┌vod

Cφlem tohoto materißlu je p°isp∞t nßzorem k mo₧nΘmu °eÜenφ stßle aktußln∞jÜφ a perspektivn∞ stßle Φast∞ji se vyskytujφcφho jevu, kter² jsme zvyklφ naz²vat poΦφtaΦovou kriminalitou. V ÜirÜφ souvislosti poukß₧i na r∙znorodost forem tohoto druhu kriminality, na variabilnost jednßnφ a motivace pachatel∙, a tφm i na obtφ₧nost jejφho odhalovßnφ a zejmΘna objas≥ovßnφ. P°edtφm vÜak se budu sna₧it ukßzat souvislost poΦφtaΦovΘ kriminality s informacemi, z Φeho₧ vyplyne eventußlnφ up°esn∞nφ nebo zm∞na tohoto termφnu.

Uplatn∞nφ tohoto p°φsp∞vku lze oΦekßvat jednak v podob∞ iniciace k v²m∞n∞ zkuÜenostφ a nßzor∙ na tuto slo₧itou problematiku, jednak v doprecizovßnφ metodick²ch postup∙ praktickΘ Φinnosti policist∙ a zvlßÜt∞ k rozÜφ°enφ jejich znalostφ. Na p°φsp∞vek bude navazovat dalÜφ v podob∞ kapesnφ p°φruΦky v²kladu pojm∙ z oblasti poΦφtaΦovΘ kriminality, s nimi₧ se m∙₧e policista setkßvat ve svΘ praxi. Ta bude otiÜt∞na v nßsledujφcφm Φφsle Policisty.

1. PoΦφtaΦovß (informaΦnφ) kriminalita

V souΦasnΘ dob∞, ale ji₧ po delÜφ dobu, jsme sv∞dky bou°livΘho rozvoje v²poΦetnφ techniky. Dokonce si myslφm, ₧e jeÜt∞ bou°liv∞jÜφ obdobφ mßme teprve p°ed sebou. Ten kdo sleduje novinky z oblasti informatiky mi jist∞ dß za pravdu. P°i n∞kter²ch Φinnostech si ji₧ ani nedovedeme p°edstavit, ₧e bychom se bez tΘto techniky mohli obejφt, nato₧ jakΘ mo₧nosti nßm jejφ rozvoj jeÜt∞ p°inese.

PoΦφtaΦovß kriminalita je jist∞ v²razn²m jevem dneÜnφ doby, ale zßjem o informace, by¥ byly zpracovßvßny, p°enßÜeny a uchovßvßny jin²m zp∙sobem, je mnohem starÜφho data. Jen jsme byli zvyklφ, a stßle tak to i chßpeme, tyto jevy naz²vat jin²mi pojmy (vyzvφdßnφ, vyzrazovßnφ atd.), zejmΘna podle zp∙sobu uplatn∞nφ informacφ. To ostatn∞ platφ obecn∞ dodnes. S postupn∞ stßle se rozÜi°ujφcφm zavßd∞nφm v²poΦetnφ techniky rostla a roste vÜak mφra jejφho zneu₧φvßnφ a do jistΘ mφry zasti≥uje klasickΘ formy prßce s informacemi a jejich zneu₧φvßnφ.

Z toho vypl²vß, ₧e bychom spφÜe m∞li hovo°it o informaΦnφ kriminalit∞, kterou chßpu jako pojem ÜirÜφ ne₧ kriminalita poΦφtaΦovß. Bylo by to rozumnΘ v tom p°φpad∞, jestli₧e bychom se na trestnou Φinnost dφvali z hlediska informaΦnφho. Ale to v policejnφ praxi nenφ obvyklΘ. Tam je hlavnφm hlediskem trestnφ zßkon a jeho jednotlivß ustanovenφ. Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e v budoucnu, kdy budou nejen p°eva₧ovat, ale mo₧nß v∙bec jen k dispozici prost°edky informaΦnφ technologie, bude na mφst∞ hovo°it pouze o kriminalit∞ poΦφtaΦovΘ. P°φsn∞ odborn∞ vzato by tomu nynφ b²t nem∞lo, ale policejnφ jazyk jen tak nezm∞nφme. Z∙sta≥me tedy zatφm u pojmu poΦφtaΦovß kriminalita.

Je zde jeÜt∞ jeden moment, velmi v²znamn². Dokud p°eva₧ovalo stßtnφ nebo jinΘ kolektivnφ vlastnictvφ, pak se ochranou informacφ zab²val p°evß₧n∞ stßtnφ aparßt. Po zm∞n∞ vlastnick²ch pom∞r∙, kdy nynφ p°eva₧uje soukromΘ vlastnictvφ a zßrove≥ informace se staly mnohem vφce zbo₧φm, tedy prodejnφm i koup∞schopn²m artiklem, je jejich ochrana mnohem v²znamn∞jÜφ. Tedy i jejich zneu₧itφ mß relativn∞ hlubÜφ dopad, alespo≥ pokud se vlastnφk∙ t²kß.

DalÜφ v²znamnou charakteristikou pro poΦφtaΦovou kriminalitu jsou v d∙sledku znaΦnΘ ztrßty, a¥ ji₧ p°φmo v podob∞ finanΦnφch Φßstek, nebo v podob∞ zneu₧itφ zφskan²ch ·daj∙. PoΦφtaΦovou kriminalitu takΘ provßzφ urΦitß diskrΘtnost trestnΘ Φinnosti. Z uvedenΘho vypl²vß, proΦ poΦφtaΦovß kriminalita b²vß, pro svou povahu, oznaΦovßna jako kriminalita "bφl²ch lφmeΦk∙".

1.1 R∙znß pojetφ poΦφtaΦovΘ kriminality

S poΦφtaΦovou kriminalitou souvisφ jist∞ i ochrana informacφ a dat v informaΦnφch systΘmech. V re₧imu p°evlßdajφcφho soukromΘho vlastnictvφ bude ochrana informacφ (prevence p°ed jejich ·nikem nebo zneu₧itφm) vφce zßle₧itostφ vlastnφka, majitele. Policii z∙stane ·loha odhalovßnφ a objas≥ovßnφ konkrΘtnφch trestn²ch jev∙ a Φin∙, tedy kriminality.

V tΘto etap∞ m∙₧e b²t rolφ policie pouze obecnß prevence v podob∞ doporuΦenφ, rad, vytvß°enφ podmφnek k dodr₧ovßnφ zßkon∙ atd. Proto i uvnit° policejnφho aparßtu m∙₧eme z∙stat u u₧φvßnφ pojmu poΦφtaΦovß kriminalita, tak jak ji v dalÜφm budeme charakterizovat.

V souΦasnΘ dob∞ nemß pojem poΦφtaΦovß kriminalita ₧ßdn² oficißln∞ definovan² obsah, ale existuje vφce r∙znorod²ch pojetφ, podle toho, z jakΘho hlediska se jejich auto°i na problΘm dφvajφ. PoΦφtaΦovou kriminalitu je t°eba chßpat jako specifickou trestnou Φinnost, kterou je mo₧nΘ spßchat pouze s pomocφ v²poΦetnφ techniky, a kde je v²poΦetnφ technika p°edm∞tem trestnΘho Φinu nebo pachatelov²m nßstrojem ke spßchßnφ trestnΘho Φinu.

Aby bylo mo₧no hovo°it o poΦφtaΦovΘ kriminalit∞, musφ pachatel ke svΘmu jednßnφ u₧φt nejen v²poΦetnφ techniku, ale jeho jednßnφ musφ takΘ napl≥ovat znaky skutkovΘ podstaty n∞kterΘho trestnΘho Φinu uvedenΘho v trestnφm zßkon∞ a nebezpeΦnost takovΘho jednßnφ musφ dosahovat po₧adovanΘho stupn∞ nebezpeΦnosti Φinu pro spoleΦnost.

Autor nφ₧e uvedenΘ publikace (viz lit. 5) K. Novßk je toho nßzoru, ₧e poΦφtaΦovß kriminalita je ka₧dß trestnß nebo nekalß Φinnost pßchanß pomocφ poΦφtaΦ∙. SouΦasn∞ vÜak upozor≥uje na protikladnost takovΘho vymezenφ. Na jednΘ stran∞ je p°φliÜ ÜirokΘ. Pak bychom toti₧ za poΦφtaΦovou kriminalitu mohli pova₧ovat i machinace mzdovΘ ·Φetnφ, p°i kterΘ se m∞nφ n∞kterΘ ΦφselnΘ polo₧ky ulo₧enΘ v poΦφtaΦi, a p°itom by tuto trestnou Φinnost stejn∞ tak dob°e pßchala, i kdyby byly tyto polo₧ky zaznamenßny na papφrovΘm nosiΦi. Na druhΘ stran∞ tento autor poukazuje na to, ₧e jφm uvedenß definice ji₧ neobsahuje neautorizovanou distribuci programovΘho vybavenφ, k nφ₧ poΦφtaΦ nenφ bezprost°edn∞ nutn², p°esto₧e se jednß o produkty, na jejich₧ tvorb∞ se poΦφtaΦ spolupodφlφ. Myslφm, ₧e pro ·Φel tohoto p°φsp∞vku bude staΦit, jestli₧e za poΦφtaΦovou kriminalitu budeme pova₧ovat trestnΘ Φiny, jejich₧ objektem, eventußln∞ objektivnφ strßnkou bude informaΦnφ technologie v plnΘm slova smyslu.

Nßsledujφcφ pasß₧ je urΦena pouze pro uv∞dom∞nφ si slo₧itosti klasifikace poΦφtaΦovΘ (informaΦnφ) kriminality a zejmΘna pak jejφho uplatn∞nφ p°i kvalifikaci trestnΘ Φinnosti v praxi. V²Φet nßzor∙ r∙zn²ch autor∙ je skuteΦn∞ pouze ilustrativnφ, abych potΘ mohl nabφdnout vlastnφ nßzor, kter² se stane podkladem pro metodick² postup.

Jinφ auto°i (viz lit. 5) d∞lφ poΦφtaΦovou kriminalitu nßsledovn∞:

1. ·myslnΘ ·toky proti vlastnφmu nosiΦi informace, p°φpadn∞ i dat∙m v n∞m ulo₧en²ch s ·myslem je zniΦit (n∞kte°φ auto°i sem °adφ i nedbalostnφ formu jednßnφ),
2. poΦφtaΦ slou₧φ jako prost°edek obohacenφ, p°iΦem₧ se dßle rozliÜuje:
   • - krßde₧ dat a program∙,
   • - krßde₧ strojovΘho Φasu poΦφtaΦe,
   • - nezßkonnΘ manipulace s poΦφtaΦem, daty nebo programy.

Soudnφ znalec doc. Smejkal (viz lit. 6) rozd∞luje poΦφtaΦovou kriminalitu p°i urΦitΘm zjednoduÜenφ do dvou zßkladnφch skupin:

1. delikty, kde poΦφtaΦ, program, data, informaΦnφ systΘm apod. jsou nßstrojem trestnΘ Φinnosti pachatele,
2. delikty, kde poΦφtaΦ, program, data, informaΦnφ systΘm atd. jsou cφlem zloΦinnΘho ·toku, p°iΦem₧ se m∙₧e jednat o tyto trestnΘ Φiny:
   - fyzick² nebo logick² ·tok na poΦφtaΦ nebo komunikaΦnφ za°φzenφ,
   • - neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦe nebo komunikaΦnφho za°φzenφ,
   • - neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ nebo distribuci poΦφtaΦov²ch program∙,
   • - zm∞nu v programech a datech, okrajov∞ i v technickΘm zapojenφ poΦφtaΦe nebo komunikaΦnφho za°φzenφ,
   • - neoprßvn∞n² p°φstup k dat∙m, zφskßvßnφ utajovan²ch informacφ (tzv. poΦφtaΦovß Üpionß₧) nebo jin²ch informacφ o osobßch (osobnφ ·daje),
   • - trestnΘ Φiny, jejich₧ p°edm∞tem ·toku je poΦφtaΦ jako v∞c movitß.

Obdobn∞ K. Novßk (viz lit. 5) rozd∞luje poΦφtaΦovou kriminalitu na:

• ·tok sm∞°ujφcφ ke zniΦenφ poΦφtaΦe nebo dat,
• ·tok sm∞°ujφcφ ke zneu₧itφ dat formou neoprßvn∞nΘho zφskßnφ nebo zm∞nou dat, p°iΦem₧ tento ·tok m∙₧e b²t motivovßn ziÜtn∞ s cφlem zφskat hmotn² prosp∞ch, nebo s cφlem dosßhnout zprost°edkovanΘho hmotnΘho prosp∞chu, nap°. zneu₧itφm citlivΘ informace (souΦasn∞ se m∙₧e jednat i o ·tok, kter² nenφ nijak ziÜtn∞ motivovßn),
• poruÜenφ autorsk²ch prßv, a to formou vyu₧itφ softwaru pro svou pot°ebu nebo nezßkonnou distribucφ softwaru,
• zneu₧itφ strojovΘho Φasu.

Zcela jinΘ Φlen∞nφ poΦφtaΦovΘ kriminality p°ijala Rada Evropy. Jejφm smyslem je mj. sjednotit legislativu evropsk²ch zemφ, nejen proto, ₧e se jednß o problematiku poΦφtaΦovΘ kriminality, ale takΘ z toho d∙vodu, ₧e tato trestnß Φinnost mß mezinßrodnφ charakter. ╚len∞nφ podle Rady Evropy je nßsledujφcφ:

Do Minimßlnφho seznamu trestn²ch Φin∙ jsou zahrnovßny:

• poΦφtaΦovΘ podvody,
• poΦφtaΦovΘ falzifikace,
• poÜkozovßnφ poΦφtaΦov²ch dat a program∙,
• poΦφtaΦovß sabotß₧,
• neoprßvn∞n² p°φstup,
• neoprßvn∞n² pr∙nik,
• neoprßvn∞nΘ kopφrovßnφ autorsky chrßn∞nΘho programu,
• neoprßvn∞nΘ kopφrovßnφ fotografie.

Do VolitelnΘho seznamu trestn²ch Φin∙ je zahrnuto:

• zm∞na v datech nebo poΦφtaΦov²ch programech,
• poΦφtaΦovß Üpionß₧,
• neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦe,
• neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ autorsky chrßn∞nΘho programu.

Tφm, ₧e byla vymezena jednßnφ do t∞chto dvou seznam∙, doÜlo v podstat∞ k vymezenφ trestn²ch Φin∙, kterΘ je ₧ßdoucφ stφhat v evropsk²ch zemφch. Minimßlnφ seznam obsahuje takovß jednßnφ, kterß by m∞la b²t jako skutkovΘ podstaty trestn²ch Φin∙ zapracovßna do prßvnφch °ßd∙ jednotliv²ch zemφ, aby bylo mo₧nΘ vΘst ·Φinn² boj proti poΦφtaΦovΘ kriminalit∞. Ve VolitelnΘm seznamu jsou uvedena jednßnφ, kterß by bylo vhodnΘ kvalifikovat jako trestnΘ Φiny, avÜak nenφ to nezbytnΘ.

Tφmto zp∙sobem byla klasifikovßna poΦφtaΦovß kriminalita tak, ₧e by m∞lo b²t jasnΘ, co vÜe lze pod tento pojem zahrnout. Podle mΘho nßzoru je v²znamn∞jÜφ rozd∞lit poΦφtaΦovou kriminalitu podle forem jejφho pßchßnφ.

1.2 Obecnß charakteristika poΦφtaΦovΘ kriminality

Z policejnφ praxe vypl²vß, ₧e p°φpady poΦφtaΦovΘ kriminality obvykle provßzφ nedostatek klasick²ch d∙kaznφch materißl∙. T²kß se to zejmΘna listinn²ch d∙kaz∙, na jejich₧ mφsto nastupujφ zßznamy informacφ na informaΦnφch nosiΦφch, pokud se je ovÜem poda°φ zφskat. TakΘ p°enosy informacφ pomocφ v²poΦetnφ techniky se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ provßd∞jφ bez pot°ebnΘ dokumentace, pouze prost°ednictvφm elektromagnetick²ch impulz∙. Stanovenφ v²Üe Ükody vzniklΘ trestnou Φinnostφ je pak v∞tÜinou velmi slo₧itΘ.

PoΦφtaΦovß kriminalita m∙₧e postihnout znaΦnou Üφ°i osobnφho i spoleΦenskΘho ₧ivota. V²poΦetnφ technika je nasazena do °φzenφ a sprßvy stßtu, v armßd∞, policii, ekonomice, pr∙myslu i zem∞d∞lstvφ, ve zdravotnictvφ a jinde. V poΦφtaΦov²ch systΘmech jednotliv²ch institucφ se soust°e∩ujφ informace ze vÜech oblastφ ₧ivota spoleΦnosti i jednotlivce. Proto poÜkozenφ funkce poΦφtaΦov²ch systΘm∙, nejen celostßtn∞ budovan²ch, ale i lokßlnφch, m∙₧e vΘst k dezorganizaci v mnoha sfΘrßch lidskΘ Φinnosti.

NezanedbatelnΘ je takΘ stßle vzr∙stajφcφ vyu₧φvßnφ soukrom²ch osobnφch poΦφtaΦ∙ a jejich zapojenφ do poΦφtaΦov²ch sφtφ. Prost°ednictvφm poΦφtaΦ∙ je mo₧nΘ sledovat informace, vyhodnocovat zφskanΘ informace, dotazovat se v mnohdy rozsßhl²ch informaΦnφch databßzφch, kterΘ mohou b²t navφc vzßjemn∞ propojeny. V souΦasnΘ dob∞ nenφ ₧ßdnou zvlßÜtnostφ p°enos informacφ mezi jednotliv²mi stßty a mezi jednotliv²mi kontinenty.

Vedle nespornΘho p°φnosu, kter² znamenß zavßd∞nφ v²poΦetnφ techniky pro spoleΦnost i jednotlivce, mohou poΦφtaΦe p°edstavovat urΦitΘ potencißlnφ i reßlnΘ nebezpeΦφ. Potencißlnφmi ob∞¥mi trestnΘ Φinnosti pßchanΘ pomocφ v²poΦetnφ techniky jsou vÜechny organizace a osoby, kterΘ poΦφtaΦe pou₧φvajφ nebo jsou registrovßny v poΦφtaΦov²ch sφtφch.

Pro vlastnφ klasifikaci poΦφtaΦovΘ (informaΦnφ) kriminality vychßzφm ze systΘmovΘho pojetφ jev∙ nebo nßzorn∞ji z pozice pachatele a jeho cφle. Ten m∙₧e mφt zßjem o p°edm∞t v tΘto oblasti:

1. zφskat v²poΦetnφ technick² prost°edek,
2. zφskat obsah, tj. informace (data) na prost°edku ulo₧enß,
3. zφskat obojφ.

Ve vÜech t°ech p°φpadech lze klasifikovat:

• zp∙sob spßchßnφ (jak pachatel chce dosßhnout svΘho cφle zφskat p°edm∞t, objekt zßjmu),
• jakß byla nebo je jeho motivace (proΦ Φin uskuteΦnil),
• eventußln∞ jakΘ d∙sledky m∞lo jeho jednßnφ pro poÜkozenΘ ho.

Tak₧e jakΘ mohou b²t cφle pachatele:

• jednorßzov∞ prodat technickΘ v²poΦetnφ prost°edky, eventußln∞ zφskanß data,
• data a informace, eventußln∞ zφskanΘ programovΘ vybavenφ prodßvat vφcenßsobn∞krßt, zφskan²ch informacφ a dat vyu₧φvat k pßchßnφ dalÜφ trestnΘ Φinnosti (nap°. vydφrßnφ, Üφ°enφ poplaÜn²ch zprßv, dezinformacφ apod.),
• technick²ch prost°edk∙ neoprßvn∞n∞ vyu₧φvat k vlastnφ komerΦnφ Φinnosti (mimo jinΘ i k nßvod∙m jinΘ trestnΘ Φinnosti, provozovßnφ nepoctiv²ch her aj.),
• p°edßnφ zφskan²ch dat a informacφ jinΘmu subjektu k jeho vyu₧itφ profesionßln∞ nebo za ·platu (vyzv∞daΦstvφ apod.),
• jinΘ nespecifikovanΘ nebo komplexnφ u₧itφ.

U d°φv∞jÜφch klasick²ch informaΦnφch systΘm∙ (bez uplat≥ovßnφ v²poΦetnφ techniky) se jednalo hlavn∞ o zφskßnφ a zneu₧itφ informacφ. O nosiΦe dat v podstat∞ zßjem nebyl. I proto by bylo mo₧nΘ hovo°it o informaΦnφ kriminalit∞. Praxe vÜak ukazuje na mnohofaktorovost charakteristiky trestnΘ Φinnosti v tΘto oblasti, kdy pachatel nemφvß jen jeden z v²Üe uveden²ch cφl∙. Situace bude jeÜt∞ komplikovan∞jÜφ v souvislosti s dalÜφm rozvφjenφm a rozÜi°ovßnφm informaΦnφch technologiφ. Proto takΘ, jak uvidφme dßle, nenφ nijak jednoduchΘ a jednoznaΦnΘ ohodnocovßnφ kriminßlnφch jev∙ z tΘto oblasti do dan²ch kategoriφ trestn²ch Φin∙ podle trestnφho zßkonφku.

2. Trestn∞ prßvnφ aspekty

V prßvnφm systΘmu bychom t∞₧ko naÜli n∞kterΘ z odv∞tvφ, kde by nebyla alespo≥ zmφnka o ochran∞ informacφ nebo informaΦnφch systΘm∙. P°φsluÜnß ustanovenφ nalezneme v obΦanskΘm, obchodnφm, pracovnφm, sprßvnφm prßvu a pochopiteln∞ v prßvu trestnφm. N∞kterΘ aspekty se objevujφ i v r∙zn²ch odv∞tvφch. Nap°. osobnφ ·daje jsou chrßn∞ny podle ustanovenφ obΦanskΘho zßkonφku (ochrana osobnosti) v zßkon∞ o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech, ale i v trestnφm zßkon∞ apod. To v∞tÜinou obΦanΘ jednak nev∞dφ a jednak nerozliÜujφ. Proto Φasto dochßzφ k jejich rozΦarovßnφ, jestli₧e jim policista nebo a₧ vyÜet°ovatel sd∞lφ, ₧e sv∙j podn∞t, problΘm si musφ °eÜit obΦansko-prßvnφ cestou a nikoli trestn∞-prßvn∞.

V tΘto souvislosti doporuΦuji zßjemc∙m o d∙kladn∞jÜφ seznßmenφ s problematikou studiem p°φsluÜn²ch pasß₧φ publikace "Evidence, informace, systΘmy - prßvnφ ·prava" od P. Matese a M. MatouÜovΘ (viz lit. 3). Krom∞ toho velmi u₧iteΦnΘ, zejmΘna pro svoji aktußlnost, jsou stat∞ doc. Smejkala, soudnφho znalce v oboru kybernetiky a v²poΦetnφ techniky, otiskovanΘ v Chipu a v jin²ch Φasopisech a odborn²ch sbornφcφch.

Prvnφ p°φpady trestn²ch Φin∙ spßchan²ch pomocφ v²poΦetnφ techniky se u nßs vyskytly koncem 70. a v pr∙b∞hu 80. let. To jeÜt∞ nebyly v masovΘm m∞°φtku u₧φvßny osobnφ poΦφtaΦe, n²br₧ hlavn∞ velkΘ sßlovΘ. Rozvoj a masovΘ nasazovßnφ osobnφch poΦφtaΦ∙ a jejich postupnΘ spojovßnφ do sφtφ v 90. letech vedlo vlastn∞ ji₧ k pochopenφ, ₧e Θra poΦφtaΦovΘ kriminality zaΦφnß i u nßs.

Dßle pou₧itΘ d∞lenφ poΦφtaΦovΘ kriminality vychßzφ z p°edm∞tu ·toku pachatele. PoΦφtaΦovou kriminalitu je v zßsad∞ mo₧nΘ d∞lit na dv∞ hlavnφ oblasti, a to na ·tok proti poΦφtaΦi, nebo na ·tok, kter² byl p°ipraven pomocφ poΦφtaΦe.

2.1 ┌tok proti poΦφtaΦi

Pachatel∙v ·tok sm∞°uje proti poΦφtaΦi jako hmotnΘmu p°edm∞tu, proti jeho cennΘmu programovΘmu vybavenφ a ulo₧en²m d∙le₧it²m dat∙m. Tato kriminalita p°edstavuje vlastn∞ ·toky proti technick²m prost°edk∙m informaΦnφho procesu, tj. sb∞ru, p°enosu, uchovßnφ, zpracovßnφ a distribuci dat (informacφ), kterΘ je uskuteΦ≥ovßno prost°ednictvφm v²poΦetnφ techniky. Pachatel sleduje p°edevÜφm obohacenφ vlastnφ nebo t°etφ osoby. M∙₧e se jednat o p°φm² ·tok nebo ·tok ve sv²ch d∙sledcφch anebo ·toky s r∙znou motiv acφ zam∞°enΘ proti fungovßnφ v²poΦetnφ techniky a k neoprßvn∞nΘmu naklßdßnφ s nφ.

Oblast je charakterizovßna podle sm∞ru ·toku pachatele dvojφ podobou. Pachatel sm∞°uje sv∙j ·tok proti poΦφtaΦi jako hmotnΘmu p°edm∞tu s ·myslem jej odcizit nebo poÜkodit. Skutkovß podstata tohoto jednßnφ je vyjßd°ena v º 247 trestnφho zßkona - krßde₧, a º 257 trestnφho zßkona - poÜkozovßnφ cizφ v∞ci. Vzniklou hmotnou Ükodu touto trestnou Φinnostφ lze celkem snadno vyΦφslit, ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ jednß se o nßklady na po°φzenφ v²poΦetnφ techniky.

V tΘto kategorii poΦφtaΦovΘ kriminality by bylo vhodnΘ rozliÜit mezi pachatelem:

• kter² odcizφ poΦφtaΦ Φi jeho komponenty s ·myslem za n∞ zφskat hmotn² prosp∞ch a kterΘmu by stejn∞ dob°e poslou₧ila ke stejnΘmu ·Φelu jinß hodnotnß v∞c, nebo kter² poΦφtaΦ a jeho komponenty poÜkodφ z pohnutky, kterß p°φmo s napaden²m objektem nesouvisφ,a pachatelem,
• jeho₧ prvotnφ pohnutka a jeho jednßnφ cφlen∞ sm∞°uje k poΦφtaΦi (tj. odcizφ poΦφtaΦ nebo jeho komponenty, proto₧e p°esn∞ znß jejich finanΦnφ a u₧itnou hodnotu) nebo poÜkodφ poΦφtaΦ z pomsty (majiteli, u₧ivateli apod.).

NaznaΦenß hranice v tΘto oblasti mezi obecnou kriminalitou a poΦφtaΦovou kriminalitou je velmi neostrß a mnohdy m∙₧e dojφt i k jejich vzßjemnΘmu prolφnßnφ. Ve statistickΘm zpracovßnφ trestnΘ Φinnosti se u jednotliv²ch p°φpad∙ tato hranice v∙bec nerozliÜuje.

2.2 ┌tok proti programovΘmu vybavenφ a dat∙m

V tomto p°φpad∞ pachatel vede ·tok pouze proti programovΘmu vybavenφ poΦφtaΦe a ulo₧en²m dat∙m. Ten ·tok m∙₧e nab²t n∞kolika forem. Od nejjednoduÜÜφho smazßnφ programovΘho vybavenφ a₧ po zavedenφ viru do programovΘho vybavenφ a nßslednΘ ztrßty program∙ a dat. Skutkovß podstata tohoto jednßnφ je vyjßd°ena v º 257a trestnφho zßkona - poÜkozenφ a zneu₧itφ zßznamu na nosiΦi informacφ.

Vzniklou Ükodu touto trestnou Φinnostφ lze vÜak jen velmi obtφ₧n∞ vyΦφslit. FinanΦnφ hodnotu informace lze vyjßd°it nßkladem vznikl²m na jejφ zφskßnφ a po°φzenφ nebo urΦitou hodnotou, kterou p°edstavuje pro vlastnφka nebo u₧ivatele. Rovn∞₧ nßsledn∞ vzniklß Φi hrozφcφ Ükoda se m∙₧e sklßdat z r∙zn²ch polo₧ek (nejen z dosud uveden²ch dvou). Nap°. takΘ ze Ükody, kterß vznikla nebo hrozila vzniknout neuzav°enφm kontraktu, nemo₧nostφ uskuteΦnit pln∞nφ zßvazk∙ v∙Φi druhΘ stran∞, vÜe nßsledkem zniΦenφ nebo poÜkozenφ dat. V t∞chto p°φpadech je vyΦφslenφ vzniklΘ Ükody nebo hrozφcφ Ükody velmi obtφ₧nΘ a m∙₧e se mnohdy pohybovat na samΘ hranici spekulace. Vzhledem k neexistenci prakticky jakΘkoliv metodiky je ka₧d² experiment v tΘto oblasti poklßdßnφm zßkladnφch kamen∙ tΘto problematiky. P°i stanovenφ hodnoty dat pro vlastnφka se soudnφ znalci pohybujφ v oblasti, kterß nenφ dostateΦn∞ probßdanß a zmapovanß.

2.3 DestrukΦnφ Φinnost prost°ednictvφm vir∙

V souvislosti s ·tokem na programovΘ vybavenφ a data poΦφtaΦe s mo₧nostφ jejich velmi pravd∞podobnΘ ztrßty je zapot°ebφ se zmφnit o destrukΦnφ Φinnosti poΦφtaΦov²ch vir∙. PoΦφtaΦov² virus je nenßpadn² mal² program, kter² mß p°i spuÜt∞nφ schopnost sßm sebe rozmno₧ovat. M∙₧e napadat:

1. urΦitΘ programy, zpravidla soubory s koncovkou COM, EXE, (ale nenφ to pravidlem), je naz²vßn souborov² virus,
2. nebo urΦitΘ oblasti disku (nap°.BOOT sektor), pak je naz²vßn boot virus,
3. nebo je po spuÜt∞nφ rezidentn∞ ulo₧en v pam∞ti poΦφtaΦe po celou dobu jeho chodu, je to tzv. rezidentnφ virus.

P°i ka₧dΘm spuÜt∞nφ naka₧enΘho programu (poΦφtaΦe nebo p°i ka₧dΘm pou₧itφ diskety v disketovΘ jednotce) nakazφ virus dalÜφ program, kter² je v jeho dosahu a kter² je dosud nenaka₧en. Virus uvnit° program∙ zm∞nφ obsah a sled instrukcφ, tak₧e napaden² program d∞lß n∞co jinΘho, ne₧ p∙vodn∞ m∞l i kdy₧ se n∞kdy tato skuteΦnost navenek neprojevφ.

Podle Ükodlivosti lze viry d∞lit na tzv. "hodnΘ" a "zlΘ". Zatφmco "zl²" virus se sna₧φ uÜkodit u₧ivateli za ka₧dou cenu (lhostejno, zda zniΦenφm hardwaru, nebo smazßnφm dat), "hodn²" virus obvykle provßdφ jen n∞jak² nevinn² ₧ertφk. ProblΘmem "hodn²ch" vir∙ vÜak z∙stßvß jejich nekontrolovatelnΘ zamo°ovßnφ poΦφtaΦ∙ a hrozba "zvrhnutφ" se do stavu, kdy zaΦnou Ükodit. Tak₧e z informaΦnφho hlediska jsou oba ÜkodlivΘ.

Daleko razantn∞jÜφ, a tφm takΘ spoleΦensky nebezpeΦn∞jÜφ, jsou logickΘ ·toky, kdy pachatel vyu₧ije vlastnostφ poΦφtaΦovΘho systΘmu, zejmΘna jeho slabin. Jednß se o tzv. logickΘ bomby, kdy se programy aktivujφ za urΦit²ch podmφnek, nap°. po urΦitΘ dob∞ nebo po spuÜt∞nφ urΦitΘho souboru a potΘ vykonßvajφ i svoji vlastnφ "virovou" Φinnost.

Odpov∞dnost pracovnφka, kter² zavirovßnφ zp∙sobil z pohledu º257a trestnφho zßkona, p°edpoklßdß ·myslnΘ zavin∞nφ stavu, kdy dojde ke ztrßt∞ dat. V p°φpad∞, ₧e se virovou nßkazou poΦφtaΦe chce n∞jakß osoba nap°. pomstφt, je nasnad∞, ₧e m∞la ·mysl dosßhnout poÜkozenφ dat, programovΘho vybavenφ nebo zniΦenφ hardwaru poΦφtaΦe. Pokud ale pracovnφk p°inesl do zam∞stnßnφ disketu s hrou, na nφ₧ byl virus, o n∞m₧ nev∞d∞l, a doÜlo k zavirovßnφ poΦφtaΦe se vÜemi negativnφmi d∙sledky, je bezpochyby jeho jednßnφ ne·myslnΘ. Ale paradoxn∞ tedy dle uvedenΘho zßkonnΘho ustanovenφ neposti₧itelnΘ, i kdy₧ ve sv²ch d∙sledcφch stejn∞ destrukΦn∞ p∙sobφcφ jako p°i ·myslnΘm zavirovßnφ poΦφtaΦe.

Samoz°ejm∞ m∙₧e dojφt ke zniΦenφ dat a programovΘho vybavenφ takΘ vlastnφm fyzick²m poÜkozenφm nebo zniΦenφm poΦφtaΦe Φi jeho pam∞¥ovΘho mΘdia. AvÜak u₧itφ fyzickΘho nßsilφ v p°edchozφch p°φpadech nebereme v ·vahu.

2.4 PoΦφtaΦovΘ pirßtstvφ

Pod pojem "poΦφtaΦovΘ pirßtstvφ" Φi "softwarovΘ pirßtstvφ"je zahrnovßna trestnß Φinnost, kdy pachatel ·mysln∞, bez svolenφ autora (tj. bez °ßdnΘho oprßvn∞nφ) kopφruje programovΘ vybavenφ a dßle je prodßvß za ·Φelem zisku, nebo pracφ na tomto nelegßln∞ zφskanΘm programovΘm vybavenφ dosahuje zisku pro sebe nebo jinou osobu. Zßkladnφ trestnφ odpov∞dnost za tuto Φinnost zaklßdß º 152 trestnφho zßkona - PoruÜovßnφ autorsk²ch prßv. P°i realizaci softwarovΘho pirßtstvφ p°ichßzφ v ·vahu i uplatn∞nφ dalÜφch ustanovenφ trestnφho zßkona a to:

• º 150 trestnφho zßkona - PoruÜovßnφ prßv k ochrannΘ znßmce, obchodnφmu jmΘnu a chrßn∞nΘmu oznaΦenφ p∙vodu,
• º 149 trestnφho zßkona - nekalß sout∞₧ (nebo¥ vyroben² a distribuovan² plagißt parazituje na dobrΘ pov∞sti oficißlnφho v²robce).

Prakticky se jednß o Φiny, kdy kdokoli:

• u₧φvß programy zam∞stnavatele ke sv²m soukrom²m ·Φel∙m (obvykle se tak d∞je p°ehrßnφm na vlastnφ poΦφtaΦ),
• u₧φvß nelegßln∞ zφskanΘ programy, kterΘ zφskal na poΦφtaΦφch zam∞stnavatele,
• provozuje program na vφce poΦφtaΦφch, ne₧ bylo smluvn∞ dojednßno,
• zasahuje do programu, provßdφ zm∞ny a ·pravy programu,
• prodß nebo poskytne program t°etφ osob∞,
• brßnφ zam∞stnavateli u₧φvat program vytvo°en² zam∞stnancem ke spln∞nφ povinnostφ vypl²vajφcφch z pracovnφho pom∞ru.

VyÜet°ovatel by m∞l rozliÜovat, ₧e vznikne-li poruÜenφm prßva zßva₧nß ·jma nemajetkovΘ povahy, mß autor prßvo na zadostiuΦin∞nφ v pen∞₧nφ Φßstce. Jestli₧e autorovi poruÜenφm jeho prßv vznikla Ükoda, mß prßvo domßhat se jejφ nßhrady v obΦanskoprßvnφm °φzenφ. Pokud ovÜem n∞kdo s p°edm∞tem autorskΘho prßva neoprßvn∞n∞ naklßdß zp∙sobem, kter² p°φsluÜφ autoru nebo jinΘmu nositeli autorskΘho prßva, m∙₧e b²t jeho jednßnφ kvalifikovßno jako trestn² Φin poruÜovßnφ autorskΘho prßva podle º 152 tr.zßk. Pro vznesenφ obvin∞nφ postaΦφ, jestli₧e n∞kterß osoba nahrßla programy nebo je poskytla jinΘ osob∞. Nenφ-li nap°. osoba, kterß odpovφdala za provoz program∙ v organizaci zjiÜt∞na, p°φpadn∞ neexistuje-li tato osoba, p°ipadß v ·vahu trestnφ stφhßnφ statutßrnφho zßstupce, kter² odpovφdß za organizaci.

2.5 Zneu₧φvßnφ v²poΦetnφ techniky pro osobnφ ·Φely

Forma pßchßnφ trestnΘ Φinnosti m∙₧e spoΦφvat v prßci na poΦφtaΦi, pou₧φvßnφ programu nebo komunikaΦnφho za°φzenφ zam∞stnavatele bez jeho souhlasu k privßtnφm ·Φel∙m. Tato trestnß Φinnost spoΦφvß obvykle ve vyu₧φvßnφ poΦφtaΦe zam∞stnavatele, vΦetn∞ jeho program∙, respektive v prodßvßnφ program∙, kterΘ byly vytvo°eny v rßmci pracovnφho pom∞ru jin²m u₧ivatel∙m bez v∞domφ zam∞stnavatele.

PachatelΘ tΘto trestnΘ Φinnosti vyu₧φvajφ poΦφtaΦe nev²d∞leΦn∞ v pracovnφ dob∞, a to na ·kor sv²ch pracovnφch povinnostφ nebo p°i plnΘm zvlßdnutφ vÜech po₧adavk∙ zam∞stnavatele. Mohou vÜak vyu₧φvat poΦφtaΦe i v dob∞ mimopracovnφ, a to nev²d∞leΦn∞ i v²d∞leΦn∞. V₧dy bude proto nezbytnΘ rozliÜovat, zda se jednß o poruÜovßnφ pracovnφch povinnostφ (nev²d∞leΦnΘ neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦe m∙₧e dokonce p°isp∞t i ke zvyÜovßnφ kvalifikace zam∞stnance), nebo o poruÜovßnφ vlastnick²ch prßv Φi dokonce o trestnou Φinnost (nap°. v²d∞leΦnΘ vyu₧φvßnφ poΦφtaΦe na pracoviÜti).

PachatelΘ tΘto trestnΘ Φinnosti jsou obvykle specialistΘ na zpracovßnφ dat, systΘmovφ programßto°i apod. V ka₧dΘm p°φpad∞ je t°eba zd∙raznit, ₧e nedovolenΘ dispozice s cizφ v∞ci jsou ne₧ßdoucφ. I pou₧φvßnφ cizφho poΦφtaΦe k jin²m ne₧ zadan²m ·kol∙m je ne₧ßdoucφ bez ohledu na to, zda je realizovßno nev²d∞leΦn∞, mimo pracovnφ dobu, a nikoliv na ·kor pln∞nφ pracovnφch povinnostφ.

Takto formulovan² problΘm svßdφ v tomto p°φpad∞ k aplikaci º 249 trestnφho zßkona - Neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ cizφ v∞ci. UrΦitou nejasnost zde ale vyvolßvß konkretizovßnφ pojmu "neoprßvn∞nΘho u₧φvßnφ cizφ v∞ci" ve vztahu k poΦφtaΦi. Zßkonodßrce tu p°edpoklßdß zmocn∞nφ se v∞ci nikoliv malΘ hodnoty pachatelem, s ·myslem tuto v∞c p°echodn∞ u₧φvat i kdy₧ je z°ejmΘ, ₧e p∙vodnφ konstrukce zßkona mφ°ila jinam, a sice do oblasti jednßnφ, v jejich₧ d∙sledku je majitel v∞ci, by¥ krßtkodob∞, omezen v prßvu s v∞cφ disponovat.

Zam∞stnavatel by m∞l dßt pφsemn² pokyn v jakΘm rozsahu je u₧ivatel oprßvn∞n naklßdat s jemu sv∞°en²m poΦφtaΦem. Jedin∞ touto cestou je pak mo₧nΘ zφskat prostor pro posouzenφ oprßvn∞nosti Φi neoprßvn∞nosti urΦitΘ manipulace s poΦφtaΦem. DalÜφm faktorem je takΘ samoz°ejm∞ intenzita u₧φvßnφ (zßsahu), mo₧nost vyΦφslenφ vzniklΘ Ükody (nap°. amortizace v dob∞ u₧φvßnφ), teprve z tohoto lze dovodit p°φpadnou spoleΦenskou nebezpeΦnost tohoto Φinu. V jednotliv²ch p°φpadech je takΘ nutnΘ rozliÜovat mezi poruÜovßnφm pracovnφch povinnostφ, poruÜovßnφm vlastnick²ch prßv a spßchßnφm trestnΘho Φinu. V prv²ch dvou p°φpadech mß znaΦn² prostor majitel za°φzenφ - zam∞stnavatel, kter² m∙₧e vhodn²mi opat°enφmi vytvo°it prostor pro soukromΘ iniciativy zam∞stnanc∙ (nap°. vyΦlenit jeden poΦφtaΦ mimo b∞₧n² provoz). Pokud vÜak nedovolenΘ manipulace dosßhnou intenzity trestnΘho Φinu, m∞l by stßtnφ orgßn zasßhnou bez ohledu na vlastnφka (pokud ovÜem vlastnφk tuto Φinnost dodateΦn∞ nezlegalizuje).

Je s podivem, ₧e tato Φinnost je okolφm posuzovßna velmi shovφvav∞, i kdy₧ dost zßle₧φ na konkrΘtnφ situaci a celkovΘm klimatu firmy. Mezi takto "pracujφcφmi" u₧ivateli by se m∞lo rozliÜovat, zda jde o nev²d∞leΦnΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦovΘ techniky, nebo v²d∞leΦnΘ u₧φvßnφ. P°i v²d∞leΦnΘm u₧φvßnφ by m∞l b²t takov² u₧ivatel v₧dy stφhßn. Oproti tomu nev²d∞leΦnΘ u₧φvßnφ, kterΘ u₧ivatel provßdφ po zvlßdnutφ vÜech sv²ch pracovnφch povinnostφ a kterΘ nenφ p°φm²m zdrojem Ükod, je ve svΘ podstat∞ p°φnosem pro zam∞stnavatele, nebo¥ takov² u₧ivatel si zvyÜuje svou kvalifikaci a dovednost p°i obsluze poΦφtaΦovΘ techniky.

2.6 Pronikßnφ do poΦφtaΦov²ch systΘm∙

Relativn∞ samostatnou oblast v ·tocφch proti programovΘmu vybavenφ a dat∙m ulo₧en²m v informaΦnφch systΘmech tvo°φ tzv. skupina "hacker∙" - pr∙nikß°∙, kte°φ se sna₧φ obejφt zabezpeΦenφ informaΦnφho systΘmu a neoprßvn∞n∞ do n∞j vniknout. Na zaΦßtku takovΘho pr∙niku je recese a touha dokßzat, ₧e hacker je "lepÜφ" ne₧ pou₧it² bezpeΦnostnφ systΘm.

Velmi problematick² je vÜak postih takovΘho pr∙nikß°e. Pouh² fakt, ₧e nepovolanß osoba vnikla do systΘmu, by byl obtφ₧n∞ kvalifikovan² jako trestn² Φin, k p°φpadnΘ trestnφ posti₧itelnosti je d∙le₧itΘ prokßzßnφ n∞jakΘho dalÜφho ·myslu. Pokud se vÜak nezjistφ a neprokß₧e, ₧e informace byla pou₧ita anebo se jejφ pou₧itφ chystalo, je trestn∞ prßvnφ postih pr∙nikß°e omezen². Je obecn∞ znßmo, ₧e mnozφ pr∙nikß°i provozujφ svou Φinnost jako "konφΦka", ₧e proniknutφ do systΘmu berou jako urΦitou intelektußlnφ v²zvu, to vÜe bez hmotn²ch nebo jin²ch ambicφ.

Podstatn∞ jinß situace vÜak nastßvß, kdy se pr∙nikß°, kter² vnikl do databßze pro n∞j zajφmavΘ, rozhodne, ₧e zφskanΘ informace n∞jak, nejspφÜe za urΦitou protihodnotu, pou₧ije.

Neoprßvn∞n² p°φstup k dat∙m je vÜak jedna v∞c, ale na ·pln∞ jinΘ ·rovni je zφskßnφ neve°ejn²ch nebo tajn²ch informacφ nebo dokonce pou₧itφ t∞chto informacφ. NebezpeΦnost takovΘho jednßnφ je z°ejm∞ ·m∞rnß ·myslu a kvalit∞ zφskanΘ informace (nap°. informace charakteru stßtnφho tajemstvφ).

Je jistΘ, ₧e ka₧dß instituce by velice neochotn∞ zve°ejnila skuteΦnost, ₧e doÜlo k pr∙niku do jejφho databßzovΘho systΘmu. Takovß zjiÜt∞nß skuteΦnost se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ ·sp∞Ün∞ utajuje, nap°. z obavy ztrßty presti₧e, vzniku ned∙v∞ry (co₧ ve sv²ch d∙sledcφch vede k hospodß°sk²m nebo jin²m potφ₧φm), a posti₧enß instituce se sna₧φ ve vÜφ tichosti zdokonalit sv∙j systΘm ochrany proti pr∙niku nepovolanΘ osoby.

Ze zahraniΦnφ literatury je znßm p°φpad, kdy v d∙sledku proniknutφ do poΦφtaΦe neoprßvn∞nou osobou byl nucen vlastnφk poΦφtaΦe vynalo₧it znaΦnΘ prost°edky na prov∞°enφ, zda se proniknutφ do systΘmu obeÜlo bez nßsledk∙. P°i tΘto prov∞rce sice nebyly zjiÜt∞ny ₧ßdnΘ ÜkodlivΘ nßsledky, ale zato se poda°ilo zjistit pachatele a nßsledn∞ byly nßklady na prov∞rku charakterizovßny jako zp∙sobenß Ükoda a pachatel byl odsouzen.

Od skupiny "hacker∙" se odliÜuje jinß skupina, tzv. "cracke°i", kte°φ se zab²vajφ naruÜenφm ochrany program∙ (nap°. proti neoprßvn∞nΘmu kopφrovßnφ). V literatu°e jsou Φasto tyto dva termφny zam∞≥ovßny i kdy₧ zam∞°enφ ka₧dΘ skupiny je k jinΘmu cφli. K tomu je t°eba poznamenat, ₧e osoba m∙₧e b²t jak "hackerem", kter² se sna₧φ vniknout do cizφ databßze, tak i "crackerem", kter² vymyslφ a zrealizuje odblokovßnφ urΦitΘho programovΘho vybavenφ. ╚innost obou dvou skupin je vÜak nep°ijatelnß a mnohdy poruÜuje platnß zßkonnß ustanovenφ.

2.7 Zm∞ny v programech, datech a technickΘm za°φzenφ

PachatelΘ t∞chto trestn²ch Φin∙ zejmΘna m∞nφ programy a data za pomoci jin²ch program∙, vir∙ nebo p°φm²mi zßsahy programßtora. Jednß se o tzv. poΦφtaΦovou defraudaci, kvalifikovanou jako trestn² Φin poÜkozovßnφ cizφ v∞ci podle º 257 tr.zßk. (hmotnΘ vlastnictvφ) a º 257a tr.zßk. (duÜevnφ vlastnictvφ). V menÜφ mφ°e se pachatelΘ dopouÜt∞jφ ·prav v zapojenφ nebo v jinΘm technickΘm vybavenφ poΦφtaΦe nebo komunikaΦnφho prost°edku.

Pro stanovenφ sprßvnΘho postupu vyÜet°ovatele p°i zφskßvßnφ informaΦnφch podklad∙ podmi≥ujφcφch zahßjenφ vyÜet°ovßnφ a souΦasn∞ i pou₧itφ sprßvnΘ prßvnφ kvalifikace jednßnφ pachatele je d∙le₧itΘ zjistit, zda se pachatel rozhodl zp∙sobit Ükodu, nebo zφskat prosp∞ch, nap°. tφm, ₧e vymyslφ zp∙sob, jak prosp∞ch zφskat, nebo zda sv∙j ·mysl ji₧ uskuteΦnφ nap°. za pomoci zfalÜovan²ch ·daj∙ v databßzi apod.

2.8 Neoprßvn∞n² p°φstup k dat∙m, zφskßvßnφ utajovan²ch informacφ - poΦφtaΦovß Üpionß₧

Bude se jednat o Φiny:

1. Ohro₧enφ stßtnφho tajemstvφ podle º 106 tr.zßk.
   VyÜet°ovatel p°i zφskßvßnφ podklad∙ podmi≥ujφcφch zahßjenφ vyÜet°ovßnφ musφ b²t pam∞tliv toho, ₧e se musφ jednat o data, kterß jsou p°edm∞tem stßtnφho tajemstvφ, a ₧e pachatel jednal s ·myslem vyzradit stßtnφ tajemstvφ nepovolanΘ osob∞. Vyzradit lze i informace v elektronickΘ form∞.
2. Ohro₧enφ hospodß°skΘho tajemstvφ podle º 122 tr.zßk.
   P°edevÜφm se bude jednat o utajovanΘ technologie a technologickΘ postupy, ale eventußln∞ i programy poΦφtaΦ∙, ve°ejnΘ zakßzky apod. Ke zp°φstupn∞nφ t∞chto informacφ m∙₧e dojφt prost°ednictvφm v²poΦetnφ techniky.
3. Zkreslovßnφ ·daj∙ hospodß°skΘ a obchodnφ evidence
   Pachatel tΘto trestnΘ Φinnosti m∙₧e Φinit nejen zßsahy do programovΘho vybavenφ, ale i p°φmo zm∞nit podklady nebo vstupnφ ·daje vklßdanΘ do poΦφtaΦe. V₧dy se jednß o velmi snadnou trestnou Φinnost, kterΘ se m∙₧e dopustit nejen zam∞stnavatel, ale i zam∞stnanec.
4. PoruÜovßnφ p°edpis∙ o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech

V º 3 zßkona Φ. 256/1992 Sb. jsou vymezeny informace, kterΘ se vztahujφ k urΦitΘ osob∞, osobnφmu ·daji, jednoznaΦn∞ identifikujφcφmi osobu. Takov²mi informacemi jsou nap°. adresa osoby, pokud je v urΦitΘm seznamu. Nenφ rozhodujφcφ, zda se jednß o poΦφtaΦovΘ informaΦnφ systΘmy a poΦφtaΦovΘ databßze, nebo zda je informaΦnφ systΘm zpracovßn i jin²m zp∙sobem nap°. formou kartotΘky apod.

V podmφnkßch hospodß°skΘ organizace podlΘhajφ re₧imu podle tohoto zßkona osobnφ ·daje zam∞stnanc∙ organizace a ·daje o zßkaznφcφch - fyzick²ch osobßch. Tyto druhy informacφ jsou obvykle p°edm∞tem ·toku pachatel∙ trestnΘ Φinnosti. K tomuto okruhu informacφ je t°eba p°i°adit i informace, kterΘ majφ specißlnφ charakter a jejich₧ re₧im m∙₧e, ale nemusφ b²t upraven prßvnφm p°edpisem. Za p°φklad poslou₧φ bankovnφ zßkon, kter² upravuje re₧im bankovnφho tajemstvφ.

Poskytnutφ dat z informaΦnφch systΘm∙ bez ohledu na to, zda se tak stalo za ·platu, Φi nikoliv, je v rozporu s ustanovenφm zßkona Φ. 256/1992 Sb., o ochran∞ osobnφch dat v informaΦnφch systΘmech a takovß jednßnφ lze kvalifikovat jako trestn² Φin neoprßvn∞nΘho naklßdßnφ s osobnφmi ·daji podle º178 tr.zßk.

2.9 Zneu₧φvßnφ poΦφtaΦov²ch prost°edk∙ k pßchßnφ jinΘ trestnΘ Φinnosti

Nejsnadn∞jÜφ, ale takΘ nej·Φin∞jÜφ zp∙sob zφskanφ finanΦnφch prost°edk∙ prost°ednictvφm poΦφtaΦ∙ je manipulace s daty. M∙₧e b²t zam∞°ena na r∙znΘ oblasti lidskΘ Φinnosti, nap°. na ·pravu evidenΦnφch ·daj∙ o skladovanΘm zbo₧φ apod. ╚innost pachatele spoΦφvß p°edevÜφm v tom, ₧e vyma₧e nebo p°ema₧e ·daje na magnetickΘm mΘdiu, co₧ nezanechßvß prakticky ₧ßdnΘ stopy. Vyu₧φvß se i skuteΦnosti, ₧e pracovnφci obvykle pova₧ujφ v²sledky z poΦφtaΦe za sprßvnΘ. Tφm je takΘ dßna vysokß ·sp∞Ünost pßchßnφ trestnΘ Φinnosti za souΦasnΘho vyu₧itφ poΦφtaΦovΘ techniky.

PachatelΘ tΘto trestnΘ Φinnosti zm∞nφ data ·pravou doklad∙, z nich₧ jsou data po°izovßna, nebo jejich ·pravou na mΘdiu, na n∞m₧ jsou ulo₧ena. ┌pravit data mohou takΘ p°i v²poΦtu v poΦφtaΦi nebo na v²stupnφ sestav∞. NejΦast∞jÜφ formou je zm∞na vstupnφch doklad∙, nebo po°φzenφ jin²ch dat do poΦφtaΦe. Pachatel obvykle vyu₧φvß situace, ₧e pracovnφk, kter² na poΦφtaΦi data zpracovßvß, je m∙₧e zm∞nit p°ed zpracovßnφm, v pr∙b∞hu zpracovßnφ, nebo po n∞m. Musφ vÜak takΘ upravit ostatnφ informaΦnφ soustavy, s nimi₧ je propojen logick²mi vazbami.

Trestnß Φinnost prost°ednictvφm poΦφtaΦov²ch prost°edk∙ a kvalifikovanß jako trestn² Φin podvodu podle º 25O tr.zßk. se vztahuje p°edevÜφm k vnit°nφmu kontrolnφmu systΘmu organizace, kter²m je nap°. sprßvnΘ finanΦnφ ·Φetnictvφ, fungovßnφ vnitropodnikovΘ kontroly, vΦasnß reakce na zjiÜt∞nΘ nedostatky o mo₧nostech zneu₧itφ apod. Tento druh kriminality se vyskytuje p°edevÜφm ve finanΦnφch institucφch, jak²mi jsou banky, spo°itelny, pojiÜ¥ovny apod. P°evß₧n∞ se jednß o podvody, kterΘ jsou provedeny formou neoprßvn∞nΘho p°evodu finanΦnφch prost°edk∙ na ·Φet k tomu zvlßÜ¥ zalo₧en².

Pachateli tΘto trestnΘ Φinnosti jsou v∞tÜinou vlastnφ zam∞stnanci finanΦnφch institucφ, kte°φ napadajφ poΦφtaΦovΘ systΘmy chrßn∞nΘ identifikacφ a autorizacφ. Jsou napadßny automatizovanΘ i neautomatizovanΘ systΘmy, kterΘ jsou nedostateΦn∞ vybaveny pro rychlΘ zjiÜt∞nφ trestnΘ Φinnosti a jeho dostateΦnΘ zadokumentovßnφ. Obvykle se zjiÜ¥uje, ₧e odpov∞dnφ pracovnφci organizace se domnφvajφ, ₧e v jejich organizaci byl zaveden bezpeΦn² systΘm a souΦasn∞ se odhalφ postrßdßnφ komplexnφ bezpeΦnostnφ ochrany. ZahraniΦnφ statistiky takΘ dokazujφ, ₧e pravd∞podobnost odhalenφ trestnΘ Φinnosti spßchanΘ zneu₧itφm poΦφtaΦov²ch prost°edk∙ je znaΦn∞ nφzkß. U tohoto druhu trestnΘ Φinnosti nelze jen spolΘhat na bezpeΦnostnφ ochranu poΦφtaΦov²ch systΘm∙, ale je t°eba mφt kvalitnφ personßlnφ prßci podniku, vnit°nφ systΘm kontrol a celkovou bezpeΦnost managementu.

2.10 U₧itφ poΦφtaΦe k pßchßnφ dalÜφ trestnΘ Φinnosti

Tuto druhß oblast zßkladnφho rozd∞lenφ zahrnuje kriminßlnφ jevy, kde je poΦφtaΦ nßstrojem pachatele k pßchßnφ dalÜφ trestnΘ Φinnosti, kterß ji₧ nenφ vßzßna na v²poΦetnφ techniku, programy nebo data. Typick²m p°edstavitelem tΘto oblasti je vyu₧itφ v²poΦetnφ techniky k modelovßnφ situacφ, kterΘ mohou nastat p°i pßchßnφ trestnΘho Φinu. Jednß se vÜak o Φinnost velmi nßroΦnou, kterou v dobrΘ kvalit∞ zvlßdß pouze odbornφk zab²vajφcφ se problematikou modelovßnφ situacφ.

3. ┌loha a mo₧nosti policie v poΦφtaΦovΘ kriminalit∞

Slo₧itost problematiky v²poΦetnφ a organizaΦnφ techniky, s nφ₧ se orgßny ΦinnΘ v trestnφm °φzenφ setkßvajφ, zejmΘna p°i vyÜet°ovßnφ poΦφtaΦovΘ kriminality, klade na tyto orgßny vysokΘ nßroky pokud jde o pou₧itφ specifick²ch metod vyhledßvßnφ, zajiÜ¥ovßnφ, zkoumßnφ a vyhodnocovßnφ poΦφtaΦov²ch stop. U stop nßs zajφmß nejen jejich technickß hodnota, kterß je pot°ebnß k ·sp∞ÜnΘ kriminalistickΘ identifikaci, ale p°edm∞tem naÜeho zßjmu musφ b²t i taktickß hodnota stop, kterß je v²znamnß z hlediska urΦenφ zp∙sobu pßchßnφ konkrΘtnφ kriminalisticky relevantnφ udßlosti.

┌sp∞Ünost dopadenφ pachatele poΦφtaΦovΘ kriminality zßvisφ nejen na technickΘm vybavenφ a na d∙kladnΘm ohledßnφ mφsta udßlosti souvisejφcφ s poΦφtaΦovou kriminalitou, ale i na znalostech a zkuÜenostech orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ, soudnφho znalce nevyjφmaje. Vzhledem k nßroΦnosti postup∙ v boji proti poΦφtaΦovΘ kriminalit∞ je nezbytnΘ si ujasnit n∞kolik zßkladnφch okruh∙ problΘm∙.

Musφme mφt neustßle na z°eteli, ₧e poΦφtaΦovß kriminalita je jako trestnß Φinnost pßchßna proti v²poΦetnφ technice, dat∙m a program∙m. SouΦasn∞ vÜak je poΦφtaΦovΘ kriminality vyu₧φvßno jako formy jakΘkoli trestnΘ Φinnosti.

3.1 Co je t°eba dokazovat v trestnφm °φzenφ

┌sp∞ÜnΘ vyÜet°enφ ka₧dΘho trestnΘho Φinu zßvisφ na sprßvnΘm urΦenφ okolnostφ, kterΘ jsou nezbytnΘ pro posouzenφ v∞ci. To znamenß sprßvn∞ stanovit obsah a rozsah p°edm∞tu dokazovßnφ tak, aby byla zabezpeΦena objektivnost, ·plnost a rychlost vyÜet°ovßnφ.

Podle ustanovenφ º 89 odst. 1 trestnφho °ßdu je t°eba dokazovat zejmΘna:

1. zda se stal skutek, v n∞m₧ je spat°ovßn trestn² Φin,
2. zda tento skutek spßchal obvin∞n², p°φpadn∞ za jak²ch pohnutek,
3. podstatnΘ okolnosti majφcφ vliv na posouzenφ nebezpeΦnosti Φinu,
4. podstatnΘ okolnosti k posouzenφ osobnφch pom∞r∙ pachatele,
5. podstatnΘ okolnosti umo₧≥ujφcφ stanovenφ nßsledku a v²Üe Ükody zp∙sobenΘ trestn²m Φinem,
6. okolnosti, kterΘ vedly k trestnΘ Φinnosti nebo umo₧nily jejφ spßchßnφ.

Z ustanovenφ º 89 odst. 2 tr. °. vypl²vß, ₧e za d∙kaz m∙₧e slou₧it vÜe, co m∙₧e p°isp∞t k objasn∞nφ v∞ci, zejmΘna v²pov∞di obvin∞nΘho a sv∞dk∙, znaleckΘ posudky, v∞ci a listiny d∙le₧itΘ pro trestnφ °φzenφ a ohledßnφ. SouΦasn∞ je t°eba mφt na z°eteli, ₧e rozsah dokazovßnφ je v₧dy konkrΘtn∞ determinovßn nejen jednotliv²mi znaky skutkovΘ podstaty trestnΘho Φinu, ale takΘ zvlßÜtnostmi danΘho p°φpadu.

3.2 PoΦφtaΦovß kriminalita ve statistice Policie ╚R

V souΦasnΘ dob∞ je poΦφtaΦovß kriminalita v ╚R zahrnovßna policejnφmi orgßny do oblasti hospodß°skΘ kriminality, co₧ nenφ rozumnΘ, proto₧e pln∞ nevystihuje r∙znorodost i podstatu tΘto oblasti trestnΘ Φinnosti. Policejnφ orgßny majφ pro evidenci trestnΘ Φinnosti a jejφ nßslednΘ vyu₧itφ k dispozici databßzovΘ systΘmy celostßtnφch policejnφch evidencφ a statistik. Tyto systΘmy se d∞lφ na dv∞ oblasti.

Prvß oblast zahrnuje celostßtnφ policejnφ evidence vedenΘ na Odboru evidencφ a statistik (OES), jimi₧ jsou:

• EvidenΦn∞ statistick² systΘm kriminality (ESSK),
• ZßjmovΘ osoby policie (ZOP),
• NeukonΦenΘ p°φpravnΘ °φzenφ o znßm²ch pachatelφch (AVIZO),
• Nßpad trestnΘ Φinnosti (NTC),
• Pßtrßnφ po odcizen²ch vozidlech (PATRMV),
• Pßtrßnφ po osobßch (PATROS),
• Centrßlnφ evidence odcizen²ch a ztracen²ch zbranφ (ZBRANE),
• SystΘm bezpeΦnostnφho znaΦenφ skel automobil∙ (SBZ),
• SystΘm evidence um∞leck²ch d∞l (SEUD).

K tomuto p°istupuje dosud manußln∞ veden² fond:

• Zßkladnφ evidence pachatel∙ (ZEP).

Druhß oblast zahrnuje sprßvnφ a podp∙rnΘ evidence dostupnΘ na OES:

• Evidence dopravnφch nehod (DN),
• Centrßlnφ registr obΦan∙ (CRO),
• Evidence motorov²ch vozidel (EMVO),
• Registr organizacφ a Obchodnφ rejst°φk (FIREMNI MONITOR),
• Vytvß°enφ podob osoby podle v²pov∞di sv∞dka (FACETTE).

Z vyjmenovan²ch evidencφ se vyu₧φvajφ pro evidenci trestnΘ Φinnosti nßsledujφcφ evidence:

1. EvidenΦn∞ statistick² systΘm kriminality (ESSK)
   EvidenΦn∞ statistick² systΘm kriminality je poΦφtaΦov∞ veden² systΘm, kter² registruje a zpracovßvß ·daje o neobjasn∞nΘ i objasn∞nΘ trestnΘ Φinnosti a jejφch pachatelφch v obdobφ od 1.1.1973 do souΦasnosti. Databßzi tohoto systΘmu napl≥ujφ p°φpady, kterΘ Üet°φ policie, ·°ady vyÜet°ovßnφ. Databßze se napl≥uje zpracovßnφm formulß°∙ (Formulß° trestnΘho Φinu), kter² je vypl≥ovßn na zßklad∞ existujφcφch Φφselnφk∙, kde urΦitΘ skuteΦnosti jsou nahrazeny k≤dem. Je vÜak mo₧nΘ ji exaktn∞ vyjßd°it, jestli₧e je jφ formy jsou tak r∙znorodΘ, jak v celΘm p°φsp∞vku naznaΦuji?
2. Nßpad trestnΘ Φinnosti
   Jednß se o evidenΦnφ systΘm pou₧φvan² kriminßlnφ policφφ pro zachycenφ nßpadu trestnΘ Φinnosti na danΘm ·zemφ. Jeho databßze je pom∞rn∞ rozsßhlß a podrobnß p°i zachovßnφ ·nosnΘ mφry nßrok∙ na obsluhu a hardwarovΘ vybavenφ. Zßkladnφm prvkem tohoto systΘmu je okres, kde se tato evidence vede a kde by m∞la b²t databßze tohoto systΘmu dopl≥ovßna vÜemi kriminßlnφmi p°φpady, kterΘ se v danΘm okresnφm regionu udßly.

3.3 Spoluprßce policie s jin²mi orgßny

Policejnφ sbory vÜech vysp∞l²ch stßt∙ se ve stßle v∞tÜφ mφ°e zab²vajφ problematikou zneu₧φvßnφ v²poΦetnφ techniky. Hledajφ specißlnφ metody identifikace a prevence a svΘ sφly spojujφ i v mezinßrodnφm m∞°φtku prost°ednictvφm mezinßrodnφ organizace kriminßlnφ policie - Interpol.

V t∞chto stßtech po°ßdajφ dnes policejnφ organizace, prokuratury a soudnφ orgßny Ükolenφ, seminß°e a konference pro svΘ zam∞stnance o poΦφtaΦov²ch trestn²ch Φinech, vytvß°ejφ se specializovanΘ vyÜet°ovacφ t²my pracujφcφ na tvorb∞ pot°ebn²ch ochrann²ch opat°enφ a jsou navrhovßny a p°ijφmßny novΘ zßkony zam∞°enΘ na prevenci a postih pachatel∙ poΦφtaΦovΘ kriminality.

V ╚R byla a je registrovßna a soudn∞ stφhßna °ada p°φpad∙ poΦφtaΦovΘ kriminality. Ve v∞tÜin∞ znßm²ch p°φpad∙ byl vÜak pachatel odhalen spφÜe nßhodou ne₧ systematickou pracφ policejnφch nebo jin²ch bezpeΦnostnφch orgßn∙. S celkov²m nßr∙stem vyu₧itφ v²poΦetnφ techniky je t°eba se problematikou poΦφtaΦovΘ kriminality kvalifikovan∞ zab²vat a snad °eÜit i otßzky prevence tohoto druhu kriminality.

Ze vÜech p°φpad∙ poΦφtaΦovΘ kriminality vypl²vß, ₧e nejd∙le₧it∞jÜφ podmφnkou odhalenφ pachatele je perfektnφ a poctivß prßce vÜech zam∞stnanc∙ posti₧enΘ instituce, dodr₧ovßnφ p°edepsan²ch postup∙ a provßd∞nφ stanoven²ch kontrol. Pro vyÜet°ovatele zase platφ b²t co nejd°φve na mφst∞ Φinu a co nejd°φve zajistit stav poΦφtaΦovΘho systΘmu, zφskat vÜechny informaΦnφ podklady podmi≥ujφcφ zahßjenφ vyÜet°ovßnφ.

Nejzßva₧n∞jÜφm a takΘ nejobtφ₧n∞jÜφm problΘmem je zjistit, co se skuteΦn∞ v poΦφtaΦovΘm systΘmu stalo, p°iΦem₧ je t°eba dbßt na to, aby byly co nejrychleji analyzovßny mo₧nosti a postupy pachatele. Pochopiteln∞ na tuto vysoce specializovanou prßci nem∙₧e staΦit policista sßm, by¥ by byl sebekvalifikovan∞jÜφ. V²hodou bude, jestli₧e bude velmi dob°e seznßmen jak s technickou, tak i programovou a provoznφ strßnkou poΦφtaΦov²ch technologiφ. Usnadnφ mu to spoluprßci s dalÜφmi specialisty, zejmΘna p°i jejφm uplat≥ovßnφ se znalcem a vy₧adovßnφ kriminalistick²ch expertφz.

3.4 Kriminalistickß poΦφtaΦovß expertiza a jejφ smysl

Kriminalistickß poΦφtaΦovß expertiza p°edstavuje zkoumßnφ prost°edk∙ v²poΦetnφ a organizaΦnφ techniky, a to jak technick²ch, tak i programov²ch a jin²ch prost°edk∙, kterΘ s nimi bezprost°edn∞ souvisejφ, p°i dokazovßnφ v trestnφm °φzenφ. V kriminalistickΘ poΦφtaΦovΘ expertize se vychßzφ z poznatk∙ °ady v∞dnφch obor∙, zejmΘna kybernetiky, informatiky, elektroniky a dalÜφch v∞dnφch obor∙.

Smyslem kriminalistickΘ poΦφtaΦovΘ expertizy je:

• zjistit technickΘ parametry zkoumanΘ techniky,
• zkoumat informace ulo₧enΘ na zßznamov²ch mΘdiφch.

P°edevÜφm se zkoumajφ:

• technickΘ prost°edky (druh, typ, mo₧nosti, osazenφ jednotliv²mi prvky a jejich zßkladnφ charakteristiky),
• neoprßvn∞nost zßsah∙ do technick²ch prost°edk∙, zkoumßnφ poruch vznikl²ch neoprßvn∞n²mi zßsahy,
• zßznamovß mΘdia (zjiÜ¥ujφ se zaznamenanΘ nebo smazanΘ soubory, jinΘ dochovanΘ informace, vytvß°ejφ se identickΘ kopie zjiÜt∞n²ch soubor∙ a dochovan²ch informacφ pro dalÜφ zkoumßnφ nap°. da≥ovß, grafickß, zkoumßnφ v oboru fono- a video-techniky pro pot°eby orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ, p°i souΦasnΘm zjiÜ¥ovßnφ mo₧n²ch souvislostφ, kterΘ mohou vyplynout ze zkouman²ch objekt∙),
• organizace soubor∙ (zjiÜ¥uje se, jak byl soubor na zßznamovΘm mΘdiu vytvo°en, Φasov² sled vytvß°enφ soubor∙ a dalÜφ souvislosti vypl²vajφcφ z organizace souboru na zßznamovΘm mΘdiu),
• programovΘ produkty (poruÜovßnφ autorsk²ch prßv, p°i softwarovΘm pirßtstvφ a plagißtorstvφ),
• neoprßvn∞nΘ zßsahy do automatizovan²ch informaΦnφch systΘm∙ (u₧itφ programu nepat°φcφho do vybavenφ danΘho systΘmu, neoprßvn∞nß zm∞na v u₧φvßn²ch programech v rßmci danΘho systΘmu, provedenφ neoprßvn∞n²ch ·kon∙ a operacφ se vstupnφmi nebo v²stupnφmi daty, p°φpadn∞ s u₧φvan²mi pomocn²mi datov²mi soubory, je-li podez°enφ ze spßchßnφ trestnΘho Φinu).

V praxi na sebe obvykle jednotlivΘ druhy expertiz navazujφ a jejich pou₧itφ je proto zßvislΘ nejen na zkouman²ch p°edm∞tech, ale takΘ na otßzkßch, kterΘ majφ b²t zodpov∞zeny.

3.4.1 Spoluprßce se znalci

Podle ustanovenφ º 105 odst. 1 tr. °. rozhodne orgßn Φinn² v trestnφm °φzenφ o p°ibrßnφ znalce, je-li k objasn∞nφ skuteΦnostφ d∙le₧itΘ pro trestnφ °φzenφ t°eba odborn²ch znalostφ. To se vztahuje pouze na orgßny ΦinnΘ v trestnφm °φzenφ a platφ pouze pro ·Φely trestnφho °φzenφ. V °φzenφ p°ed soudem o tom rozhoduje p°edseda senßtu. Toto ustanovenφ takΘ umo₧≥uje spokojit se v jednoduch²ch p°φpadech s potvrzenφm nebo odborn²m vyjßd°enφm p°φsluÜnΘho orgßnu, o jejich₧ sprßvnosti nejsou pochybnosti.

Na jednoduchΘm p°φkladu naznaΦφm mo₧nΘ zn∞nφ po₧adavk∙ vyÜet°ovatele ve form∞ dotaz∙ na soudnφho znalce. P°edm∞tem zkoumßnφ je elektronick² diß° pat°φcφ do kategorie organizaΦnφ techniky, kter² mohl b²t nap°. zajiÜt∞n p°i domovnφ prohlφdce u zadr₧enΘ podez°elΘ osoby, u nalezenΘ mrtvoly p°i ohledßnφ mφsta Φinu apod. Informace z elektronickΘho diß°e mohou b²t d∙le₧it²m zdrojem informacφ pro orgßn Φinn² v trestnφm °φzenφ. Po zφskßnφ elektronickΘho diß°e nebo pam∞¥ovΘ karty k ·Φel∙m Üet°enφ by nem∞ly b²t provßd∞ny ·kony, p°i nich₧ by mohlo dojφt ke zm∞n∞ obsahu. Je proto nezbytnΘ zajiÜt∞n² elektronick² diß° ihned p°edat ke zkoumßnφ, proto₧e by mohlo takΘ dojφt k vyΦerpßnφ napßjecφch bateriφ.

O tom, zda je zajiÜt∞n² elektronick² diß° zp∙sobil² ke zkoumßnφ, zejmΘna je-li zjevn∞ poÜkozen, rozhoduje pouze znalec. PoÜkozenφ obalu nebo displeje nemusφ jeÜt∞ znamenat ztrßtu mo₧nosti p°φsluÜnΘho zkoumßnφ a zjiÜt∞nφ obsahu ulo₧en²ch informacφ.

P°φklad, vΦetn∞ nφ₧e uveden²ch modelov²ch otßzek vyÜet°ovatele znalci, byl v p∙vodnφ podob∞ zpracovßn v bakalß°skΘ prßci pod vedenφm autora tohoto p°φsp∞vku (viz lit. 1) a upraven do nßsledujφcφ podoby.

3.4.2 Mo₧nΘ otßzky pro znalce z oblasti poΦφtaΦovΘ kriminality

1. Ohledejte p°edlo₧en² elektronick² diß° a souΦasn∞ vyhodno∩te tento p°φstroj (znaΦka, typ, v²robnφ Φφslo, funkΦnost).

Informace o znaΦce, typu, v²robnφm Φφsle lze zjistit z identifikaΦnφch Ütφtk∙ v²robce, p°φpadn∞ porovnßnφm se sbφrkou nebo katalogem. V rßmci tΘto otßzky je t°eba rovn∞₧ ov∞°it, zda lze elektronick² diß° uvΘst do provozu, respektive provßd∞t p°φpustnΘ ·kony. V p°φpad∞, ₧e jsou vybity nebo vyjmuty napßjecφ zdroje, vΦetn∞ zßlo₧nφch, nelze ji₧ v dalÜφm zkoumßnφ pokraΦovat, proto₧e ulo₧enΘ informace jsou ztracenΘ.

2. Lze urΦit typ elektronickΘho diß°e, pro n∞j₧ je danß pam∞¥ovß karta pou₧itelnß?

3. Je mo₧nΘ zφskat informace z elektronickΘho diß°e, v n∞m ulo₧enΘ?

Pokud je elektronick² diß° funkΦnφ, p°esto₧e je nap°. mechanicky poÜkozen², lze zφskat v n∞m ulo₧enΘ informace v p°φpad∞, ₧e vstup do diß°e nenφ chrßn∞n heslem p°i zapnutφ. Obecn∞ lze zφskat obsah informacφ neutajovan²ch oblastφ. P°esto₧e u n∞kter²ch typ∙ elektronick²ch diß°∙ jsou stanoveny postupy pro zφskßnφ hesla, Φφm₧ se dosßhne p°φstupu k utajovanΘ oblasti, samostatn∞ dodanΘ pam∞¥ovΘ karty nelze zatφm dostupn²mi prost°edky zjistit.

4. NedoÜlo ke smazßnφ zßznam∙? Pokud ano, obnovte je!

SmazanΘ zßznamy, respektive poz∙statky p∙vodnφch zßznam∙ bez mo₧nosti obnovy je mo₧nΘ za jist²ch podmφnek zjistit pouze u n∞kter²ch typ∙ elektronick²ch diß°∙ Casio. U jin²ch typ∙ nebo u elektronick²ch diß°∙ jin²ch znaΦek nelze dostupn²mi technick²mi a programov²mi prost°edky zjistit, zda doÜlo ke smazßnφ ·daj∙.

5. Zjist∞te, co je ulo₧eno v oblasti chrßn∞nΘ heslem. Kolik re₧im∙ obsahuje uveden² elektronick² diß° a kolik je jich obsazeno. JakΘ informace obsahujφ jednotlivΘ oblasti a re₧imy?

V tomto p°φpad∞ se zjiÜ¥uje celkovß kapacita pam∞ti, velikost obsazenΘ pam∞ti platn²mi zßznamy a velikost volnΘ pam∞ti. Pokud vÜak nelze zjistit heslo, nelze pokraΦovat v dalÜφm zkoumßnφ, co₧ znalec uvede v odpov∞di na kladenou otßzku. Jestli₧e se heslo poda°φ zjistit, postupuje se p°i zkoumßnφ obdobn∞ jako u voln∞ p°φstupnΘ oblasti.

6. Zjist∞te, zda se v pam∞ti elektronickΘho diß°e nachßzejφ specifickΘ °et∞zce znak∙?

╪et∞zce znak∙ se vyhledßvajφ v souborech, kterΘ byly vytvo°eny z dostupn²ch oblastφ elektronickΘho diß°e. K tomu zjiÜ¥ovßnφ slou₧φ urΦenΘ programy pro technologickΘ, pracovnφ poΦφtaΦe.

7. Uve∩te p°φpadnΘ dalÜφ informace zφskanΘ p°i zkoumßnφ elektronickΘho diß°e.

Pokud je poskytovßn v²pis vÜech dostupn²ch zßznam∙, nelze zpravidla zφskat n∞jakΘ informace. Tato otßzka by nem∞la v zadßnφ otßzek znalci chyb∞t, a to proto, aby m∞l znalec mo₧nost se ke vÜem skuteΦnostem, kterΘ p°i zkoumßnφ zjistil, vyjßd°it. To by mohlo p°isp∞t i k objasn∞nφ dalÜφch skuteΦnostφ rozhodn²ch pro konkrΘtnφ trestnou Φinnost.

Znalci ovÜem nelze zadßvat otßzku typu: "Vyvolejte a vypiÜte z elektronickΘho diß°e zßznamy, kterΘ souvisejφ s popsanou trestnou Φinnostφ." Jemu toti₧ nep°φsluÜφ hodnotit, zda zßznam souvisφ, nebo nesouvisφ s trestnou Φinnostφ. Ustanovenφ º 107 tr.°. uklßdß dbßt toho, ₧e znalci nep°φsluÜφ hodnotit d∙kazy a °eÜit prßvnφ otßzky.

Proto₧e se mo₧nosti zkoumßnφ stßle rozÜi°ujφ, lze jen na zßklad∞ v²sledk∙ praxe doporuΦit, aby se v n∞kter²ch p°φpadech mo₧nosti zkoumßnφ se znalcem p°edem konzultovaly. Takovß konzultace se m∙₧e t²kat i konstrukce konkrΘtnφch otßzek znalci.

3.5 ┌loha BSA - instituce zab²vajφcφ se prevencφ softwarovΘho pirßtstvφ

O ochranu autorsk²ch prßv a potlaΦenφ softwarovΘho pirßtstvφ se sna₧φ jedna z nejv∞tÜφch sv∞tov²ch organizacφ Business Software Alliance (BSA), kterß byla zalo₧ena v r. 1988 v USA z iniciativy nejd∙le₧it∞jÜφch producent∙ softwaru pro osobnφ poΦφtaΦe. V ╚eskΘ republice p∙sobφ od r. 1993 partnerskß firma BSA CS v Praze, kterß vznikla jako lokßlnφ sdru₧enφ pro ╚echy a Slovensko (nynφ jen pro ╚R). Sdru₧uje v²znamnΘ v²robce software v ╚R a SR - Microsoft, Software 602, Autodesk, APP Group a dalÜφ p°idru₧enΘ Φleny.

Krom∞ preventivnφ Φinnosti, kdy u₧ sama existence takovΘ organizace by m∞la u₧ivatele softwaru odradit od jeho nelegßlnφho u₧φvßnφ, tato organizace sse zab²vß takΘ praktick²mi Φinnostmi. Jsou jimi:

• v prvΘ °ad∞ osv∞tovß Φinnost, odbornß konzultaΦnφ Φinnost a ochrana zßjm∙ v²robc∙ softwaru, sv²ch Φlen∙,
• vydßvßnφ odborn²ch stanovisek na vy₧ßdßnφ k jednotliv²m p°φpad∙m nelegßlnφho u₧φvßnφ software,
• provßd∞nφ auditu u firem, zda je na jejich poΦφtaΦφch u₧φvßn legßlnφ softwaru,
• podßnφ obΦansko-prßvnφ ₧aloby pro poruÜenφ autorsk²ch prßv, eventußln∞ trestnφho oznßmenφ v p°φpad∞ zjiÜt∞nφ nelegßlnφho rozÜi°ovßnφ softwaru.

Nezanedbatelnou strßnkou Φinnosti BSA je tedy takΘ spoluprßce s policejnφmi orgßny p°i odhalovßnφ softwarovΘho pirßtstvφ a pomoci p°i jeho dokumentaci. Tento okruh Φinnosti BSA je z hlediska policejnφ prßce st∞₧ejnφ a nejv²znamn∞jÜφ.

4. Typy pachatel∙

Klasifikace pachatel∙ poΦφtaΦovΘ (informaΦnφ) kriminality m∙₧e vychßzet jednak z psychologick²ch hledisek, jednak z hledisek kriminologick²ch. Z tohoto pohledu pak rozliÜujeme:

• cφlev∞domΘ kriminogennφ osobnosti, nebo
• p°φle₧itostnΘ typy.

Z rozboru vybran²ch trestn²ch Φin∙ poΦφtaΦovΘ kriminality vypl²vß zatφm, ₧e se p°evß₧n∞ jednß o typy p°φle₧itostnΘ, vyu₧φvajφcφ danΘ situace nebo dosavadnφ vlastnφ socißlnφ zkuÜenosti. Ty pak m∙₧eme podrobn∞ji jeÜt∞ rozd∞lit na typy:

• ko°istnicky zam∞°enΘ (charakterizujeme je jako nenasyty, hamouny, podvodnφky),
• plßnovitΘ (zam∞°enΘ p°evß₧n∞ na p°ekonßnφ p°ekß₧ek ochrany systΘm∙ nebo na vlastnφ uspokojenφ z utajovßnφ vlastnφ Φinnosti),
• situaΦnφ (vyu₧φvajφcφch p°φhodn²ch podmφnek k uskuteΦn∞nφ jakΘkoli motivace).

Z hlediska druhu pachatel∙ mß poΦφtaΦovß kriminalita urΦitß specifika.

Pachateli trestn²ch Φin∙ b²vajφ obvykle osoby:

• se st°edoÜkolsk²m, jin²m vyÜÜφm nebo vysokoÜkolsk²m vzd∞lßnφm, zejmΘna v technick²ch oborech, specißln∞ v oboru informaΦnφch technologiφ,
• Φasto nadpr∙m∞rn∞ inteligentnφ, vynalΘzavΘ, zejmΘna ve specifickΘ programßtorskΘ oblasti,
• zneu₧φvajφcφ svΘho vyÜÜφho v²sadnφho postavenφ v zam∞stnßnφ s tomu odpovφdajφcφ pravomocφ,
• ve svΘm pracovnφm za°azenφ nebo ohodnocenφ neuspokojenφ,
• jejich protiprßvnφ jednßnφ je vzdßleno tradiΦnφm hrub²m formßm delikvence, neobsahuje prvky nßsilφ,
• jednajφ v podstat∞ nebo zßsadn∞ individußln∞.

Pokud se jednß o motiv jejich jednßnφ, u nßs zatφm zcela jednoznaΦn∞ p°eva₧uje touha po zisku. Statistiky ukazujφ, ₧e nap°. poΦφtaΦovß bankovnφ kriminalita je jednou z nejv²nosn∞jÜφch. Existujφ vÜak i jinΘ motivy, nap°. zφskat domn∞lou p°evahu nad zam∞stnavatelem, pocit beztrestnosti nebo neodhalitelnosti, kompenzovat pocit uk°ivd∞nosti, osobnφho zneuznßnφ, nedostateΦnΘho ocen∞nφ prßce, odstranit pocit vyko°is¥ovßnφ zam∞stnavatelem apod. S motivacφ snad souvisφ i nßzor, ₧e organizaci, jejφm₧ je pachatel zam∞stnancem, nelze nijak uÜkodit. V neposlednφ °ad∞ b²vß motivem touha po uplat≥ovßnφ rizika nebo dobrodru₧stvφ.

Z hlediska vztahu pachatel∙ k informacφm bychom je mohli d∞lit na:

• amatΘry, kam bychom za°adili hackery, crakery, eventußln∞ jinΘ typy zatφm nepojmenovanΘ (ostatnφ) a
• profesionßly, kam by pat°ili pracovnφci specißlnφch tajn²ch slu₧eb, detektivovΘ, ₧urnalistΘ, podnikatelΘ vÜeho druhu (k nim se °adφ specialistΘ-mana₧e°i), specialistΘ informatici, teroristΘ.

Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e bychom do obou skupin mohli za°adit jeÜt∞ dalÜφ socißlnφ skupiny, ale tyto jsou asi nejrozÜφ°en∞jÜφ. Pro policejnφ praxi je lze dßle klasifikovat a charakterizovat nßsledovn∞:

1. AmatΘ°i, kter²mi jsou osoby pronikajφcφ nßhodn∞ nebo cφlev∞dom∞ do informaΦnφch systΘm∙ tak, ₧e vyhledßvajφ zranitelnß mφsta. Jejich cφle nebo motivace jsou r∙znΘ. Pak je lze rozd∞lit na:
   1. Hacke°i (pr∙nikß°i) - osoby, kterΘ pronikajφ do ochra≥ovan²ch systΘm∙, p°iΦem₧ jejich cφlem je prokßzat svΘ vlastnφ schopnosti, kvality, ani₧ by m∞ly zßjem zφskat informace nebo systΘm naruÜit. Hlavnφ je p°ekonßvat ochrannΘ bariΘry, co₧ pova₧ujφ za zßbavu, dobrodru₧stvφ, provßzenΘ "sportovnφm nadÜenφm", ani₧ by oΦekßvaly osobnφ ve°ejnΘ uznßnφ. StaΦφ jim, jestli₧e se o jejich Φinu hovo°φ. Snad by vyhovovalo srovnßnφ se ₧hß°i, kte°φ majφ po₧itek z pozorovßnφ ohn∞, nebo se dokonce podφlejφ na jeho likvidaci. Hackerstvφ je jejich konφΦkem, u poΦφtaΦ∙ vysedßvajφ po dlouh² Φas a zφskanß data nebo programy vyu₧φvajφ spφÜe pro svoji pot°ebu nebo pro p°ßtele.
   2. Ne·sp∞Ünφ kritikovΘ, jejich₧ motivace je ovlivn∞na ne·sp∞Ün²m poukazovßnφm na na zßvady a nedostatky v informaΦnφch systΘmech, zejmΘna v jejich ochran∞. Pr∙nikem cht∞jφ upozornit na nalΘhavost situace a nutnost jejφho °eÜenφ. Nesledujφ ziÜtn² cφl, cht∞jφ pouze vyburcovat odpov∞dnΘ Φinitele k zßsahu. Vlastnφ pr∙nikß°skou Φinnost pova₧ujφ za krajnφ prost°edek °eÜenφ.
   3. MstitelΘ, jejich₧ motivace vypl²vß ze msty v∙Φi zam∞stnavateli, kter² je z r∙zn²ch, pro n∞ ovÜem nespravedliv²ch, d∙vod∙ propustil ze zam∞stnßnφ nebo jinak poÜkodil.
   4. Cracke°i, co₧ jsou spφÜ patogennφ osobnosti, jim₧ se nejednß jen o p°ekonßnφ ochrann²ch p°ekß₧ek, ale po pr∙niku r∙zn²m zp∙sobem nabourßvajφ informaΦnφ systΘmy, zφskßvajφ data, ani₧ by snad m∞li zßjem je vyu₧φt pro sv∙j prosp∞ch. Pot∞Üenφ majφ spφÜe z destrukce systΘmu.

   Osobnostn∞ jsou tito amatΘ°i zpravidla lidΘ s vyÜÜφ inteligencφ, jednostrannn∞ rozvinutou, ovÜem pln∞ si uv∞domujφcφ svΘ poΦφnßnφ. Velmi snadno a rychle se nauΦφ pracovat s poΦφtaΦi, v∞tÜinu ·kon∙ provßd∞jφ automaticky, jsou schopni neustßle vst°ebßvat nejnov∞jÜφ informace, analyzovat je a pru₧n∞ reagovat na zm∞n∞nΘ situace. Jsou tedy pru₧nφ, flexibilnφ, vytrvalφ, velmi Φasto vynalΘzavφ, uspokojovanφ procesem °eÜenφ slo₧it²ch problΘm∙

2. ProfesionßlovΘ - informaΦnφ proces, tj. zφskßvßnφ, shroma₧∩ovßnφ, analyzovßnφ (t°φd∞nφ a vyhodnocovßnφ) a vyu₧φvßnφ informacφ je jejich zam∞stnßnφm, tak₧e majφ v podstat∞ neomezenΘ prost°edky. Tuto Φinnost nevykonßvajφ v∞t Üinou pro sebe, ale pro zam∞stnavatele Üpionß₧, boj s konkurencφ apod.), i kdy₧ m∙₧e b²t tato Φinnost jejich "konφΦkem", i t°eba pozd∞ji vyu₧iteln²m komerΦn∞. Z hlediska poΦφtaΦovΘ nebo informaΦnφ kriminality nenφ tato kategorie p°φliÜ zajφmavß, pokud se tyto osoby nedopustφ protiprßvnφho Φinu. To nakonec p°ichßzφ v ·vahu pouze u mana₧er∙ z r∙zn²ch institucφ, nikoli u profesionßl∙ ve stßtnφch nebo bezpeΦnostnφch slu₧bßch.
   Do tΘto kategorie vÜak pat°φ i softwarovφ pirßti, jejich₧ cφlem je neoprßvn∞n² zisk z prodeje nelegßln∞ zφskanΘho softwaru.

3. TeroristΘ - je zvlßÜtnφ skupinou organizovanΘho zloΦinu, majφcφ v∞tÜinou vlastnφ zpravodajskΘ sφt∞ jak pro zφskßvßnφ pot°ebn²ch informacφ, tak i pro vlastnφ ochranu gang∙. Mohou b²t velmi vysoce kvalifikovanφ, obdobn∞ jako pracovnφci oficißlnφch zpravodajsk²ch slu₧eb, jen jejich zam∞°enφ, cφle a pochopiteln∞ zp∙soby a prost°edky dosa₧enφ t∞chto cφl∙ jsou naprosto jinΘ.

V²Üe uvedenß klasifikace je znaΦn∞ vßgnφ, proto₧e ve skuteΦnosti se jednotlivΘ kategorie, zejmΘna svou motivacφ, prolφnajφ.

5. VybranΘ ilustrativnφ konkrΘtnφ p°φpady poΦφtaΦovΘ kriminality v ╚R

Jak ji₧ bylo napsßno, v sedmdesßt²ch letech byly registrovßny prvnφ p°φpady poΦφtaΦovΘ kriminality v tehdejÜφ ╚SSR. èlo o ·myslnou trestnou Φinnost p°i poΦφtaΦovΘm zpracovßnφ d∙chod∙ v ┌°adu d∙chodovΘho zabezpeΦenφ v Praze, kterß zp∙sobila n∞kolikam∞sφΦnφ ochromenφ celΘho provozu zpracovßnφ a v²plat d∙chod∙ na celΘm ·zemφ republiky a finanΦnφ machinace p°i zpracovßnφ mezd ve vßlcovnßch zßvodu Poldi Kladno, jejich₧ v²sledkem byly celkovΘ ztrßty vyÜÜφ ne₧ 200 000 KΦ. V tΘ dob∞ velmi omezenß Φßst laickΘ, ale i odbornß ve°ejnosti byla p°φpady doslova Üokovßna, proto₧e doÜlo k zhroucenφ obecnΘho nßzoru, ₧e prßce na vysokΘ odbornΘ a technickΘ ·rovni, vyu₧φvajφcφ v²poΦetnφ techniku, je velmi p°esnß, bez mo₧n²ch chyb a nepravostφ.

V osmdesßt²ch letech byly zaznamenßny, a tehdejÜφmi bezpeΦnostnφmi slo₧kami rozpracovßny, dalÜφ p°φpady poΦφtaΦovΘ kriminality. Ji₧ v tΘ dob∞ byly tyto p°φpady zahrnuty do oblasti hospodß°skΘ kriminality a jako takovΘ byly statisticky dßle registrovßny.

V nßsledujφcφ subkapitole uvßdφm pro ilustraci vybranΘ p°φpady, kterΘ byly ohodnoceny v policejnφ statistice jako poΦφtaΦovß kriminalita. V p°φkladech nejsou uvedeny konkrΘtnφ ·daje o osobßch ani mφstu, kde k Φinu doÜlo, nebo jinΘ identifikaΦnφ ·daje. Byly p°evzaty ze statistick²ch ·daj∙ Policie ╚R, vybran²ch do bakalß°skΘ prßce L. Zßligera (viz lit. 8). Popisy p°φpad∙ vÜak byly stylisticky upraveny a prßvnφ kvalifikace nenφ uvedena, proto₧e pro uplatn∞nφ metodiky nenφ podstatnß.

5.1 P°ehled vybran²ch p°φpad∙ statisticky vykßzan²ch v oblasti poΦφtaΦovΘ kriminality.

Pachatel se dopustil tr. Φ. poÜkozenφ a zneu₧itφ zßznamu na nositeli informacφ dle º 257 tr.z., a to tφm, ₧e v pr∙b∞hu roku 1992 v rßmci spoluprßce s firmou MMMM vyu₧il pro vydßvßnφ svΘho Φasopisu Φßst zßznam∙ z poΦφtaΦe poÜkozenΘ.

Neznßm² pachatel pozm∞nil kurzy sßzenek v sedmi p°φpadech u sßzkovΘ kancelß°e PPPP na jejφm poΦφtaΦi a umo₧nil tak nadm∞rnΘ v²hry sßzejφcφm.

Neznßm² pachatel nezjiÜt∞n²m zp∙sobem vnikl do °editelny st°ednφ odbornΘ Ükoly a zde vymazal z pevnΘho disku data t²kajφcφ se chodu Ükoly.

Pachatel v rßmci °ßdnΘ smlouvy s vydavatelstvφm CCCC vytvo°il poΦφtaΦovΘ programy na inzerci, p°iΦem₧ dispoziΦnφ prßvo nßle₧elo uvedenΘmu vydavatelstvφ. Pro osobnφ neshody rozvßzal pachatel pracovnφ pom∞r a pod pohr∙₧kou likvidace vytvo°enΘho programu po₧adoval vyplacenφ Φßstky 10 000 KΦ. Dßle v dob∞ trvßnφ pracovnφho pom∞ru u uvedenΘho vydavatelstvφ neoprßvn∞n∞ zasßhl do programu poΦφtaΦe, k n∞mu₧ m∞lo vydavatelstvφ dispoziΦnφ prßvo, a tak doÜlo ke zniΦenφ programu a Ükod∞ 47 250 KΦ.

Neznßm² pachatel se dopustil tr. Φinu neoprßvn∞nΘho naklßdßnφ s osobnφmi ·daji a tr. Φinu poÜkozenφ a zneu₧itφ zßznamu na nosiΦi informacφ tφm, ₧e od p°esn∞ nezjiÜt∞nΘ doby do ...vyu₧φval informacφ o ·dajφch osob, kterΘ si podaly ₧ßdost ke studiu na vysokΘ Ükole. Na poÜtovnφ box Φ... nabφzel korespondenΦnφ matematickΘ kurzy k p°ijφmacφm zkouÜkßm. èet°enφm bylo zjiÜt∞no, ₧e se skuteΦn∞ jednß o ·nik informacφ z databßze vysokΘ Ükoly.

╪editel spoleΦnosti FFFF vyu₧il informacφ, dokument∙ a dalÜφch podklad∙ firmy, zejmΘna jejφ poΦφtaΦovou databßzi pro ·Φely vlastnφho osobnφho podnikßnφ, Φφm₧ zφskal neoprßvn∞n² prosp∞ch.

Pachatel p°i rozvazovßnφ pracovnφho pom∞ru ve stßtnφm podniku ZZZZ, ·mysln∞ vytvo°il kopie zdrojov²ch text∙ pro urΦit² subsystΘm na svΘm poΦφtaΦi, na n∞m₧ pracoval. P∙vodnφ texty vymazal a kopie odnesl za ·Φelem svΘho soukromΘho podnikßnφ. Dßle u tohoto podniku znep°φstupnil p∙vodnφ zdrojovΘ texty.

Jednatel firmy CCCC oznßmil, ₧e neznßm² pachatel v p°esn∞ nezjiÜt∞nΘ dob∞ v ·noru 199x zahesloval soubory v provozovn∞ uvedenΘ firmy p°i vyhotovovßnφ aplikaΦnφch program∙ finanΦnφch anal²z. Tφm znep°φstupnil jejich obsah. P°ibran²m znalcem se poda°ilo zjistit hesla pouze ke dv∞ma soubor∙m z celkovΘho poΦtu patnßcti. B²valΘmu pracovnφkovi firmy A.A. podez°elΘmu ze spßchßnφ uvedenΘho tr. Φinu, nebyla tato tr. Φinnost prokßzßna.

┌dajn∞ neznßm² pachatel odcizil kamion Liaz SPZ BB xx-xx a p°φv∞s SPZ BB xx-xx, kter² byl zaparkovan² v obci Velkß Dobrß u zastßvky ╚SAD. Ve vozidle a p°φv∞su se nachßzela elektronika japonskΘ v²roby, a to videa a poΦφtaΦe. Kamion byl nalezen v Praze 6 prßzdn². Cφlovou stanicφ kamionu byly FrantiÜkovy Lßzn∞. èet°enφm a v²slechem °idiΦe bylo prokßzßno, ₧e vozidlo odjelo z mφsta naklßdky prßzdnΘ a p°edem bylo domluvena krßde₧ vozidla. Skutek byl vymyÜlen. P°φpad bude p°ehodnocen na º 250 jako pojiÜ¥ovacφ podvod.

Pachatel jako b²val² vedoucφ kucha° motorestu MMMM si provedl vlastnφ inventuru skladu kuchyn∞, p°i nφ₧ zjistil manko ve v²Üi 38 000 KΦ. Na zßklad∞ znalosti heslo provoznφ pracovnice a b²valΘho °editele provozovny vstoupil do poΦφtaΦovΘ evidence motorestu, vymazal p∙vodnφ zßznam, nahradil jej vlastnφm, Φφm₧ zakryl vzniklΘ manko. Dne 26. 6. 199x p°i nßstupu do zam∞stnßnφ zjistila provoznφ pracovnice motorestu neoprßvn∞n² zßsah do poΦφtaΦovΘ pam∞ti a po provedenφ dalÜφ inventury bylo zjiÜt∞no koneΦnΘ manko.

Pachatel X.X. vstupem do poΦφtaΦovΘ sφt∞ firmy TTTT, p°evedl Φßstku 1 056 851 KΦ, kterß m∞la b²t p°evedena za dodßvku uhlφ na ·Φet Φ. xxxxx-xxxxx-xx/oooo SokolovskΘ uhelnΘ spoleΦnosti tak, ₧e Φφslo tohoto ·Φtu zm∞nil. Tφm byla v²Üe uvedenß Φßstka p°evedena na ·Φet Φ. xxxxxx/xxxx, kter² m∞l veden u banky v Praze pachatel. Ten takΘ 19.4. 199x vybral z ·Φtu 1 050 000,- KΦ.

Pachatel jako °editel fy MMMM, tiskßrna a vydavatelstvφ p°ijal pφsemnou objednßvku obΦana SRN K. K., zam∞stnance fy KKKK Grafik GmbH. na v²robu 30 000 ks komplet∙ poΦφtaΦovΘho programu Windows 3.1. Dne 30.03.9x podepsal smlouvu, aΦ v∞d∞l, ₧e k v²rob∞ softwarovΘho produktu nemß licenci. Celkem bylo zkompletovßno 10 000 ks soubor∙ a vyexpedovßno 5 000 ks do SRN.

Neznßm² pachatel vnikl nezjiÜt∞n²m zp∙sobem do v²ukovΘho a v²zkumnΘho programu DDDD poΦφtaΦovΘ sφt∞ univerzity, kde odstranil blokaci nelegßlnφho spuÜt∞nφ, pozm∞nil hlaviΦku programu a umφstil zde zßpis umo₧≥ujφcφ dalÜφ kopφrovßnφ a Üφ°enφ uvedenΘho programu.

Pachatel B.B. spolu s dalÜφmi dv∞ma, z nich₧ jeden byl zam∞stnßn jako poΦφtaΦov² expert ve v²poΦetnφm st°edisku firmy EEEE, uzav°el jmΘnem firmy PPPP smlouvu o dφlo Φ. 2804/9x s MUDr. Z.Z., zastupujφcφ nemocnici v L. na modernizaci a rozvoj poΦφtaΦovΘ sφt∞ v tΘto nemocnici. Ve smlouv∞ o dφlo bylo p°edm∞tem dodßvky rovn∞₧ dodßnφ softwaru NOWELL Netware pro sto ·Φastnφk∙ sφt∞ v hodnot∞ 198 000 KΦ. PachatelΘ neoprßvn∞nΘ zkopφrovali program NOWELL 100, ser. Φ. xxxxxx, kter² byl °ßdn∞ zakoupen a registrovßn pro firmu EEEE. Tento zkopφrovan² program v²Üe uvedenφ obvin∞nφ instalovali v systΘmu poΦφtaΦovΘ sφt∞ nemocnice v L. Penφze ze zßlohov²ch plateb na toto za°φzenφ pou₧ili jin²m zp∙sobem i k nßkupu osobnφho vozu. Pachatel A.A. v urΦitΘ dob∞ p°i kopφrovßnφ souboru dat seznamu akcionß°∙ podniku TTTT vytvo°il navφc kopii dat, kterou neoprßvn∞n∞ u₧il pro ovlivn∞nφ valnΘ hromady akcionß°∙ k prosazenφ privatizaΦnφho projektu TTTT a OOOO.

Pachatelka jako vedoucφ pohostinstvφ Sport nedodr₧ela hospodß°skou smlouvu s fou CCCC o odvodu tr₧eb z hracφho automatu a za m∞sφce duben a₧ Φerven 199x zadr₧ela tr₧bu a ponechala si ji pro vlastnφ pot°ebu.

Pachatel v dob∞, kdy byl zam∞stnßn u fy. VVVV jako samostan² progrßmator, okopφroval poΦφtaΦov² program uvedenΘ fy, kter² prodal dalÜφm podnik∙m, jako nap°. f∞ GGGG, EEEE,DDDD prost°ednictvφm B.B., Φφm₧ poruÜil autorskß prßva.

Z.Z., ·Φetnφ finanΦnφ ·Φtßrny fy TT celkem ve Φty°ech p°φpadech zavedl do poΦφtaΦe ·daje, kterΘ neodpovφdaly skuteΦnosti, a poda°ilo se mu zφskat pen∞₧nφ Φßstku na svß konta u KomerΦnφ banky a Moravia banky. Z pen∞z ji₧ utratil Φßstku 1 400 000 KΦ.

Pachatel jako obsluhujφcφ benzinovΘho Φerpadla vyu₧il nepozornosti zßkaznφka p°i Φerpßnφ pohonn²ch hmot na kartu CCS, z nφ₧ si opsal Φφsla a PIN. Pomocφ takto zφskan²ch informacφ p°ipisoval potΘ na ·Φet r∙znΘ druhy zbo₧φ a jejich hodnotu zcizoval z pokladny.

Pachatel Z.Z. v pr∙b∞hu provßd∞nΘ kontroly legßlnosti pou₧φvanΘho softwaru ·mysln∞ vymazal z poΦφtaΦe nov∞ vytvß°en² program a taktΘ₧ veÜkerß data v poΦφtaΦi ulo₧enß.

K uveden²m p°φpad∙m je t°eba poznamenat, ₧e Φetnost v²skytu jednotliv²ch druh∙ trestnΘ Φinnosti je nφzkß, a tφm by se mohlo zdßt, ₧e poΦφtaΦovß kriminalita nenφ p°φliÜ rozÜφ°ena. Je vÜak pot°eba vzφt do ·vahy, ₧e v∞tÜina poΦφtaΦovΘ kriminality je spφÜe latentnφ a jejφ odhalovßnφ je obtφ₧nΘ. Mimo jinΘ pro legislativnφ slo₧itost, ale i pro slo₧itost vlastnφ problematiky, k nφ₧ je t°eba jist²ch specißlnφch znalostφ. To se projevuje nejen v Φinnosti policie, ale i ostatnφch orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ, vΦetn∞ soud∙.

PachatelΘ trestnΘ Φinnosti jsou zpravidla d°φve netrestßni, po₧φvajφ Φasto u zam∞stnavatel∙ dobrΘ pov∞sti, obvykle byli zam∞stnßni u podniku dΘle, znali jeho chod a zaveden² systΘm zpracovßnφ informacφ. Mezi pachatele poΦφtaΦovΘ trestnΘ Φinnosti pat°φ lidΘ s r∙znou profesφ. Zßkladnφm motivem v∞tÜiny pachatel∙ v analyzovan²ch p°φpadech bylo osobnφ obohacenφ a zisk. Anal²za finanΦnφch ztrßt vÜak ukazuje, ₧e se pohybujφ od n∞kolika desφtek tisφc do n∞kolika mili≤n∙ korun.

Zßv∞r

Jak z v²Üe uveden²ch myÜlenek a nßzor∙ vypl²vß, odhalovat jevy nebo Φiny poΦφtaΦovΘ kriminality vy₧aduje t²movou prßci specialist∙. Nelze chtφt po ka₧dΘm policistovi, aby ovlßdal veÜkerΘ detaily tΘto slo₧itΘ problematiky, i kdy₧ bude sßm dob°e s v²poΦetnφ technologiφ seznßmen a bude mφt i jistou praxi v ovlßdßnφ PC, co₧ je samoz°ejm∞ velmi v²hodnΘ. V tomto p°φpad∞ se bude urΦit∞ lΘpe orientovat p°i odhalovßnφ i objas≥ovßnφ a zejmΘna p°i spoluprßci s dalÜφmi specialisty, jak je naznaΦeno v p°φsp∞vku.

Co je vÜak d∙le₧itΘ, je to, aby policista znal mo₧nosti a zp∙soby jednßnφ pachatel∙ v tΘto oblasti kriminality a jejich d∙sledky. Policista je vÜak ona ·st°ednφ osoba, kterß vede boj se zloΦinnostφ a usm∞r≥uje ho, proto₧e se nachßzφ v jeho prvnφ linii ve styku s kriminßlnφm prost°edφm. ZvyÜovßnφ kvalifikace v tΘto oblasti je nezbytn²m p°edpokladem ·sp∞ch∙ policie, zejmΘna, jestli₧e si uv∞domφme trendy rozvoje informatiky, rozÜi°ovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ apod. SoftwarovΘ odv∞tvφ oΦekßvß, ₧e do r. 2000 bude stßle vφce softwaru vyu₧φvßno p°es Internet a lokßlnφ sφt∞ ne₧ jin²m zp∙sobem. A tato technologie je op∞t novß, i kdy₧ principy ochrany autorsk²ch prßv a dalÜφ podmφnky prßce s informaΦnφ technologiφ z∙stßvajφ stejnΘ. K tomuto ·Φelu a souΦasn∞ jako inspirace k pom²Ülenφ, eventußln∞ k diskusi by m∞l vΘst tento p°φsp∞vek.

Doc. Ing. Ivo Lßtal, CSc., Policejnφ akademie ╚R

Pou₧itß literatura:
1. Hrub², P.: InformaΦnφ zabezpeΦenφ postupu vyÜet°ovatele p°i °eÜenφ p°φpad∙ poΦφtaΦovΘ kriminality, bakalß°skß prßce pod vedenφm autora p°φsp∞vku, Policejnφ akademie ╚R, Praha 1997
2. Lßtal I. a kol.: Ochrana informacφ, dat a poΦφtaΦov²ch systΘm∙, Eurounion, s.r.o., Praha 1996
3. Mates P., MatouÜkovß M.: Evidence, informace, systΘmy. Prßvnφ ·prava. CODEX Bohemia, s.r.o., Praha 1997.
4. Musil J. a kol.: Metodika vyÜet°ovßnφ jednotliv²ch druh∙ trestn²ch Φin∙, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha 1992
5. Novßk, K.: PoΦφtaΦovß kriminalita. Praha, Institut pro kriminologii a socißlnφ prevenci 1992
6. Smejkal, V. - Sokol, T. - VlΦek, M.: PoΦφtaΦovΘ prßvo. Praha, C. H. Beck/SEVT 1995
7. Urban, M., Lßtal I., Spurn² J.: Jak se brßnit zloΦinu, SPN, Praha 1994
8. Zßliger, L.: Anal²za p°φpad∙ poΦφtaΦovΘ kriminality a je jich zobecn∞nφ v systΘmu prevence, bakalß°skß prßce pod vedenφm autora p°φsp∞vku, Policejnφ akademie ╚R Praha 1997
9. Zßkon Φ. 140/1961 Sb., trestnφ zßkon, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙
10.Zßkon Φ. 141/1961 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙
11.Zßkon Φ. 256/1992 Sb., o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v infor maΦnφch systΘmech
12.Zßkon Φ. 36/1967 Sb., o znalcφch a tlumoΦnφcφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙