POLICISTA  6/1998   OTÁZKY PRO...  

... PhDr. Marcelu Machutovou, ředitelku Muzea Policie ČR,


Máme za sebou první čtvrtletí roku. Co přineslo pracovníkům muzea? Jak slouží policejní muzeum přímo policii?

Muzeum v prvním čtvrtletí tohoto roku plnilo běžné základní úkoly dané jeho "Statutem", to znamená dokumentaci a prezentaci historie, vývoje a činnosti bezpečnostních sborů na území našeho státu od doby jejich vzniku do současnosti.

Pro nás, pracovníky muzea, je strašně důležité, aby náš ústav nebyl jen takovým suchým, historickým centrem, ale aby se stal centrem osvětovým. Aby každý návštěvník, který k nám přijde, našel takovou informaci, kterou potřebuje. Naší snahou je posilovat prostřednictvím rozvíjení adekvátních muzejních a výstavnických aktivit kladné postoje veřejnosti k otázkám ochrany veřejného pořádku, života a majetku občanů tak, abychom zajistili kontinuitu s akcemi Odboru prevence kriminality v rámci Programu MV v oblasti prevence kriminality a prevence zneužívání návykových látek na léta 1997 - 2 000 a v souladu s mediálním projektem Bezpečná společnost. Snažíme se, aby veškerá naše činnost směřovala ku prospěchu Ministerstva vnitra, aby jemu i policii vytvářela kladný image. Jsme tady od toho. Byla bych velmi ráda, kdyby si lidé uvědomili, že co bude stát státem, tak bude policie, kterou každý člověk potřebuje od narození až do smrti. Že je potřeba policii vnímat jako službu pro poctivé občany. Zároveň je nutné, aby takto svoji práci začali vnímat i sami policisté.Do muzea zveme chlapce, kteří se na povolání policisty chystají, chodí sem i ti, kteří už toto povolání vykonávají. Chceme, aby tady do sebe nasákli atmosféru všeho toho pěkného, co jejich povolání přináší. Myslím si, že každý policista by měl mít stavovskou čest, měl by být na své povolání hrdý. Aby ho mohl dobře vykonávat, musí se celý život učit, protože jak je nejlépe z historie patrné, zločin je neustále o takový krůček dopředu. Policisté se musí průběžně vzdělávat a být v meritu věci. K tomu jim chceme napomáhat.

Můžete nám přiblížit i další činnosti policejního muzea směřující k prevenci?

První a nejdůležitější složku, z hlediska prevence, tvoří práce s návštěvníky ve stálé veřejné expozici.K ní poskytujeme výklad, který se vždy snažíme přizpůsobit věku návštěvníků, sociálnímu složení, případně připravíme výklad na určité téma podle přání návštěvníků. Vítáme zde každého občana, ať už je to maminka s kočárkem a dítětem nebo rodina i s pejskem, máme všude bezbariérový přístup, takže cesta je otevřená opravdu pro všechny. Chodí k nám všechny věkové skupiny od dětí z mateřských škol, základních škol přes středoškoláky, odborná učiliště, studenty vysokých škol až po skupiny důchodců. Od doby, kdy zde bylo muzeum SNB a vojsk MV, je vidět velký posun ve složení návštěvnosti. Dříve 80 % návštěvníků přicházelo v rámci naorganizovaného výletu, který pořádala BSP nebo ROH, proběhli muzeem a spěchali si nakoupit po Praze. Dnes se to otočilo. Ti kteří sem přicházejí, přicházejí z vlastního zájmu. Návštěvnost máme v průměru okolo 150 osob denně i přes poměrně velký handicap umístění muzea. Jsme v lokalitě, kde všechny cesty končí, nikdo nejde okolo náhodně a nevidí tabulku Muzeum. Kdo sem chce jít, musí opravdu půl kilometru pěšky, ať už ze stanice metra I.P.Pavlova nebo Vyšehrad.

Muzeum navštěvuje spousta dětí a mládeže. Jaký program máte připraven pro ně?

Nadstavbové akce, které jsou naší další činností, mají návštěvnost vyšší. Pořádáme podle přání a potřeb jednotlivých škol povídání a besedy s policisty a pracovníky ve výkonu služby na nejrůznější témata. Všechny besedy jsou ve velmi neformálním duchu, děti mají prostor k otázkám. Například dopravní výchovou u nás projde ročně kolem sedmi tisíc dětí. Ze všech akcí s mládeží cítíme, že přesto, že děti mají doma k dispozici dokonalou techniku, potřebují navázat kontakt s živým člověkem, který je ochoten jim zodpovědět jejich dotazy. A to my jim nabízíme. Připravujeme i mnoho nejrůznějších programů, které tady není možné pro nedostatek místa popsat.

Vaší třetí hlavní činností je pořádání výstav nejen v muzeu, ale při různých akcích preventivního charakteru mimo vaše prostory. Můžete nám alespoň některé přiblížit?

Za loňský rok jsme jich pořádali třicet. Nebyly to jen výstavy výtvarné, jejichž zhlédnutí považujeme za součást vzdělávání, ale i odborné. V rámci prevence mají největší význam samozřejmě výstavy odborné, ať už jsou realizovány ve výstavních prostorách muzea, či mimo ně v rámci mezinárodních veletrhů a výstav nebo jako putovní v jednotlivých okresech a regionech i městských částech za spoluúčasti jednotlivých okresních i městských ředitelství PČR a obecních úřadů. V současné době je připravena na vlastním výstavním fundusu putovní výstava "Bezpečná společnost". Ta byla realizována v Plzni v rámci výstavy Safety 98 s důrazem na místní specifiku a problematiku. I v Praze na Žofíně mohli výstavu pod názvem "Bezpečí pro domov i auto" navštívit zájemci minulý měsíc. Na červen je připravena pro Přerov, opět doplněna o místní specifiku a problematiku. Zhotovena je i výstava s názvem "Novodobí rytíři" pro hrad Bouzov na celou letošní sezonu. Je to společná trojrozměrná expozice o historii policejních a hasičských sborů.

Jaké odborné výstavy uvidíme letos v Praze ve vašem muzeu?

Na září připravujeme výstavu k problematice drog, scenáristicky je připravena odborná výstava k dějinám pyrotechnické služby, v listopadu bude realizována výstava ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem k jeho výročí vzniku. Chceme ukázat zajímavou a různorodou činnost ústavu například na takové záležitosti, jakou je z oblastního archivu v Klatovech námi získaná kulka, kterou byla zasažena hraběnka Windischgrätzová v roce 1848. Kulku podrobuje všelijakému zkoumání právě Kriminalistický ústav a možná že zrovna nyní se přijde na to, odkud bylo na hraběnku vystřeleno a jak celá ta historie vlastně byla.

To by měla být taková třešnička na dortu. Ale hlavním cílem všech načich akcí je srozumitelně, ale nenásilně připomínat občanům, že policie a stát pomáhají zajistit jejich bezpečnost, ale každý člověk k ní musí sám přispět. Děkuji za rozhovor

Dagmar Linhartová  
redakce@mvcr.cz