Policejní akademie má za sebou šestiletou historii a také už devět set absolventů. Dnes je to vysoká škola svým způsobem stabilizovaná. Jaké cíle jste si tedy vytkla pro své funkční období?

Nástup nového vedení je vždy spojen s řadou očekávání a představ a tato očekávání a tyto představy jsou různorodé, jak různorodí jsou jejich nositelé. I já mám své představy o vykonávání rektorského úřadu. Zároveň jsem však provedla u všech kategorií pracovníků akademie dotazníkovou sondu, abych se seznámila s převažujícími názory. Vyhodnocení bych ráda vzala jako základ pro další řídící práci.

Samozřejmě. Škola musí být připravena pružně reagovat na vzdělávací potřeby policie, ale zároveň nesmí být vytržena z českého akademického prostředí a musí udržovat úroveň a trendy srovnatelné s ostatními vysokými školami u nás i v zahraničí. Ale mohu i zde zopakovat, že můj hlavní záměr a cíl se týká magisterského studijního programu Policejní akademie. Zatím máme akreditaci pro bakalářské studium a jsme zařazeni do skupiny neuniverzitních vysokých škol. Projekt k akreditaci studia jsme předložili Akreditační komisi vlády ČR. Policejní akademie je státní vysokou školou a stejně jako je tomu u veřejných vysokých škol, kvalitu studijních programů posuzuje tento orgán. Ještě před jednáním komise nás navštíví její pracovní skupina pro právo a bezpečnostní obory a na místě samém bude posuzovat vzdělávací aktivity, výstupy školy ve vědeckovýzkumné činnosti, pedagogické, informační a materiální zabezpečení. Mimo jiné si komise vyžádala i dva zahraniční posudky. Jsem však přesvědčena, že všechno dobře dopadne. Mým cílem je zahájit magisterské studium na Policejní akademii už od školního roku 1999/2000.

Proč to považujete za tak důležité? Nejde také o to, že někde nechtějí uznávat bakalářské tituly jako splnění podmínky vysokoškolského vzdělání?

To už je vyřešeno novým zákonem o vysokých školách, kde je bakalářské studium jednoznačně definováno jako studium vysokoškolské. Domnívám se, že v policii existuje spektrum profesí, pro než je bakalářské studium nezbytné, ale zároveň i postačující.

Naše i zahraniční zkušenosti a požadavky praxe však ukazují, že zároveň existuje řada policejních profesí a funkcí, které svým profilem vyžadují hlubší teoretické znalosti a rozvíjení tvůrčích schopností. Tady se už nevystačí s bakalářským studijním programem. Naši absolventi se pak ucházejí o magisterské studium na právnických fakultách nebo i na jiných vysokých školách v České republice, obracejí se i na Akadémii Policajného zboru na Slovensku. To není dobré. Náš studijní program je koncipován jako specifický, důsledně vycházející z potřeb policie, respektující obecné trendy vysokoškolských programů. Policejní činnosti jsou interdisciplinární a vyžadují profilové, nikoliv jakékoliv vysokoškolské vzdělání.

Jaká je vůbec kapacita školy?

Do různých forem bakalářského studia přijímáme každoročně kolem 500 uchazečů, v letošním roce předpokládáme přijmout 600 studentů, i když zájem je mnohonásobně vyšší. K tomu bychom byli schopni přijmout zpočátku např. padesát nejlepších studentů k pokračování v magisterském studiu. Je to ale první úvaha, samozřejmě podle potřeb resortu a kapacitních možností školy se bude jejich počet zvyšovat.

Máte k tomu dostatečně kvalitní pedagogický personál?

To je problém, který řeší každá vysoká škola a jako červená niť prolíná všechny stupně akreditací. Ze všeho nejvíc potřebujeme profesory a habilitované docenty pro oborové předměty. Takových pedagogů není nikdy dost. Získání docentury a profesury je vázáno na habilitační a jmenovací procedury vyplývající z vysokoškolského zákona. Navíc naši učitelé se ucházejí o habilitace a profesorská řízení na jiných vysokých školách. Složité je to zvláště u mezioborových odborně-bezpečnostních disciplin. Pokusíme se vypsat výběrové řízení, i když situace na pracovním trhu není příznivá. Kvalifikovaných odborníků s pedagogickými předpoklady je minimum. Až budeme mít první absolventy magisterského studia, budeme si moci vybrat a vychovat vlastní asistenty, kteří by se mohli dále odborně i pedagogicky rozvíjet.

Problém je také v tom, že ve výběrovém řízení často uspějí schopní odborníci z policejní praxe, které velmi potřebujeme. Když se však seznámí s platovými podmínkami našich učitelů, obvykle si to rozmyslí. Např. učitelé-policisté nemají ve struktuře služebního příjmu zvláštní příplatek. I když řešení bude v současné ekonomické situaci resortu obtížné, první kroky jsem již navrhla.

A jaké jsou vaše další záměry?

Nabízí se myšlenka, ještě velmi syrová, rozšířit akreditaci Policejní akademie o další studijní program pro přípravu vysokoškolsky vzdělaných specialistů pro oblast veřejné správy. Na jiných vysokých školách se tato specializace přednáší s ekonomicko-správní profilací. My bychom kladli větší důraz na právní profilaci našich absolventů. Pokud tento zámysl bude odpovídat potřebám resortu v přípravě pracovníků veřejné správy, mohl by to být jeden z našich dalších postupných cílů. A časem bychom rádi dospěli k dalším stupňům akreditací, např. pro doktorské studijní programy.

Přeji vám, aby se tohle všechno podařilo, a děkuji za rozhovor.

Přemysl LIŠKA  
Foto Václav ŠEBEK