POLICISTA  1/1999

P╪═LOHA

AKTU┴LN═ STAV
A V▌CHODISKA
KE SNIÄOV┴N═ TRESTN╔
╚INNOSTI D╠T═
A ML┴DEÄE

Jitka GjuriΦovß

┌VOD

"Tak co proved ten metrovej pachatel?"
Ironickß, shovφvavß, ale i p°ezφravß otßzka, s nφ₧ se m∙₧e setkat kriminalista p°edvßd∞jφcφ p°ed vyÜet°ovatele dvanßctiletΘho chlapce zadr₧enΘho v obchodnφm dom∞ p°i krßde₧i drah²ch sportovnφch bot. Otßzka, kterß p°esn∞ p°edznamenßvß v²voj p°φpadu. VyÜet°ovßnφ bude p°eruÜeno pro nφzk² v∞k pachatele. Nikdo se nebude zab²vat tφm, proΦ chlapec kradl, nikdo nebude pracovat s nφm ani s jeho rodinou. Otßzka, kterß je-li opakovßna p°φliÜ Φasto, musφ nutn∞ frustrovat kriminalistu z pocitu zbyteΦnΘ prßce. A chlapec? Ten t°eba zanedlouho ukradne n∞co jinΘho. Nic se p°ece nestalo. N∞kolik let m∙₧e mφt Üt∞stφ, n∞kolik let bude utvrzovßn v pocitu beztrestnosti, v p°esv∞dΦenφ, ₧e na n∞j nikdo nemß. Jednoho dne, to u₧ bude ΦßsteΦn∞ trestn∞ odpov∞dn², se Üt∞stφ obrßtφ. Policie ho zadr₧φ - °ekn∞me v souvislosti s vykrßdßnφm aut - tentokrßt dostane podmφnku. Po druhΘ u₧ p∙jde do v∞zenφ. Cesta po kriminßlech zaΦala.

I.

Kriminalita se b∞hem poslednφch desetiletφ stala masov²m socißlnφm jevem. To se t²kß zejmΘna kriminality majetkovΘ, kterß p°edstavuje tΘm∞° 80 % veÜkerΘ registrovanΘ trestnΘ Φinnosti. Kriminalita se koncentruje zejmΘna ve velk²ch m∞stech a pr∙myslov²ch aglomeracφch s vysok²m poΦtem anonymnφch a migrujφcφch osob. To ostatn∞ potvrzujφ i kriminßlnφ statistiky Policie ╚eskΘ republiky, podle kter²ch 60 % registrovan²ch trestn²ch Φin∙ je spßchßno ve dvaceti m∞stech, v nich₧ ₧ije necelß t°etina obyvatel stßtu. M∞stskΘ obyvatelstvo je ohro₧ovßno zejmΘna pouliΦnφ kriminalitou - krßde₧emi aut a p°edm∞t∙ z aut a loupe₧emi a krßde₧emi vloupßnφm.

P°i trestnΘ Φinnosti se zvyÜuje samo·Φelnß brutalita a bezohlednost. Na v²znamu nab²vß trestnß Φinnost souvisejφcφ s drogami Φi s jin²mi zßvislostmi. Stßle vyÜÜφ poΦet trestn²ch Φin∙ z∙stßvß nenahlßÜen, neobjasn∞n a nepotrestßn.

M∞nφ se i profil pachatel∙, kte°φ se p°estßvajφ markantn∞ji liÜit od pr∙m∞ru ostatnφ populace. ZvyÜuje se podφl prvopachatel∙ i pachatel∙, jejich₧ trestnß Φinnost - by¥ n∞kdy zßva₧nß - b²vß epizodickΘho charakteru. Roste poΦet osob, pro kterΘ se zisk z kriminality stal pravideln²m zdrojem p°φjmu.

Celosv∞tov∞ je dlouhodob∞ registrovßn zvyÜujφcφ se podφl nezletil²ch delikvent∙ na pßchßnφ trestn²ch Φin∙. Nap°. v USA v obdobφ let 1981 - 1990 zaznamenal poΦet zloΦin∙ spßchan²ch mladistv²mi nßr∙st o 60 % (poΦet trestn²ch Φin∙ spßchan²ch dosp∞l²mi osobami vzrostl jen o 5 %). Tato krize je patrnß zejmΘna mezi etnick²mi menÜinami a mezi chud²mi.

II.

V²Üe uvedenß obecnß konstatovßnφ platφ i pro ╚eskou republiku. Za poslednφch dvacet let se zde zv²Üil poΦet registrovan²ch trestn²ch Φin∙ Φty°nßsobn∞. Nßsilnß kriminalita vzrostla dvojnßsobn∞ a majetkovß kriminalita sedminßsobn∞. NejdynamiΦt∞ji p°ib²vß krßde₧φ vloupßnφm a krßde₧φ prost²ch, jejich₧ nßr∙st je devφtinßsobn². Zlomov²m obdobφm v negativnφm v²voji kriminality v ╚eskΘ republice byla lΘta 1990 - 1993.

Jednφm z nejzßva₧n∞jÜφch fenomΘn∙ ve v²voji trestnΘ Φinnosti v ╚eskΘ republice jsou kvalitativnφ a kvantitativnφ zm∞ny v trestnΘ Φinnosti d∞tφ a mladistv²ch. V₧dy¥ za poslednφch dvacet let se poΦet stφhan²ch mladistv²ch zv²Üil trojnßsobn∞ a d∞tφ t°i a p∙lnßsobn∞. Od roku 1990 vzrostl poΦet mladistv²ch pachatel∙ ve v∞ku od 15 do 18 let o 100 % a d∞ti ve v∞ku do 15 let o 160 %.

Srovnßnφ v²vojov²ch trend∙ v kriminalit∞ mlßde₧e m∙₧e vyvolat zdßnliv² dojem, ₧e zvyÜujφcφ se poΦet nezletil²ch pachatel∙ kriminßlnφch delikt∙ je sice jev nep°φjemn², ale v celosv∞tovΘm kontextu nevyhnuteln², a ₧e je proto nutnΘ se s nφm do urΦitΘ mφry smφ°it. Po pravd∞ °eΦeno z rozhovor∙, kterΘ jsem v souvislosti s p°φpravou tohoto p°φsp∞vku vedla, jsem tΘm∞° nabyla dojmu, ₧e k tomuto smφ°enφ ji₧ doÜlo, a ₧e ve svΘ v∞tÜin∞ z∙stßvajφ trestnΘ Φiny spßchanΘ nezletil²mi pachateli na okraji zßjmu a p°ichßzejφ na °adu a₧ tehdy, vybude-li na n∞ Φas.

Ostatn∞, proΦ ne, v₧dy¥ trestnΘ Φiny pßchanΘ mlßde₧φ majφ zpravidla ni₧Üφ spoleΦenskou nebezpeΦnost ne₧ ostatnφ trestnΘ Φiny, kterΘ policie objas≥uje.

To je ovÜem zßsadnφ omyl. V₧dy¥ samotn² statistick² ·daj, podle n∞ho₧ od roku 1989 vzrostl poΦet pachatel∙ do 18 let o 121 %, je informacφ o doslovnΘ explozi kriminality mezi mlßde₧φ. Na tomto mφst∞ p°ipomφnßm, ₧e tento ·daj p°edstavuje pouze informaci o poΦtu pachatel∙ objasn∞n²ch trestn²ch Φin∙. Otßzkou z∙stßvß, jak² by asi byl skuteΦn² poΦet d∞tsk²ch a mladistv²ch pachatel∙, kdybychom dokßzali objasnit vÜechny trestnΘ Φiny, vΦetn∞ neregistrovan²ch.

Vra¥me se ale zp∞t a uva₧ujme o Φφslech, kterß znßme a kterß lze analyzovat. ┌daj o poΦtu pachatel∙ v sob∞ nese toti₧ jeÜt∞ dalÜφ informace. Mimo jinΘ takΘ o tom, ₧e ve spoleΦnosti jsou "p°φhodn∞jÜφ" podmφnky pro p∙sobenφ kriminogennφch faktor∙ a ₧e roste poΦet t∞ch, kte°φ budou v budoucnosti pßchat trestnou Φinnost opakovan∞. V₧dy¥ ze zkuÜenostφ kriminalist∙ vypl²vß, ₧e a₧ 60 % t∞ch, kte°φ spßchali sv∙j prvnφ trestn² Φin p°ed dosa₧enφm 18 let svΘho v∞ku, spßchajφ v budoucnosti dalÜφ trestn² Φin a ₧e 20 % t∞ch, kte°φ byli odsouzeni k trestu odn∞tφ svobody, spßchajφ po propuÜt∞nφ do dvou let stejn² trestn² Φin.

Vzestup trestnΘ Φinnosti, a to nejen d∞tφ a mlßde₧e, ovÜem vypovφdß takΘ o nßs - o nßs vÜech, kte°φ tvo°φme Φeskou spoleΦnost. A hlavn∞ nßs rodiΦ∙, kte°φ v mnoha p°φpadech na svoji nejd∙le₧it∞jÜφ a ·stavou chrßn∞nou roli - na svoji odpov∞dnost za v²chovu sv²ch d∞tφ, zapomφnßme. To je ovÜem tΘma na samostatnou konferenci.

III.

S kriminalitou lze bojovat defenzivnφmi i ofenzivnφmi prost°edky. Defenzivnφ strategiφ - trestn²mi Φiny ji₧ spßchan²mi se zab²vß trestnφ politika, ofenzivnφ strategiφ - omezenφm v²skytu potencißlnφch trestn²ch Φin∙ se zab²vß politika preventivnφ. Trestnφ a preventivnφ politika tvo°φ dva rovnocennΘ subsystΘmy politiky kriminßlnφ.

Trestnφ politika se od politiky preventivnφ liÜφ i subjekty sv²ch aktivit. Subjekty trestnφ politiky jsou p°edevÜφm orgßny ΦinnΘ v trestnφm °φzenφ (tedy systΘm trestnφ justice, policie, stßtnφ zastupitelstvφ, soudy a v∞ze≥stvφ). Naproti tomu okruh subjekt∙ preventivnφ politiky je mnohem ÜirÜφ. Vedle ji₧ zmφn∞n²ch institucφ, kterΘ tu navφc nehrajφ hlavnφ roli, zahrnuje i instituce ve°ejnΘ sprßvy, nestßtnφ a podnikatelskΘ subjekty, cφrkve a nejr∙zn∞jÜφ obΦanskΘ iniciativy.

Na tomto mφst∞ je vÜak nutnΘ podotknout, ₧e p∙sobenφ co nejÜirÜφ ve°ejnosti je ₧ßdoucφ jen v souvislosti s prevencφ tradiΦnφ kriminality - v °eΦi policejnφch statistik s kriminalitou obecnou - tj. majetkovou, nßsilnou a mravnostnφ kriminalitou.

IV.

Snahy o snφ₧enφ kriminality reprezentovaly v minulosti zejmΘna dva p°φstupy. Prvnφ tzv. "absolutnφ p°φstup" stav∞l na teorii odplaty. Cφlem trestu bylo odΦinit trestn² Φin. Prioritnφ nebylo ani tak zabrßnit dalÜφm trestn²m Φin∙m, ale demonstrovat spravedlnost. Nastolenφ spravedlnosti spravedlivou odplatou za vinu mß hlubok² psychologick² ·Φinek, d∙le₧it² i pro uv∞dom∞nφ si odpov∞dnosti za vlastnφ jednßnφ.

Druh² p°φstup - "relativnφ Φi preventivnφ" stav∞l na p°edpokladu, ₧e cφlem trestu je minimßln∞ zabrßnit pachateli v pßchßnφ dalÜφch trestn²ch Φin∙ a v optimßlnφm p°φpad∞ pak nßprava pachatele, respektive jeho p°ev²chova. Vina je vnφmßna jako psychicky nebo socißln∞ podmφn∞nΘ abnormßlnφ jednßnφ, kterΘ je v podstat∞ nemocφ vy₧adujφcφ lΘΦenφ. V praxi ovÜem b²vß efektivita p°ev²chovnΘho p∙sobenφ trestu nφzkß.

V souΦasnΘ dob∞ se v mnoha zemφch prosazuje p°φstup t°etφ - syntetick², kter² v sob∞ zahrnuje oba p°edchßzejφcφ p°φstupy. V tomto p°φpad∞ jde o snahu slouΦit spravedliv² trest s obecn∞ nebo specißln∞ preventivnφm ·Φinkem.

V anglosaskΘ literatu°e je v souvislosti s tφmto p°φstupem u₧φvßn termφn Restorative Justice - spravedlnost nahrazenφ Φi narovnßnφ. Tento p°φstup si klade za cφl vrßtit pachatele do spoleΦnosti jako jejφho plnohodnotnΘho Φlena. Uplat≥uje se zejmΘna u mladistv²ch a d∞tsk²ch pachatel∙.

K tomu ovÜem musφ sm∞°ovat Φinnost vÜech, kte°φ v procesu spravedlnosti mladistv²ch participujφ. To nejsou jen orgßny ΦinnΘ v trestnφm °φzenφ, ale v neposlednφ °ad∞ pachatel, ob∞¥ a komunita (obec). Ka₧d² z nich mß skuteΦn² zßjem na tom, aby mlad² pachatel napravil zp∙sobenΘ Ükody, op∞tovn∞ se za°adil do spoleΦnosti a vyhnul se recidiv∞. Komunita bude bezpeΦn∞jÜφ, ob∞¥ se doΦkß satisfakce a pachateli se vytvo°φ podmφnky pro nßvrat do °ßdnΘho spoleΦenskΘho ₧ivota. Pachatel p°itom bude veden k tomu, aby si byl schopen uv∞domit nßsledky svΘho trestnΘho Φinu. Tento p°φstup je zalo₧en na Φty°ech principech:

• V principu odpov∞dnosti, kter² spoΦφvß v nßhrad∞ Ükody, ve°ejn²ch prosp∞Ün²ch pracφch a v mediaci pachatele s ob∞tφ. To jsou nßstroje, kterΘ pomßhajφ (a zßrove≥ nutφ) mladΘmu pachateli uv∞domit si d∙sledky svΘho Φinu - pro ob∞¥ i pro n∞j samotnΘho. Ob∞ti se p°itom stßvajφ plnoprßvn²mi ·Φastnφky procesu.
• V principu ochrany komunity, z n∞ho₧ vypl²vß, ₧e komunita mß prßvo na bezpeΦφ a ₧e je tedy nutnΘ vÜemi prost°edky brßnit recidiv∞ a Ükodßm, kterΘ z nφ pro bezpeΦnost komunity vypl²vajφ. K tomu slou₧φ zejmΘna systΘm dohledu a intervencφ v∙Φi pachateli.
• V principu rozvoje dovednostφ, jeho₧ cφlem je, aby pachatel opustil systΘm pΘΦe o mladistvΘ kompetentn∞jÜφ o dovednosti a schopnosti chovat se jako produktivnφ a odpov∞dn² obΦan. Nejde tedy jen o potlaΦenφ asocißlnφho chovßnφ a poskytnutφ pΘΦe Φi lΘΦby, jde o komplexnφ p∙sobenφ zam∞°enΘ na rozvoj pachatelov²ch schopnostφ a dovednostφ v obΦanskΘm a socißlnφm ₧ivot∞.
• V principu rovnovßhy - to znamenß, ₧e je v∞novßna stejnß pozornost komunit∞, ob∞ti i pachateli. VÜechny tyto strany by m∞ly mφt ze styku se systΘmem spravedlnosti mladistv²ch prosp∞ch.

Diskuse o metodßch sni₧ovßnφ trestnΘ Φinnosti mlßde₧e se samoz°ejm∞ nemohou obejφt bez nastolenφ otßzky stanovenφ dolnφ hranice trestnφ odpov∞dnosti. V p°edchßzejφcφm textu jsem se zmφnila o t°ech p°φstupech ke kontrole zloΦinnosti. V p°φstupech vychßzejφcφch z teorie odplaty a teorie p°ev²chovy je role pachatele vφce mΘn∞ pasivnφ, je objektem potrestßnφ, izolace Φi v²chovy. V p°φstupu t°etφm, zalo₧enΘm na syntΘze t∞ch p°edchozφch, se jeho role m∞nφ. Pachatel v n∞m toti₧ p°estßvß b²t pouh²m objektem soudnφho nebo sprßvnφho °φzenφ, ale subjektem p°im∞°en∞ odpov∞dn²m za sv∙j Φin, za svoji nßpravu, za vyrovnßnφ se s t∞mi, jim₧ sv²m jednßnφm uÜkodil, a za svoji dalÜφ ₧ivotnφ perspektivu.

Od kdy mß tedy b²t jedinec trestn∞ odpov∞dn²? To je velmi t∞₧kß otßzka, na kterou neexistuje jednoznaΦnß odpov∞∩. V₧dy¥ nap°. v USA je tato hranice stanovena ve Φty°ech stßtech 16 let, v osmi stßtech 17 let, ve 27 stßtech 18 let a ve 13 stßtech stanovena nenφ. V Evrop∞ je to podobnΘ. V zßsad∞ ale ve vÜech demokratick²ch stßtech platφ, ₧e zachßzenφ s d∞tsk²mi a mladistv²mi pachateli je urΦovßno maximßlnφ snahou o nßpravu a odklon od p°φpadnΘ dalÜφ kriminßlnφ kariΘry. K tomuto ·Φelu jsou z°φzeny zvlßÜtnφ instituce, odd∞lenΘ od trestnφ justice nad dosp∞l²mi. Za t∞chto p°edpoklad∙ m∙₧e b²t dolnφ hranice trestnφ odpov∞dnosti velmi nφzkß, nebo dokonce nulovß.

V.

Negativnφ v²voj a kvalitativnφ zm∞ny v oblasti kriminality po roce 1990 vyvolaly i v ╚eskΘ republice nalΘhavou spoleΦenskou diskusi o limitech trestnφ politiky a jejφch schopnostech na tyto skuteΦnosti reagovat. P°itom bylo z°ejmΘ, ₧e zßsadnφ zvrat tΘto situace je mo₧n² jen za p°edpokladu zßsadnφ zm∞ny kriminßlnφ politiky, v nφ₧ musφ b²t nov∞ definovßny role stßtnφch i justiΦnφch orgßn∙, obcφ, obΦan∙ i jejich iniciativ.
Co to konkrΘtn∞ znamenß?

Kriminßlnφ politika musφ b²t co nejracionßln∞jÜφm zp∙sobem obohacena:

• o ÜirÜφ Ükßlu represivnφch opat°enφ, vΦetn∞ alternativnφch trest∙
• a o preventivnφ prost°edky boje s trestnou Φinnostφ.

Legislativn∞ i organizaΦn∞ musφ b²t zm∞n∞n systΘm prßce orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ vΦetn∞ policie. Jejich Φinnost je nutnΘ zrychlit, zefektivnit, demokratizovat a otev°φt. Vedle pot°eby transformace systΘmu trestnφ spravedlnosti a prßce orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ (policie, ·°ad∙ vyÜet°ovßnφ, stßtnφho zastupitelstvφ, justice a v∞ze≥stvφ) p°iÜla na po°ad dne i otßzka konstituovßnφ preventivnφ politiky zab²vajφcφ se p°φΦinami, omezovßnφm motiv∙ a p°φle₧itostφ k pßchßnφ trestnΘ Φinnosti.

StruΦn∞ °eΦeno - trestnφ systΘm musφ b²t zkvalitn∞n a systΘm preventivnφ maximßln∞ rozÜφ°en. Boj s kriminalitou v²hradn∞ represivnφmi prost°edky je v demokratickΘ spoleΦnosti p°edem ztracen!

Tato diskuse vy·stila v roce 1993 v usnesenφ vlßdy, kter²m byl z°φzen meziresortnφ orgßn odpov∞dn² za vytvo°enφ preventivnφ politiky vlßdy ╚eskΘ republiky - Republikov² v²bor pro prevenci kriminality (dßle jen V²bor). ╚leny V²boru se postupn∞ stala ministerstva vnitra, Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy, prßce a socißlnφch v∞cφ, spravedlnosti, zdravotnictvφ, obrany, financφ a dßle Meziresortnφ protidrogovß komise a Komise pro zßle₧itosti romskΘ komunity. Odpov∞dnost za Φinnost sekretarißtu V²boru nese Ministerstvo vnitra ╚eskΘ republiky, resp. Odbor prevence kriminality. P°edsedou V²boru byl jmenovßn ministr vnitra. K hlavnφm ·kol∙m V²boru pat°φ vytvß°et systΘm prevence kriminality a strategii prevence kriminality a v rßmci tΘto strategie integrovat trestnφ a preventivnφ p°φstup k omezovßnφ kriminality. Jednou z priorit strategie prevence kriminality je prevence kriminality d∞tφ a mlßde₧e.

Prvnφm pilφ°em systΘmu prevence kriminality v ╚eskΘ republice jsou preventivnφ strategie orgßn∙ stßtnφ sprßvy. Vychßzejφ z v∞cnΘ p∙sobnosti jednotliv²ch ministerstev, obohacujφ jejich b∞₧nΘ Φinnosti o novΘ prvky a p°φstupy a ovliv≥ujφ tvorbu p°φsluÜnΘ legislativy. Resorty se ve sv²ch preventivnφch programech zam∞°ujφ p°edevÜφm na zkvalit≥ovßnφ trestnφ politiky, rodinnΘ politiky, vzd∞lßvacφ politiky, politiky t²kajφcφ se mlßde₧e, zam∞stnaneckΘ politiky atp.

• Ministerstvo spravedlnosti nese gesci za rekodifikaci trestnφho prßva vΦetn∞ trestnφho prßva mlßde₧e.
• Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ p°ipravuje mimo jinΘ dva d∙le₧itΘ zßkony - Zßkon o socißln∞ prßvnφ ochran∞ mlßde₧e a Zßkon o socißlnφ pomoci.
• Ministerstvo Ükolstvφ mlßde₧e a t∞lov²chovy p°ipravuje Zßkon o Φinnosti Ükolsk²ch za°φzenφ pro v²kon ·stavnφ v²chovy a ochrannΘ v²chovy. V souΦasnosti je p°ipraven pokyn ministra k up°esn∞nφ Φinnosti t∞chto za°φzenφ.
• Ministerstvo vnitra akcentuje zejmΘna problematiku situaΦnφ prevence, zabezpeΦovßnφ preventivn∞ informaΦnφch Φinnostφ Policie ╚R obΦan∙m a zkvalit≥ovßnφ vyÜet°ovßnφ trestnΘ Φinnosti d∞tφ a mlßde₧e a trestnΘ Φinnosti pßchanΘ na mlßde₧i.

Druh²m pilφ°em jsou programy nevlßdnφch a charitativnφch organizacφ. ╚innost mnoh²ch z nich je do znaΦnΘ mφry dotovßna ze stßtnφch a m∞stsk²ch zdroj∙. Pro zajφmavost mohu uvΘst, ₧e v²Üe finanΦnφch prost°edk∙ poskytovan²ch nestßtnφm subjekt∙m ze stßtnφho rozpoΦtu p°edstavuje ka₧doroΦn∞ Φßstku 1 mld. KΦ.

T°etφm pilφ°em jsou aktivity podnikatelsk²ch subjekt∙ - nap°. pojiÜ¥oven, firem zabezpeΦovacφ techniky, komerΦnφch detektivnφch a bezpeΦnostnφch slu₧eb. Tyto subjekty se zam∞°ujφ zejmΘna na oblast situaΦnφ prevence a na podn∞covßnφ obΦan∙ k vyu₧φvßnφ technickΘho zabezpeΦenφ majetku.

A koneΦn∞ Φtvrt²m pilφ°em jsou preventivnφ programy organizovanΘ na lokßlnφ - mφstnφ ·rovni - tzv. "Komplexnφ souΦinnostnφ program prevence kriminality na mφstnφ ·rovni". V t∞chto programech se prolφnajφ aktivity vÜech subjekt∙ prevence. Preventivnφ programy m∞st zahrnujφ socißlnφ i situaΦnφ aspekt, na praktickΘ ·rovni se zab²vajφ rizikov²mi jedinci, socißlnφmi skupinami, vΦetn∞ rodin, lokßlnφmi komunitami, ob∞¥mi trestn²ch Φin∙, kriminogennφmi situacemi a opat°enφmi proti jednotliv²m druh∙m trestnΘ Φinnosti.

Na podporu program∙ m∞st zatφ₧en²ch vysokou mφrou trestnΘ Φinnosti a dalÜφch socißln∞ rizikov²ch jev∙ (nap°. nezam∞stnanostφ, vysok²m poΦtem osob dlouhodob∞ zßvisl²ch na dßvkßch socißlnφho zabezpeΦenφ, p°φtomnostφ socißln∞ deprivovan²ch komunit, rozÜφ°enostφ drog Φi prostituce) je vytvo°en zvlßÜtnφ stßtnφ dotaΦnφ systΘm, kter² v gesci RepublikovΘho v²boru pro prevenci kriminality spravuje Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra.

v letech 1996 - 1998 vynalo₧eno celkem 243 118 000 KΦ, podpo°eno bylo celkem 949 dφlΦφch projekt∙, z toho 358 projekt∙ t²kajφcφch se podpory mlßde₧e. Na tyto projekty bylo vynalo₧eno 62,5 mil. KΦ.

Vytvß°en² systΘm prevence kriminality v ╚eskΘ republice podn∞cuje ·zkou kooperaci mezi orgßny ve°ejnΘ sprßvy a jejich institucemi a nevlßdnφmi subjekty. Toto "partnerstvφ" s sebou p°inßÜφ do spoleΦenskΘho ₧ivota m∞st zcela novΘ prvky. N∞kterΘ instituce se zaΦφnajφ specializovat na urΦitΘ Φinnosti, na prßci s ·₧eji vymezen²mi socißlnφmi skupinami, na Üφ°enφ informacφ Φi poskytovßnφ poradensk²ch slu₧eb. Profilace m∙₧e v budoucnu up°esnit p∙sobnost a zv²Üit efektivitu vÜech subjekt∙ participujφcφch v oblasti prevence. Spoluprßce institucφ ve°ejnΘ sprßvy s nevlßdnφmi subjekty vede zßrove≥ k podn∞covßnφ vzniku lokßlnφch obΦansk²ch iniciativ, kterΘ se budou aktivn∞ podφlet na vytvß°enφ pozorn²ch sousedsk²ch mezilidsk²ch vztah∙ p°ispφvajφcφch ke vzniku bezpeΦnΘho prost°edφ.

V rßmci systΘmu prevence i mimo n∞j existuje a dßle vznikß celß °ada institucφ, za°φzenφ a organizacφ, kterΘ se z nejr∙zn∞jÜφch stran zab²vajφ kriminßln∞ rizikov²mi skupinami d∞tφ a mlßde₧e. Ve ve°ejnΘ sprßv∞ p∙sobφ nap°. socißlnφ pracovnφci odd∞lenφ pΘΦe o rodinu a dφt∞, socißlnφ pracovnφci st°edisek socißlnφ prevence, kurßto°i pro mlßde₧, vznikl nov² institut socißlnφch asistent∙ - terΘnnφch pracovnφk∙ p∙sobφcφch mezi rizikovou mlßde₧φ, protidrogovφ koordinßto°i okresnφch ·°ad∙, protidrogovφ koorinßto°i Ükolsk²ch ·°ad∙, mana₧e°i pro prevenci kriminality, poradny pro man₧elstvφ, rodinu a mezilidskΘ vztahy, pedagogicko-psychologickΘ poradny. ┌°ady prßce poskytujφ specißlnφ pomoc mladistv²m nezam∞stnan²m a obtφ₧n∞ zam∞stnateln²m obΦan∙m. Stovky terΘnnφch socißlnφch pracovnφk∙ pracujφ p°i m∞stsk²ch a magistrßtnφch ·°adech. V Policii ╚eskΘ republiky je na vÜech ·rovnφch - okresnφ, krajskΘ i celostßtnφ - vytvo°ena sφ¥ kriminalist∙ specializovan²ch na vyÜet°ovßnφ trestnΘ Φinnosti mlßde₧e a pßchanΘ na mlßde₧i. Podobnφ specialistΘ zaΦφnajφ p∙sobit p°i ·°adech vyÜet°ovßnφ.

Mimo systΘm stßtnφ sprßvy a samosprßvy p∙sobφ stovky nevlßdnφch a charitativnφch organizacφ, kterΘ s rizikov²mi skupinami d∞tφ a mladistv²ch pracujφ.

AΦkoliv poΦet specializovan²ch institucφ pro prßci s rizikov²mi jedinci i v²daje vynaklßdanΘ na jejich provoz rostou, je evidentnφ, ₧e ·m∞rn∞ neroste jejich ·sp∞Ünost a efektivita. To lze ostatn∞ dolo₧it trendy, kterΘ dokumentujφ ji₧ zmφn∞nΘ statistiky trestnΘ Φinnosti a p°estupk∙. P°φΦin je celß °ada, stejn∞ jako nßm∞t∙, jak je °eÜit. Jß se zmφnφm alespo≥ o n∞kter²ch.

• Kriminalita je obecn∞ vnφmßna spφÜe jako socißlnφ jev ne₧ jako mno₧ina individußlnφch trestn²ch Φin∙, z nich₧ ka₧d² mß svΘho pachatele a svoji ob∞¥, svoji p°φΦinu a nßsledek.
• SystΘm trestnφ spravedlnosti vyu₧φvß chud² rejst°φk trest∙ s minimßlnφ mφrou vyu₧itφ alternativnφch opat°enφ. V zßsad∞ neexistujφ funkΦnφ instituce, kterΘ by nad pln∞nφm alternativnφch opat°enφ uskuteΦ≥ovaly dohled.
• Preventivnφ a represivnφ instituce - stßtnφ, samosprßvnΘ i nevlßdnφ, nejsou systΘmov∞ propojeny, a tak nejsou schopnΘ zajistit koncepΦnφ kontinußlnφ pΘΦi o kriminßln∞ rizikovΘ jedince a jejich rodiny.
• Nedo°eÜen je spor mezi institucemi, kterΘ se zab²vajφ rizikov²mi jedinci, o stanovenφ optimßlnφ mφry mezi ochranou osobnφch dat a pot°ebou v²m∞ny informacφ.
• NedostateΦn∞ jsou vyu₧φvßny existujφcφ legislativnφ podmφnky pro postih rodiΦ∙ ve vztahu k p°estupkovosti a trestnΘ Φinnosti jejich d∞tφ.

P°ed zßv∞rem mi dovolte struΦnΘ shrnutφ:

1. Kriminalita v ╚eskΘ republice prudce vzrostla.
2. Mezi pachateli trestn²ch Φin∙ se zvyÜuje poΦet d∞tφ a mladistv²ch.
3. Tento nep°φzniv² v²voj je mo₧nΘ zvrßtit jen za p°edpokladu koncipovßnφ vyvß₧enΘ kriminßlnφ politiky, kterß vedle ÜirÜφho rejst°φku trest∙, vΦetn∞ alternativnφch opat°enφ, bude zahrnovat co nejÜirÜφ Ükßlu socißln∞ preventivnφch a intervenΦnφch opat°enφ.
4. Probφhß rekodifikace trestnφho prßva, vΦetn∞ trestnφho prßva mlßde₧e.
5. Buduje se systΘm prevence kriminality, jeho₧ t∞₧iÜt∞ spoΦφvß na mφstnφ ·rovni.
6. Prioritou preventivnφch strategiφ na vÜech ·rovnφch je prevence kriminality d∞tφ a mladistv²ch.
7. Vznikla a dßle vznikß celß °ada stßtnφch, nestßtnφch i obecnφch institucφ, kterΘ se zam∞°ujφ na socißlnφ intervenci ve vztahu k d∞tem a k mlßde₧i.
8. Stßt v∞nuje ka₧doroΦn∞ na prevenci kriminality a dalÜφch socißln∞ patologick²ch jev∙ znaΦnΘ finanΦnφ prost°edky.
9. Mezi odbornφky, kte°φ se problematikou predelikventnφ a delikventnφ mlßde₧e zab²vajφ, je v∙le souΦasnou nep°φznivou situaci °eÜit.

Osobn∞ se domnφvßm, ₧e jsme p°ipraveni, za p°isp∞nφ vßs vÜech, vytvo°it efektivnφ, modernφ a pozitivnφ systΘmov² p°φstup k pΘΦi o d∞tskΘ a mladistvΘ delikventy odpovφdajφcφ dob∞, ve kterΘ ₧ijeme, spoleΦensk²m v²vojov²m trend∙m i mφ°e poznßnφ, kterou mßme k dispozici.

Zßv∞r

Na zßv∞r bych cht∞la uvΘst jeden z nejtragiΦt∞jÜφch p°φpad∙ mΘ kurßtorskΘ Θry. Jednoho dne nßs navÜtφvila zoufalß panφ. Jejφ sedmnßctilet² syn z prvnφho man₧elstvφ vzal bez v∞domφ rodiΦ∙ klφΦe od rodinnΘho auta a svezl v n∞m svΘ kamarßdy - cht∞l se p°ed nimi p°edvΘst. Chlapec to byl v zßsad∞ hodn², ale neurotick², nep°φliÜ chytr², niΦφm nevynikal a nikdo ho moc nebral - ani rodina, ani kamarßdi. Matka, na kterΘ doslova visel, se v∞novala d∞tem z druhΘho man₧elstvφ a jeho jaksi odsunula stranou.

Nanejv²Ü rozΦφlen² nevlastnφ otec nahlßsil krßde₧ vozu policii. Policie chlapce zatkla a vzala do vazby. Matka ₧ßdala o pomoc, o zastavenφ maÜinerie, do kterΘ se syn dostal. Marn∞. Chlapec byl v podmφnce za jin² drobn² delikt - myslφm, ₧e za upravovßnφ ·daj∙ v obΦanskΘm pr∙kaze, a tak ho soud odsoudil k nepodmφn∞nΘmu trestu odn∞tφ svobody.

To, co nßsledovalo, bylo tragickΘ a bohu₧el typickΘ. Prvnφ noc ve v∞znici ho n∞kolik spoluv∞z≥∙ p°ipoutalo k ₧idli a brutßln∞ znßsilnilo. To se opakovalo n∞kolik t²dn∙. Nakonec si zvykl. A nejen to, zjistil, ₧e svΘho mlßdφ a d∞tskΘho zjevu m∙₧e velmi dob°e vyu₧φt. ZaΦal se prostituovat. Ve v∞zenφ byl vlastn∞ sv²m zp∙sobem spokojen. V den propuÜt∞nφ na svobodu se v nejbli₧Üφ vsi vloupal do rodinnΘho domku, pak se p°ed n∞j posadil a poΦkal na p°φjezd policie. Trest, nßsledoval trest a pak dalÜφ. Z k°ehkΘho, drobnΘho a zak°iknutΘho blon∩ßΦka, naivnφho a zßvislΘho na mamince se stal tvrd², bezcitn² a nenßvid∞jφcφ psychopat - dokonce spal ozbrojen maΦetou. Jeho kriminßlnφ kariΘra skonΦila mimo°ßdn∞ brutßlnφm znßsiln∞nφm dvou ₧en. Zatφm.

P°φpad, kter² jsem ve struΦnosti popsala, je klasick²m dokladem selhßnφ Φist∞ represivnφho p°φstupu k trestnΘ Φinnosti mlßde₧e. Kdyby se s chlapcem a s jeho rodinou zaΦal n∞kdo zab²vat vΦas, hned p°i prvnφch problΘmech, nemusel se s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ do v∞zenφ nikdy dostat. Mohl normßln∞ ₧φt, pracovat a platit dan∞.

A o to, podle mΘho nßzoru, jde.

Literatura:

1. OsmanΦφk, O.: Kriminologick² ·vod do problematiky prevence kriminality (Sbornφk p°ednßÜek - Prevence kriminality ve m∞stech - MV ╚R), 1997.
2. Bestovß, C. C.: Trest smrti v n∞mecko-ΦeskΘm porovnßnφ, Brno 1996.
3. Prevence se musφ vyplatit - prevence kriminality ve m∞stech, roΦnφk XXXI, Kriminalistika Φ. 2, 1998.
4. RoztoΦil, V.: Smysl ₧ivota a filosofie trestu, VS╚R MS 1997.

Prameny:

1. Balanced and Restorative Justice, program MS USA, 1994.
2. Statistick² v²kaz kriminality na ·zemφ ╚R Policie ╚R.
3. Strategie prevence kriminality do roku 2000 schvßlenß vlßdou ╚R usnesenφm ze dne 9. 4. 1997 Φ. 207.

(P°edneseno na konferenci s mezinßrodnφ ·Φastφ po°ßdanou Ministerstvem vnitra ╚R "Kriminalita d∞tφ a mladistv²ch", kterß se konala ve dnech 5.- 6. 11. 1998 v budov∞ Policejnφ akademie ╚R).