MOST
Na tzv. Zámeckém vrchu byla kolem roku 1040 vybudována dřevěná tvrz Pons Gnevin (Hněvův Most) na ochranu zemských hranic, míšeňské obchodní cesty a soustavy přechodů a mostů v bažinaté oblasti kolem Komořanského jezera. V polovině 13. století byl na místě původní tvrze vystavěn mohutný gotický hrad a kolem něj postupně vzniklo královské město. Město se nazývá Most a je díky své strategické a geologické poloze jedním z nejstarších a zároveň nejmladších českých měst. Starý Most zanikl při plánované těžbě uhlí a poblíž byl vystavěn nový Most, ve kterém dnes žije 72 000 obyvatel.
Převážná většina obyvatel bydlí v panelové zástavbě na sídlištích, která, jak byla rychle stavěna, postrádají základní občanskou vybavenost. Nebylo zde počítáno s výstavbou obchodů, chybí zde parkoviště, jen tu a tam se objevuje mezi namačkanými paneláky plácek sloužící jako hřiště.
Současné vedení města vypracovalo mnohé velmi dobře promyšlené a kvalitní projekty, které by měly městu napomoci v boji s kriminalitou, v práci s problémovými dětmi a mládeží i v řešení problémů romských obyvatel, kterých je v mosteckém Chanově vysoká koncentrace. Realizace některých projektů napomáhá vylepšit dopravní situaci ve městě a zmírňuje nebo zcela zabraňuje dopravním nehodám. Vybudování kruhových objezdů na místech rušných křižovatek je jedním z nich. Široké, rovné a dlouhé silnice svádějí řidiče k rychlé jízdě, před semafory křižovatek se hromadí auta a provoz je nebezpečný. Před kruhovým objezdem musí každý řidič zpomalit, provoz bez semaforů je plynulý a daleko bezpečnější. Svědčí o tom skutečnost, že na zbudovaných objezdech zatím nedošlo ani k jedné vážnější dopravní nehodě.
Z těch nejhlavnějších projektů je možné jmenovat již fungující monitorovací kamerový systém, který chtějí Mostečtí nadále rozšiřovat na místa, kde se stále kriminalita vyskytuje, na problémová místa, ale i na nepřehledné frekventované křižovatky a velká parkoviště. Podle slov pana Antonína Jirsy, vedoucího kanceláře starosty, ale také manažera prevence kriminality, se kamerový systém velmi osvědčil. Kriminalita je vytlačována z centra města a z míst, kam oko kamery dohlédne. Jistě, zloději se stěhují s největší pravděpodobností do jiných míst, ale každé takové vytlačení kriminality vždycky znamená i její snížení.
Velký projekt, který se město rozhodlo dokončit v roce 1998, je dobudování zimního stadionu. Po minulém režimu zůstalo městu také několik rozestavěných budov. Dnes jsou to jen torza, jejichž dostavba za velké peníze by nepřinesla žádný užitek. Něco jiného je dostavba zimního stadionu. Bude stát zhruba 100 milionů korun, ale jistě se vyplatí. Sportování bylo vždy doménou mládeže a mládež je potřeba podchytit. Děti, které se mají kde zdravě vyřádit, nemají čas, chuť ani myšlenky na provádění výtržností, vykrádání aut, bytů, na drogy apod. I proto stojí již druhý rok kousek od centra Mostu skateboardisty oblíbená U-rampa.
O projektu, který je možno nazvat "Dětská hřiště", nám podrobněji pověděla paní místostarostka JUDr. Hana Jeníčková.
"O nedostatečné občanské vybavenosti v našem městě jsme již hovořili, v současné době se snažíme naše projekty prakticky naplňovat. Spojili jsme naše síly a prostředky i s Mosteckou uhelnou společností a vybudovali jsme již čtyři dětská hřiště na místech s největší koncentrací dětí, což je zejména tam, kde je hustá sídlištní zástavba. Hřiště vybavujeme dřevěnými solitérními prvky. Jsou to krásné přelézačky a prolézačky s lany, která jsou upevněna ocelovými kroužky. A představte si, že už nám někdo ta lana přeřezal a kroužky ukradl. Nechali jsme to opravit, samozřejmě tak, aby to bylo pro děti bezpečné. Že se hřiště dětem velmi líbí, o tom svědčí i zážitek z otvírání jednoho z hřišť o letošních prázdninách, kdy se tam sešlo tolik dětí, že nám málem porazily starostu," směje se paní místostarostka a pokračuje: "V příštím roce chceme zbudovat ještě čtyři. Současně se snažíme ve starší zástavbě, kde už nějaké ty plácky pro děti byly a našla se i trubková prolézačka nebo houpačka, tato hřiště opravovat, obnovovat a dovybavovat. Takových hřišť bychom mohli dovybavit ještě alespoň dvanáct, a to už bude jistě velký přínos pro naše sídliště. Dětská hřiště jsou určena těm nejmenším a maminkám, které se mohou na okolních lavičkách sejít, popovídat, vzájemně se poznávat. Pro starší děti a mládež se snažíme najít místa, kam připevňujeme streetballové koše, hledáme i plácky pro betonové pingpongové stoly. Košů jsme rozmístili již 37, letos by jich ještě deset mělo najít své uplatnění," dodává paní doktorka a pokračuje: "Jen stručně vám přiblížím ještě jeden projekt, který je v popředí našeho zájmu. V objektu bývalé 13. základní školy se chystáme vybudovat praktické dílny, které budou sloužit k zaučování dětí do některých dovedností. Půjde o děti nějakým způsobem problémové, děti retardované, ale i takové, které budou mít zájem o rekvalifikaci. Na základě vytvořené koncepce bude program realizován za spoluúčasti Úřadu práce. V rámci výběrového řízení budou dílny vybaveny šicími stroji, stroji pro práci s dřevem, budou zde i zámečnické ponky. Podobný program a vybavení chystá i ředitel základní školy Chanov pan magistr Miloslav Bajer," doplňuje své vyprávění paní Jeníčková.
Na závěr nás mostečtí již nyní pozvali na otevření provozu jmenovaných dílen. Určitě se rádi přijedeme podívat.
ÚSTÍ NAD LABEM
Ústecká městská policie, v jejímž čele stojí ředitel ing. Pavel Bakule, se do problému s kriminalitou, hlavně jejímu předcházení, pustila s plnou vervou. Ze všech statistik, analýz a poznatků z praxe vyplynulo, že jedním z nejdůležitějších míst, kam je třeba napřít pozornost, je část města zvaná Předlice. V této čtvrti je největší koncentrace cikánské populace, je zde i 7. základní škola, kde je 90% romských dětí. Na základě všech těchto poznatků, v rámci prevence kriminality, byl vytvořen projekt nazvaný "Městská policie dětem". Autorem projektu je pro věc zapálený Bc. Jan Novotný, zástupce ředitele městské policie. Součástí projektu je i vytvoření Informačního centra pro Romy. Ředitel jmenované školy pan Mgr. Oldřich Barták, napomohl projektu mimo jiné i tím, že poskytl v prostorách školy místnost sloužící k setkávání dětí i jejich rodičů s kantory, kteří jim poskytnou veškeré potřebné informace. Těmi kantory jsou Mgr. Martin Alinče a Karin Hiebschová, absolventi Pedagogické fakulty s apro bací na společenské vědy a zároveň příslušníci Městské policie. Příslušnost k policii jim umožňuje nosit uniformu, která v tomto případě plní dvě funkce. Budí respekt a nenásilně přivyká děti skutečnosti, že uniformovaní lidé jsou tu proto, aby jim pomáhali.
Magistr Alinče má ve své pracovní náplni ještě jeden zajímavý a neobvyklý úkol. V rámci občanské nauky, v rozšířených hodinách, seznamuje žáky II. stupně na pěti základních školách (z toho dvou zvláštních), s naší Ústavou, základními otázkami souvisejícími s fungováním společnosti, s právním řádem, zákony apod. Přednášky shledal Okresní školský úřad nezbytné jako součást vyučování. Vyučuje se zvláště na školách, kde je doporučen menší počet žáků ve třídách. Výuka tohoto typu není klasifikována, ale dvakrát do roka píší žáci testy, které jsou vyhodnoceny v rámci soutěže. Test obsahuje 28 otázek s výběrem odpovědi a, b, c a dvě otázky, u kterých se musí dítě podrobněji rozepsat. Týkají se morálky, práva a problému drog. Deset nejlepších dětí ze zvláštních škol a stejný počet ze zbývajících základních škol dostalo letos odměny značné ceny. Finance poskytlo ministerstvo vnitra z peněz určených na prevenci kriminality, dvaceti procenty se podílelo i město. Děti si za přítomnosti rodičů odnesly rádia, radiomagnetofony, walkmany a fotoaparáty. "Ale má to jeden háček, a proto chceme děti letos odměnit jinou formou," vysvětluje ředitel Bakule. "Máme tady cikánského chlapce, který strašně stál o to zúčastnit se soutěže, toužil po některé z cen. Celého půl roku se snažil nezlobit a nevyvádět lotroviny, na test se připravoval ze všech sil a test napsal tak dobře, že v rámci zvláštních škol získal cenu, radiomagnetofon s dvojčetem a CD přehrávačem. Měl z toho ohromnou radost, ale hned na to velký smutek a zklamání, protože otec mu výhru večer prodal v hospodě a propil. Tomu chceme příště zabránit a raději děti-výherce pošleme na týden k moři. To je pro ně většinou něco, co jim rodina poskytnout nemůže," dodává Pavel Bakule.
Pro děti zde vymýšlejí všichni společně. Pan ředitel Barták vyjednal dotaci od německých sousedů a nechal postavit zcela moderní školní hřiště. Městská policie pořádá každoroční akci v rámci projektu "Městská policie dětem" o ceny, při níž se předvádějí psovodi se svými cvičenci, sportovci s prvky sebeobrany, děti si mohou osahat policejní techniku a podívat se, jak fungují spoje apod. Pan ředitel Barták se chystá uspořádat letní tábor, na kterém se ve vší parádě předvedou také hasiči. Na předlické škole funguje tzv. nultý ročník, který je pro děti ze zaostalých rodin nutnou náhradou za chybějící absolvování alespoň nejvyššího ročníku mateřské školy. S dětmi velmi účinně pomáhá i římskokatolická církev prostřednictvím pana arciděkana ThDr. Antonína Sporera, který má na drobotinu ohromný vliv. Dokáže je velmi zklidnit, pomáhá při vytváření nejrůznějších zajímavých programů.
Také připravovaná soutěž o nejsilnějšího žáka se těší pozornosti jinak rozjívených chlapců. V čem tato soutěž spočívá? To nám vysvětlil pan Alinče. "Není to soutěž o to, kdo se umí nejlíp prát, jak by se zdálo, ale chlapci se po určitý čas musí připravovat, trénovat na zvláštní disciplíny. První z nich je sed-leh, kdo jich udělá nejvíc za minutu, dostává body, kdo udělá nejvíc shybů podhmatem, kdo doskočí trojskokem snožmo nejdál. To všechno předpokládá fyzickou zdatnost, kluci přestávají kouřit, dodržují životosprávu, chodí trénovat. Je to nápad, který je možné rozšířit na více škol a pořádat pravidelné soutěže," vysvětluje otec této myšlenky Mgr. Alinče.
Dosavadní výsledek všech těchto prováděných aktivit je už dnes zřejmý. Program běží na této škole letos pátým rokem a ukazuje se, že jména dětí, které ji opustily, se zatím neobjevují v policejních svodkách. A to je jistě výsledek hovořící sám za sebe.
Dagmar Linhartová