"Byli bychom velmi rádi," poznamenala ředitelka muzea doktorka Marcela Machutová, "kdyby nás lidé nebrali jenom jako historický ústav, ale jako středisko dokumentace činnosti Ministerstva vnitra a Policie ČR, místo, kde je možno získat informace jak z doby minulé, tak ze současné. Zajímá-li někoho například zákon o zbraních a střelivu, nalezne u nás nejen jeho dnešní platné znění, ale zpátky v čase může sledovat postupný vývoj jednotlivých zákonných úprav, vyhlášek a nařízení, až ke zbrojnímu patentu roku 1852."

Pestrá činnost pracovníku Muzea není soustředěna jen na domovskou budovu, ale i na pořádání regionálních výstav, které už proběhly v Přerově, Berouně či Kutné Hoře. Místní historie se mísí s putovní základní expozicí a navazuje na aktuální situaci příslušného kraje, na správní a kriminální problémy, které jsou tam nejcitlivější. Výstavy mají pozoruhodně velkou návštěvnost, proto se připravují další, jedna například na hradě Bouzově. Chystá se i velká pražská expozice, která bude v návaznosti na mezinárodní kongres pyrotechniků dokumentovat historii pyrotechnické služby od armádní začátků až po současnost.

"Naše muzeum je Nuselským mostem a magistrálou poněkud odtrženo od běžného městského života, kolem neproudí davy lidí, a proto se neustále musíme trošku připomínat," pokračovala doktorka Machutová. "I když v návštěvnosti nemůžeme soutěžit se zavedenými muzeálními kolosy, přesto bychom se do povědomí lidí chtěli zapsat alespoň útržkem. Chodí-li se do Národního muzea za velrybou, do technického za dědečkem automobilem, tak my nabízíme dětem i dospělým trochu dobrodružství, dobrodružství kriminalistiky."

Ročně projde branami policejního muzea přibližně sedmnáct tisíc dětí, což je překvapivě mnoho, pokud ovšem nevíme, co všechno je tady právě pro děti připraveno. Dopravní hřiště s elektrickými auty, Pohádkový semafor, to je pravidelné představení pořádané ve spolupráci s Černým divadlem, zájmové kroužky, besedy s právními a kriminalistickými odborníky, desítky nerůznějších soutěží i her a pravidelně dvakrát do roka, vždycky na začátku a na konci prázdnin, je uspořádána velká dobrodružná podívaná, strhující koncipovaný příběh, do kterého se zapojují všechny složky policie od hlídkových příslušníků až po speciální zásahové jednotky. Je tak možno na vlastní oči a zblízka sledovat automobilové honičky, nehody, vyprošťování zraněných z havarovaných vozů, zásahy pyrotechniků, psovodů, potápěčů, stejně jako klidnou a přesnou práci výjezdu kriminální služby.

"Nejde nám pochopitelně jenom o to, děti zabavit," řekla Marcela Machutová, "ale především chceme, aby si uvědomily že policie tu není jenom na vybírání pokut, že je to tvrdá služba, bez které se žádná společnost na světě neobjede. Vztah vzájemné úcty a respektu mezi občanem a policistou se buduje celé generace a my budeme považovat za úspěch, pokud se nám podaří položit do základů pár cihel.

Situace, které za pomoci pracovníků městské správy dětem předvádíme, jsou poměrně velmi realistické, a to zcela záměrně. Mnoho lidí se totiž v životě setká s nějakým trestným činem, stane se svědkem požáru nebo účastníkem dopravní nehody, a v takových případech není snadné správně jednat. Znám jednoho moudrého a vzdělaného muže, kterému jednou, když s rodinou mířil na chalupu, začal hořet automobil. Ten pán si ve zmatku počínal tak pošetile a nesmyslně, že jen zásluhou kolemjdoucích motoristů nedopadla příhoda tragicky. To, co se při našich hrách děti naučí, nemusí nikdy v životě uplatnit, ale pokud se někdy do krizových situací opravdu dostanou, možná právě zažité zkušenosti pomohou zachránit ohrožený majetek nebo i nějaký lidský život."

Muzeum Police České republiky sídlí v historickém areálu bývalého kláštera v Praze na Karlově a dávná pověst vypráví, že při budování klenby kostela si s osudem stavitele velice nepěkně zahrál sám ďábel. Dnes už asi nikdo nerozřeší ten starý tajuplný případ, ale pokud čert představuje všechno zlé a zločinné, proti čemu policie bojuje, je umístění muzea ve zdejších zdech vlastně docela symbolické.

-jr-
Foto Václav Šebek