnφ politik namφ°en²ch proti Üikan∞, a jsou zßrukou toho, ₧e na Ükole panuje takovΘ ovzduÜφ, v n∞m₧ jsou p°φpady Üikany ihned oznamovßny. èkola na sebe musφ vzφt plnou odpov∞dnost za up°ednostn∞nφ a realizaci strategiφ namφ°en²ch proti Üikan∞.

       Iniciativa namφ°enß proti Üikan∞ (Anti-Bullying Iniciative), Norsko

       Nejd°φve prob∞hla celostßtnφ kampa≥ zam∞°enß na snφ₧enφ v²skytu Üikany na Ükolßch v Norsku, v jejφm₧ rßmci byly Ükolßm a rodiΦ∙m poskytnuty pomoc a informace o tom, jak snφ₧it zabrßnit Üikan∞. PotΘ byla vyhodnocena efektivita tohoto programu na 42 Ükolßch ve m∞st∞ Bergen vyu₧φvajφcφho p°itom quasi-experimentßlnφho vzorku. Program sledoval Φty°i hlavnφ cφle: uv∞dom∞nφ si problΘmu Üikany; docφlit aktivnφho zapojenφ uΦitel∙ a rodiΦ∙; vypracovat jasnΘ p°edpisy proti Üikan∞, a ob∞tem poskytovat podporu a ochranu. Na ·rovni Ükoly, t°φdy a na individußlnφ ·rovni byla zavedena °ada opat°enφ, jako nap°. p°ijetφ specifick²ch p°edpis∙ o Üikan∞, za°azenφ p°ednßÜek o Üikan∞ do Ükolnφch osnov, vyzvßnφ ob∞tφ, aby ohlaÜovaly p°φpady Üikany, a zlepÜenφ systΘmu dozoru po Ükole.

       Krom∞ dopadu na Üikanu se v rßmci vyhodnocenφ takΘ m∞°ily ·Φinky programu na omezovßnφ kriminality (vandalismu, krßde₧φ, vloupßnφ a podvodu) a na v²skyt protispoleΦenskΘho chovßnφ ve Ükole. V²sledky jsou povzbuzujφcφ, proto₧e doÜlo k v²raznΘmu snφ₧enφ rozsahu Üikany a mφry viktimnosti ve Ükole i mimo Ükolu (zde v pon∞kud menÜφm rozsahu). ZjiÜt∞no bylo i krßtkodobΘ (osmim∞sφΦnφ) a dlouhodobΘ (dvacetim∞sφΦnφ) snφ₧enφ kriminality a protispoleΦenskΘho chovßnφ. Ukßzalo se takΘ, ₧e tyto v²sledky jsou d∙sledkem programu samotnΘho a ₧e neexistuje ₧ßdn² d∙kaz o p°esunu t∞chto jev∙ jinam (Olwens, 1991).

       Intervence, kterΘ se zam∞°ujφ na vysoce rizikovΘ jedince vzhledem k behaviorßlnφmu, kognitivnφmu nebo v²chovnΘmu deficitu, z°φdkakdy mφvajφ trvalΘ ·Φinky, a¥ k nim dochßzφ na individußlnφ ·rovni, nebo na ·rovni t°φdy (Kazdin, 1993). Programy, kterΘ se zam∞°ujφ na spoleΦensk² interakΦnφ kontext, v jeho₧ rßmci se dφt∞ projevuje, b²vajφ ·Φinn∞jÜφ, avÜak takovΘ intervence majφ z°φdkakdy dopad mimo rßmec, v n∞m₧ jsou realizovßny; rovn∞₧ neprokazujφ ₧ßdn² vliv na snφ₧enφ nebo prevenci kriminality. Co se t²Φe iniciativ namφ°en²ch proti Üikan∞, nejslibn∞jÜφm p°φstupem k prevenci kriminality na Ükolßch je "celostßtnφ" p°φstup, kter² se zam∞°uje na m∞nφcφ se organizaci a "Θtos" Ükol (historie, hodnoty, postoje a praxe, kterΘ spolu dohromady vytvß°ejφ jedineΦnou atmosfΘru nebo ovzduÜφ). Na zßklad∞ komplexnφho zkoumßnφ ·Φinnosti celΘ °ady preventivnφch program∙ opφrajφcφch se o Ükolu, kterΘ realizoval Americk² ·°ad pro soudnictvφ nad mlßde₧φ a prevenci kriminality, ty, je₧ se zam∞°ujφ na selektivnφ organizaΦnφ zm∞nu, nejen₧e byly pova₧ovßny za nejslibn∞jÜφ, ale ukazovaly se i jako trvale efektivnφ z hlediska vynalo₧en²ch v²daj∙ (Office of Juvenile and Delequency Prevention, 1981).

       V²chodiska takov²chto strategiφ p°edstavujφ spoleΦenskß interakce v rßmci Ükoly, hodnoty proklamovanΘ Ükolou a jejφ organizaΦnφ struktura. V²zkum identifikoval mnoho rys∙ Ükolstvφ, kterΘ tvo°φ d∙le₧itΘ komponenty pozitivnφho p∙sobenφ Ükol. V podstat∞ o tom, zda Ükola pozitivn∞ ovliv≥uje svΘ ₧ßky, Φi nikoliv, rozhoduje to, Φemu se ₧ßci uΦφ, jak² je vztah mezi ₧ßky a uΦiteli a jak²m zp∙sobem jsou ₧ßci odm∞≥ovßni a trestßni.

       1. ╚emu se ₧ßci uΦφ

       Motivaci ₧ßka ovliv≥uje relevace mφry teoretickΘho obsahu Ükolnφ v²uky a po₧adavk∙ kladen²ch v rßmci Ükolnφch osnov na d∞ti. Osnovy by m∞ly b²t vyvß₧enΘ, co se t²Φe teoretickΘ a praktickΘ nßpln∞ tak, aby odrß₧ely pot°eby a schopnosti ₧ßk∙. Äßk∙m s menÜφmi schopnostmi by m∞ly b²t poskytnuty p°φle₧itosti k rozvoji jejich socißlnφch dovednostφ, zφskßnφ pracovnφ zkuÜenosti a k zapojenφ se do aktivit mφstnφho spoleΦenstvφ. Osnovy by m∞ly mφt Üirok² zßb∞r, m∞ly by b²t pru₧nΘ a p°edevÜφm stimulujφcφ.

       2. Jak²m zp∙sobem se tomu uΦφ

       UΦitelΘ by se m∞li na v²uku °ßdn∞ p°ipravit. P°i p°φprav∞ v²uky by m∞li vychßzet z materißl∙, kterΘ jsou v souladu s kulturnφ rozmanitostφ jejich ₧ßk∙, a uΦit se ·Φinn²m v²chovn²m dovednostem i schopnostem zvlßdnout t°φdu.

       3. Vztahy mezi uΦitelem a ₧ßkem

       Vedle budovßnφ vzßjemnΘ d∙v∞ry a ·cty se uΦitelΘ musφ uΦit, jak sprßvn∞ °eÜit konflikty jak mezi ₧ßky, tak mezi ₧ßky a jimi samotn²mi. M∞li by se takΘ uΦit, jak se vyvarovat konfrontacφ, jak²m zp∙sobem podporovat iniciativu a p°edstavivost ₧ßk∙.

       4. Odm∞≥ovßnφ a trestßnφ ₧ßk∙

       Tak jako musφ b²t ÜpatnΘ chovßnφ potrestßno, dobrΘ chovßnφ je t°eba odm∞nit. Nezßle₧φ vÜak p°φliÜ na tom, jakΘ odm∞ny a tresty jsou u₧φvßny (aΦkoliv t∞lesn² trest je vÜeobecn∞ pova₧ovßn za ne·Φinn², ne-li dokonce za kontraproduktivnφ), n²br₧ na celkovΘm zp∙sobu jejich uplat≥ovßnφ. Pravidla musφ b²t jasnß a p°edvφdatelnß, a opat°enφ musφ b²t realizovßna ihned a d∙sledn∞, ale s jistou mφrou tolerance. Proces trestßnφ ₧ßk∙ by se nem∞l stßt osobnφ odpov∞dnostφ jednotliv²ch uΦitel∙ nebo °editele Ükoly, n²br₧ by za n∞ho m∞li nΘst odpov∞dnost vÜichni uΦitelΘ.

       ┌Φinn²mi Ükolami se ukazujφ b²t Ükoly s vysokou ·rovnφ zapojenφ ₧ßk∙, kde vÜichni ₧ßci jsou v n∞jakΘ oblasti ·sp∞Ünφ, kde se uΦitelΘ a ₧ßci majφ rßdi a vzßjemn∞ si d∙v∞°ujφ, kde Ükolnφ °ßd je jasn² a je d∙sledn∞ a nestrann∞ dodr₧ovßn a kde Ükoly p°ijφmajφ plnou odpov∞dnost za pΘΦi a v²uku sv²ch ₧ßk∙. Pravd∞podobn∞ nejvφce mohou k prevenci kriminality p°isp∞t Ükoly, kterΘ svΘ ₧ßky ·sp∞Ün∞ motivujφ, integrujφ a odm∞≥ujφ, bez ohledu na spoleΦenskou t°φdu, etnick² p∙vod nebo teoretickΘ znalosti ₧ßk∙.

       èkolami, v nich₧ je pravd∞podobn² vysok² v²skyt kriminality mezi ₧ßky, jsou ty, kterΘ bezd∞Φn∞ nebo jinak rozliÜujφ ₧ßky podle schopnosti uΦit se, soust°e∩ujφ se na dosa₧enφ akademickΘho ·sp∞chu na ·kor praktick²ch a socißlnφch dovednostφ, t°φdφ ₧ßky na devianty, osoby, kterΘ nestaΦφ uspokojovat nßroky na n∞ kladenΘ, a na ₧ßky propadajφcφ, a kterΘ odpov∞dnost za chovßnφ a blaho sv²ch ₧ßk∙ p°enßÜejφ na jinΘ orgßny a instituce. èkoly, kterΘ permanentn∞ vyluΦujφ svΘ nejproblΘmov∞jÜφ ₧ßky nebo ignorujφ ty, kte°φ trvale nenavÜt∞vujφ Ükolu, mohou p°ispφvat ke vzniku kriminality.

       ╪ada dopl≥kov²ch opat°enφ m∙₧e Ükolßm pomoci nΘst odpov∞dnost za integraci t∞ch ₧ßk∙, kte°φ jsou nejvφce ohro₧eni pßchßnφm trestnΘ Φinnosti, tj. zßÜkolßk∙, propadajφcφch ₧ßk∙ a problΘmov²ch jedinc∙. èkoly by m∞ly b²t informovßny o znßm²ch zßÜkolßcφch a m∞ly by b²t navr₧eny zvlßÜtnφ reintegraΦnφ programy, kterΘ sledujφ nßvrat zßÜkolßk∙ do Ükoly. Na Ükolßch by m∞ly b²t k dispozici zvlßÜtnφ t²my uΦitel∙ Ükolen²ch v prßci s problΘmov²mi d∞tmi, kte°φ by m∞li ₧ßk∙m pomßhali °eÜit jejich problΘmy s chovßnφm ve Ükole nebo t°φd∞, a to v nejran∞jÜφ mo₧nΘ fßzi. Kde je to mo₧nΘ, je t°eba Φelit nep°φstojnΘmu chovßnφ takov²m zp∙sobem, kter² ned∞lß z dφt∞te "ob∞tnφho berßnka", ale Φelφ mu v rßmci kontextu prost°edφ, v n∞m₧ toto chovßnφ vznikß. V n∞kter²ch p°φpadech je t°eba, aby se Ükoly zamyslely nad svou vlastnφ organizacφ a "Θtosem Ükoly", vzhledem k m∞nφcφm se vnit°nφm podmφnkßm, kterΘ zp∙sobujφ vznik zßÜkolßctvφ a nep°φstojnΘ chovßnφ.

       Americk² ·°ad pro soudnictvφ nad mlßde₧φ a prevenci kriminality finanΦn∞ podporoval 17 rozmanit²ch o Ükolu se opφrajφcφch program∙, kterΘ spadajφ pod Iniciativu alternativnφho vzd∞lßnφ (Initiative Alternative Education), jako₧to souΦßst d∙le₧itΘ iniciativy boje s kriminalitou. Tato iniciativa se sna₧ila omezit kriminalitu posilovßnφm anga₧ovanosti ₧ßk∙, zvyÜovßnφm aktivnφ ·Φasti na Ükolnφch akcφch, zabezpeΦenφm mo₧nostφ pro vÜechny ₧ßky dosßhnout ve Ükole ·sp∞chu a podporovßnφm vazeb problΘmov²ch ₧ßk∙ s konformnφmi Φleny Ükolnφ komunity. Mezi takovΘ projekty pat°il i Pathe projekt (Positive Action Through Holistic Education - Pozitivnφ jednßnφ prost°ednictvφm holistickΘ v²chovy).

       Project Pathe, USA

       Pathe projekt byl kombinacφ plßnovanΘ institucionßlnφ zm∞ny s iniciativami opφrajφcφmi se o jedince. Jeho cφlem bylo zv²Üit ·rove≥ dosa₧enΘho vzd∞lßnφ a snφ₧it v²skyt delikventnφho chovßnφ. Projekt se sna₧il snφ₧it v²skyt kriminality a v²tr₧nostφ na Ükolßch i poΦet propadajφcφch ₧ßk∙, a to zm∞nou ovzduÜφ ve Ükole a posφlenφm socißlnφch vazeb a zv²Üenφm sebev∞domφ ₧ßk∙. T∞chto cφl∙ m∞lo b²t dosa₧eno posilovßnφm vzßjemnΘ ·cty a spoluprßce, zvyÜovßnφm pocitu sounßle₧itosti ₧ßk∙ ke Ükole, zlepÜovßnφm vzßjemnΘ komunikace, zvyÜovßnφm podφlu ₧ßk∙ a uΦitel∙ na plßnovßnφ a realizaci zm∞n probφhajφcφch na Ükole, vytyΦovßnφm jasn²ch, sprßvn²ch a d∙sledn∞ uplat≥ovan²ch pravidel a zvyÜovßnφm schopnostφ uΦitel∙ a ₧ßk∙ zvlßdnout t°φdu. Program se sklßdal z p∞ti hlavnφch komponent∙:

       Program byl uskuteΦn∞n v osmi, p°evß₧n∞ ΦernoÜsk²ch Ükolßch v chudinsk²ch Φtvrtφch, p°iΦem₧ dv∞ ze Ükol sehrßly ·lohu kontrolnφ skupiny. Prost°ednictvφm test∙ realizovan²ch p°ed a po zavedenφ zm∞n ka₧dß Ükola rovn∞₧ plnila sebekontrolnφ roli. Pßtß souΦßst programu byla vyhodnocena prost°ednictvφm tzv. "pravdivΘho experimentu" (tzn., ₧e na zßklad∞ nßhodnΘho v²b∞ru bylo rozhodnuto, kter² z ₧ßk∙, jen₧ p°ichßzel v ·vahu, bude za°azen do experimentßlnφ a kter² do kontrolnφ skupiny). ┌daje o celΘ °ad∞ ukazatel∙, vΦetn∞ v²skytu delikvence a chovßnφ na Ükolßch, byly zφskßvßny z ·°ednφch zßznam∙ a z vlastnφch v²pov∞dφ ₧ßk∙.

       V²sledky ukazujφ, ₧e realizace institucionßlnφch zm∞n m∞la sice mal², ale m∞°iteln² vliv na v²skyt delikvence a chovßnφ na Ükolßch. Podobnß zlepÜenφ nebyla zaznamenßna, pokud jde o Ükolnφ prosp∞ch, dochßzku a zφskßnφ sebev∞domφ ₧ßky. Bylo vÜak dosa₧eno zv²Üenφ pozitivnφch vazeb ₧ßk∙ ke Ükole, zlepÜenφ morßlky personßlu, zv²Üenφ bezpeΦnosti ₧ßk∙ ve Ükolßch a d∙sledn∞jÜφho dodr₧ovßnφ Ükolnφho °ßdu. Naproti tomu individußln∞ zam∞°enß opat°enφ nem∞la ₧ßdn² vliv na v²skyt delikvence, Ükolnφ prosp∞ch nebo sebev∞domφ ₧ßk∙, ale pon∞kud p°isp∞la ke zlepÜenφ Ükolnφ dochßzky. NaneÜt∞stφ byly ·daje shroma₧∩ovßny pouze v pr∙b∞hu realizace projektu, tak₧e nejsou k dispozici ₧ßdnΘ informace o tom, zda zjiÜt∞nß zlepÜenφ p°etrvala i po jeho skonΦenφ (detailnφ poznatky o tomto a o dalÜφch projektech Iniciativy alternativnφho vzd∞lßvßnφ viz Gottfredson, D.C. a Gottfredson, G. D., 1986).

       Struktury a procesy, p°φznaΦnΘ pro velkΘ organizace, jsou zßkonit∞ slo₧itΘ. Z toho d∙vodu jsou obtφ₧e t²kajφcφ se stanovenφ a realizace organizaΦnφch zm∞n na Ükolßch rozmanitΘ a mnohoΦetnΘ. Mezi faktory, kterΘ napomßhajφ zm∞n∞, pat°φ:

       Zm∞ny probφhajφcφ na Ükolßch, jejich₧ cφlem je prevence kriminality, nelze zd∙vod≥ovat prevencφ samotnou, n²br₧ se musφ stßt trvalou souΦßstφ iniciativy, kterß usiluje o vÜestrannΘ zlepÜenφ chodu Ükoly. N∞kdy se existujφcφ priority Ükol mohou dokonce dostat do rozporu s cφli prevence kriminality. Otßzky priorit a konkurujφcφch si zßjm∙ lze °eÜit pouze v ÜirÜφm rßmci ve°ejn²ch a politick²ch diskusφ o tom, co p°esn∞ lze od Ükol oΦekßvat.

       Jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch poznatk∙, kter² vyplynul z v²zkumu v oblasti rozvoje dφt∞te, e, ₧e prevence takov²ch Ükodliv²ch jev∙, jako je abusus nßvykov²ch lßtek, t∞hotenstvφ mladistv²ch dφvek nebo kriminalita, vy₧aduje kontinußlnφ intervenci v pr∙b∞hu d∞tstvφ, vΦetn∞ prßce s rodinami i Ükolami. Vzhledem k tomu, ₧e postoje rodiΦ∙ ke vzd∞lßnφ obecn∞ a ke Ükole, kterou navÜt∞vujφ zejmΘna tvo°φ d∙le₧itΘ determinanty Ükolnφho ·sp∞chu a mφry zßÜkolßctvφ (Utting a kol., 1993; MVA Consultancy, 1991), je t°eba podporovat ·zkΘ spojenφ mezi rodinou a Ükolou a vypracovat strategie, kterΘ by posilovaly vzßjemnou spoluprßci rodiΦ∙ a uΦitel∙. Ve èvΘdsku spoluprßce mezi rodinou a Ükolou napomßhß jejich v∞tÜφ anga₧ovanostφ tφm, ₧e se sna₧φ o to, aby se rodiΦe z·Φast≥ovali t°φdnφch akcφ. V Anglii a Walesu jsou ujednßnφ mezi rodiΦi a Ükolou vyu₧φvßna k vymezenφ hranic p°ijatelnΘho chovßnφ a k prevenci nep°ijatelnΘho chovßnφ. V USA byla vypracovßna °ada iniciativ, kterΘ by podporovaly spoluprßci mezi rodinou a Ükolou.

       Lift, USA

       Program Lift (Linking Interests of Families and Teachers - SpoleΦnΘ zßjmy rodin a uΦitel∙) vznikl v Oregonu a jeho cφlem je zabrßnit v²tr₧nickΘmu chovßnφ. Hlavnφ strategie sestßvß z podpory prosocißlnφho a odrazovßnφ od antisocißlnφho chovßnφ doma i ve Ükole prost°ednictvφm rodiΦovskΘho v²cviku, osvojenφ si takov²ch socißlnφch dovednostφ d∞tmi, kterΘ souvisejφ s chovßnφm ve t°φd∞, a vyu₧φvßnφ telefonnφ linky mezi Ükolou a rodinou, na nφ₧ uΦitelΘ i rodiΦe mohou ponechat anebo obdr₧et vzkaz. PoΦßteΦnφ v²sledky naznaΦujφ, ₧e program Lift p°ispφvß ke krßtkodobΘmu sni₧ovßnφ agresivnφho a antisocißlnφho chovßnφ (Reid a kol., 1994).

       V∞tÜφ dopad na prevenci kriminality by mohlo mφt navßzßnφ spoluprßce mezi rodiΦi a uΦiteli, je₧ integruje rodiΦe do ₧ivota Ükoly a nabφzφ rodiΦ∙m i uΦitel∙m p°φle₧itost budovat spoleΦn² p°φstup k socializaci d∞tφ ne₧li odd∞lenΘ zam∞°enφ se na rodinu nebo na Ükolu (Graham a Utting, 1994). Skupiny vrstevnφk∙ delikventnφch jedinc∙ v mφstnφch spoleΦenstvφch anebo v mφstnφch Ükolßch, spolu s kooperacφ rodiΦ∙ a uΦitel∙ patrn∞ mohou zajistit ·Φinn∞jÜφ kontrolu a dohled nad mlad²mi lidmi ne₧ ka₧dß ze jmenovan²ch slo₧ek izolovan∞. Rodina a Ükola tvo°φ souΦßst spoleΦenstvφ a jakßkoliv strategie prevence kriminality, kterß se zam∞°uje na tyto dva instituty socializace, by se proto m∞la stßt souΦßstφ ÜirÜφho, °adu orgßn∙ zahrnujφcφho p°φstupu, jen₧ se opφrß o mo₧nosti mφstnφho spoleΦenstvφ.

       Politika t²kajφcφ se mlßde₧e

       Zatφmco rodina a Ükola bezesporu nejvφce ovliv≥ujφ pravd∞podobnost pßchßnφ trestnΘ Φinnosti mlßde₧φ, existujφ limity mo₧nostφ ·ΦinnΘho dohledu nad zp∙sobem ₧ivota d∞tφ rodiΦi a uΦiteli. Riley a Shaw (1985) zjistili, ₧e pßchßnφ kriminality souvisφ s rozsahem volnΘho Φasu, kter² chlapci trßvφ mimo domov se sv²mi p°ßteli. To sv∞dΦφ o tom, ₧e za t∞chto okolnostφ dohled provßd∞n² odpov∞dn²mi dosp∞l²mi osobami (krom∞ rodiΦ∙) by mohl v²znamn∞ p°isp∞t k prevenci kriminality mladistv²ch chlapc∙. Vn∞ Ükoly pracovnφci pro mlßde₧ p°edstavujφ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ zdroj dopl≥kovΘho dohledu, zejmΘna na ve°ejn²ch prostranstvφch.

       Hlavnφm cφlem prßce s mlßde₧φ je zabezpeΦit prost°ednictvφm socißlnφ v²chovy osobnφ rozvoj jedince. Rozhodujφcφ souΦßst socißlnφ v²chovy je nauΦit mladΘ lidi p°evzφt osobnφ odpov∞dnost za svΘ jednßnφ. Mlad²m lidem by tudφ₧ m∞la b²t v maximßln∞ mo₧nΘ mφ°e nabφdnuta mo₧nost zapojit se do r∙zn²ch aktivit a za svΘ rozhodnutφ p°evzφt odpov∞dnost. AΦkoliv m∙₧e b²t obtφ₧nΘ udr₧et rovnovßhu mezi urΦit²m stupn∞m omezenφ a mo₧nostφ mlad²ch lidφ °eÜit sami svΘ zßle₧itosti zp∙sobem jim vlastnφm, je d∙le₧itΘ, aby se uΦili nΘst odpov∞dnost za svΘ jednßnφ, vΦetn∞ p°φpad∙ poruÜenφ zßkona.

       Mßlo Φasto se provßdφ systematick² v²zkum potencißlnφho vlivu prßce s mlßde₧φ na kriminalitu, a¥ ji₧ jde o celkovou ·rove≥ preventivnφch opat°enφ, nebo o specifickΘ intervence. Mßlo je znßmo o tom, kterΘ druhy opat°enφ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ p°itahujφ, nebo naopak odrazujφ ty mladΘ lidi, u nich₧ existuje nejv∞tÜφ riziko spßchßnφ trestnΘ Φinnosti; rovn∞₧ neexistuje d∙kaz o tom, ₧e zaklßdßnφ klub∙ mlßde₧e na sφdliÜtφch vede ke snφ₧enφ kriminality (Baldwin a Bottoms, 1976; Graham a Smith, 1993). Podobn∞ existuje mßlo v²zkum∙ o preventivnφch ·Φincφch dalÜφch forem prßce s mlßde₧φ, jako je poskytovßnφ informacφ, poradenskß centra, drop-in st°ediska, centra poskytujφcφ v²cvik dovednostφ (viz dßle). AvÜak tφm, ₧e jsou mladφ lidΘ v dospφvßnφ Φast∞ji vystaveni obdobφm nφzkΘ zam∞stnanosti Φi nezam∞stnanosti, na v²znamu stßle nab²vß dostupnost kulturnφch a volnoΦasov²ch aktivit. S ohledem na omezenΘ mo₧nosti samostatn∞ se rozhodovat a nΘst odpov∞dnost ve sv∞t∞ prßce musφ b²t mlad²m lidem nabφdnuty alternativnφ zp∙soby nabytφ nezßvislosti a dosp∞losti. Podobn∞, neexistujφ-li adekvßtn∞ rozvφjenΘ, adresnΘ mo₧nosti a dostupnost r∙zn²ch her se zajiÜt∞n²m dozorem, mladφ lidΘ se mohou uch²lit k vandalismu, krßde₧φm v obchodech a dalÜφm formßm kriminality mlßde₧e.

       Nem∞l by proto b²t podce≥ovßn v²znam rozmanit²ch a podn∞tn²ch forem volnoΦasov²ch a kulturnφch aktivit ve sv∞t∞, v n∞m₧ je stßle vφce oce≥ovßna a podporovßna pasivnφ konzumace a kter² vyvolßvß pro mnoho mlad²ch lidφ nedosti₧nß oΦekßvßnφ. Mladφ lidΘ musφ mφt pocit, ₧e jsou u₧iteΦnφ, cen∞ni a ₧e majφ urΦitΘ kvality. Specißlnφ projekty zahßjenΘ a °φzenΘ mlad²mi lidmi samotn²mi jim mohou pomoci zφskat smysl pro sebe·ctu a nezßvislost. Aktivity, jako je sport, hudba, divadlo, tanec a literatura mohou pomoci mlad²m lidem zφskat nßhled na sebe samy nßle₧itΘ sebehodnocenφ a schopnost navazovat kontakty s druh²mi. Tyto Φinnosti takΘ mohou pomoci Φelit etnick²m a rasov²m p°edsudk∙m, neinformovanosti v tΘto oblasti, a dßle mohou pomoci integrovat mladΘ lidi do ÜirÜφho spoleΦenstvφ. Ve Francii byl zahßjen projekt, v jeho₧ rßmci je mlad²m lidem v pr∙b∞hu letnφch prßzdnin poskytovßna celß °ada aktivit coby souΦßst ÜirÜφho programu v∞nujφcφho se prevenci kriminality a integraci marginßlnφch skupin mlad²ch lidφ.

       Program lΘto a mlßde₧ (╔tΘ-Jeunes), Francie

       Tento program obsahuje celou Ükßlu aktivit urΦen²ch mlad²m lidem; zam∞°uje se na dlouhΘ obdobφ letnφch prßzdnin, b∞hem nich₧ je ·rove≥ formßlnφho dohledu nejni₧Üφ. Hlavnφ zßsadou, jφ₧ se °φdφ program ╔tΘ-Jeunes je, ₧e Φinnosti, od sportovnφch aktivit a₧ po po°ßdßnφ diskotΘk a filmov²ch p°edstavenφ pod Üir²m nebem, by pokud mo₧no m∞ly co nejvφce reprezentovat zßjmy a p°ßnφ mlad²ch lidi samotn²ch a nem∞ly by se na°izovat "shora". Osoby mladÜφ 25 let mohou za minimßlnφ poplatek zφskat na letnφ aktivity zvlßÜtnφ pr∙kazku, kterß pokr²vß vÜechny nabφzenΘ mo₧nosti. Pou₧itφ pr∙kazek umo₧≥uje organizßtor∙m programu monitorovat ·Φast a p°esn∞ vymezit ty souΦßsti programu, kterΘ nejsou pro mlßde₧ atraktivnφ. V rßmci programu jsou zam∞stnßvßni tzv. "propagßto°i" ("animateurs"), jejich₧ ·kolem je podn∞covat a organizovat zapojovßnφ mlad²ch lidφ do n∞kterΘ z nabφzen²ch aktivit (nap°. ·Φast na stanovΘm tßbo°e), a integrovat mladΘ pachatele, jim₧ byl na°φzen dohled, s ostatnφmi ·Φastnφky programu.

       Hlavnφm smyslem programu "LΘto a mlßde₧" je zaΦle≥ovat marginßlnφ a etnickΘ minoritnφ skupiny do "hlavnφho proudu" spoleΦensk²ch a sportovnφch aktivit. Jeho organizßto°i se sna₧φ zam∞°it na populaci imigrant∙ takov²m zp∙sobem, kter² by neohrozil nebo nenaruÜil jejich kulturnφ a nßbo₧enskou identitu. Dosa₧enφ tohoto cφle napomßhß zφskßnφ a zapojenφ v∙dc∙ minoritnφch gang∙ do funkce "propagßtor∙" a pracovnφk∙ s mlßde₧φ. Bohu₧el nejsou k dispozici ₧ßdnΘ informace o tom, do jakΘ mφry jsou aktivity "╔tΘ-Jeunes" ·sp∞ÜnΘ p°i zam∞°ovßnφ se na marginßlnφ a posti₧enΘ mladΘ lidi.

       Ve srovnßnφ s p°edchozφmi roky, mφra registrovanΘ kriminality b∞hem letnφch m∞sφc∙ poklesla v t∞chto m∞stech, v nich₧ byl program "LΘto a mlßde₧" zejmΘna realizovßn. Nenφ vÜak nic znßmo o tom, zda se jednß o p°φm² d∙sledek t∞chto Φinnostφ, nebo o d∙sledek jin²ch faktor∙. V mnoha p°φpadech se aktivity vφce zam∞°ujφ na zlepÜenφ spoleΦenskΘ a rasovΘ integrace a na budovßnφ sebed∙v∞ry a pozitivnφ p°edstavy mladΘho Φlov∞ka o sob∞ ne₧ na prevenci kriminality. V nedßvnΘ dob∞ se dokonce objevily nßznaky toho, ₧e v∞tÜina program∙ ji₧ neobsahuje aktivity v²slovn∞ zam∞°enΘ na prevenci kriminality (Dubouchner, 1992).

       Podle Krikoriana (1986) jeden z myÜlenkov²ch proud∙, kter² jde nad rßmec zmφn∞nΘho p°φstupu asimilovat marginßlnφ skupiny imigrant∙ a mlad²ch lidφ, vychßzφ z toho, ₧e ob∞ skupiny majφ - i kdy₧ z r∙zn²ch p°φΦin - zkuÜenosti s p°echodn²mi problΘmy adaptace. Imigranti (nebo migranti, kdy₧ na to p°ijde) se musφ p°izp∙sobit neznßm²m kulturnφm podmφnkßm a n∞kdy i nep°ßtelsk²m postoj∙m spoleΦnosti. MarginalizovanΘ skupiny mlßde₧e (v n∞kter²ch p°φpadech rovn∞₧ nemarginalizovanß mlßde₧) se musφ p°izp∙sobit nßroΦn²m oΦekßvßnφm, souvisejφcφm s dosp∞lostφ, Φasto ani₧ by zφskaly pot°ebnΘ dovednosti nebo prost°edky na jejich spln∞nφ. Ob∞ skupiny mlßde₧e musφ nalΘzt zp∙soby, jak ·sp∞Ün∞ zvlßdnout adaptaci na novΘ ₧ivotnφ podmφnky. Nejv∞tÜφm problΘmem souvisejφcφm s integracφ marginalizovan²ch jedinc∙ je tudφ₧ v prvΘ °ad∞ proniknout mezi n∞, za druhΘ navßzat s nimi vztah zalo₧en² na d∙v∞°e, a za t°etφ podniknout takovß opat°enφ, aby mohli uspokojit svΘ pot°eby a °eÜit problΘmy, jim₧ Φelφ. Selhßnφ p°i realizaci tohoto ·kolu m∙₧e mφt za nßsledek pßchßnφ trestn²ch Φin∙, kterΘ pro mladΘ lidi mnohdy p°edstavuje alternativnφ °eÜenφ problΘm∙.

       Navzdory spoleΦnΘmu p°esv∞dΦenφ, ₧e "vlo₧enφ" mladistvΘ energie do tvo°ivΘ, konstruktivnφ a legitimnφ Φinnosti vede k omezenφ nudy a omezenφ tendence zapojit se do nezßkonn²ch nebo kriminßlnφch aktivit, existuje velmi mßlo empirick²ch d∙kaz∙, kterΘ by toto p°esv∞dΦenφ podporovaly. Existujφ vÜak d∙kazy o tom, ₧e vliv tΘto Φinnosti je pravd∞podobn∞ zcela minimßlnφ, pokud v∙bec n∞jak² mß (Graham a Smith, 1993). Integrace marginalizovan²ch mlad²ch lidφ do spoleΦenstvφ nemß pravd∞podobn∞ nad∞ji na ·sp∞ch, pokud nedojde k pokus∙m ovliv≥ovat ekonomickΘ, socißlnφ a materißlnφ podmφnky jejich ₧ivota. Snahy organizovat podn∞tnΘ a konstruktivnφ volnoΦasovΘ aktivity musφ proto b²t dopln∞ny o ·silφ poskytnout prost°edky na zajiÜt∞nφ emoΦnφ a finanΦnφ nezßvislosti mlßde₧e. V Nizozemsku celostßtnφ sφ¥ st°edisek mlßde₧e poskytuje slu₧by mlad²m lidem, kte°φ na sob∞ okusili potφ₧e p°i zφskßvßnφ prost°edk∙ na dosa₧enφ takovΘto nezßvislosti.

       Sosjale Joenits, Nizozemsko

       V Nizozemsku existuje asi 60 poradnφch st°edisek pro mlßde₧ (Sosjale Joenits). Ta nabφzejφ mlad²m lidem ve v∞ku 11-25 let (v∞tÜinou jsou ve v∞ku 16-20 let) r∙znΘ rady a formy podpory t²kajφcφ se bydlenφ, zam∞stnßnφ, vzd∞lßnφ, profesnφho v²cviku, socißlnφho zabezpeΦenφ a problΘm∙ spojen²ch s u₧φvßnφm drog Φi alkoholu. P°istupujφ k d∞tem individußln∞ a ·zce spolupracujφ s policiφ. Prost°edky, kter²mi disponujφ, jsou urΦeny zejmΘna ·t∞kß°∙m z domova, nezam∞stnan²m, bezdomovc∙m a dalÜφm ohro₧en²m mlad²m jedinc∙m. V rßmci svΘ Φinnosti se jim sna₧φ pomßhat v tom smyslu, aby se sami sna₧ili °eÜit svou situaci. Nap°. od ·t∞kß°∙ z domova, kte°φ ₧ßdajφ St°edisko o poskytnutφ ubytovßnφ, se po₧aduje, aby absolvovali v²cvikovΘ kurzy jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ jsou p°ijati do ubytovny. D∙raz se klade na to, aby se mladφ lidΘ nauΦili p°ijφmat rozhodnutφ, aby si osvojili za n∞ nΘst nßsledky, jsou rovn∞₧ vedeni k zφskßnφ sebed∙v∞ry a sebe·cty a poslΘze k tomu, ₧e navzdory omezenφm a obtφ₧φm, kterΘ jim ₧ivot m∙₧e p°ipravit, po°ßd majφ svou d∙stojnost. Podobn∞ jako ve Francii i nizozemskß st°ediska pro mlßde₧ zaujala p°φstup zalo₧en² na snaze zaΦle≥ovat mladΘ lidi do spoleΦnosti nebo komunity, kterou se cφtφ b²t odmφtnuti nebo v nφ₧ majφ pocit odcizenφ (Junger - Tas, 1988). AvÜak neexistujφ ₧ßdnΘ poznatky vypovφdajφcφ o mo₧nostech p°i prevenci trestnΘ Φinnosti.

       Samotnß existence st°edisek pro mlßde₧ nenφ zßrukou toho, ₧e budou navßzßny a rozvφjeny vztahy s nejvφce odcizen²mi mlad²mi lidmi a s t∞mi, u nich₧ existuje nejv∞tÜφ riziko pßchßnφ trestnΘ Φinnosti. V tomto sm∞ru m∙₧e slavit velkΘ ·sp∞chy nestrannß a samostatn∞ provßd∞nß prßce s mlßde₧φ. Proto₧e v²zkum sv∞dΦφ o tom, ₧e samostatn∞ provßd∞nß prßce s mlßde₧φ m∙₧e zlepÜit ·rove≥ spoleΦenskΘho p°izp∙sobenφ, m∙₧e mφt i d∙le₧it² nep°φm² vliv na sklony n∞kter²ch mlad²ch lidφ pßchat trestnou Φinnost. Z p°ehledu, v n∞m₧ jsou analyzovßny experimenty zab²vajφcφ se vΦasnou prevencφ kriminality mlßde₧e, vypracovanΘho americk²m ministerstvem spravedlnosti vyplynulo, ₧e pouze jeden z deseti projekt∙ byl pova₧ovßn za ·Φinn². Jednalo se o Wincroftsk² projekt s mlßde₧φ, kter² byl realizovßn v polovin∞ 60. let a dodnes p°edstavuje jeden z mßla ·sp∞Ün²ch p°φklad∙ prßce s mlad²mi lidmi, orientovanΘ na prevenci.

       Wincroftsk² projekt

       Projekt spoΦφval ve vyu₧itφ prßce vyΦlen∞n²ch terΘnnφch asistent∙ (street worker), jejich₧ hlavnφm ·kolem bylo navßzat kontakt a rozvφjet vztahy s mlad²mi pachateli ₧ijφcφmi v d∞lnick²ch komunitßch s vysok²m v²skytem kriminality. Projekt byl vyhodnocen z hlediska socißlnφho p°izp∙sobenφ a z hlediska kriminßlnφch aktivit mlad²ch lidφ. Iniciativy byly zam∞°eny na skupinu 54 patnßctilet²ch chlapc∙, kterß byla srovnßvßna s kontrolnφ skupinou 74 chlapc∙; experiment trval 31 m∞sφc∙. Studie vypracovanß o rok pozd∞ji se sna₧ila zjistit, zda po ukonΦenφ projektu p°etrval urΦit², jφm dosa₧en² efekt. V²sledky jsou docela povzbudivΘ.

       Srovnßnφ experimentßlnφ a kontrolnφ skupiny prokßzalo statisticky v²znamnΘ rozdφly mezi nimi. Jedinci z experimentßlnφ skupiny si vedli lΘpe ne₧ z kontrolnφ, pokud jde o poΦet p°φpad∙ projednßvan²ch soudem, poΦet odsouzenφ a poΦet vlastnφch v²pov∞dφ o spßchanΘ trestnΘ Φinnosti v pr∙b∞hu realizace projektu. Z anal²zy policejnφch zßznam∙ rok po ukonΦenφ projektu vyplynulo, ₧e jedinci z experimentßlnφ skupiny se mΘn∞ Φasto dostali do styku se systΘmem trestnφ justice, a ₧e se mΘn∞ Φasto dopouÜt∞li trestnΘ Φinnosti. Dopustili se vÜak v∞tÜφho poΦtu delikt∙ ne₧ v dob∞ trvßnφ experimentu a zdßlo se, ₧e spßchanΘ trestnΘ Φiny jsou zßva₧n∞jÜφ povahy. To sv∞dΦφ o tom, ₧e projekt v urΦitΘm sm∞ru u n∞kter²ch jedinc∙ pouze oddßlil pßchßnφ kriminality a ₧e po jeho ukonΦenφ se chovßnφ zkouman²ch mlad²ch lidφ op∞t zhorÜilo.

       HodnotitelΘ projektu zjistili, ₧e m∞l nejv∞tÜφ efekt na nejmΘn∞ naruÜenΘ chlapce. To by mohlo sv∞dΦit o tom, ₧e n∞kterΘ iniciativy by m∞ly b²t zam∞°eny spφÜe na jedince, u nich₧ existuje riziko pßchßnφ trestnΘ Φinnosti, ne₧ na odsouzenΘ pachatele. Na tuto dedukci by vÜak m∞lo b²t nahlφ₧eno obez°etn∞, proto₧e Wincroftsk² projekt se zam∞°il pouze na odsouzenΘ pachatele (Smith a kol., 1972). (Podobnß studie O░Donella a kol., 1979, v jejφm₧ rßmci byli do experimentßlnφ kontrolnφ skupiny zahrnuti jak nedelikventi, tak delikventi, zjistila, ₧e zatφmco na delikventy z experimentßlnφ skupiny m∞l projekt v∞tÜφ ·Φinek ne₧ z kontrolnφ, u nedelikvenet∙ tomu tak nebylo. SkuteΦn∞, nedelikventi z experimentßlnφ skupiny si vedli h∙°e, ne₧ nedelikventi z kontrolnφ).

       N∞kdy mladφ lidΘ trßvφ sv∙j voln² Φas na ulicφch a v okolφ obchodnφch center. Nemajφ co d∞lat, nemajφ kam jφt, jsou Φasto upoutßni zß°φcφmi barvami, ohromnou nßdherou spot°ebnφho zbo₧φ nebo prost∞ vyhlφdkou na ·kryt p°ed zimou. V n∞kter²ch obchodnφch oblastech tato situace m∙₧e vΘst k nap∞tφ mezi potloukajφcφmi se mlad²mi lidmi a kupujφcφmi, vΦetn∞ drobn²ch obchodnφk∙ a p°φsluÜnφk∙ bezpeΦnostnφ strß₧e. Rovn∞₧ v tomto p°φpad∞ terΘnnφ asistenti mohou p°isp∞t k prevenci kriminality. Projekt zam∞°en² na prßci s mlßde₧φ, kter² prob∞hl pom∞rn∞ nedßvno, se zejmΘna koncentroval na mladΘ lidi, kte°φ se potloukajφ kolem obchodnφch center.

       Rotterdamsk² projekt nßkupnφch st°edisek (The Rotterdam Shopping Centre Project), Nizozemφ

       Studie zab²vajφcφ se kriminalitou ve dvou nßkupnφch st°ediscφch v Rotterdamu ukßzala, ₧e polovina vÜech trestn²ch Φin∙ oznßmen²ch policii nebo policiφ registrovan²ch byla spßchßna na ve°ejnosti (Colder, 1987). NejΦast∞ji doÜlo k pouliΦnφm loupe₧φm, kapesnφm krßde₧φm, krßde₧φm p°edm∞t∙ z aut a krßde₧φm kol. Obvyklou reakcφ na delikty pßchanΘ v nßkupnφm st°edisku je zapojenφ policejnφch hlφdek, p°φsluÜnφk∙ strß₧e a detektiv∙ v obchodech, a zavedenφ r∙zn²ch forem technickΘho dohledu. Rotterdamsk² projekt se vÜak od tohoto p°φstupu liÜil tφm, ₧e se zam∞°il spφÜe na integraci potencißlnφch pachatel∙ ne₧ na ochranu zbo₧φ a majetku. V²bor prevence kriminality, slo₧en² ze zßstupc∙ m∞stskΘho ·°adu, policie, ·°adu ve°ejnΘho ₧alobce, mlßde₧nick²ch organizacφ a asociace drobn²ch obchodnφk∙, pov∞°il terΘnnφho asistenta sestavenφm a koordinovßnφm projektu. Policie vydala zvlßÜtnφ ob∞₧nφk, v n∞m₧ byla stanovena pravidla chovßnφ mlad²ch lidφ v blφzkosti nßkupnφch st°edisek. Tato pravidla byla rozesφlßna do vÜech st°ednφch Ükol v blφzkΘm okolφ a p°φsluÜnφci policie s ₧ßky diskutovali a vysv∞tlovali smysl t∞chto pravidel a nßsledky jejich poruÜovßnφ.

       Cφlem projektu bylo dosßhnout souladu mezi drobn²mi obchodnφky, mlad²mi lidmi, kte°φ se potloukajφ okolo nßkupnφch st°edisek, a samotn²mi zßkaznφky. SpφÜe ne₧ zßkaz vstupu mlad²m lidem do nßkupnφch st°edisek nebo jejich rozpt²lenφ jsou mlad²m lidem vymezena urΦitß mφsta, kde se mohou voln∞ shroma₧∩ovat. Byly poskytnuty finanΦnφ prost°edky na sportovnφ a volnoΦasovΘ aktivity, organizovanΘ zejmΘna b∞hem vφkend∙ a v dob∞ prßzdnin. TerΘnnφ asistent ·sp∞Ün∞ vyjednal n∞kter²m mlad²m lidem zam∞stnßnφ v nßkupnφch st°ediscφch. Podle Junger-Tas (1988) doÜlo po zahßjenΘ projektu ke snφ₧enφ Ükod zp∙soben²ch vandalsk²m chovßnφm i ke snφ₧enφ ztrßt zp∙soben²ch krßde₧emi v obchod∞. Nenφ vÜak nic znßmo o tom, zda tyto ·Φinky byly dlouhodobΘho rßzu.

       StarÜφ teenage°i po veΦerech obvykle vyu₧φvajφ celΘ Ükßly zßbavnφch Φinnostφ. Ve st°edu m∞st se Φasto schßzejφ a popφjejφ s p°ßteli, hledajφ vzruÜenφ a navazujφ kontakty s p°φsluÜnφky opaΦnΘho pohlavφ. V tΘto souvislosti se vyskytujφ problΘmy s nadm∞rn²m hlukem, konzumacφ alkoholu a drog a s v²tr₧nick²m chovßnφm. Hope (1985) ve svΘ anal²ze po₧φvßnφ alkoholu a naruÜovßnφ ve°ejnΘho po°ßdku, k n∞mu₧ dochßzφ ve st°edu m∞st, vyjmenovßvß °adu situaΦnφch a dalÜφch opat°enφ, kterß lze podniknout, aby se omezil v²skyt naruÜovßnφ ve°ejnΘho po°ßdku ve st°edu m∞st (viz kapitola 2). Poukazuje na v²znam zapojenφ celΘ °ady zainteresovan²ch stran a koordinace jejich znalostφ a odborn²ch schopnostφ. Ve Francii EvropskΘ f≤rum pro bezpeΦnost m∞st, kterΘ organizuje v²m∞nu program∙ urΦen²ch evropsk²m m∞st∙m, vypracovalo projekt sledujφcφ °eÜenφ n∞kter²ch problΘm∙, je₧ souvisejφ s noΦnφm ₧ivotem ve st°edu m∞st.

       Identifikace a prßce se skupinami vrstevnφk∙, u nich₧ hrozφ riziko pßchßnφ trestnΘ Φinnosti, a udr₧ovßnφ ·zkΘho kontaktu s mφstnφmi Ükolami, rodiΦi a r∙zn²mi komunitami a dalÜφmi orgßny, vΦetn∞ policie a zßstupc∙ soudnictvφ, pracovnφk∙ s mlßde₧φ a mlßde₧nick²ch organizacφ, m∙₧e pomoci sehrßt podstatn∞jÜφ ·lohu p°i integraci mlad²ch lidφ do spoleΦenstvφ. Prßce s mlad²mi lidmi ve stßle v∞tÜφ mφ°e probφhß v rßmci sφt∞ °ady orgßn∙ a agentur opφrajφcφch se o mφstnφ spoleΦenstvφ, kterß umo₧≥uje vyu₧φvat r∙znΘ prost°edky, je₧ mohou zm∞nit spoleΦensko-ekonomickΘ podmφnky ₧ivota mlßde₧e i sklony pßchat trestnou Φinnost. V Dßnsku Nßrodnφ rada pro prevenci kriminality z°φdila ve v∞tÜin∞ mφstnφch municipalit °adu stßl²ch v²bor∙ pro prevenci kriminality. Jeden z t∞chto v²bor∙, v²bor SSP, je pov∞°en prevencφ kriminality mlad²ch lidφ.

       Decibel, Francie

       Delegace z osmi evropsk²ch a severoafrick²ch zemφ, sestßvajφcφ z politik∙, kte°φ se zab²vajφ problematikou mlad²ch lidφ, dis₧okej∙, vychovatel∙, pracovnφk∙ s mlßde₧φ a zßstupc∙ hudebnφho pr∙myslu, se seÜly na EvropskΘm f≤ru, aby vyvinuli preventivnφ opat°enφ souvisejφcφ s ·Φastφ mlad²ch lidφ na noΦnφ zßbav∞. ┌vodu t°φdennφho setkßnφ bylo vyu₧ito k diskusi o povaze a rozsahu problΘm∙ souvisejφcφch s noΦnφm ₧ivotem, jako je nadm∞rn² hluk, dopravnφ nehodovost, nadm∞rnß konzumace alkoholu, u₧φvßnφ drog a v²tr₧nickΘ jednßnφ, a dßle k v²m∞n∞ p°edstav o preventivnφch opat°enφch. V tΘto souvislosti byla projednßna celß °ada p°edstav, vΦetn∞:

       AΦkoliv nenφ dosud znßmo, nakolik bude program Decibel fungovat, p°edstavuje podn∞tn² p°φklad toho, jak²m zp∙sobem lze vyu₧φt mezinßrodnφ spoluprßce p°i tvorb∞ preventivnφch program∙.

       Pracovnφk vyΦlen∞n² pro prßci s mlßde₧φ nebo street worker Φi jemu rovnocenn² pracovnφk jsou ve spoleΦenstvφ pokud mo₧no rozmis¥ovßni tak, aby co nejp°esn∞ji zjistili pot°eby mlad²ch lidφ, ani₧ by to ohrozilo princip d∙v∞ry. Jsou schopni kontaktovat skupiny mlad²ch lidφ v mφstech, kde se p°irozen∞ shroma₧∩ujφ, a rozvφjet vztahy d∙v∞ry jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ iniciujφ jejich zapojenφ do skupinov²ch pracovnφch nebo specifick²ch aktivit. ╚asto jsou v situaci, kdy v∞dφ lΘpe ne₧ jinΘ orßny, jakΘ jsou p°esnΘ pot°eby mlad²ch lidφ, s nimi₧ jsou ve styku, a tudφ₧ jsou vhodn²mi prost°ednφky mezi nimi a sφtφ mφstnφch slu₧eb. Mß-li se napomoci tomuto procesu, lze na mφstnφ ·rovni provßd∞t mΘn∞ rozsßhlΘ v²zkumy socißlnφ a hospodß°skΘ situace mlad²ch lidφ. Tyto v²zkumy p°edchßzejφ navrhovßnφ celkovΘ strategickΘ reakce na jejich pot°eby a problΘmy mlßde₧e. O tento p°φstup se obdivuhodn²m zp∙sobem pokouÜejφ ve m∞st∞ Wolverhampton, Anglie.

       V²bor SSP, Dßnsko

       V Φele v²boru SSP stojφ °editelΘ Φty° mφstnφch ·°ad∙ - policie, odboru Ükolstvφ, socißlnφch slu₧eb a kultury. Na v²borech SSP le₧φ odpov∞dnost za zjiÜ¥ovßnφ pot°eb municipality, navrhovßnφ preventivnφch strategiφ, sprßvnΘ vyu₧itφ finanΦnφch prost°edk∙ a za koordinaci realizovan²ch opat°enφ. JinΘ v²bory majφ ve sv²ch °adßch zßstupce sportovnφch za°φzenφ, klub∙ pro mlßde₧ a sdru₧enφ majitel∙ dom∙. Hlavnφ t∞₧iÜt∞ prßce komisφ spoΦφvß ve vytvo°enφ sφt∞ slo₧enΘ z rodiΦ∙, uΦitel∙, pracovnφk∙ pro prßci s mlßde₧φ, policist∙ a socißlnφch pracovnφk∙, jejφ₧ pomocφ jsou podporovßni mladφ ohro₧enφ jedinci.

       V²bor SSP sestavuje i skupiny, kterΘ se zab²vajφ specifick²mi problΘmy komunity. Nap°. ve m∞st∞ Aarhus kriminßlnφ chovßnφ skupiny mlad²ch dosp∞l²ch vyvolalo v jednΘ Φßsti m∞sta vß₧nΘ znepokojenφ. Hladina strachu byla vysokß, mladÜφ d∞ti zaΦaly napodobovat svΘ starÜφ kamarßdy a kriminalita i hladina strachu z nφ spirßlovit∞ stoupaly. V²bor SSP navßzal nejd°φve kontakt se skupinou starÜφch d∞tφ a poskytl jim mo₧nost zalo₧it si vlastnφ mlßde₧nick² klub. Dφky tΘto iniciativ∞ se mladφ lidΘ zaΦali cφtit mΘn∞ izolovan∞ od spoleΦenstvφ a zaΦali se chovat jinak. V d∙sledku toho mladÜφ d∞ti zφskaly jin², konstruktivn∞jÜφ vzor nßpodoby. Byla vypracovßna iniciativa vyu₧φvajφcφ Φinnosti °ady agentur, kterß se zam∞°ila na d∙le₧it∞jÜφ pot°eby a problΘmy tΘto skupiny mlßde₧e, a postupn∞ byly vytvo°eny podmφnky, ve kter²ch konflikty, jim₧ tito mladφ dosp∞lφ Φelφ, mohly b²t porovnßny a °eÜeny (Jensen, 1988).

       Nejsou k dispozici ·daje o tom, nakolik jsou tato iniciativa nebo v²bory SSP ·sp∞ÜnΘ v souvislosti s vypo°ßdßnφm se s kriminalitou a strachem z nφ. Vyhodnocenφ se spφÜe zam∞°uje na celkov² proces realizace opat°enφ, kter² narazil na celou °adu potφ₧φ. V Aarhusu poΦßteΦnφ vzßjemnß ned∙v∞ra mezi policiφ, v²chovn²mi orgßny a sektorem socißlnφch slu₧eb vß₧n∞ omezila jejich schopnost vzßjemn∞ spolupracovat a p°ipravit spoleΦnou strategii. Vzßjemnß oΦekßvßnφ byla Φasto nerealistickß, agentury m∞ly tendenci pracovat na zßklad∞ velmi odliÜn²ch zßsad, sledovaly r∙znΘ cφle a obecn² nedostatek konsenzu vß₧n∞ zbrzdil rozvoj vΦasn²ch iniciativ.

       Byla uspo°ßdßna °ada seminß°∙ v∞novan²ch n∞kter²m z t∞chto problΘm∙. Dßle byl z°φzen °φdicφ v²bor, kter² identifikuje vzßjemnΘ problΘmy, monitoruje a vyhodnocuje jednotlivΘ projekty a je zdrojem informacφ o trendech kriminality. V²bor podn∞cuje prßci dalÜφch mφstnφch orgßn∙, a sna₧φ se sladit ·silφ vyvφjenΘ dobrovoln²mi organizacemi s ·silφm vyvφjen²m ve°ejn²m sektorem. Tam, kde se zßjmy zvlßÜtnφ cφlovΘ skupiny dostßvajφ do rozporu se zßjmy zaanga₧ovan²ch orgßn∙, mß v²bor SSP za ·kol nalΘzt spoleΦnou zßkladnu a pracovnφ konsenzus, a to pomocφ vzßjemn²ch konzultacφ a snahy o nalezenφ kompromisu. V praxi probφhß urΦitß debata o tom, zda takov² konsenzus existuje. Jensen (1988) konstatuje, ₧e existuje snaha vyvarovat se direktivnφho na°φzenφ urΦit²ch °eÜenφ, avÜak podle Kocha (1988) jejich iniciativy nemohou p°edstavovat skuteΦnΘ zßjmy spoleΦenstvφ, proto₧e v nich nejsou zastoupeni mladφ lidΘ ani jejich rodiΦe. Koch (1988) rovn∞₧ poukazuje na ambivalentnφ postavenφ policist∙, kdy v jednΘ chvφli plnφ roli socißlnφch pracovnφk∙ nebo vychovatel∙ a v dalÜφm okam₧iku prosazujφ prßvo. Princip d∙v∞ry, kter² je d∙le₧it²m po₧adavkem ·ΦinnΘ prßce s mlßde₧φ, se m∙₧e dostat do rozporu se zßsadami prosazovßnφ prßva a trestßnφ.

       V souvislosti s pracφ s mlßde₧φ je t°eba objasnit, do jakΘ mφry m∙₧e p°isp∞t prevenci kriminality. Pravd∞podobn∞ by m∞ly b²t analyzovßny cφle a ·Φel tΘto specificky zam∞°enΘ prßce s ohledem na fakt, ₧e pracovnφci pro mlßde₧ se nachßzejφ v ambivalentnφm postavenφ, co se jejich reakce na trestnou Φinnost mlad²ch lidφ t²Φe. Tito pracovnφci samoz°ejm∞ dbajφ na to, aby se nestali prodlou₧enou rukou zßkona, proto₧e ·Φinnost jejich prßce do velkΘ mφry zßvisφ na jejich schopnostech vybudovat a udr₧et vztahy zalo₧enΘ na vzßjemnΘ d∙v∞°e. AΦkoliv pracujφ bezprost°edn∞ s mlad²mi pachateli i s p°edstaviteli systΘmu trestnφ justice, je d∙le₧itΘ jasn∞ definovat hranice mezi pracφ policie a pracφ s mlßde₧φ a schvßlit kodex praxe, kter² by jednoznaΦn∞ stanovil zp∙soby spoluprßce mezi policisty a socißlnφmi pracovnφky. Policie musφ vzφt na v∞domφ, ₧e pracovnφci s mlßde₧φ musφ budovat a udr₧ovat vztah zalo₧en² na vzßjemnΘ d∙v∞°e, a naopak tito pracovnφci musφ respektovat v²znamnou a d∙le₧itou roli prßva. D∙raz prßce s mlßde₧φ by m∞l b²t kladen spφÜe na prevenci kriminßlnφho chovßnφ ne₧ na pomoc policii identifikovat a odevzdat justiΦnφm orgßn∙m ty, kte°φ se dopustili trestnΘ Φinnosti. P°i dosa₧enφ urΦitΘ shody, pokud jde o reakci policist∙ na trestnou Φinnost pßchanou jejich klienty, pracovnφci pro mlßde₧ mo₧nß up°ednostnφ spφÜe roli obhßjc∙ ne₧ prost°ednφk∙.

       Prßce s mlßde₧φ zalo₧enß na spoleΦnΘm p°φstupu °ady orgßn∙ (Multi-Agency Youth Work), Wolverhampton, Anglie

       Znepokojenφ nad rozsahem nezam∞stnanosti mezi mlßde₧φ ve m∞st∞ Wolverhampton vedlo m∞stskou radu k vypracovßnφ vyΦerpßvajφcφ studie o socißlnφch podmφnkßch mlad²ch lidφ a o tom, jak by existujφcφ socißlnφ slu₧by mohly nejlΘpe reagovat na jejich pot°eby a problΘmy. Nßslednß zprßva polo₧ila zßklad rozvoje t∞ch strategiφ a politik, kterΘ slou₧φ uspokojenφ pot°eb mlad²ch lidφ. Vychßzejφc ze zßsady, ₧e mφstnφ odbor nebo ·°ad sßm o sob∞ nem∙₧e adekvßtn∞ reagovat na pot°eby a problΘmy, kter²m mladφ jedinci Φelφ, hlavnφ strategie spoΦφvala v rozvoji integrovanΘho p°φstupu °ady orgßn∙ k nim.

       M∞stskΘ rad∞ byl potΘ vlßdou poskytnut p°φsp∞vek na financovßnφ p∞tiletΘho projektu, kter² p°isp∞l k prosazenφ socißlnφ odpov∞dnosti mezi mlad²mi lidmi. K napln∞nφ tohoto cφle byla identifikovßna °ada strategiφ vΦetn∞:

       Ve dvou r∙zn²ch sousedstvφch - chudinskΘ Φtvrti m∞sta s rychle se rozr∙stajφcφm sφdliÜt∞m a v p°edm∞stskΘ Φßsti m∞sta s nφzkou ve°ejnou (a b²valou ve°ejnou) bytovou zßstavbou, byli zam∞stnßni Φty°i pracovnφci, vyΦlen∞nφ pro prßci s mlßde₧φ. Po celou dobu svΘho trvßnφ program klade d∙raz na v²znam zv²Üit mφru odpov∞dnosti mlad²ch lidφ za v²b∞r a realizaci Φinnostφ, pro kterΘ se rozhodli ve spoleΦenstvφ. Od socißlnφch pracovnφk∙ pro mlßde₧ se oΦekßvalo, ₧e budou identifikovat a pracovat s ohro₧en²mi skupinami jedinc∙ a ₧e budou udr₧ovat ·zk² kontakt s mφstnφmi Ükolami, rodiΦi, celou °adu orgßn∙ fungujφcφch v komunit∞ i s dalÜφmi orgßny, vΦetn∞ policie. V n∞kter²ch p°φpadech sehrßvali ·lohu zprost°edkovatel∙ mezi policiφ a mφstnφ mlßde₧φ a obhajovali mladΘ lidi, kte°φ se museli dostavit p°ed soud.

       B∞hem p∞tiletΘho trvßnφ projektu se jeho hlavnφ cφl, tj. odvrßtit mladΘ od pßchßnφ trestnΘ Φinnosti prost°ednictvφm prßce s mlßde₧φ, v²znamn²m zp∙sobem zm∞nil. PoΦßteΦnφ zßjem o snφ₧enφ kriminality byl postupn∞ nahrazen pracφ s dßvkami a snahou prosazovat stejnΘ p°φle₧itosti. PoslΘze p∙vodnφ novßtorsk² a podn∞tn² p°φstup k prßci s mlßde₧φ Φasem stßle vφce p°ipomφnal tradiΦnφ formy tΘto Φinnosti, odrß₧eje jejφ mφstnφ a celostßtnφ priority.

       Projekt trp∞l nedostatkem podpory managementu, Üpatn²m plßnovßnφm a nφzkou ·rovnφ °φzenφ. Byla vytvo°ena sφ¥ orgßn∙ podφlejφcφch se na jeho realizaci, ale ta byla v praxi z p°evß₧nΘ Φßsti ne·Φinnß. Nedostatek profesionßlnφho postavenφ a pravomocφ, kterΘ jsou souΦßstφ zßkonnΘ odpov∞dnosti, znemo₧nil pracovnφk∙m pro prßci s mlßde₧φ, aby byly zapojeny dalÜφ orgßny a aby oni sami byli pova₧ovßni za rovnocennΘho partnera na f≤rech, kter²ch se z·Φast≥ujφ zßstupci r∙zn²ch orgßn∙. To naopak omezovalo jejich schopnost obhajovat zßjmy t∞ch mlad²ch ohro₧en²ch jedinc∙, kter²mi se tyto orgßny nezab²valy. Existovalo mßlo d∙kaz∙ o ·sp∞Ün²ch pokusech zm∞nit socißlnφ a ekonomickΘ podmφnky mlad²ch lidφ prost°ednictvφm zlepÜenφ dostupnosti podpory a poradenstvφ poskytovanΘho r∙zn²mi orgßny, aΦkoliv ·Φastnφci projektu sami hodnotili svΘ vztahy s pracovnφky realizujφcφmi projekt a aΦkoliv n∞kterΘ nastolenΘ vztahy s ohro₧en²mi mlad²mi lidmi byly skuteΦn∞ silnΘ (nap°. s jedinci, kte°φ byli permanentn∞ vyluΦovßni ze Ükoly) (Smith, 1994).

       Navzdory t∞mto omezenφm, u t∞ch, kte°φ byli zapojeni do tohoto projektu, byly po dobu jeho trvßnφ zjiÜt∞ny ni₧Üφ mφry pßchßnφ trestnΘ Φinnosti (s v²jimkou starÜφch b∞loÜsk²ch mu₧∙) ne₧ u t∞ch, kte°φ se nezapojili (aΦkoliv nejmenÜφ vliv m∞l na pachatele nejzßva₧n∞jÜφch trestn²ch Φin∙). Pr∙kaznΘ zm∞ny na chovßnφ byly spφÜe menÜφho rozsahu a doΦasnΘ. PatrnΘ bylo nap∞tφ v souvislosti s pracφ s vφce jedinci, s nimi₧ se pracovalo mΘn∞ intenzivnφm a vφce rozpt²len²m zp∙sobem nebo intenzivn∞ provßd∞nou pracφ s mßlo ohro₧en²mi jedinci. Prvnφ typ prßce pravd∞podobn∞ nemß ₧ßdn² dopad na mφstnφ ·rove≥ kriminality, zatφmco druh² typ pravd∞podobn∞ nemß trval² dopad.

       Podobn∞ jako v p°φpad∞ vÜech typ∙ intervencφ v∙Φi ohro₧en²m mlad²m lidem musφ se peΦliv∞ dbßt na to, aby nedochßzelo k nßlepkovßnφ lidφ a rozÜi°ovßnφ intervenΦnφ sφt∞. K nßlepkovßnφ m∙₧e dojφt tehdy, kdy relativn∞ mΘn∞ zßva₧nΘ chovßnφ je op∞tovn∞ charakterizovßno jako problematickΘ, kterΘ si vy₧aduje oficißlnφ zßsah. Pozornost proto musφ b²t v∞novßna tomu, aby se cφlovß skupina pachatel∙, na n∞₧ jsou opat°enφ zam∞°ena, neuvß₧en∞ nerozÜi°ovala tak, ₧e by nakonec zahrnovala mladΘ lidi, kte°φ nepßchajφ trestnou Φinnost, avÜak nap°. pochßzejφ z kriminogennφho prost°edφ nebo se st²kajφ s pachateli.

       Zßva₧n²m ·kolem je vyvarovat se rozÜi°ovßnφ intervenΦnφ sφt∞ a negativnφch d∙sledk∙ vyΦle≥ovßnφ a stigmatizace mlad²ch lidφ a zajistit, aby t∞m nejpot°ebn∞jÜφm byly poskytnuty finanΦnφ prost°edky. Jednφm ze zp∙sob∙ jeho °eÜenφ je zam∞°it pozornost spφÜe na urΦitΘ skupiny v danΘ lokalit∞ ne₧ na jednotlivce. FinanΦnφ prost°edky by m∞ly v prvnφ °ad∞ plynout do oblastφ s nφzkou ·rovnφ slu₧eb, vysokou kriminalitou a vysokou nezam∞stnanostφ a m∞ly by b²t poskytovßny ve specifick²ch obdobφch, kdy je ·rove≥ dohledu nφzkß (nap°. po vyuΦovßnφ nebo v dob∞ Ükolnφch prßzdnin). Krom∞ toho pozornost by m∞la b²t v∞novßna snadnΘ dostupnosti finanΦnφch prost°edk∙ t∞m skupinßm obyvatel, kterΘ je nejvφce pot°ebujφ, jako jsou migranti, etnickΘ minority, socißln∞ a ekonomicky znev²hodn∞nφ jedinci. V n∞kter²ch p°φpadech takΘ m∙₧e b²t vhodnΘ zam∞°it se na specifickΘ problΘmy mlßde₧e, jako je drogovß zßvislost, prostituce a bezdomovectvφ.

       Nehled∞ na limity prßce s mlad²mi lidmi p°i prevenci kriminality existuje nejmΘn∞ p∞t zp∙sob∙, jejich₧ prost°ednictvφm pracovnφci s mlßde₧φ ve spoluprßci s dalÜφmi mlad²mi lidmi mohou prevenci p°isp∞t. Mohou:

V²≥atek z publikace Johna Grahama a Trevora Bennetta