Čemu se říká
naturální kriminalita?
To nám vysvětlil plk. Jiří Kolář,prezident PČR.
| POLICISTA 3/1999 | Slovo policejního prezidenta |
| Čemu se říká
To nám vysvětlil plk. Jiří Kolář, |
Naturální kriminalita je výraz, který používáme pro zvláštní druh majetkové kriminality. V posledních dvou třech letech se naturální kriminalita značně vyděluje z běžné majetkové kriminality a také má některá zvláštní specifika. Vyděluje se v prvé řadě hmotným předmětem útoku. Jde sice o klasickou majetkovou kriminalitu, ale patřící do oblasti zemědělské prvovýroby, živočišné výroby, lesní výroby a zvěře, pěstování zeleniny, chovů dobytka a ryb, sadařství, ovocnářství, vinařství atd. V posledním výše jmenovaném období dochází k velkému nárůstu objemu tohoto druhu kriminality a policie neumí na tento nový jev dostatečně adekvátně reagovat. Samozřejmě známe obdobný druh kriminality z dob první republiky a let minulých, ale to se jednalo o pytláctví, tedy o krádež jednoho kusu zvěře nebo menšího množství produktů pro potřebu vlastní nebo rodiny, (sociální motivy). Dnes je to o tom, že pachatelé kradou ve velkém (motivy výdělečné). Vytěží celý les, vypustí rybník a odvezou tuny ryb, sklidí celé pole zeleniny nebo sad meruněk apod. Každou chvíli nacházíme v lesích stopy po brutálně zabité zvěři ve velkém počtu kusů. Jaké jsou kriminogenní faktory této nové kriminality? Především je to vyšší sociální tlak, zvyšování cenové hladiny, nezaměstnanost atd. Je to také změnou společenských poměrů, čím dál tím více subjektů se zabývá zpracováním produktů zemědělské prvovýroby a dřeva, majitelé restaurací jsou bohatým odbytištěm pro lesní zvěř a ryby, stejné platí i pro vinařství, sadařství a ovocnářství.
Zvláštnost je v tom, že policie je přítomná zcela jinde, tam, kde nás nejvíce kriminalita obtěžuje, to znamená ve městech a místech s větší koncentrací obyvatelstva. Policie se nenachází v polích, lesích ani sadech, dosud zde její přítomnost nebyla vyžadována. Problém je také v tom, že krádeže tohoto druhu jsou poměrně snadné a jednoduché. Objekty jsou snadno přístupné, nikdo je nehlídá, vlastníci nemají dost dobře možnost svůj majetek chránit anebo se tím ani nezabývají.
Naturální kriminalitu, jak už jsem řekl, odlišuji od ostatní majetkové kriminality, na kterou umí policie reagovat. Na naturální kriminalitu reagovat zatím neumí. Bránit se jí se ale musí společnost rychle naučit, protože škody v naturální oblasti způsobené jdou do milionů korun. V neposlední řadě způsobuje naturální kriminalita i totální krach mnohých malopodnikatelů, kteří jsou často na jednostranné (monokulturní) produkci existenčně závislí.
Jak je tedy možné naturální kriminalitě zabránit? V krajích a teritoriích, kde zemědělská výroba převažuje, se bude muset policie přizpůsobit a začít plánovat služby v terénu, musíme vypracovat instruktáž a začít preventivně působit na subjekty, které jsou vlastníky potenciálně ohrožených objektů. Nemohou spoléhat, že jim policie majetek uhlídá. Tahle kriminalita má totiž ještě jednu zvláštnost. Ona není vůbec nápadná. Když do sadu přijede náklaďák a celý den sklízí ovoce, lidé si toho nevšimnou. Ke změnám majitelů došlo tak rychle a bouřlivě, že nikdo neví a nezná, kdo je majitel, nikdo není schopen to posoudit.
Ještě jedno nebezpečí přináší tento druh kriminality, o kterém je třeba se zmínit. Kradené produkty neprochází kontrolou, prohlídkou a ověřením nezávadnosti veterináři, hygieniky a dalšími odborníky. Prostřednictvím soukromých odběratelů se dostávají na stůl konzumentů, a tak hrozí zdravotní problémy, nákaza apod.
Vedle policie, která nemůže rozsáhlé a často od zastavěných částí obcí a měst vzdálené objekty nikdy uhlídat, se musí i vlastníci začít starat o zabezpečení svého majetku například tím, že si budou najímat hajné, porybné a hlídače tak, jako tomu bylo kdysi zvykem.
Zapsala D. Linhartová
Foto Jiří Novák
a archiv