Město Karviná se nachází v severovýchodní části Slezska v údolní nivě řeky Olše. Správní základ dnešního města byl položen v roce 1948, kdy došlo ke sloučení tehdy samostatných obcí Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město a později i Louky nad Olší v nový územní a právní celek s názvem Karviná. V průběhu 50. až 70. let byla vybudována nová sídliště. Vznikla sídelní struktura města, kterou dnes tvoří 9 městských částí. V současné době má Karviná 67 tisíc obyvatel a figuruje v tabulkách kriminalty ve velkých městech za rok 1996 na 4. místě co do počtu mravnostních deliktů, na 3. místě v počtu deliktů násilné povahy a na 34. místě v majetkové trestné činnosti. Tato čísla jednoznačně ukazují na opodstatněnost využívání programu prevence kriminality, se kterým město vstoupilo do systému Komplexního součinnostního programu prevence kriminality vypracovaného ministerstvem vnitra ve spolupráci s ostatními resorty ČR. Ke kontrole plnění jednotlivých dílčích projektů prevence kriminality byla vytvořena Komise pro prevenci kriminality městského zastupitelstva v Karviné jako poradní orgán, manažerem prevence kriminality se stal Ing. Jan Michut, který je také koordinátorem všech preventivních programů na území města. Ten nám také pověděl o jednotlivých projektech pro město připravovaných a ukázal nám, co pro větší bezpečnost občanů již udělali a které projekty realizovali.

     "Náš vlastní program prevence kriminality se zpočátku opíral o některé již realizované akce, jakými bylo např. zřízení Domu pro přechodně ubytované matky s dětmi, Domu křesťanské pomoci Bethel pro bezdomovce, Centrum psychologické pomoci, Linka důvěry a jiné," říká inženýr Michut :"Podkladem pro vypracování programu prevence kriminality se stala analýza bezpečnostní situace ve městě, analýza vnímání pocitu bezpečí ze strany občanů, znalost sociální problematiky a sociodemografická studie města. Situace ve městě není jednoduchá, kriminalitu a sociálně patologické jevy ovlivňují takové okolnosti, jako je vysoký stupeň kriminality, vysoká míra nezaměstnanosti, velká migrace obyvatelstva, špatné životní prostředí, vysoká rozvodovost, útlumové programy důlních společností a nedostatek pracovních příležitostí. Vytvořili jsme program, který obsahuje několik stěžejních projektů. Tak například je to projekt Mládež a životní styl. Jeho cílem je zapojení mládeže v rámci využití volného času do problematiky prevence alkoholismu, toxikomanie a gamblerství. Program je realizován pod patronací Akademie J. A. Komenského. Projekt Začít spolu je označen římskou jedničkou a dvojkou, přičemž cílem prvního je poskytnout základní hygienické a kulturně společenské návyky, dát příležitost ke kontrolovatelnému emocionálnímu vybití, získávat romské rodiny ke spolupráci se školou. Je realizován pod patronací ZŠ Družby. Římská dvojka je alternativním programem předškolního vzdělávání s možností integrace zdravotně postižených dětí, dětí ze sociálně slabých rodin a dětí z neúplných rodin. Projekt realizuje mateřská škola v Karviné-Hranicích," doplňuje manažer programu prevence.

     O programu Začít spolu II nám podrobnosti pověděla ředitelka školy paní Růžena Hanzlová a koordinátorka Šárka Vachoušková.

     "Je to mezinárodní program pro předškolní děti a v současné době se realizuje zhruba v patnácti zemích střední a východní Evropy. Pro Českou republiku byl převzat před čtyřmi lety z Ameriky, kde funguje jako podpora sociálně slabým rodinám a minoritám. Rozdíl je v tom, že u nás program staví na základě předchozí výchovy, která je dobrá, a od Američanů se přebírají pouze pedagogické postupy. Náš program je jiný, ne americký. Je to program zaměřený na dítě, na dítě v tom smyslu, aby bylo bráno individuálně jako jedinec se všemi zvláštnostmi a klady, aby bylo přihlíženo k tomu, v čem je dobré a v čem ne," vysvětluje paní ředitelka.

     S dětmi se pracuje ve třídách, které jsou rozděleny do tzv. Center aktivit. Důležité je projektové plánování, které běžné školky v tomto smyslu neznají. A nejdůležitější je spolupráce s rodinou. "Všichni víme, že rodina je nejdůležitější element ve výchově dítěte, ale praxe je taková, že rodiče se dítěti věnují do tří let, a pak jej předají školce a škole, kde se předpokládá, že se dítě všechno naučí," říká paní Vachoušková a pokračuje: "Ono to tak není, v patnácti se zjistí, že má dítě problémy se školou, s drogou atd. a hledá se, kdo za to může. Rodiče ne a škola samozřejmě taky ne," dodává paní Šárka a pokračuje: "Tomu my se snažíme zabránit. U nás se rodiče aktivně zúčastňují výchovy dítěte. Jak? Například tím, že mohou do školky kdykoliv přijít, může tam přijít maminka se sourozencem dítěte a zapojit se do práce, rodiče nám pomáhají jako asistenti, jednou za měsíc pořádáme s rodiči společnou, akci jako je třeba úklid zahrady nebo sobotní výlet. Snažíme se, aby se rodiče co nejvíce zapojili a uvědomili si svůj podíl na výchově dítěte," vypráví se zápalem paní Šárka a pokračuje: "rodiče se právě podílejí na přípravě výchovného plánu, společně sestavujeme pro každé dítě zvlášť program, rodiče si mohou říci, co by od mateřské školy chtěli, stavíme na tom, co dítě umí a co ho baví. To je taky něco neobvyklého, v ostatních školkách rodič odevzdá dítě v šatně a zase si ho tam vyzvedne, ale o jeho celodenním programu neví většinou nic."

     A jak u nás takový program v praxi vypadá? Nejlépe je to vidět na jednoduchém příkladu. Tématem dne je chleba. Děti se ráno sejdou společně v kruhu, kde se pozdraví s paní učitelkou, řeknou si, který je den, jaké je počasí, jaký je na tento den plán, co budou dělat. A začnou si o chlebu povídat. Každé dítě má právo si říct, co o chlebu ví nebo co ho zrovna napadne. Učitelka jejich vědomosti doplní a děti se rozejdou do center, kterých je osm. Například centrum výtvarné výchovy, dramatické, hudební atd. V centru výtvarné výchovy můžou chleba namalovat nebo vymodelovat, v kuchyňce si ho pod dozorem upečou, vymyslí si o něm pohádku nebo příběh, v centru dramatickém si o něm přečtou v knížkách a encyklopediích, v centru pokusů a objevů si ho mohou nakrájet, usušit, rozpustit ve vodě a podobně. Už v předškolním věku se učí děti samostatnosti, umění rozhodovat se, ale taky nést za své rozhodnutí odpovědnost.

     "A o tom vlastně celý tento program je," doplňuje paní ředitelka a vysvětluje: "Filozofie programu vlastně spočívá ve výchově k demokracii. Je to svoboda myšlení a rozhodování, ale také odpovědnost. U nás běží program Začít spolu II. již čtvrtým rokem, dnes na náš způsob výuky navazuje už i základní škola. Máme zkušenost, že děti, které přišly od nás na základní školu, jsou zvídavější, umí si říci svůj názor, mají širší vědomosti a znalosti, jsou daleko samostatnější. A o to přece jde," dodává paní Hanzlová.

     Další projekty, kterých má Karviná opravdu dost a velmi dobře promyšlených, nám ve stručnosti popsal inženýr Michut. Projekt Rozvoj péče o osoby bez přístřeší zahrnuje vybavení budovy odpovídající reintegračnímu cíli při výchově a práci neadaptovaným člověkem. Program realizuje středisko slezské diakonie Bethel. Projekt Fond volného času dětí zahrnuje obnovu tradičních mimoškolních zájmových kroužků a činností. Projekt zaměřený na terapii s klienty, kteří jsou negativisticky zaměřeni vůči společnosti, s asociálními klienty a závislými. A na neposledním místě je rozsáhlý projekt prevence kriminality obsahující semináře a přednášky pro žáky škol s cílem seznámit mládež s rizikem trestných činů ve škole, v místě bydliště a ve volném čase. Patří sem také seznámení s alternativní prevencí a obranou.

     Projekt na úpravu interiéru a dovybavení Ubytovny pro krátkodobý pobyt matky s dítětem, cílem je rozšířit kapacitu ubytovny pro bezdětné dívky, které odcházejí po dosažení zletilosti z dětského domova. Program realizuje ubytovna pro krátkodobý pobyt matky s dítětem, jejíž vedoucí je paní Jana Volná. Ta nám přiblížila činnost této bezesporu prospěšné instituce, tentokrát jen ve stručnosti. Matky s dětmi, které sem přicházejí, jsou většinou problematické, potřebují zvláštní péči a režim, při kterém začínají chápat a učit se, jak je třeba se o děti starat. Jsou zde i matky, které své děti psychicky týraly. Tato problematika a práce kolem ní je natolik rozsáhlá, že se jí budeme podrobněji věnovat v některém čísle příštího roku.

     Na závěr nám inženýr Michut řekl: "Upřednostňovány jsou hlavně preventivní programy, které jsou zaměřeny na mládež. Atraktivnost takovýchto programů prevence kriminality spočívá v jejich rekreačně oddechovém zaměření. Tak například počítáme s rozšířením hracích betonových stolů pro stolní tenis na sídlištích, instalovat budeme také basketbalové koše, připravujeme skateboardový areál, U-rampu a umělé překážky pro milovníky kolečkových sportů. To všechno představuje nemalou částku, kterou přispívá stát v rámci programu prevence kriminality společně s městem.

     A nesmíme zapomínat ani na takové instituce, jako je např. Nadace Zdravé město, Duha, jejíž klub pořádá spoustu krásných akcí především pro děti. O ty nám v první řadě jde."