Kancelß° ministra vlßdy ╚R ing. P. Bratinky iniciovala poΦßtkem roku 1997 provedenφ sociologickΘho pr∙zkumu, v∞novanΘho romskΘ problematice: situaci romsk²ch komunit v jednotliv²ch regionech ╚eskΘ republiky a vzßjemn²m vztah∙ mezi Romy a p°edstaviteli stßtnφ sprßvy.

        Osloveni byli pracovnφci socißlnφch, bytov²ch, ₧ivnostensk²ch a kulturnφch odbor∙ a romÜtφ poradci (byla-li tato funkce z°φzena) vÜech okresnφch ·°ad∙, vÜech m∞stsk²ch ·°ad∙ okresnφch m∞st a takΘ n∞kolika dalÜφch vybran²ch m∞st, v nich₧ ₧ije poΦetn∞jÜφ romskß komunita(celkem 112 m∞st). Dßle byli dotazovßni reprezentanti vÜech Ükolsk²ch ·°ad∙ a ·°ad∙ prßce, zßstupci policie (stßtnφ i m∞stskΘ) a p°edstavitelΘ romsk²ch Φi proromsk²ch iniciativ a organizacφ.

        Nßsledujφcφ text p°inßÜφ vybranΘ pasß₧e z obsßhlejÜφ studie, kterß popisuje a hodnotφ v²sledky Üet°enφ a byla souΦßstφ Zprßvy o situaci romskΘ komunity v ╚eskΘ republice p°ipravenΘ pro sch∙zi vlßdy. Tyto pasß₧e byly vybφrßny zßm∞rn∞ tak, aby ve struΦnosti shrnuly nejen celkovΘ v²sledky, ale takΘ blφ₧e dokumentovaly zejmΘna oblasti blφzkΘ obsahovΘmu zam∞°enφ Φasopisu Policista. Pro tento ·Φel byl p∙vodnφ text rozÜφ°en o podrobn∞jÜφ informace o postojφch a nßzorech respondent∙-policist∙. Z jejich °ad spolupracovalo s tazateli celkem 171 osob, z toho 93 zam∞stnanc∙ Policie ╚R (70 na ·rovni okresu, 23 na ·rovni m∞sta) a 78 zam∞stnanc∙ m∞stskΘ policie.

        V rozhodujφcφ mφ°e se tazatelΘ setkßvali na ·°adech s pochopenφm - v∞tÜina (cca 80 %) vÜech institucφ a jejich zam∞stnanc∙ reagovala na v²zkum pozitivn∞ a po kontrole ·plnosti vypln∞nφ bylo do zpracovßnφ za°azeno 1210 dotaznφk∙. Spoluprßci odmφtlo zhruba 7 % osloven²ch.

        Respondenti tvo°ili n∞kolik specifick²ch skupin, jejich₧ zßkladnφ odliÜnost spoΦφvala v obsahu Φinnosti a nßplni prßce. Z toho p°irozen∞ plynou dalÜφ zßsadnφ rozdφly. Jednφm z nich je nap°. cφlovß skupina klient∙ a jejφ struktura. Se zcela jin²mi lidmi se setkßvajφ pracovnφci jednotliv²ch odbor∙, zam∞stnanci policie nebo reprezentanti Rom∙. Jejich pohled na romskou populaci je z pochopiteln²ch d∙vod∙ ΦßsteΦn∞ "profesionßln∞" zkreslen, ·zkß a mßlo diferencovanß zkuÜenost se m∙₧e promφtat i do jejich postoj∙. Styk s problΘmovou populacφ do jistΘ mφry ospravedl≥uje nßzorov² pesimismus (nap°. pracovnφci bytov²ch odbor∙, policistΘ), naopak zasv∞cenost a vhled do problΘm∙ Rom∙ v celΘ jejich Ükßle jsou dobr²m p°edpokladem pro pochopenφ, toleranci a optimismus (nap°. romÜtφ poradci). Postavenφ a funkce respondenta souΦasn∞ ovliv≥uje stupe≥ paternalismu nebo liberalismu v p°φstupech k romskΘmu etniku a °eÜenφ problΘm∙ sou₧itφ s majoritnφ spoleΦnostφ. Poznßnφ profesionßlnφ determinace postoj∙ je d∙le₧itΘ v okam₧iku, kdy je t°eba hledat dalÜφ postupy p°i odstra≥ovßnφ konfliktnφch moment∙ vzßjemn²ch vztah∙ Rom∙ a majority na stran∞ stßtnφ sprßvy.

ProblΘmy vzßjemn²ch vztah∙

        V ·vodnφm bloku 18 spoleΦn²ch otßzek se respondenti pokouÜeli pojmenovat nejzßva₧n∞jÜφ p°φΦiny problΘm∙ vznikajφcφch mezi Romy a majoritnφ spoleΦnostφ. Podle mφry d∙le₧itosti (max. - min.) se ocitly jednotlivΘ faktory v tomto po°adφ: rozdφly v mentalit∞, systΘmu hodnot a kulturnφ rozdφly; rozdφln² zp∙sob ₧ivota, rozdφlnΘ zvyky a tradice; p°φstup Rom∙ k dodr₧ovßnφ zßkon∙; (ne)zßjem o prßci Φi (ne)ochota pracovat; ned∙v∞ra Rom∙ k ·°ad∙m a neochota spolupracovat s nimi; rozdφlnΘ postavenφ Rom∙ ve spoleΦnosti; uzav°enost majoritnφ spoleΦnosti v∙Φi Rom∙m; uzav°enost romsk²ch komunit; nezßjem a neochota ·°ad∙ °eÜit specifickΘ problΘmy Rom∙; jazykovß bariΘra.

        Role rozdφl∙ v mentalit∞, kultu°e, zp∙sobu ₧ivota, zvycφch a tradicφch byla hodnocena velmi vysoko vÜemi respondenty bez ohledu na instituci. D∙le₧itost ostatnφch faktor∙ byla naopak posuzovßna odliÜn∞, v zßvislosti na odboru Φi instituci. NejΦast∞ji se od ostatnφch liÜφ podle oΦekßvßnφ postoje pracovnφk∙ poraden pro nßrodnostnφ menÜiny (Φi takΘ romsk²ch koordinßtor∙ nebo poradc∙), a to asi v polovin∞ p°φpad∙, a zßstupc∙ romsk²ch a proromsk²ch iniciativ, a to ve vÜech p°φpadech vyjma t∞ch, kterΘ byly zmφn∞ny ·vodem. Jako v²razn∞ problΘmov² faktor je ob∞ma posledn∞ zmφn∞n²mi skupinami respondent∙ nap°. poci¥ovßna socißlnφ a vzd∞lanostnφ degradace romskΘ menÜiny, jejφm₧ nßsledkem je mimo jinΘ i rozdφlnΘ postavenφ ve spoleΦnosti. Ostatnφ respondenti d∙le₧itost tohoto faktoru sice nepodce≥ujφ, ale nestavφ ho na prvnφ mφsto a na Ükßle ho oznaΦujφ jako "spφÜe d∙le₧it²", zatφmco RomovΘ ho pova₧ujφ v 90 % za "velmi d∙le₧it²". Zcela opaΦnΘ postoje zaujφmajφ skupiny "bφl²ch" a "Rom∙" p°ihodnocenφ p°φstupu romskΘ menÜiny k dodr₧ovßnφ zßkon∙. Zhruba 80 % zßstupc∙ stßtnφ sprßvy (86 % policist∙) si myslφ, ₧e pon∞kud laxnφ p°φstup Rom∙ k "jednßnφ v mezφch zßkona" p∙sobφ velkΘ komplikace, polovina (62 % policist∙) je o tom dokonce pevn∞ p°esv∞dΦena. Zßstupci romsk²ch organizacφ se klonφ k nßzoru, ₧e ve vztazφch s majoritou tento faktor hraje spφÜe d∙le₧itou roli v jednΘ t°etin∞, velmi d∙le₧itou v jednΘ Φtvrtin∞ a zhruba t°etina z nich tento faktor za d∙le₧it² nepoklßdß. Ve v²Φtu v²znamn²ch rozdφl∙ hodnocenφ lze pokraΦovat. ┌°ednφci stßtnφ sprßvy se domnφvajφ, ₧e p°φsloveΦn² "pes" vzßjemnΘho sou₧itφ nenφ zakopßn ani tak v jejich nezßjmu nebo neochot∞ °eÜit problΘmy Rom∙, ale naopak spφÜe v nezßjmu Rom∙ o spoluprßci, v jejich ned∙v∞°e v ·°ady, neschopnosti domluvit se a poslΘze p°ijmout a dodr₧ovat pravidla hry. RomovΘ si myslφ opak, aΦkoli ani oni nepopφrajφ jistou mφru odpov∞dnosti. ProblΘm vidφ v uzav°enosti majoritnφ spoleΦnosti v∙Φi Rom∙m, kterß se p°enßÜφ i do jednßnφ ·°ednφk∙. V tom se s nimi shodujφ pracovnφci poraden a koordinßto°i. Naopak na uzav°enost romskΘ komunity si st∞₧ovala vφce ne₧ polovina dotazovan²ch pracovnφk∙ Ükolsk²ch ·°ad∙, ·°ad∙ prßce a policie. Jedinφ RomovΘ, ve smyslu romsk²ch a proromsk²ch iniciativ, vÜak takΘ (v nadpoloviΦnφm poΦtu p°φpad∙) pova₧ujφ za problΘm jazykovou bariΘru.

        Nedostatky ve vzßjemnΘ komunikaci si uv∞domujφ ob∞ strany - ·°ednφci stßtnφ sprßvy i zßstupci Rom∙. Neschopnost, neochota, nemo₧nost z jak²chkoli p°φΦin se domluvit, rozdφlnost komunikaΦnφch k≤d∙ a prost°edk∙ vedou v lepÜφm p°φpad∞ k nedorozum∞nφm, v horÜφm ke konflikt∙m, kterΘ nejsou primßrn∞ vnφmßny jako d∙sledek chybnΘ interpretace v²rok∙, postoj∙ a Φin∙ partnera - protivnφka a jejich p°φΦin, ale jako nedostatek v∙le vnφmat a respektovat individußlnφ Φi skupinovΘ zßjmy. TΘm∞° 80 % respondent∙ proto vidφ °eÜenφ - mimo jinΘ - problΘm∙ Rom∙ i s Romy ve zlepÜovßnφ vzßjemnΘ komunikace mezi p°edstaviteli stßtnφ sprßvy i mφstnφch samosprßv a samotn²mi Romy, resp. jejich p°edstaviteli.

        Zde je t°eba znovu p°ipomenout rozdφly v nßzorech jednotliv²ch skupin respondent∙ na p°φΦiny t∞₧kostφ v sou₧itφ Rom∙ a majoritnφ spoleΦnosti, nebo¥ zlepÜovßnφ vzßjemnΘ komunikace se m∙₧e ubφrat r∙zn²mi cestami v zßvislosti na v²znamu kladenΘm p°φsluÜn²m aspekt∙m problΘmovosti. Jako p°φklad lze uvΘst, ₧e pro zßstupce romsk²ch a proromsk²ch organizacφ a romskΘ koordinßtory je d∙le₧it²m prost°edkem "oteplovßnφ" vztah∙, zejmΘna odstra≥ovßnφ vzd∞lanostnφho a jazykovΘho handicapu, ostatnφ skupiny spφÜe oΦekßvajφ vφce iniciativy od Rom∙ - aktivn∞jÜφ p°φstup ke spoluprßci, vφce d∙v∞°ivosti k ·°ad∙m a d∙sledn∞jÜφ dodr₧ovßnφ "obecn²ch" pravidel hry, v∞tÜφ mφru p°izp∙sobivosti. DalÜφm v²znamn²m zdrojem variability nßzor∙ tentokrßt nikoli skupin, ale jednotliv²ch respondent∙ jak na p°φΦiny potφ₧φ, tak i na zp∙soby jejich °eÜenφ, je regionßlnφ a lokßlnφ diferenciace poΦetnosti romsk²ch komunit i jejich problΘmovosti.

        NadpoloviΦnφ podφl vÜech respondent∙ (57 %) tvrdφ, ₧e problΘmy Rom∙ nejsou natolik odliÜnΘ, aby k jejich °eÜenφ musely b²t pou₧φvßny jinΘ metody, ne₧ jsou b∞₧nΘ v p°φpad∞ jin²ch nßrodnostnφch menÜin. Pou₧φvßnφ nestandardnφch °eÜenφ vychßzejφcφch ze specifick²ch rys∙romskΘ menÜiny p°ipouÜtφ zhruba 48 % dotazovan²ch. Zdßnliv² nesoulad mezi t∞mito hodnotami (souΦet je vyÜÜφ ne₧ 100) je dßn tφm, ₧e respondent∙m byly polo₧eny dv∞ rozdφlnΘ otßzky a pravd∞podobn∞ n∞kolik z nich se nejprve p°iklonilo k nßzoru, ₧e je pot°eba uplat≥ovat pouze standardnφ zp∙soby. Byl-li poslΘze ve formulaci druhΘ otßzky pou₧it v²raz "specifickΘ rysy", uv∞domili si jejich faktickou existenci a tφm i mo₧nost vyu₧itφ ne b∞₧nΘ, ve smyslu ne obvyklΘ Ükßly metod °eÜenφ. V souladu s mφrou akceptovßnφ nestandardnφch zp∙sob∙ p°φstupu k °eÜenφ je i v²Üe podφlu t∞ch, kte°φ se domnφvajφ, ₧e je pot°eba proromskΘ programy p°ednostn∞ podporovat, a to zejmΘna programy vzd∞lßvacφ a kvalifikaΦnφ (49 %).

        PolicistΘ jsou ve v∞tÜφ mφ°e ne₧ ostatnφ zastßnci pouze standardnφch zp∙sob∙ °eÜenφ problΘm∙ spojen²ch s Romy (64 %) a mΘn∞ podporujφ up°ednost≥ovßnφ proromsk²ch program∙ p°ed jin²mi programy (46 %).

Nemal², aΦ ne v∞tÜinov², je podφl t∞ch, kte°φ spat°ujφ mo₧nost vy°eÜenφ vzßjemn²ch vztah∙ Rom∙ a majority v p°φsn∞jÜφm postihu nejen romskΘ kriminality, ale i nedodr₧ovßnφ obecn∞ p°ijφman²ch spoleΦensk²ch norem - 28 % dotazovan²ch. Od tΘto pr∙m∞rnΘ hodnoty se v²razn∞ji odliÜujφ, tj. jsou p°φsn∞jÜφ ve sv²ch nßzorech ·°ednφci bytov²ch odbor∙ (38 %), zam∞stnanci Ükolsk²ch ·°ad∙ (36 %) a policie (35 %) na stran∞ jednΘ, na stran∞ druhΘ stojφ zßstupci romsk²ch a proromsk²ch iniciativ, ale i ti s tφmto zp∙sobem °eÜenφ v 15 % p°φpad∙ souhlasφ.

        Podle p∞tiny vÜech dotazovan²ch jsou jakΘkoli snahy o °eÜenφ problΘm∙ zbyteΦnΘ, proto₧e nelze zm∞nit jejich p∙vod a podstatu - zcela odliÜnou mentalitu Rom∙. Jedinou skupinou respondent∙, kterß je takto skeptickß pouze v jednΘ desetin∞ p°φpad∙, tvo°φ pracovnφci poraden pro nßrodnostnφ menÜiny, nebo¥ nejen ₧e hßjφ smysl svΘ prßce a existence, ale jsou takΘ mo₧nß vφce ne₧ ostatnφ schopni ocenit jejφ efekty - by¥ sebemenÜφ. Mezi policisty je naopak skeptik∙ vφce, ne₧ udßvß pr∙m∞rnß hodnota - celß Φtvrtina. Vφce ne₧ t°etina respondent∙ pak tvrdila, ₧e v jejich regionu nejsou problΘmy s Romy tak zßva₧nΘ, aby bylo v∙bec nutnΘ se zab²vat otßzkou jejich °eÜenφ.

        ZvlßÜtnφ "kapitolu" v Üet°enφ tvo°ily t°i pon∞kud kontroverznφ v²roky, mezi nimi₧ m∞li respondenti zvolit ten, kter² nejvφce odpovφdß jejich nßzoru na optimßlnφ zp∙sob sou₧itφ Rom∙ a majoritnφ spoleΦnosti ve smyslu lokalizace obou komunit. 16 % tßzan²ch si myslφ, ₧e RomovΘ by m∞li bydlet pokud mo₧no pohromad∞ ve vybran²ch Φßstech m∞sta (obce), kde by jim mohla b²t v∞novßna v∞tÜφ pozornost, soust°ed∞nß a lepÜφ pΘΦe. Nejvφce zßstupc∙ tohoto nßzoru je mezi zam∞stnanci bytov²ch odbor∙ (29 %) a policie (27 %), nejmΘn∞ mezi romsk²mi koordinßtory, zßstupci romsk²ch iniciativ a p°ekvapiv∞ takΘ mezi pracovnφky ·°ad∙ prßce (ve vÜech t∞chto skupinßch okolo 3 %). P°φznivc∙ dalÜφho nßzoru: "RomovΘ by m∞li ₧φt rozpt²len∞ mezi ostatnφmi obyvateli, aby se mohli lΘpe p°izp∙sobit obvyklΘmu zp∙sobu ₧ivota", bylo zhruba 32 %. TΘm∞° 52 % tßzan²ch podpo°ilo poslednφ ze t°φ tezφ, kterß pravila, ₧e RomovΘ by si m∞li ₧φt v mφstech a takov²m zp∙sobem, kter² jim vyhovuje, jako ka₧d² jin² obΦan. Dva prvnφ v²roby, a¥ u₧ jakkoli rozdφlnΘ v p°edpoklßdanΘm v²sledku (soust°ed∞nφ na jedno mφsto versus rozpt²lenost), majφ jedno spoleΦnΘ - p°edpoklßdajφ a apriori, ₧e romskß menÜina pot°ebuje v lepÜφm p°φpad∞ pomoc Φi alespo≥ dobr² vzor, v horÜφm dohled. Jde tedy o postoje na jednΘ stran∞ zdßnliv∞ vst°φcnΘ (to je implicitn∞ dßno pozitivnφ formulacφ jednotliv²ch v²rok∙), na druhΘ stran∞ odkr²vajφ paternalistick² p°φstup "starÜφho a vysp∞lejÜφho" sourozence k "mladÜφmu a zaostalejÜφmu",kter² obΦas otravuje. V krajnosti by oba v²roky spoleΦn∞ mohly b²t chßpßny jako jedin²: "Bu∩ se p°izp∙sobφte (a splynete), nebo ₧ijte odd∞len∞ (my vßm s lecΦφms pom∙₧eme, ale jinak neruÜte)." Je samoz°ejm∞ mo₧nß i jinß interpretace - oba postoje jsou ovlivn∞ny up°φmnou snahou °eÜit problΘmy sou₧itφ romskΘ menÜiny s majoritou co nejrychleji a souΦasn∞ co nejefektivn∞ji. Prßv∞ z tohoto ·hlu pohledu lze poslednφ ze t°φ v²rok∙, kter² je d∙sledn∞ zalo₧en na uplat≥ovßnφ obΦanskΘho principu, v tomto smyslu maximßln∞ liberßlnφ a v∙Φi Rom∙m velmi otev°en², vnφmat n∞kdy takΘ jako projev urΦitΘho alibismu (a¥ si ₧ijφ, jak je libo - jako vÜichni ostatnφ; vzniknou-li problΘmy, budou °eÜeny jako v p°φpad∞ jakΘhokoli jinΘho obΦana Φi skupiny, standardn∞). Nenφ nßhodou, ₧e zatφmco prvnφ dva postoje byly charakteristickΘ zejmΘna pro respondenty, kte°φ se p°imlouvali na jednΘ stran∞ za specifickΘ metody °eÜenφ problΘm∙ vznikl²ch na zßklad∞ odliÜn²ch rys∙ urΦitΘ skupiny populace a na druhΘ stran∞ takΘ za p°φsn∞jÜφ postih odchylek od obecn²ch norem, t°etφ nßzor podpo°ili valnou v∞tÜinou ti, kte°φ se bu∩ stav∞li za pou₧φvßnφ pouze b∞₧n²ch metod °eÜenφ problΘm∙ sou₧itφ minorit(y) s majoritou, nebo rezignovali na pokusy o °eÜenφ ne°eÜitelnΘho.

        NecelΘ dv∞ t°etiny respondent∙ (62 %) se domnφvß, ₧e romskΘ populace vzhledem k jejφmu specifickΘmu reprodukΦnφmu chovßnφ stßle p°ib²vß, budou tedy p°ib²vat i problΘmy ve vzßjemnΘm sou₧itφ, a to bez ohledu na ·silφ v∞novanΘ jejich prevenci i °eÜenφ. Jin²mi slovy romskß populace roste rychleji,ne₧ integraΦnφ schopnosti tΘto skupiny. Stoupenci tohoto nßzoru pochßzeli p°edevÜφm z °ad pracovnφk∙ socißlnφch (71 % z nich) a bytov²ch odbor∙ (81 %) a policie (71 %). TradiΦn∞ se odliÜujφ od vÜech ostatnφch, a to velmi v²razn∞, zßstupci romsk²ch a proromsk²ch iniciativ - jen necel²ch 20 % z nich je stejnΘho nßzoru, 41 % se domnφvß, ₧e postupn∞ se poda°φ vzßjemnou spolupracφ Rom∙ a p°edstavitel∙ majoritnφ spoleΦnosti vytvo°it prostor pro nekonfliktnφ sou₧itφ p°i maximßlnφm zachovßnφ romskΘ identity (oproti 24 % pr∙m∞ru), necel²ch 40 % je p°esv∞dΦeno, ₧e romskΘ obyvatelstvo se stßle vφce p°izp∙sobuje spoleΦensk²m normßm majority a problΘm∙ bude postupn∞ ub²vat (oproti 12 % pr∙m∞ru). Optimismus vyjßd°en² vizφ nekonfliktnφho sou₧itφ bez ztrßty identity s nimi sdφlejφ pouze romÜtφ poradci.

        Respondenti, kte°φ p°edpoklßdajφ i v budoucnosti permanentnφ existenci problΘm∙, dokonce jejich r∙st, jsou pozoruhodn∞ rozd∞leni na dv∞ zhruba stejn∞ velikΘ skupiny se zcela opaΦn²m nßhledem na zp∙soby °eÜenφ: jedna z nich se domnφvß, ₧e mentalita, zvyky a tradice Rom∙ jsou natolik odliÜnΘ, ₧e - pokud jejich jednßnφ nenφ v p°φmΘm rozporu se zßkony - m∞li by si ₧φt po svΘm; druhß si myslφ, ₧e RomovΘ jsou nßrodnostnφ menÜinou, kterß by se m∞la co nejvφce p°izp∙sobit majoritnφ spoleΦnosti. Liberalismus jedn∞ch je vyvß₧en paternalismem druh²ch, ani₧ by jedna z t∞chto dvou skupin m∞la v²raznou p°evahu.

        LidΘ spolΘhajφcφ na vzßjemnou spoluprßci jako zßkladnφ podmφnku postupnΘho p°er∙stßnφ sou₧itφ vφcemΘn∞ konfliktnφho ve vφcemΘn∞ bezproblΘmovΘ, kladou nejΦast∞ji d∙raz na to, ₧e ob∞ strany se musφ sna₧it stejn²m dφlem o zvyÜovßnφ respektu jednoho ke druhΘmu a zlepÜovßnφ vzßjemn²ch vztah∙, b°emeno odpov∞dnosti za tyto vztahy nesou ob∞ strany rovnou m∞rou. I mezi nimi je vÜak vφce t∞ch, pro n∞₧ je zlepÜovßnφ situace spφÜe zßle₧itostφ ideßlnφ ne₧ reßlnou. Tyto respondenty lze nalΘzt ve vÜech jejich skupinßch. Lze p°edpoklßdat, ₧e osobnφ vlastnosti dotazovanΘho - nejen bezprost°ednφ a lokßlnφ zkuÜenost s Romy, ale takΘ otev°enost, vzd∞lßnφ, profesionalita jsou velmi d∙le₧it²mi kritΘrii p°i formovßnφ postoj∙ k romskΘ minorit∞, mφry ochoty zab²vat se souvisejφcφmi problΘmy a ovliv≥ujφ i stupe≥ vlastnφho nasazenφ p°i jejich °eÜenφ.

Programy pro Romy

        Jednφm ze standardnφch °eÜenφ konfliktnφho sou₧itφ rozdφln²ch nßrodnostnφch nebo etnick²ch skupin obyvatel na ·zemφ jednoho stßtu je rozvφjenφ specißlnφch program∙, nejΦast∞ji zam∞°en²ch na podporu integrace minority pova₧ovanΘ z jak²chkoli d∙vod∙ za problematickou. Integrace v oblasti spoleΦenskΘho, kulturnφho a hospodß°skΘho ₧ivota v sob∞ implicitn∞ nezahrnuje asimilaci, neznamenß tedy ve svΘm d∙sledku zßnik minority; jejφ ·sp∞Ünost a rychlost je zßvislß na mφ°e vst°φcnosti obou stran. Obvykle jsou vÜak na p°izp∙sobivost minority kladeny vyÜÜφ nßroky, nebo¥ mφra obecnΘ p°ijatelnosti jejφch specifick²ch rys∙ je mßlo pru₧nß, navφc snßze ovlivnitelnß "argumenty" emocionßlnφmi, ne₧ racionßlnφmi. Tφm spφÜe, ₧e sebelepÜφ integraΦnφ programy nep°inßÜejφ okam₧it² a ploÜn² pozitivnφ efekt.

        Dv∞ t°etiny respondent∙ se domnφvajφ, ₧e rozvφjenφ specißlnφch program∙ pro romskou menÜinu u nßs je pot°ebnΘ, a to jak v zßjmu Rom∙, tak v zßjmu celΘ spoleΦnosti. Necel²ch 20 % si vÜak myslφ, ₧e jde o neopodstatn∞nΘ zv²hod≥ovßnφ jednΘ skupiny obyvatel a vφce ne₧ 12 % tyto programy pova₧uje za zbyteΦnΘ mrhßnφ silami a pen∞zi. Tyto dv∞ skupiny dohromady jsou o vφce ne₧ 10 procentnφch bod∙ v∞tÜφ, ne₧ byl podφl respondent∙, kte°φ se na jinΘm mφst∞ vyslovili pro nßzor, ₧e jakΘkoli °eÜenφ je zbyteΦnΘ vzhledem k podstat∞ problΘmu. Pokud vylouΦφme vliv nßzor∙ zßstupc∙ romsk²ch a proromsk²ch iniciativ a pracovnφk∙ poraden pro nßrodnostnφ menÜiny, celkov² v²sledek hodnocenφ u₧iteΦnosti program∙ pro Romy se posune ve prosp∞ch podφlu odp∙rc∙, a to o 2 a₧ 4 procentnφ body. Reprezentanti Rom∙ hodnotφ programy pro Romy jako prosp∞ÜnΘ a ·ΦelnΘ v 96 %, romÜtφ poradci v 87 % p°φpad∙. Specißlnφ programy jako neopodstatn∞nΘ zv²hod≥ovßnφ vybranΘ skupiny obyvatel poci¥ovali nejΦast∞ji pracovnφci ·°ad∙ prßce a ₧ivnostensk²ch odbor∙ okresnφch ·°ad∙; k nßzoru, ₧e jde o pl²tvßnφ silami a prost°edky (a¥ u₧ z jak²chkoli zdroj∙), se ve srovnßnφ s pr∙m∞rem nejvφce klonili ·°ednφci bytov²ch odbor∙ a policistΘ.

        I ti dotazovanφ, kte°φ obecn∞ nenaÜli mnoho pochopenφ pro specializovanΘ programy, se nebrßnili posuzovat, zda a nakolik jsou tyto programy efektivnφ v jednotliv²ch, konkrΘtn∞ji specifikovan²ch oblastech. NejlΘpe z tohoto hlediska dopadlo hodnocenφ vzd∞lßvacφch program∙ pro romskΘ d∞ti - vφce ne₧ polovina (59 %) respondent∙ si myslφ, ₧e jsou p°φnosnΘ a m∞ly by b²t dßle rozvφjeny. Podobn∞ kladnΘho hodnocenφ ji₧ dosßhla pouze podpora romsk²ch kulturnφch a spoleΦensk²ch aktivit (54 %). U vÜech ostatnφch nabφzen²ch variant (kvalifikaΦnφ a rekvalifikaΦnφ programy pro dosp∞lΘ; systΘm socißlnφch podpor a dßvek; programy prevence kriminality) p°evlßdla v pr∙m∞ru skepse, nejv²razn∞ji v p°φpad∞ efektivity socißlnφch podpor a dßvek, tedy v p°φpad∞ systΘmu danΘho zßkonem a uplat≥ovanΘho bez ohledu na nßrodnost Φi etnickou p°φsluÜnost.

        Op∞t existujφ v²raznΘ rozdφly v hodnocenφ jednotliv²ch typ∙ program∙ mezi zßstupci r∙zn²ch institucφ. D∙raz na pot°ebnost a p°esv∞dΦenφ o pozitivnφm efektu vzd∞lßvßnφ romsk²ch d∞tφ je charakteristick² nejvφce pro reprezentanty Rom∙ (91 %) a pracovnφk∙ poraden (73 %), zatφmco ostatnφ je pova₧ujφ za efektivnφ asi v 60 % p°φpad∙. Dv∞ zmφn∞nΘ skupiny respondent∙ se spoleΦn∞ domnφvajφ, ₧e programy podpory vzd∞lßvßnφ Rom∙ je zapot°ebφ rozvφjet i pro dosp∞lou populaci (kvalifikaΦnφ a rekvalifikaΦnφ programy), nebo¥ i ony p°inßÜejφ nebo v budoucnosti nepochybn∞ p°inesou ₧ßdoucφ v²sledky. NemΘn∞ jsou p°esv∞dΦeny o kladnΘm vlivu podpory romsk²ch kulturnφch aktivit. Tyto dv∞ skupiny respondent∙ hodnotφ obecn∞ ·Φinnost v∞tÜiny proromsk²ch program∙ daleko pozitivn∞ji ne₧ ostatnφ, neznamenß to vÜak, ₧e by nebyly kritickΘ a dochßzely v₧dy ke stejn²m zßv∞r∙m.

        Na poslednφm mφst∞ ve vÜech skupinßch dotazovan²ch se ocitla efektivnost systΘm∙ socißlnφch dßvek, v pr∙m∞ru tento systΘm za efektivnφ poklßdalo pouze necel²ch 14 % a tΘm∞° 80 % soudilo, ₧e je spφÜe Φi zcela neefektivnφ. Pracovnφci poraden v tomto p°φpad∞ "hlasovali s v∞tÜinou", na druhΘ stran∞ 30 % zßstupc∙ romsk²ch a proromsk²ch iniciativ souΦasn² systΘm podpor pova₧uje za efektivnφ (v tom 20 % dokonce za velmi efektivnφ) a "jen" 65 % o n∞m soudφ, ₧e je neefektivnφ. Druh²m p≤lem, tedy tφm nejkritiΦt∞jÜφm a nejpesimistiΦt∞jÜφm p°i hodnocenφ dopad∙ specißlnφch program∙ pro Romy, je skupina p°edstavitel∙ stßtnφ a m∞stskΘ policie. V∞tÜinu program∙ pova₧ujφ daleko Φast∞ji ne₧ vÜichni ostatnφ za neefektivnφ. V²jimkou v jejich postojφch z∙stßvß pouze nßzor na vzd∞lßvßnφ romsk²ch d∞tφ - i v tomto p°φpad∞ je vÜak optimist∙ v jejich °adßch pouze o 3 % vφce ne₧ pesimist∙, ale ani optimistΘ nedosahujφ mezi policisty poloviΦnφho zastoupenφ. Ze vÜech skupin respondent∙ policistΘ takΘ nejvφce pochybovali o faktickΘm p°φnosu program∙ zam∞°en²ch na prevenci romskΘ kriminality (64 % je pova₧uje za mßlo efektivnφ Φi zcela ne·ΦinnΘ).

        O souΦasnΘm systΘmu socißlnφch podpor a dßvek, jeho nßroΦnosti i ·Φinnosti z celospoleΦenskΘho hlediska jsou vedeny politickΘ i odbornΘ diskuse. ZvlßÜtnφ kapitolu tvo°φ prßv∞ efekty tohoto systΘmu na romskou populaci. Nenφ jist∞ nßhodou, ₧e v∞tÜina respondent∙ vyslovila p°inejmenÜφm pochybnosti o efektivnosti celΘho systΘmu. Byla jim proto dßna mo₧nost vyjßd°it se p°esn∞ji a zvolit jeden ze t°φ v²rok∙, kter² nejvφce odpovφdß jejich nßzoru na zmφn∞n² systΘm ve vztahu k Rom∙m. 68 % tßzan²ch souhlasilo s v²rokem, ₧e souΦasn² systΘm socißlnφch dßvek je pro Romy spφÜe demotivujφcφ, mimo jinΘ je zbavuje nutnosti pracovat i uchßzet se o zam∞stnßnφ, zabezpeΦit vlastnφ budoucnost a umo₧≥uje jim relativn∞ pohodln² ₧ivot. Jenom 17 % respondent∙ si myslφ, ₧e tento systΘm je vyhovujφcφ a odmφtß d∞lat rozdφly mezi Romy a jin²mi socißln∞ slab²mi obΦany, pro n∞₧ je p°edevÜφm konstruovßn. Navφc se domnφvajφ, ₧e zm∞na systΘmu by nep°inesla efekt (ve smyslu motivace a zv²ÜenΘ odpov∞dnosti za sebe s svoji rodinu), nebo¥ chovßnφ a postoje Φßsti obyvatelstva by drobn²mi zm∞nami ovlivn∞ny stejn∞ nebyly (komu se nechce, pracovat a starat se nebude). K prvnφmu z uveden²ch v²rok∙ se p°iklonili zejmΘna pracovnφci socißlnφch a bytov²ch odbor∙ a zam∞stnanci policie (zhruba ve t°ech Φtvrtinßch p°φpad∙), velmi v²razn∞ ho podpo°ili pracovnφci ·°ad∙ prßce (88 %). NejmΘn∞ zastßnc∙ naÜel v °adßch p°edstavitel∙ romsk²ch a proromsk²ch organizacφ, ale i t∞ch bylo 34 %, zatφmco s druh²m v²rokem souhlasilo 45 % a velkß Φßst (zhruba p∞tina) se hodnocenφ vyhnula.

        AΦkoli systΘm socißlnφch podpor a dßvek nemß nic spoleΦnΘho s proromsk²mi programy a aktivitami, jeho nejtvrdÜφmi kritiky jsou vÜichni ti, kte°φ pova₧ujφ existenci a rozvφjenφ specißlnφch program∙ bu∩ za zv²hod≥ovßnφ jednΘ skupiny obyvatel, Φi dokonce za pl²tvßnφ ve°ejn²mi prost°edky. Nabφzφ se hypotΘza, ₧e tato skupina respondent∙ pova₧uje tento systΘm za relativn∞ snadno zneu₧iteln² a romsk²mi rodinami zneu₧φvan².

        Na zßv∞r je t°eba p°ipojit jeÜt∞ jednu poznßmku - nßzor na smysl a oprßvn∞nost existence specißlnφch program∙, ale zejmΘna na jejich efektivnost, b²vß ovlivn∞n dosavadnφ zkuÜenostφ s realizacφ takov²ch program∙. P°φpadnΘ selhßnφ urΦitΘho programu z pohledu p∙vodnφho oΦekßvßnφ jeho p°φnosu m∙₧e b²t takΘ dßno tou skuteΦnostφ, ₧e pro konkrΘtnφho p°φjemce (zde pro Romy, resp. jejich komunitu) nebyl vybrßn takov² program, kter² by dostateΦn∞ a vhodn²m zp∙sobem respektoval jeho specifickΘ charakteristiky. Pochopiteln∞ se pak veÜkerß snaha mφjφ ·Φinkem, ani₧ by na prvnφ pohled bylo patrnΘ, ₧e vinu nenese nezßjem, neschopnost apod. p°φjemce "pomoci", ale pouze Üpatnß volba metod a prost°edk∙ k dosa₧enφ ₧ßdoucφho efektu.

ProromskΘ aktivity

        Na otßzku, zda v poslednφch dvou letech ·°ady mφstnφ sprßvy Φi samosprßva ud∞lala n∞co pro Romy nad rßmec sv²ch oficißlnφch povinnostφ, odpov∞d∞lo kladn∞ 61 % tßzan²ch, 39 % odpov∞d∞lo zßporn∞, vysok² byl tentokrßt podφl chyb∞jφcφch odpov∞dφ - desetina vÜech respondent∙ nev∞d∞la nebo se nedokßzala jednoznaΦn∞ vyjßd°it. Podφly p°φsluÜn²ch odpov∞dφ v jednotliv²ch institucφch nedovolujφ °φci, kterß z nich byla v tomto sm∞ru v²razn∞ vφce Φi mΘn∞ aktivnφ. V n∞kter²ch p°φpadech se zdß, ₧e respondenti popsali svΘ "proromskΘ" aktivity bez ohledu na to, zda spadajφ do pln∞nφ b∞₧n²ch povinnostφ, nebo byly vykonßny navφc, rozliÜovacφm znakem byla spφÜe etnickß p°φsluÜnost klienta.

        Odmyslφme-li si tyto pon∞kud diskutabilnφ p°φklady, m∙₧eme se°adit jednotlivΘ druhy aktivit podle Φetnosti jejich v²skytu (od nejvφce frekventovan²ch po v²jimeΦnΘ) nßsledovn∞: podpora romskΘ kultury, pomoc p°i zajiÜ¥ovßnφ prßce, v²chovnΘ a vzd∞lßvacφ programy pro romskΘ d∞ti (vΦetn∞ letnφch tßbor∙ a specißlnφch t°φd), poskytovßnφ obecnφch prostor pro aktivity samotn²ch Rom∙, podpora Φinnosti romskΘho centra nebo romskΘ organizace, specißlnφ pΘΦe o problΘmovΘ rodiny (vΦetn∞ pomoci s vybavenφm bytu, nßcvikem hygienick²ch zvyklostφ, p°φpravou stravy), podpora sportovnφ Φinnosti Rom∙, pomoc p°i kontaktu s ·°ady (zejmΘna p°i vy°izovßnφ obΦanstvφ a socißlnφch dßvek), vzd∞lßvacφ programy a besedy, programy prevence kriminality a drogovß prevence, umo₧n∞nφ zßstupc∙m Rom∙ ·Φastnit se rozhodovßnφ v rßmci komisφ, zdravotnφ osv∞ta a preventivnφ prohlφdky.

        PokouÜeli jsme se takΘ zjistit, zda a kolik v∞dφ respondenti o specißlnφch programech zam∞°en²ch na romskΘ obyvatelstvo a fungujφcφch v jejich regionu bez ohledu na to, kdo je inicioval, uspo°ßdal Φi pr∙b∞₧n∞ realizuje. 74 % vÜech dotßzan²ch na tuto (volnou) otßzku v∙bec neodpov∞d∞lo. Ze zb²vajφcφch zhruba polovina uvedla jen jeden program, t°etina programy dva, 62 respondent∙ jmenovalo t°i a 14 dokonce Φty°i programy. NejΦast∞ji se ve v²Φtu objevovaly kulturnφ aktivity, hned za nimi nßsledovala prevence drogovΘ zßvislosti a prevence kriminality. V²znamnou pozici zaujaly programy vzd∞lßvßnφ, zejmΘna romsk²ch d∞tφ, spolu s organizovßnφm jejich volnΘho Φasu. Ostatnφ jmenovanΘ aktivity ji₧ nebylo mo₧nΘ takto zjednoduÜen∞ kategorizovat, a proto ve v²Φtu zaujaly marginßlnφ pozici. To samoz°ejm∞ neznamenß jejich diskvalifikaci. Celkov∞ vÜak lze konstatovat, ₧e drtivß v∞tÜina uveden²ch program∙ je zam∞°ena v²hradn∞ na romskou populaci. Jen minimßln∞ se objevily zmφnky o existenci aktivit dot²kajφcφch se jak minority, tak majority - boj proti rasovΘ diskriminaci, ·Φast romsk²ch a proromsk²ch iniciativ na °eÜenφ problΘm∙ obce, programy podporujφcφ toleranci a sou₧itφ r∙zn²ch etnik atp. Je to do jistΘ mφry znamenφ paternalistickΘho p°φstupu k °eÜenφ romskΘ problematiky, kter² je sice jednoduÜÜφ a pohodln∞jÜφ, ale nerespektuje oboustrannou podmφn∞nost vztah∙ Rom∙ a majoritnφ spoleΦnosti a neodstra≥uje jednu z nejzßva₧n∞jÜφch poruch sou₧itφ - nedostatky ve vzßjemnΘ komunikaci. Jeho souΦßstφ je nakonec i trpk² povzdech n∞kter²ch dotßzan²ch, ₧e o proromskΘ programy nenφ ze strany Rom∙ zßjem ₧ßdn² nebo je velmi prchav².

Evidence obyvatel romskΘ nßrodnosti

        V rßmci sΦφtßnφ lidu v roce 1991 byl uΦin∞n prvnφ pokus seΦφst Romy na zßklad∞ vlastnφho a svobodnΘho rozhodnutφ p°ihlßsit se k romskΘ nßrodnosti. Pokus z r∙zn²ch d∙vod∙ selhal a v²sledn² ·daj je vyu₧φvßn Φasto spφÜe ·Φelov∞ vzhledem k jeho obecn∞ znßmΘ nev∞rohodnosti. SkuteΦn² poΦet Rom∙ ₧ijφcφch na ·zemφ ╚eskΘ republiky je odhadovßn na zßklad∞ v²sledk∙ p°edchozφch cenz∙ se zapoΦtenφm specifick²ch reprodukΦnφch m∞r, na zßklad∞ starÜφ evidence vedenΘ b²val²mi nßrodnφmi v²bory, evidence a odhad∙ romsk²ch organizacφ apod. Podle kvalifikovan²ch odhad∙ ₧ije na ·zemφ ╚eskΘ republiky mezi 160 a 200 000 Rom∙. V praxi se tak svß°φ dva principy. ObΦansk², kter² zajiÜ¥uje relativn∞ rovn² a individußlnφ p°φstup ke komukoli bez ohledu na nßrodnost nebo etnickou p°φsluÜnost, ale zßrove≥ nenφ schopen vy°eÜit specifickΘ problΘmy vypl²vajφcφ z p°φsluÜnosti jedince k urΦitΘ socißlnφ skupin∞ obyvatel (a¥ u₧ je vymezena jakkoliv). Druh² p°φstup respektuje zvlßÜtnost p°φsluÜnosti na zßklad∞ vymezen²ch znak∙ a eviduje osoby spl≥ujφcφ danß kritΘria bez ohledu na to, zda ony samy svou p°φsluÜnost ke skupin∞ dobrovoln∞ deklarujφ. Oba dva p°φstupy lze vyu₧φt i zneu₧φt, oba mohou plnit dob°e sv∙j ·Φel v zßvislosti na konkrΘtnφm zp∙sobu a konkrΘtnφ situaci, v nφ₧ jsou uplatn∞ny.

        NejednoznaΦnosti d∙sledk∙ vyu₧φvßnφ zmφn∞n²ch p°φstup∙ k evidenci obyvatel odpovφdß i rozlo₧enφ Φetnostφ nßzor∙ respondent∙ na souΦasnΘ oficißln∞ d∙slednΘ uplat≥ovßnφ obΦanskΘho principu a ochrany osobnφch dat, dφky n∞mu₧ chybφ evidence romsk²ch obyvatel, kterß by dokumentovala faktick² poΦetnφ stav tΘto menÜiny, jejφ demografickou strukturu i perspektivy dalÜφho v²voje. Vφce ne₧ polovina dotazovan²ch (55 %) se domnφvß, ₧e vybranΘ orgßny stßtnφ sprßvy by m∞ly mφt prßvo evidovat romskΘ obΦany, nebo¥ je to v jejich zßjmu, aby bylo nap°φklad mo₧nΘ a efektivnφ prosazovat n∞kterΘ proromskΘ programy. Naopak menÜφ Φßst respondent∙ (44 %) mo₧nost takovΘ evidence nep°ipouÜtφ. Podle jejich nßzoru, pokud se RomovΘ sami nehlßsφ ke svΘ nßrodnosti, je jakßkoliv ·°ednφ evidence projevem diskriminace a poruÜenφ zßkona. Nenφ bez zajφmavosti, jak byly dva protich∙dnΘ nßzory ovlivn∞ny typem prßce respondenta, tedy i tφm, do jakΘ mφry poci¥oval pot°ebnost evidence Rom∙ "pro dobro v∞ci", Φi naopak - do jakΘ mφry ji vnφmal jako diskriminaci. Pracovnφci socißlnφch odbor∙ (v 57 % p°φpad∙) a ·°ad∙ prßce (v 61 % p°φpad∙) nedobrovolnou evidenci obΦan∙ romskΘ nßrodnosti odmφtajφ. Ve v²raznΘ opozici stojφ respondenti z bytov²ch odbor∙ (67 % z nich je pro evidenci) a policie (79 % schvaluje mo₧nost evidence). Od pr∙m∞rn²ch hodnot se sv²mi nßzory tentokrßt v²znamn∞ neliÜφ romÜtφ koordinßto°i ani zßstupci iniciativ.

        SkuteΦnost od p°edstav je - alespo≥ podle v²sledk∙ - znaΦn∞ vzdßlenß. Na otßzku, zda ·°adem Φi institucφ, v nich₧ je respondent zam∞stnßn, je evidence Rom∙ vedena, odpov∞d∞lo kladn∞ pouze 12 % tßzan²ch, 86 % odpov∞d∞lo zßporn∞. Tato evidence je vedena zejmΘna pracovnφky poraden pro nßrodnostnφ menÜiny (rom. koordinßtory) - v 19 % p°φpad∙, Ükolsk²ch ·°ad∙ - v 28 % p°φpad∙, ·°ad∙ prßce - v 19 % p°φpad∙, romsk²mi a proromsk²mi iniciativami - v 25 % p°φpad∙. NejmΘn∞ Φasto evidujφ Romy pracovnφci ₧ivnostensk²ch odbor∙ a policistΘ (pouze 7 % z nich p°iznalo, ₧e takovou evidenci pro vlastnφ pot°ebu vede). RomovΘ jako zvlßÜtnφ skupina obyvatel jsou evidovßni zejmΘna tam, kde se oΦekßvß zv²Üenß iniciativa sm∞°ujφcφ k jejich integraci do majoritnφ spoleΦnosti, kde vznikß a je realizovßno nejvφce proromsk²ch aktivit a souΦasn∞ jsou tyto aktivity hodnoceny jako pot°ebnΘ, vzßjemn∞ v²hodnΘ a efektivnφ. V p°φpadech, kdy respondenti p°iznali, ₧e pro vlastnφ pot°ebu (resp. pro pot°eby instituce) rozliÜujφ svΘ romskΘ klienty, byli si souΦasn∞ v∞domi rizik tohoto poΦφnßnφ, a to nejen prßvnφch.

        P°i anal²ze mo₧n²ch souvislostφ nßzor∙ na evidenci obΦan∙ romskΘ nßrodnosti s jin²mi postoji se nepotvrdilo, ₧e tento nßzor v²znamn∞ Φast∞ji (statisticky) zastßvajφ lidΘ, jejich₧ p°φstup k °eÜenφ romskΘ problematiky bychom mohli nazvat "pÜtrosφm" a struΦn∞ shrnout °et∞zcem pojm∙: neevidovat, nechat ₧φt, nestarat se, ne°eÜit. Neplatφ tedy negativnφ hypotΘza o alibismu v proklamacφch obΦanskΘho principu p°i evidenci obyvatel r∙zn²ch nßrodnostφ. Pouze v p°φpad∞ postoj∙ k vzßjemnΘmu sou₧itφ Rom∙ s majoritou existuje zßvislost mezi t∞mi, kte°φ by je rßdi vid∞li ₧φt koncentrovan∞ na jednom mφst∞, a t∞mi, kte°φ by vyhradili ·°ad∙m prßvo Romy evidovat: 84 % stoupenc∙ koncentrace je souΦasn∞ zastßnci evidence. OpaΦnß zßvislost je slabÜφ: necelß Φtvrtina respondent∙ podporujφcφch evidenci romsk²ch obyvatel i bez jejich v∞domφ je toho nßzoru, ₧e RomovΘ by m∞li ₧φt pohromad∞ ve vybran²ch Φßstech m∞sta, resp. obce.

Konflikty

        Na otßzku, zda se respondent setkal ve svΘm okolφ v poslednφch dvou letech s n∞jak²mi projevy nep°ßtelstvφ mezi Romy a Neromy, kterΘ zjevn∞ vychßzely z rasov²ch p°edsudk∙ a nesnßÜenlivosti, odpov∞d∞lo kladn∞ 41 % tßzan²ch. Nejvφce konflikt∙ s rasov²m podtextem Φi projev∙ nep°ßtelstvφ zaznamenali p°edstavitelΘ romsk²ch a proromsk²ch iniciativ (73 %), zam∞stnanci policie (55 % z nich) a romÜtφ poradci (53 %). Podφly kladn²ch odpov∞dφ pracovnφk∙ vÜech ostatnφch odbor∙ a ·°ad∙ se pohybovaly pod pr∙m∞rnou hodnotou (obvykle kolem jednΘ t°etiny) s v²jimkou socißlnφch odbor∙ (41 %). VelkΘ rozdφly v hodnocenφ jsou dßny nejen mφrou citlivosti a rozliÜovacφmi kritΘrii (co je a co nenφ projevem rasismu), ale takΘ nßplnφ a cφlem prßce jednotliv²ch respondent∙.

        ZkuÜenost lidφ, kte°φ se Romy zab²vajφ a pracujφ s nimi, Φasto potvrzuje fakt, ₧e jedna problΘmovß romskß rodina mß na postoje lidφ k celΘ menÜin∞ v danΘ lokalit∞ v∞tÜφ vliv ne₧ deset rodin "normßlnφch". Kumulace vφce problΘmov²ch jedinc∙ nebo rodin na jednom mφst∞ utvrzuje p°φsluÜnφky majority v jejich nßzoru na celou komunitu bez ohledu na to, kolik podobn²ch lidφ je zastoupeno ve vlastnφch °adßch. Vymezenφ "my" a "oni" je ost°ejÜφ ne₧ v mφstech s mßlo Φetnou nebo bezproblΘmovou romskou komunitou, podle zßkona o akci a reakci k prohlubovßnφ negativnφho vymezenφ dochßzφ na obou stranßch (Nerom∙ i Rom∙). DalÜφ rozm∞r vzßjemnΘ animozit∞ pak m∙₧e b²t dodßn p∙sobenφm extremistick²ch skupin "bφl²ch" v mφst∞ Φi okolφ. Konflikty pak majφ teoreticky i prakticky Φast∞ji charakter sporu mezi p°φsluÜnφky rozdφln²ch skupin (etnick²ch, rasov²ch), ne₧ mezi jedinci opaΦn²ch nßzor∙, okolφm jsou takto vnφmßny a posuzovßny a jejich poΦet je ·m∞rn² mφ°e nap∞tφ mezi ob∞ma skupinami. I tato skuteΦnost, mimo jinΘ, pravd∞podobn∞ ovlivnila odpov∞di respondent∙ na otßzku, zda jsou jim znßmy n∞jakΘ projevy nep°ßtelstvφ mezi Romy a Neromy vychßzejφcφ z rasov²ch p°edsudk∙ a nesnßÜenlivosti, kterΘ se v poslednφch dvou letech odehrßly v jejich okolφ (regionu).

        Vφce lidΘ zaznamenali Φiny zam∞°enΘ proti Rom∙m ze strany majoritnφ populace. Z t∞ch, kte°φ na v²Üe uvedenou otßzku odpov∞d∞li kladn∞, 76 % v∞d∞lo o n∞jakΘm projevu nep°ßtelstvφ Nerom∙ k Rom∙m. NicmΘn∞ 67 % respondent∙ tΘ₧e skupiny v∞d∞lo o Φinech zam∞°en²ch naopak - ze strany Rom∙ proti majoritnφ populaci - a p°iklßdalo jim rasovΘ pohnutky. Na nesnßÜenlivost Nerom∙ v∙Φi Rom∙m jsou z pochopiteln²ch d∙vod∙ nejcitliv∞jÜφ zejmΘna zßstupci romsk²ch a proromsk²ch organizacφ - ti n∞jak² p°φklad tohoto typu uvedli vÜichni, o p°φkladu opaΦnΘm z nich v∞d∞la jen necelß Φtvrtina. TakΘ tΘm∞° vÜichni pracovnφci poraden (97 %) zaznamenali protiromskΘ Φiny , ale v polovin∞ p°φpad∙ v∞d∞li i o Φinech zam∞°en²ch proti majorit∞. Zam∞stnanci ostatnφch sledovan²ch institucφ se neliÜili v²znamn∞ ve sv²ch odpov∞dφch od pr∙m∞ru - u Φin∙ proti Rom∙m se podφly t∞ch, kte°φ si n∞jakΘ pamatovali, pohybovaly obvykle pod nφm, u Φin∙ proti nerom∙m naopak nad pr∙m∞rem. 86 % p°φpad∙ zaznamenan²ch v pam∞ti tßzan²ch se odehrßlo na ve°ejn²ch prostranstvφch a jin²ch ve°ejn∞ p°φstupn²ch mφstech, 32 % p°φpad∙ se t²kalo d∞tφ ve Ükole, 8 % pak na pracoviÜti nebo v rßmci pracovnφch vztah∙.

        Pracovnφci policie, kte°φ kladn∞ odpov∞d∞li na otßzku, zda se v poslednφch dvou letech v mφst∞ svojφ p∙sobnosti setkali s projevy nep°ßtelstvφ mezi Romy a majoritou (diskriminace, nßsilφ, aj.), specifikovali blφ₧e tyto udßlosti nßsledovn∞:

        V regionech, kde podle respondent∙ jsou rasov∞ motivovanΘ projevy relativn∞ Φast²m jevem, a¥ u₧ jejich p∙vodci jsou p°φsluÜnφky majority, nebo romskΘ komunity, je vφce p°φznivc∙ separovanΘho bydlenφ. Vφce ne₧ polovina osob, kterΘ zaznamenaly ve svΘm okolφ nep°ßtelsk² Φin Rom∙ proti p°φsluÜnφk∙m majority, by problΘm °eÜila p°φsn∞jÜφm postihem romskΘ kriminality. Naopak v²znamnß Φßst respondent∙ (t°i Φtvrtiny), kte°φ o takto orientovanΘm projevu rasovΘ Φi etnickΘ nesnßÜenlivosti nev∞dφ, odpov∞d∞la, ₧e p°φsn∞jÜφ postih nenφ °eÜenφm konfliktnφch situacφ provßzejφcφch sou₧itφ Rom∙ a Nerom∙. Tam, kde se podle v²pov∞dφ Φast∞ji projevuje animozita "bφl²ch" v∙Φi Rom∙m, je vφce zd∙raz≥ovßna jak pot°eba v²chovy k toleranci, tak i nutnost aplikovat nestandardnφ °eÜenφ problΘm∙ pomocφ program∙ zam∞°en²ch na Romy.

        Pracovnφci ka₧dΘ ze sledovan²ch institucφ nebo organizacφ odpovφdali v druhΘ Φßsti dotaznφku na n∞kolik otßzek, kterΘ se bezprost°edn∞ dot²kaly nebo souvisely s nßplnφ jejich prßce. Tam, kde se sfΘry zßjm∙ a cφlovΘ skupiny n∞kolika odbor∙ nebo institucφ dot²kajφ nebo dokonce prolφnajφ, byly jejich p°edstavitel∙m polo₧eny stejnΘ otßzky, aby bylo mo₧nΘ - tak jako v prvnφ Φßsti dotaznφku - porovnat rozdφly postoj∙, nßzor∙ a p°φstup∙ p°φsluÜn²ch skupin dotazovan²ch.

        PolicistΘ se setkßvajφ oproti ostatnφm skupinßch respondent∙ s nejproblΘmov∞jÜφ Φßstφ populace obecn∞, tedy nejen romskΘ. Jejich postavenφ, vztahy a zkuÜenosti jsou daleko vφce zatφ₧eny ned∙v∞rou a nep°ßtelsk²mi projevy, v p°φpad∞ vyÜet°ovßnφ p°estupk∙ Φi trestn²ch Φin∙ pßchan²ch p°φsluÜnφky minorit vstupujφ do hry dalÜφ negativnφ faktory. Z pochopiteln²ch d∙vod∙ pat°φ jejich postoje na jednΘ stran∞ k radikßlnφm (nap°. ve smyslu p°φsn∞jÜφho postihu trestnΘ Φinnosti), na druhΘ stran∞ k rezignujφcφm (ve smyslu mo₧nosti nßpravy pomocφ specißlnφch program∙ apod.) a skeptick²m p°i hodnocenφ p°φnosu jin²ch ne₧ represφvnφch aktivit.

        Teoreticky - na zßklad∞ obΦanskΘho principu - je t∞₧kΘ vykazovat podφl trestn²ch Φin∙ pßchan²ch Romy, pokud oni sami svoji etnickou p°φsluÜnost nedeklarujφ. P°esto t°etina zßstupc∙ policie uvedla, ₧e tento podφl jsou schopni uvΘst velmi p°esn∞. Necel²ch 40 % by si trouflo podφl jen p°ibli₧n∞ odhadnout, 16 % policist∙ je schopno uvΘst pouze velmi hrub² odhad, ostatnφ na otßzku neodpov∞d∞li nebo tvrdili, ₧e podφl takov²ch delikt∙ nejsou schopni urΦit v∙bec. Pokud byli policistΘ schopni a ochotni odhadnout podφl Φin∙ spßchan²ch Romy ze vÜech vyÜet°ovan²ch trestn²ch Φin∙ v poslednφm roce, byl uveden² ·daj regionßln∞ ovlivn∞n mnoha okolnostmi - zejmΘna poΦtem a koncentracφ Rom∙ v danΘm okrese Φi m∞st∞, typem a strukturou romskΘ komunity. 26 % respondent∙ z °ad stßtnφ a m∞stskΘ policie odhadlo, ₧e podφl vyÜet°ovan²ch trestn²ch Φin∙ nep°esßhl 10 % ze vÜech, od 10 do 25 procent se pohybuje podφl "romsk²ch" delikt∙ podle 16 % tßzan²ch, vφce ne₧ t°etinu trestn²ch Φin∙ majφ RomovΘ na sv∞domφ podl vyjßd°enφ 39 ze 171 policist∙.

        Rasov∞ motivovanΘ Φiny jsou podle necelΘ Φvrtiny policist∙ projevem extremistick²ch skupin obyvatelstva (nebo jejich p°φsluÜnφk∙ a sympatizant∙), jejich₧ existence je vÜak b∞₧n²m jevem v ka₧dΘ demokratickΘ spoleΦnosti. Jen o mßlo ni₧Üφ podφl zcela souhlasil s tφm, ₧e tyto Φiny jsou projevem zanedbanΘ v²chovy k toleranci a pochopenφ jin²ch nßrod∙, etnik nebo ras, jejich kultury a odliÜnΘho ₧ivotnφho zp∙sobu. Relativn∞ nφzkou mφru souhlasu (vyjßd°enΘho slovnφm spojenφm "spφÜe souhlasφm), zastoupenou ale v²razn∞ vyÜÜφm podφlem dotazovan²ch, zφskal v²rok, ₧e rasov∞ motivovanΘ Φiny jsou vyprovokovßny jednßnφm a chovßnφm samotn²ch Rom∙ a jejich Üpatnou pov∞stφ. Pova₧ujeme zde za dobrΘ p°ipomenout, ₧e otßzka nebyla apriori stav∞na na trestn²ch Φinech proti Rom∙m. Spolu s 19 % respondent∙, kte°φ s posledn∞ uveden²m v²rokem souhlasili zcela, se tak zmφn∞nß p°φΦina dostala do pop°edφ mezi nabφzen²mi variantami. Na poslednφm mφst∞ z∙staly p°i seΦtenφ souhlasn²ch odpov∞dφ projevy zanedbanΘ v²chovy nφzkß ·rove≥ komunikace mezi rozdφln²mi etnick²mi a nßrodnostnφmi skupinami (tφm vyÜÜφ byly podφly t∞ch, kte°φ d∙vody pro rasov∞ motivovanΘ Φiny nespat°ovali v malΘ toleranci a nedostatcφch ve vzßjemnΘ komunikaci).

        U otßzek t²kajφcφch se rasov∞ motivovan²ch trestn²ch Φin∙ bylo mo₧nΘ porovnat nßzory dvou od poΦßtku velmi odliÜn²ch skupin respondent∙ - policist∙ a Rom∙. RomovΘ se domnφvajφ, ₧e hlavnφ p°φΦinou je zanedbanß v²chova k toleranci a pochopenφ jin²ch nßrod∙, etnik a ras, jejich kultury a ₧ivotnφho zp∙sobu (85 %). S velk²m odstupem souhlasφ s tφm, ₧e tyto Φiny jsou projevem extremistick²ch skupin (67%) a d∙sledkem nφzkΘ ·rovn∞ vzßjemnΘ komunikace mezi rozdφln²mi etnick²mi skupinami (66 %). Zajφma- vΘ je rozd∞lenφ odpov∞dφ na otßzku, zda Φiny s rasov²mi motivy mohou b²t vyprovokovßny jednßnφm a chovßnφm samotn²ch Rom∙ a jejich Üpatnou pov∞stφ. T°etina jejich reprezentant∙ s tφmto v²rokem souhlasila, dv∞ t°etiny nikoli. Skupina zßstupc∙ policie pova₧ovala vÜechny nabφzenΘ varianty p°φΦin v nadpoloviΦnφm poΦtu za v²znamnΘ, podle nich je ale prßv∞ chovßnφ Rom∙ na prvnφm, p∙sobenφ extremistick²ch skupin na druhΘ mφst∞.

        Na otßzku, zda okres nebo m∞sto, v n∞m₧ respondent pracuje, je zapojeno do n∞jakΘho programu prevence kriminality, odpov∞d∞lo vφce ne₧ 50 % tßzan²ch policist∙ zßporn∞. Zhruba t°etina (vÜech, tedy i t∞ch, kte°φ na p°edchozφ otßzku odpov∞d∞li "ne") si myslφ, ₧e tyto programy jsou velmi pot°ebnΘ, ale zatφm nep°inßÜejφ ₧ßdnΘ v²znamnΘ zlepÜenφ. 60 % pova₧uje programy za velmi pot°ebnΘ a - fungujφ-li, mohou mφt velk² pozitivnφ dopad. 8 % respondent∙ poklßdß programy prevence kriminality na zbyteΦnΘ, drahΘ, Φasov∞ nßroΦnΘ a p°edevÜφm s miziv²mi v²sledky. Je dobrΘ se v tΘto souvislosti vrßtit zp∞t k postoj∙m zam∞stnanc∙ policie tak, jak byly deklarovßny ve vÜeobecnΘ Φßsti dotaznφku. Zatφmco o pot°ebnosti specißlnφch program∙ nepochybuje 60 % policist∙,jejich efektivnost je hodnocena h∙°e: p∞tina je pova₧uje za velmi a 29 % za spφÜe efektivnφ, t°etina za spφÜe neefektivnφ a 6 % policist∙ si myslφ, ₧e se zcela mφjejφ ·Φinkem. ZdßnlivΘ rozdφly jsou pravd∞podobn∞ dßny odliÜnou formulacφ a pou₧itφm z m∞kΦujφcφho vyjßd°enφ slovy "fungujφ-li, mohou mφt" v jednom z nabφzen²ch v²rok∙ nebo dosud vlastnφ zkuÜenostφ nepotvrzen²mi ₧ßdoucφmi ·Φinky program∙ prevence.

RomskΘ organizace

        V mnoha mφstech existujφ a aktivn∞ p∙sobφ romskΘ organizace - politickß seskupenφ, obΦanskß sdru₧enφ a nadace, kulturnφ spolky aj. Na otßzku, zda o t∞chto organizacφch a jejich Φinnosti respondenti v∞dφ, odpov∞d∞lo kladn∞ 502 osob, opaΦn∞ tΘm∞° 60 % tßzan²ch. NejlΘpe informovßni byli pochopiteln∞ reprezentanti romsk²ch a proromsk²ch iniciativ (79 % znalo n∞jakou romskou organizaci v regionu) a romÜtφ poradci (66 %). NejmΘn∞ o organizovanΘm p∙sobenφ Rom∙ ve svΘm okolφ v∞d∞li pracovnφci ₧ivnostensk²ch odbor∙ (25 %). PolicistΘ odpov∞d∞li kladn∞ v 35 % p°φpad∙.

        TΘm∞° 40 % z respondent∙, kte°φ v∞d∞li o p∙sobenφ romsk²ch organizacφ, uvedlo, ₧e spoluprßce s nimi je na dobrΘ ·rovni. Jejich pozitivnφ zkuÜenost byla vyvß₧ena jednak 28 % t∞ch, podle nich₧ je spoluprßce na ÜpatnΘ ·rovni, jednak 22 % dotßzan²ch, kte°φ tvrdili, ₧e o ₧ßdnΘ spoluprßci nelze hovo°it, nebo¥ o ni RomovΘ nejevφ zßjem. Na nezßjem ·°ad∙ o spoluprßci si post∞₧ovala jen necelß 4 % respondent∙. Nadpr∙m∞rn∞ dobrΘ zkuÜenosti deklarovali romÜtφ a proromÜtφ aktivistΘ, ÜpatnΘ zkuÜenosti uvßd∞li nejvφce pracovnφci bytov²ch odbor∙ okresnφch a m∞stsk²ch ·°ad∙, ·°ad∙ prßce a policie. Na nezßjem o spoluprßci ze strany Rom∙ si st∞₧ovali p°edevÜφm ·°ednφci ze socißlnφch a bytov²ch odbor∙. Na nezßjem ·°ad∙ si tradiΦn∞ nejvφce st²skali p°edstavitelΘ romsk²ch iniciativ.

        VolnΘ odpov∞di, t²kajφcφ se konkrΘtnφch zkuÜenostφ ze spoluprßce s romsk²mi organizacemi jsme shrnuli do n∞kolika obecn∞jÜφch kategoriφ. Celkem se vyjßd°ilo 234 respondent∙, Φast∞ji bohu₧el ti, kte°φ zφskali v pr∙b∞hu poslednφch let negativnφ zkuÜenosti. UvedenΘ p°φklady hodnocenφvypovφdaly o zßkladnφch p°φΦinßch nefungujφcφch vztah∙: o ned∙v∞°e a nevra₧ivosti, na nich₧ pokusy o spoluprßci vßznou; o tom, ₧e RomovΘ se nejprve pro spoluprßci nadchnou, ale jejich zßjem brzy vyprchß; ₧e romskΘ organizace nemajφ velk² vliv na "obyΦejnΘ"lidi a ti potom o spoleΦn∞ po°ßdanΘ akce nemajφ zßjem; o nelibosti, proto₧e RomovΘ po₧adujφ pouze penφze a finanΦnφ dotace, domßhajφ se pomoci p°i uplat≥ovßnφ prßv, ale povinnosti obΦan∙ neplnφ, jde jim jenom o osobnφ v²hody. Vysloven∞ kladnΘ hodnocenφ bylo vysloveno pouze v 11 % p°φpad∙. Ostatnφ vymezovali p°edevÜφm v∞cnou nßpl≥ vzßjemnΘ spoluprßce a nehodnotili ji. NejΦast∞ji se spoluprßce orientuje na oblast kultury (vΦetn∞ spoleΦensk²ch akcφ), pomoc p°i podnikßnφ a hledßnφ zam∞stnßnφ, spoleΦnΘ °eÜenφ rodinn²ch, v²chovn²ch a bytov²ch problΘm∙, zmφn∞na byla i mo₧nost Rom∙ podφlet se na samosprßv∞ (vΦetn∞ romsk²ch Φlen∙ zastupitelstva Φi jeho komisφ) - ta se navφc v₧dy pojila s kladn²m hodnocenφm ·rovn∞. ZajφmavΘ je takΘ to, ₧e respondenti z mφst, kde byla z°φzena funkce romskΘho poradce (koordinßtora) nebo tuto funkci v praxi vykonßvß jinß osoba (nap°. zam∞stnanec socißlnφho odboru nebo reprezentant Rom∙), majφ se spolupracφ s Romy a jejich organizacemi Φast∞ji lepÜφ zkuÜenosti ne₧ tam, kde romskΘ organizace jsou, ale poradce nep∙sobφ. V²razn∞ mΘn∞ si tito lidΘ st∞₧ovali na nezßjem o spoluprßci, a to oboustrann∞. Vφce dobr²ch ne₧ Üpatn²ch zkuÜenostφ nast°ßdali takΘ zam∞stnanci t∞ch institucφ, kterΘ - podle vlastnφho vyjßd°enφ - pro Romy d∞lajφ vφce, ne₧ je jejich povinnostφ.

RomovΘ a drogy

        V souvislosti s romskou mlßde₧φ se Φasto hovo°φ o rostoucφch problΘmech s u₧φvßnφm drog a drogovou zßvislostφ, a to odd∞len∞ od obecn∞ probφranΘ problematiky drog. P°ipustφme-li, ₧e romskß populace, rodina a komunita vykazuje n∞kterΘ odliÜnΘ prvky od populace majoritnφ, promφtnou se pravd∞podobn∞ tyto odliÜnosti i v choulostivΘ oblasti zneu₧φvßnφ nßvykov²ch lßtek. ProblΘmy ji₧ dosßhly takov²ch rozm∞r∙, ₧e jsme pova₧ovali za nutnΘ zmφnit se o nich i v realizovanΘm Üet°enφ - jak stßtnφ sprßva, tak romskΘ a proromskΘ iniciativy jsou institucemi, kterΘ by m∞ly p°i jejich °eÜenφ sehrßt v²znamnou a pozitivnφ ·lohu, uv∞domφ-li si je vΦas a s pat°iΦnou nalΘhavostφ.

        V celΘm souboru dotazovan²ch jen necelß jedna t°etina respondent∙ potvrdila, ₧e v jejich okolφ se vyskytujφ problΘmy se zneu₧φvßnφm nßvykov²ch lßtek romsk²mi d∞tmi a mlßde₧φ. NejΦast∞ji se o nich zmi≥ovali romÜtφ poradci (max. - 48 %), reprezentanti romsk²ch a proromsk²ch iniciativ, pracovnφci Ükolsk²ch ·°ad∙, policie a socißlnφch odbor∙. Zhruba 11 % dotazovan²ch se p°itom domnφvß, ₧e romskΘ d∞ti a mlßde₧ zneu₧φvajφ drogy Φast∞ji, ne₧ stejnΘ v∞kovΘ skupiny majoritnφ populace, 43 % tento nßzor nezastßvß a 46 % nedokßzalo posoudit, zda-li u romskΘ populace tento problΘm nab²vß odliÜn²ch rozm∞r∙ Φi podob ne₧ u ostatnφch mlad²ch lidφ. VyÜÜφ mφru rizika drogovΘ zßvislosti u Rom∙ poci¥ovali romÜtφ poradci (17 %) a pracovnφci Ükolsk²ch ·°ad∙ (16 %), nebo¥ se s problΘmem setkßvajφ relativn∞ nejΦast∞ji. Naopak - s tφm, ₧e jsou romskΘ d∞ti a mlßde₧ v porovnßnφ s majoritou vφce ohro₧eny, nesouhlasili zejmΘna zßstupci romsk²ch a proromsk²ch iniciativ (67 %) a policistΘ (58 %). LidΘ s nejmenÜφm poΦtem zkuÜenostφ obvykle pracovali v bytov²ch a ₧ivnostensk²ch odborech a jako zam∞stnanci ·°ad∙ prßce. Celkov∞ se vÜak zdß, ₧e ·°ednφci stßtnφ sprßvy a policistΘ Φast∞ji a intenzivn∞ji ne₧ zßstupci romsk²ch a proromsk²ch iniciativ vnφmajφ r∙st poΦtu mlad²ch Rom∙ u₧φvajφcφch omamnΘ nßvykovΘ lßtky jako specifick² problΘm v rßmci °eÜenφ problematiky drogov²ch zßvislostφ.

        U₧φvßnφ drog d∞tmi a mlßde₧φ - bez ohledu na etnickou p°φsluÜnost - Φasto vede k doprovodn²m komplikacφm v jejich b∞₧nΘm ₧ivot∞. Jen Φtvrtina t∞ch, kte°φ zaregistrovali ve svΘm okolφ problΘmy romskΘ mlßde₧e s drogami, uvedla nßsledn∞, kter² z typick²ch doprovodn²ch jev∙ drogovΘ zßvislosti se v obci nebo regionu vyskytuje ve zv²ÜenΘ mφ°e. NejΦast∞ji souvisely problΘmy se Ükolnφ dochßzkou a prosp∞chem romsk²ch d∞tφ a majetkovou kriminalitou mlad²ch Rom∙. Nßsledovalo Üφ°enφ drog ve Ükolßch a uΦiliÜtφch romsk²mi distributory, nßsilnΘ Φiny a d∞tskß prostituce.

        Negativnφho vlivu u₧φvßnφ drog na Ükolnφ dochßzku romsk²ch ₧ßk∙ a uΦ≥∙ a nebezpeΦφ Üφ°enφ drog ve Ükolßch si z pochopiteln²ch d∙vod∙ nejvφce vÜφmajφ ti, kte°φ se p°φm²mi i nep°φm²mi d∙sledky tohoto poΦφnßnφ Φasto setkßvajφ: pracovnφci odbor∙ pro kulturu a Ükolstvφ p°i okresnφch a m∞stsk²ch ·°adech, zßstupci Rom∙ a romÜtφ poradci, zam∞stnanci Ükolsk²ch ·°ad∙ a vybran²ch Ükol a ·°ad∙ prßce. Souvislost mezi kladn²mi reakcemi na tyto dva faktory a mφstem p∙sobiÜt∞ respondenta je vysokß. Majetkovß i nßsilnß kriminalita jako problΘm souvisejφcφ s u₧φvßnφm drog romskou mlßde₧φ i d∞tmi byla nadpr∙m∞rn∞ registrovßna zam∞stnanci socißlnφch odbor∙ a policisty, naopak v²znamn∞ mΘn∞ Φasto ji ve srovnßnφ s pr∙m∞rem uvßd∞li zßstupci romsk²ch a proromsk²ch iniciativ.

Shrnutφ

        Nßsledujφcφ shrnutφ postoj∙ respondent∙ podle skupin (institucφ) k Rom∙m, jejich souΦasnΘ situaci a mo₧nostem °eÜenφ problΘm∙ je ΦßsteΦn∞ zjednoduÜujφcφ, ale u₧iteΦnΘ pro orientaci v rozdφlech mezi nimi tak, jak byly prezentovßny v p°edchozφm textu. ┌Φelem nenφ pouze reprodukovat jednou °eΦenΘ - pokusφme se o vyjßd°enφ jakΘhosi souhrnnΘho postoje (co₧ neumo₧≥ujφ odpov∞di na jednotlivΘ otßzky) pomocφ vybran²ch otßzek. Cel² soubor respondent∙ je pomocφ shlukovΘ anal²zy rozd∞len do t°φ skupin tak, aby nßzory lidφ na romskou problematiku uvnit° skupiny byly relativn∞ homogennφ a nßzory lidφ z r∙zn²ch skupin se od sebe v²znamn∞ odliÜovaly. Tato typizace nepostihuje pestrou, komplexnφ a p°edevÜφm spojitou realitu. Je-li skupina respondent∙ p°i°azena k urΦitΘmu typu, nevypl²vß z toho, ₧e vÜechny nßzory a postoje vÜech p°φsluÜnφk∙ skupiny jsou toto₧nΘ a jsou zcela v rozporu s charakteristikami skupiny jinΘho typu. Znamenß to pouze, ₧e urΦitΘ postoje a nßzory jsou v danΘ skupin∞ frekventovan∞jÜφ ne₧ v jinΘ.

        Prvnφ skupina (25 % respondent∙) vidφ p°φΦinu problΘm∙ provßzejφcφch sou₧itφ romskΘ menÜiny s majoritou p°edevÜφm v neschopnosti komunikovat a porozum∞t si - a¥ u₧ je tato neschopnost dßna mentßlnφmi a kulturnφmi rozdφly, vzßjemnou ned∙v∞rou nebo samotn²m jazykem. Teprve tyto rozdφly stojφ v zßkladu dalÜφch potφ₧φ - p°φstupu k dodr₧ovßnφ zßkon∙, zßjmu o prßci apod. Respondenti z tΘto skupiny v∞°φ, ₧e vzßjemnou spolupracφ Rom∙ a p°edstavitel∙ majoritnφ spoleΦnosti bude mo₧nΘ postupn∞ komunikaΦnφ bariΘry p°ekonat a vytvo°it prostor pro nekonfliktnφ sou₧itφ p°i maximßlnφm zachovßnφ romskΘ identity. S tφm souvisφ i jejich nßzor, ₧e mentalita, zvyky a tradice jsou natolik odliÜnΘ, ₧e - pokud jednßnφ Rom∙ nenφ v p°φmΘm rozporu se zßkony - m∞li by mφt mo₧nost ₧φt po svΘm.

        Pokud jde o integraΦnφ aktivity, zejmΘna proromskΘ programy, jsou reprezentanti prvnφ skupiny toho soudu, ₧e takovΘ programy jsou pot°ebnΘ, prosp∞ÜnΘ jak v zßjmu Rom∙, tak i v zßjmu celΘ spoleΦnosti. Za efektivnφ poklßdajφ p°edevÜφm vzd∞lßvacφ programy pro romskΘ d∞ti, podporu romsk²ch kulturnφch a spoleΦensk²ch aktivit, kvalifikaΦnφ a rekvalifikaΦnφ programy pro dosp∞lΘ Romy. Romskß menÜina mß podle nich velmi mnoho specifick²ch rys∙ a nenφ mo₧nΘ uplat≥ovat p°i °eÜenφ problΘm∙ pouze standardnφ °eÜenφ (jako pro ostatnφ nßrodnostnφ menÜiny), romskΘ a proromskΘ programy je vzhledem k mno₧stvφ problΘm∙ t°eba podporovat p°ednostn∞. Pokud jde o zp∙sob sou₧itφ v obci, je v tΘto skupin∞ nejvφce zastßnc∙ nßzoru, ₧e RomovΘ by si m∞li ₧φt v mφstech a takov²m zp∙sobem, kter² jim vyhovuje, jako ka₧d² jin² obΦan. Evidenci p°φsluÜnφk∙ romskΘho etnika v p°φpad∞, ₧e se k n∞mu sami RomovΘ nehlßsφ, pova₧ujφ za diskriminaci a poruÜenφ zßkona.

        Druhß skupina (37 % respondent∙) se domnφvß, ₧e hlavnφm zdrojem problΘm∙ ve vztazφch romskΘ menÜiny a majority jsou ty vlastnosti Rom∙, kterΘ jsou pro v∞tÜinovou spoleΦnost nep°ijatelnΘ, proto₧e jsou pova₧ovßny za negativnφ - odliÜn² hodnotov² systΘm, rozdφln² zp∙sob ₧ivota, laxnφ p°φstup k dodr₧ovßnφ zßkon∙, nezßjem a neochota pracovat. LidΘ zastoupenφ v tΘto skupin∞ p°edpoklßdajφ, ₧e problΘmy s Romy budou spφÜe p°ib²vat, a to bez ohledu na snahy o jejich °eÜenφ. RomovΘ jako nßrodnostnφ menÜina by se m∞li co nejvφce p°izp∙sobit majoritnφ spoleΦnosti.

        Za zbyteΦnΘ mrhßnφ pen∞zi a silami pova₧ujφ reprezentanti druhΘ skupiny specißlnφ proromskΘ programy, nebo¥ jejich efekt je miziv². Pouze vzd∞lßvacφ programy pro romskΘ d∞ti poklßdajφ za efektivnφ. Evidenci obyvatel romskΘ nßrodnosti tito respondenti pova₧ujφ za ·Φelnou pro pot°eby stßtnφ sprßvy. K °eÜenφ problΘm∙ souvisejφcφch s Romy je, podle nich, t°eba vyu₧φvat pouze standardnφch metod, uplat≥ovan²ch ve vztazφch s jakoukoli nßrodnostnφ menÜinou na stran∞ jednΘ, na stran∞ druhΘ by bylo dobrΘ p°φsn∞ji postihovat jak romskou kriminalitu, tak nedodr₧ovßnφ obecn∞ p°ijφman²ch norem. AΦkoli v∞tÜina lidφ ze skupiny si myslφ, ₧e by RomovΘ m∞li ₧φt rozpt²len∞ mezi ostatnφmi obyvateli, a¥ u₧ za ·Φelem snazÜφ integrace, nebo podle principu obΦanskΘ rovnosti, ve srovnßnφ se skupinou jedna a t°i se v²znamnß Φßst domnφvß, ₧e by m∞li bydlet pohromad∞ ve vybran²ch Φßstech m∞sta, kde by jim mohla b²t v∞novßna soust°ed∞nß pozornost.

        T°etφ skupina (38 % respondent∙) nerozliÜuje prvotnφ a druhotnΘ p°φΦiny problΘm∙. VÜechny hrajφ svoji roli s v∞tÜφ Φi menÜφ mφrou d∙le₧itosti, vzßjemn∞ spolu natolik souvisejφ, ₧e nenφ mo₧nΘ je odd∞lit a urΦit, kterß p°φΦina je tou hlavnφ. SouΦasn∞ si myslφ, ₧e romskΘ obyvatelstvo se spoleΦensk²m normßm majority postupn∞ p°izp∙sobuje a problΘm∙ bude spφÜe ub²vat. Nepoklßdajφ za rozumnΘ stav∞t se k °eÜenφ potφ₧φ zßdy, je vÜak na obou stranßch, aby se stejn²m dφlem sna₧ily o zlepÜovßnφ vzßjemnΘho respektu a sou₧itφ, nebo¥ RomovΘ jsou (aΦ svΘbytnou) integrßlnφ souΦßstφ spoleΦnosti.

        Specißlnφ programy zam∞°enΘ na romskou komunitu Φasto pova₧ujφ za neopodstatn∞nΘ zv²hod≥ovßnφ jednΘ skupiny obyvatel. Aby bylo mo₧nΘ a ·ΦinnΘ tyto programy prosazovat a realizovat, myslφ si, ₧e by vybranΘ orgßny stßtnφ sprßvy m∞ly mφt prßvo evidovat romskΘ obΦany. ╚ßst respondent∙ z tΘto skupiny pochßzφ z region∙, kde problΘmy souvisejφcφ s Romy nejsou - podle jejich soudu - tak zßva₧nΘ, aby bylo t°eba se jimi zab²vat. Pokud zßva₧nΘ jsou, pak je t°eba vyu₧φt pouze standardnφch °eÜenφ. Nemajφ vyhran∞n² nßzor na to, jak by m∞li RomovΘ ₧φt: zda koncentrovan∞ na jednom mφst∞, nebo naopak rozpt²len∞ mezi majoritou, spφÜe se vÜak klonφ k rozpt²lenφ romskΘho etnika mezi majoritnφ spoleΦnost.

        NejslabÜφmi rozliÜovacφmi znaky ve smyslu odliÜnosti jednotliv²ch skupin byly nßzory na efektivnost program∙ prevence kriminality, nßzor na p°φstup majority k romskΘ menÜin∞ (zda je "nechat ₧φt" nebo integrovat) a nßzor na formu sou₧itφ v obci. SpoleΦnou charakteristikou pro vÜechny t°i skupiny je negativnφ hodnocenφ systΘmu socißlnφch dßvek ve vztahu k Rom∙m. NezßvislΘ je za°azenφ respondent∙ do skupiny na skuteΦnosti, zda v jejich regionu byla z°φzena funkce romskΘho poradce. Prvnφ a t°etφ skupina majφ spoleΦn² jeden znak - tφm je v∞tÜφ podφl kladn²ch odpov∞dφ (oproti druhΘ skupin∞) na otßzku, zda jejich ·°ad v poslednφch dvou letech pro Romy n∞co ud∞lal nad rßmec b∞₧n²ch povinnostφ.

        V souladu se zßv∞ry uveden²mi d°φve jsou v prvnφ skupin∞ zastoupeni nejvφce reprezentanti romsk²ch a proromsk²ch iniciativ, s velk²m odstupem, ale p°esto v²znamn∞ takΘ romÜtφ poradci. Vysokß mφra zastoupenφ ve druhΘ skupin∞ je mezi pracovnφky bytov²ch odbor∙ a zam∞stnanci policie. Do t°etφ skupiny nejΦast∞ji vstupovali pracovnφci Ükolsk²ch ·°ad∙ a ·°ad∙ prßce. D∙le₧itß je skuteΦnost, ₧e vysokΘ podφly ve skupin∞ prvnφ jsou kompenzovßny nφzk²mi podφly ve skupin∞ druhΘ a naopak. T°etφ skupina se v∙Φi t∞mto dv∞ma jevφ jako indiferentnφ. P°ipustφme-li mo₧nost dalÜφho zjednoduÜenφ ve vymezenφ p°φsluÜn²ch skupin, m∙₧eme p°φsluÜnφky tΘ prvnφ charakterizovat jako lidi "dobrΘ v∙le", otev°enΘ, optimistickΘ, jedince s pochopenφm, znalostφ a nadhledem. Ve druhΘ se soust°edili skeptici a pesimistΘ, mφrn∞ xenofobnφ, negativistΘ - Φasto ovlivn∞ni Üpatnou zkuÜenostφ. T°etφ skupina je z hlediska podobn²ch zjednoduÜujφcφch definic nejh∙°e uchopitelnß - "ani ryba, ani rak", m∙₧e skr²vat jak zßsadovost (nap°. ve smyslu obΦanskΘ rovnosti), tak alibismus, ale takΘ minimßlnφ znalost Φi osobnφ zkuÜenost. Na jednΘ stran∞ tak poskytuje ·toΦiÜt∞ nevyhran∞nosti, na druhΘ stran∞ p°edstavuje perspektivnφ prostor pro °eÜenφ problΘm∙ sou₧itφ romskΘ menÜiny s majoritou. Lze p°edpoklßdat, ₧e alespo≥ Φßst lidφ z tΘto skupiny bude schopna snßze p°ekonßvat komunikaΦnφ bariΘry, opouÜt∞t p°edsudeΦnΘ postoje a eliminovat vliv negativnφch informacφ (p°ejat²ch i zφskan²ch vlastnφ zkuÜenostφ), ne₧ reprezentanti druhΘ skupiny.

        Osobnφ vlastnosti reprezentant∙ obou z·Φastn∞n²ch stran, to jest stßtnφ sprßvy, event. samosprßvy na stran∞ jednΘ a zßstupc∙ romsk²ch organizacφ a Rom∙ na stran∞ druhΘ, majφ na ·rove≥ a kvalitu spoluprßce, celkovou atmosfΘru a v²voj vzßjemn²ch vztah∙ v mφst∞ i ÜirÜφm regionu velk² vliv. Nelze takΘ p°ehlΘdnout podmφn∞nost lokßlnφ situace objektivnφmi p°φΦinami (historick²mi, socißln∞-ekonomick²mi atd.) - je t°eba je respektovat, proto₧e vytvß°ejφ zßklad postojov²ch stereotyp∙ a setrvaΦn²ch p°φstup∙ majority k minorit∞ a naopak. Cφlev∞dom²m, mφstn∞ diferencovan²m a individußlnφm ·silφm lze tyto stereotypy v dobrΘm slova smyslu naruÜovat, a tφm postupn∞ rozÜi°ovat prostor pro nekonfliktnφ spolubytφ a smysluplnou komunikaci dvou nepochybn∞ rozdφln²ch komunit.

        SouhrnnΘ v²sledky v²zkumu s podrobnou anal²zou budou po dopracovßnφ v blφzkΘ dob∞ publikovßny.