POLICISTA  10/1998

PŘÍLOHA

NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ
Zvláštní zpráva
O trestné činnosti páchané mladistvými a nedospělci	Zpracovala: JUDr. Bohumíra Kopečná

ÚVODEM

Tato zvláštní zpráva byla vypracována na základě podkladových zpráv předložených Vrchním státním zastupitelstvím v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Důvodem jejího vyžádání byla především skutečnost, že stav a dynamika vývoje kriminality páchané mladistvými a nedospělci za období let 1989 až 1997, představuje dlouhodobě jeden z nejzávažnějších problémů kriminality. V tomto ohledu je možno poukázat na alarmující vzestup počtu stíhaných a obžalovaných mladistvých v letech 1989 až 1997 na území České republiky i v obvodu působnosti obou vrchních státních zastupitelství, jak je zřejmý z tabulky č. II/4a. Totéž se týká i činů jinak trestných, jichž se dopustili nedospělci. Údaje o celkových počtech mladistvých, kteří byli stíháni nebo obžalováni pro trestné činy, na území celého státu dosahují více než dvojnásobku oproti roku 1989. Podíl stíhaných mladistvých na celkovém počtu stíhaných osob se však stále pohybuje v rozmezí od 11% do 12,5 %, z čehož lze dovodit, že celkový vývoj této kriminality koresponduje vývoji kriminality v České republice vůbec. Z mírného poklesu počtu stíhaných mladistvých a počtu delikventních nedospělců v roce 1997 však v žádném případě nel ze činit závěr, že jde o zásadní zvrat, na místě je spíše předpoklad, že jde jen o výkyv dosavadního vývojového trendu. V další části zprávy uvedené statistické údaje o vybraných trestných činech mládeže jen ve srovnání let 1996 až 1997 nemají za cíl poskytnout úplné informace nezbytné k posouzení vývoje jednotlivých vybraných trestných činů či jejich skupin podle jednotlivých chráněných objektů, ale vypovídací hodnota této zprávy spočívá zejména v poznatcích o četnosti výskytu trestné činnosti mladistvých a nedospělců v jednotlivých regionech, o příčinách této formy kriminality, o hlavních výkladových problémech vztahujících se k aplikaci trestního práva hmotného ve vztahu k mladistvým a trestního práva procesního ohledně řízení proti mladistvým, jakož i o rozhodování soudů v uvedených trestních věcech. Tato analýza by měla řešit některé závažné otázky vztahující se k postupu státních zastupitelství při vyřizování kriminality mladistvých a nedospělců. Současně chce zvláštní zpráva přispět i k řešení obecnějších otázek, např. problému optimální věkové hranice trestní odpovědnosti a zvolení odpovída jícího procesního modelu trestního soudnictví nad mládeží. Není pochyb o tom, že trestné činy páchané na dětech a na mládeži patří k nejzávažnějším trestněpolitickým problémům současnosti. Následky trestných činů na této specifické kategorii poškozených jsou, zejména se zřetelem na jejich věk, zpravidla velmi vážné, nezřídka dokonce neodčinitelné. Byť se ochraně dětí a mládeže v České republice věnuje pozornost, a to i v souvislosti se skutečností, že Česká republika je vázána Úmluvou o právech dítěte č. 104/1991 Sb., ukazuje se, že dosavadní opatření v této oblasti nejsou dostatečně účinná a neodpovídají závažnosti zmíněné formy kriminality. Stejně jako v případě trestné činnosti mladistvých a nedospělců, i zde je nutné přistoupit k systémovému řešení tohoto problému, který není jenom problémem trestního práva, ale jde o komplex závažných společenských otázek, při jehož řešení se nelze obejít bez koordinace činnosti orgánů činných v trestním řízení a orgánů působících v oblasti prevence kriminality v nejširším pojetí. Zvláštní zpráva se i v části věnované trestné činnosti páchané na dětech a na mládeži pokouší na základě analýzy této formy kriminality v letech 1996 až 1997 a aplikačních problémů vznikajících v uvedené oblasti formulovat základní východiska možných přístupů k řešení i této otázky.

I. KRIMINALITA
   MLÁDEŽE

Zatímco v roce 1996 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze stíháno 58,8 % z celkového počtu na území České republiky stíhaných mladistvých (16 491) a v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci 41,2 %, v roce 1997 byl tento poměr obou vrchních státních zastupitelství 61 : 39 (z celkového počtu 15 176 stíhaných mladistvých).

Početně nejvýznamnější skupinu tvoří mladiství pachatelé, kteří se dopouštějí majetkové trestné činnosti, především trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. Majetková trestná činnost těchto věkových kategorií se zásadně neodlišuje od stejné trestné činnosti páchané dospělými pachateli. Jde zejména o vloupání do automobilů, restaurací, prodejen, domů, chat, garáží, kanceláří, novinových stánků. V objektech jsou odcizovány různé předměty, peníze, potraviny, jízdní kola, alkohol, cigaret y. Dochází rovněž ke vloupání do hracích automatů. Častěji se objevují případy krádeží ke škodě rodičů či dalších příbuzných.

S majetkovou trestnou činností je i u mladistvých bezprostředně spojeno páchání trestných činů porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.

Další významnou skupinou jsou pachatelé, kteří se dopouštějí trestných činů, jejichž charakteristickým prvkem je násilí a které jsou namířeny proti životu nebo zdraví lidí nebo svobodě a lidské důstojnosti. Sem patří především, vedle již zmiňovaného trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák., trestné činy ublížení na zdraví podle § 221 a 222 tr. zák., loupeže podle § 234 tr. zák., vydírání podle § 235 tr. zák. , ale i výtržnictví podle § 202 tr. zák. a dále omezov ání osobní svobody podle § 231 tr. zák. a pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák.

U trestných činů obecně nebezpečných se jedná především o trestné činy, které souvisí s nedovolenou výrobou a držením omamných a psychotropních látek a jedů a s jejich šířením (§ 187 a 188a tr. zák.), u trestných činů hrubě narušujících občanské soužití pak jde o trestné činy, jimiž pachatelé útočí na některý národ, jeho jazyk nebo některou rasu nebo vyznání (§ 196 až § 198a tr. zák.), k nimž lze přiřadit trestné činy proti lidskosti (§ 260 až 261 tr. zák.).

ab) nedospělci (tab. č. 1)

U nedospělců se pokles jimi páchaných trestných činů v roce 1997 projevil u státních zastupitelství z obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze, když v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byl naopak zaznamenán vzestup o 3,2 %. U této věkové kategorie je shodně jako u mladistvých nejvíce zastoupen trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. a dalšími dvěma nejfrekventovanějšími delikty jsou trestné činy poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák. a p orušování domovní svobody podle § 238 tr. zák. Odlišnosti oproti mladistvým je možno shledat v tom, že dále následují trestné činy ublížení na zdraví podle § 221 tr. zák., vydírání podle § 235 tr. zák., výtržnictví podle § 202 tr. zák., loupeže podle § 234 tr. zák. a pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák.

Statistické údaje o kriminalitě nedospělců jsou ovlivněny i tím, že někteří nedospělci jsou v průběhu kalendářního roku pro trestnou činnost oznamováni mnohokrát.

O této skutečnosti svědčí např. údaje Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, kde v letech 1996 a 1997 byli oznámeni J. P., nar. 1987, celkem 86krát, M. H., nar. 1989 62krát, S. H., nar. 1983, celkem 49krát, a M. P., nar. 1985 celkem 31krát.

b) Poznatky o četnosti výskytu těchto trestných činů v rámci určitých regionů a oblastí a motivaci uvedených trestných činů (tab. č. 3a až 3zz)

Rozdělení trestné činnosti mladistvých a nedospělců mezi jednotlivé regiony a oblasti je patrné ze statistických údajů uvedených v příloze č. 1.

Četnost výskytu těchto trestných činů v rámci určitých regionů a oblastí, na rozdíl od jejich motivace, jež bude podrobněji zmíněna dále, je velice variabilní a je ovlivňována celou řadou faktorů, které často nemusí mít stabilní povahu.

Trestná činnost je mladistvými pachateli páchána v různě početných, někdy nahodile vytvářených partách, které oproti minulosti jsou mobilnější a pohybují se i mimo okruh svého bydliště.

Obecně lze říci, že trestná činnost mladistvých pachatelů a nedospělců se vyskytuje především ve velkých městských aglomeracích, kde s ohledem na velký počet obyvatel a tím i určitou anonymitu, jsou vhodnější podmínky pro páchání trestné činnosti, zejména skupinové, při které způsobená škoda dosahuje i značně velkých částek. Ve vesnických lokalitách se trestná činnost těchto kategorií vyskytuje v podstatně menším rozsahu a pokud jde o majetkovou trestnou činnost, projevuje se zejména vyk rádáním rekreačních objektů, obchodů či restauračních zařízení.

Pro motivaci trestné činnosti nedospělců je charakteristické, že v mnoha případech se jedná o důsledek nezralosti těchto jedinců, když ani samotní pachatelé nejsou s to náležitě vysvětlit pohnutku svého jednání. Trestné činnosti se dopouštějí především děti ve školách či v blízkosti svého trvalého bydliště, přičemž dominantní u nich je v případě majetkové kriminality skupinová trestná činnost, což má zřejmě psychologický dopad i v tom, že si tímto způsobem dodávají odvahy k trestné činno sti. Méně často, v případě nedospělců na rozdíl od mladistvých, se stává subjektem jejich trestné činnosti pro ně neznámá osoba.

Mladiství i nedospělci páchají především majetkovou trestnou činnost, jejímž motivem bylo úsilí nabýt rychle a pokud možno bezpracně finanční prostředky potřebné k uspokojení jejich krátkodobých potřeb zaměřených na získání atraktivního a luxusního zboží, jež je pro ně jinak zcela cenově nedostupné, jakož i na nákup alkoholu, tabákových výrobků, drog, úhrady za jízdu taxíkem, opatřování si peněz na diskotéky, prostředky k hraní na hracích automatech apod. Do značné míry se jedná i o reakci na převažující konzumní způsob života společnosti. V pozadí určující motivace majetkových deliktů je často touha vyrovnat se vrstevníkům ze sociálně silnějších poměrů. Význam má nepochybně i skutečnost, že většina mladistvých pachatelů po skončení základní školy nenastoupila do učebního poměru, nebo ho svévolně opustila, nepracuje, popř. evidentně pracovat ani nechce. Na druhé straně však mají tyto osoby značně vysoké požadavky na styl života. Pak dochází i k tomu, že děti odcizují vysoké peněž ní částky svým rodičům, podnikatelům přesto, že doma mají zajištěný vysoký životní standard. K tomu přistupují takové jevy, jako je nedostatek odpovědnosti, neúcta k hodnotám vůbec a majetku zvlášť, k dodržování norem všeho druhu upravujících život ve společnosti.

Závažný dopad mají projevy predelikventních znaků v chování nedospělců a mladistvých, jakými jsou absence ve škole, toulání a útěky z domova, což je nezřídka výrazem neřešených konfliktů v rodinách.

Pokud jde o trestnou činnost násilného charakteru, je zpravidla páchána jako projev neúcty k životu a zdraví. Častou motivací je potřeba či snaha demonstrovat svoji sílu, zvýraznit se, imponovat svým vrstevníkům a získat jejich uznání, obdiv, ale i vytvořit si určité vůdčí postavení v partě.

Například v okrese Rychnov nad Kněžnou je vedena trestní věc mladistvého, který opakovaně v desítkách případů pod hrozbou násilí a pod hrozbou použití kuchyňského nože požadoval na své matce peníze pro svou obživu, protože nikde nepracoval. Matku dokonce někdy, i když ne zvlášť razantně, bil.

U stále se častěji vyskytujícího trestného činu loupeže podle § 234 tr. zák. šlo převážně o útoky namířené vůči starším lidem, ale i dětem. Pokud byli předmětem útoku dospělí, tyto útoky byly páchány skupinami mladistvých nebo nedospělců. Objevily se dokonce i případy loupežných přepadení za použití zbraní či jejich atrap. Tato forma trestné činnosti se vyznačuje stále větší (někdy racionálně zjevně neodůvodněnou) mírou agresivity a brutality.

U Okresního státního zastupitelství Karlovy Vary dva mladiství z celkového počtu tří stíhaných pachatelů se dopustili trestného činu loupeže přepadením majitele provozovny občerstvení, umístěné na opuštěném místě na odpočívadle u silnice. Poškozeného surově zmlátili do bezvědomí a při odchodu uhasili plamen u proban-butanových lampiček a pustili plyn u propan-butanových kamen, takže jeho únikem mohlo dojít k úmrtí poškozeného.

Zaznamenány byly rovněž případy, kdy se sice mladiství pachatelé na loupež důkladně připravili do nejmenších podrobností, nicméně poté, co jejich jednání vedlo k vytouženému cíli, počínali si již nepromyšleně a v podstatě jednali skutečně jako děti.

Např. u Okresního státního zastupitelství v České Lípě bylo vedeno trestní stíhání proti mladistvému pachateli, který společně se svým 19letým kamarádem (rovněž studentem) na sídlišti Slovanka v České Lípě vnikli do pobočky pošty, za použití pistole přinutili vedoucího pošty k vydání finanční hotovosti ve výši 52.770,- Kč. Oba pachatelé se sice na přepadení pečlivě připravili, opatřili si pistoli i masky, vytipovali si čas, kdy na poště nebyl nikdo přítomen, ale poté, co získali peníze a rozdělili si je, v krátké době je utratili na diskotékách, v zábavných podnicích, kam se nechali vozit taxíkem.

Trend záležející v nárůstu brutality se projevil nikoli jen u mladistvých, ale i u nedospělých pachatelů poměrně velmi nízkého věku.

Jednání charakteru přípravy k trestnému činu vraždy podle § 7 odst. 1 k § 219 odst. 1, 2 písm. d) tr. zák. a únosu podle § 216 odst. 1 tr. zák. se dopustili dva nedospělci - sourozenci v České Třebové, okres Ústí nad Orlicí, když na sídlišti Trávník ve 12,00 hod. vzali dětský kočárek s půl roku starým dítětem, které v kočárku odvezli do objektu firmy Monos Česká Třebová. Zde v přízemí dítě vyjmuli z kočárku, svlékli mu svrchní ošacení, vynesli do prvního patra a zde s dítětem přistoupi li k rozestavěné výtahové šachtě. V úmyslu hodit dítě do šachty ho rozhoupali , ale vzhledem k tomu, že uslyšeli hluk, od dalšího jednání upustili. Dítě odložili do krabice a později je v kočárku na domluvu kamarádů odvezli na policii a zde předstírali, že dítě unesené cizí ženou nalezli. Po odložení věci podle § 159 odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) tr. ř. byla soudem nařízena ústavní výchova obou nedospělců.

V okrese Jindřichův Hradec mladistvý donutil spolužáka, aby prokopl na řece led a pak ho do tohoto otvoru strčil.

Dva mladiství v budově zubního střediska v Českých Budějovicích uchopili spolužačku za pas a potom ji v prvním patře přehodili přes zábradlí a drželi za nohy a obdobného jednání se dopustili i ve třetím patře školy proti spolužákovi.

Na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem bylo konáno prověřování ohledně nedospělce, nar. 1986, žáka 5. třídy zvláštní školy, který dne 30. 7. 1997 v Doksech napadl jiného nedospělce, nar. 1990, nožem a způsobil mu tak četné bodné rány po celém těle a závažné zranění hrudníku a břicha, které si vyžádalo operativní zákrok a hospitalizaci s delší dobou léčení. Šetřením bylo zjištěno, že nezletilý vzal nůž v domě své babičky, u které bydlel.

Obtížně byla nalézána motivace u nejrůznějších, taktéž často frekventovaných, výtržnických a vandalských činů, které jsou projevem neúcty vůči uznávaným hodnotám, nejen majetkovým, ale i vůči veřejnému pořádku, a svědčí o absenci základních morálních zásad u těchto jedinců, zdá se však, že na vzniku tohoto krajně neuspokojivého stavu nese výrazný podíl výchova.

Vysoká míra bezcitnosti byla v této souvislosti konstatována u stále četnějšího trestného činu týrání zvěře podle § 203 tr. zák.

Ve věci vedené na Okresním státním zastupitelství v České Lípě tři nedospělci v listopadu 1996 ve Stráži pod Ralskem kameny umlátili kočku a poté jí rozřezanou pověsili na strom. Ve druhém případě titíž nedospělci na stejném místě odchytili kočku a vhodili jí do studny s úmyslem ji utopit. Tímto způsobem se bavili v důsledku nudy a z nedostatku jiné činnosti.

V roce 1997 byli v okrese Rychnov nad Kněžnou pro trestný čin podle § 203 tr. zák. stíháni dva mladiství, z nichž jeden velmi brutálním způsobem ubil ve městě kočku, poté ji oba mladiství polili hořlavou kapalinou a upálili Pokud jde o trestnou činnost s rasovým podtextem, spojují se zde faktory jak násilného, tak výtržnického charakteru s vlivem rasistické ideologie vyznávané hnutím skinheads, která mladým lidem do značné míry imponuje právě svou organizovaností, svým odporem k u znávaným společenským normám a preferováním násilí. Nemalou roli sehrává rovněž protiromské klima mezi občany v místech s větší koncentrací romského obyvatelstva.

Trestné činy páchané z rasových pohnutek mladistvými sice nepatří svým počtem k rozhodujícím, ale o to závažnější jsou z hlediska společenské nebezpečnosti.

Např. ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem bylo sedm mladistvých stíháno za to, že dne 1. 2. 1997 kolem 20.00 hodiny v ulici 1. máje v Ústí nad Labem - Krásném Březně zastavili poškozeného, nar. 1978, obstoupili jej, v ruce měli dřevěné tyče a nunčaky a když chtěl poškozený odejít, střelil jej jeden z obviněných ze vzdálenosti cca 35 cm do obličeje šestiranným signálním revolverem zn. Alfa, ráže 9 mm, čímž mu způsobil pohmoždění levého oka a sedření povrchní vrstvy rohovky s léčením nejméně 14 dnů. Další obviněný udeřil poškozeného při útěku dřevěnou nohou od židle do hlavy, čímž mu způsobil opět zranění a všichni obvinění se jednání dopustili proto, že poškozený byl romské národnosti. Věc byla u všech pachatelů kvalifikována jako trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 odst. 3 tr. zák., přičemž mladistvý, jenž použil revolver, byl stíhán též pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a mladistvý obviněný, jenž použil proti poškozenému též nohu od židle, byl ještě stíhán ještě pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 221 odst. 1, 2b) tr. zák.

Motivací při páchání trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a šíření toxikománie byla ponejvíce touha po dosud nepoznaných prožitcích, snaha imponovat v okruhu známých a vyzkoušet něco, o čem se široce hovoří a diskutuje. Poměrně často se vyskytující sexuálně motivované trestné činy jsou v řadě případů mladistvými a nedospělci páchány pod vlivem požitého alkoholu.

U trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák., je-li páchán mladistvými pachateli, se objevuje také motiv v podobě vzájemné citové náklonnosti mezi pachatelem a poškozenou osobou. Naproti tomu u nedospělců může být motivací spíše sexuální nezralost. U trestných činů vydírání motivace spočívala dílem v úsilí prezentovat svou tělesnou sílu a převahu a dílem ve snaze získat majetkové či jiné výhody (vynucování různých úsluh, jídla, peněžních částek či sexuálních praktik).

Jako příklad lze uvést věc z okresu Jindřichův Hradec, kdy nedospělec nar. 1986, přinutil dalšího nedospělce, aby se vymočil do sklenice od limonády a poté vypil vlastní moč.

Z dalších motivů, které se vyskytly v některých případech spáchání trestného činu poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák., a to zvláště u nedospělců, je možno zmínit i recesi (např. požáry založené ve sklepních boxech panelových domů nebo poškození železniční tratě s následným vykolejením lokomotivy) anebo neochota jít další den do zaměstnání spojená s touhou po dobrodružství (založení rozsáhlých požárů, které potom jako členové dobrovolných požárních sborů pomáhali hasit, s nárokem n a náhradní volno).

Vyskytly se ovšem i zcela zvláštní pohnutky:
Mladistvý usmrtil svou matku a sestru a v úmyslu usmrtit své další dva sourozence založil v domě požár (Opava-Bolatice), když motivem jeho jednání byla silná nenávist k rodině, pachatel považoval rodiče za utiskovatele a sourozence za zvýhodňované na jeho úkor.

Mladistvý nabízel svým kamarádům a nezjištěným osobám na diskotéce psychotropní látku LSD za peníze (Frýdek Místek). Motivem byl finanční zisk a dále pocit důležitosti a nadřazenosti v roli osoby disponující větším množstvím drogy. Drogová závislost u něho zjištěna nebyla.

c) Poznatky o tom, jaký vliv na trestnou činnost páchanou mladistvými a nedospělci mají

- alkohol a jiné návykové látky

Zjišťování vlivu alkoholu a jiných návykových látek na kriminalitu mladistvých a nedospělců je složité již jen proto, že sledování vlivu alkoholu bylo ve statistickém vykazování opuštěno a u některých kategorií pachatelů zejména. Dále také proto, že vliv těchto látek závisí na individuální odolnosti každého jednotlivce a je důležité zjistit, zda vliv alkoholu či jiné návykové látky bezprostředně vyvolal spáchání trestného činu nebo zda podle stupně závislosti pachatele na návykových látkách byla je ho trestná činnost vyvolána potřebou si je buď přímo opatřit nebo alespoň na ně získat prostředky. Přistupuje i skutečnost, že vyšetřovateli a policejními orgány je otázka požití alkoholu, popř. jiných návykových látek, nezřídka při výslechu obviněných a svědků opomíjena, pachatelé předchozí požití těchto látek, i když jejich jednání ovlivnily, popírají nebo jejich množství záměrně bagatelizují.

Ze získaných podkladů lze však dovodit, že vliv alkoholu na páchání trestné činnosti nepřesahuje u mladistvých hranici 10%, přičemž výrazně kolísá podle druhu kriminality. Obecně není vliv alkoholu u nedospělců a mladistvých při páchání trestné činnosti pokládán za příliš významný, ale spíše okrajový; výjimku tvoří pouze trestná činnost násilného výtržnického charakteru.

Na druhé straně však vliv alkoholu jako kriminogenního faktoru posiluje okolnost, že oproti minulosti již v současné době téměř neexistují dříve běžné kontroly podávání alkoholu nezletilým a tomu odpovídá i zcela nepatrný postih za trestný čin podávání alkoholických nápojů mládeži podle § 218 tr. zák. Rovněž orgány činné v trestním řízení (vyšetřovatelé i státní zástupci) již dnes nedisponují oprávněním upozorňovat jiné orgány na případy porušování právních předpisů, které při své činnosti zjistily.

Typickým příkladem vlivu alkoholu je jednání mladistvého stíhaného u Okresního státního zastupitelství v Sokolově, který 24. 6. 1997 večer v podnapilém stavu slovně napadal jiné osoby a vyhrožoval jim fyzickou likvidací tak, že vyhrožování u nich vzbudilo důvodnou obavu, že se výhrůžky uskuteční. Za toto jednání byl stíhán pro trestné činy výtržnictví podle § 202 odst. 1 a násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zák.

Pokud jde o jiné návykové látky a zejména drogy, významné jsou poznatky spočívající v tom, že drogová scéna mladistvých a nedospělců jako pachatelů těchto deliktů je charakterizována naprostým ústupem od tzv. "čichačství" (toluen a jiné těkavé látky), již jen omezeně přežívá vliv tzv. měkkých drog, a to zejména pervitinu, braunu, marihuany apod., a výrazně se zvyšuje nebezpečí vlivu tzv. klasických tvrdých drog, mezi něž patří již relativně snadno dostupný heroin. Tuto drogu si lze podle některých poznatků opatřit poměrně snadno. Závislost na drogách u mladistvých a nedospělých pachatelů je však zatím zcela výjimečná; jednoznačně převažuje tzv. "experimentátorství".

Vliv psychotropních a omamných látek je zřetelný především u majetkové trestné činnosti, protože právě jejím prostřednictvím si pachatelé opatřují finanční prostředky na obstarání drogy.

- závadové prostředí v rodinách

Závadové prostředí v rodinách je všeobecně považováno za fenomén, jímž je kriminalita sledovaných věkových kategorií nejvýrazněji ovlivňována. Nejčastěji mezi příčinami figuruje negativní příklad rodičů či sourozenců, kteří se sami dopouštějí trestných činů. Další příčinou ovšem bývá i nezájem rodičů o způsob využívání volného času dětí, neschopnost či neochota jej jakkoliv pozitivně ovlivnit. Bez významu není ani nízká kulturní či sociální úroveň rodiny.

Významná část mladistvých a nedospělců vyrůstá a vyrůstala v neúplných rodinách. Jde především o rozvedená manželství nebo o manželství po úmrtí jednoho z rodičů, popř. o rodiny sice úplné, kde však není věnována potřebná pozornost výchově dětí. V naposledy uvedeném případě buď rodiče hmotně zabezpečí potřeby rodiny, ale plně se věnují svému povolání, nebo se naopak jedná o sociálně slabé rodiny, ve kterých nelze vyhovět požadavkům dětí, které se chtějí vyrovnat vrstevníkům z rodin velmi majetných.

Příkladem negativního vlivu závadového prostředí v rodině je případ nedospělce, jehož trestní věc je vedena u Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka Liberec. Ze zprávy orgánu pověřeného péčí o mládež vyplývá, že nedospělec byl od 17. 7. 1997 ve výchově matky, která s pokrevním otcem nežije. O něm bylo známo, že byl několikrát soudně trestán, nepracuje, žije nespořádaně a o nezletilého nejeví zájem. Matka se znovu provdala, nedospělec má sedm sourozenců. V rodině se vyskytují problémy mezi rodiči, byly evidovány závady ve výchově dětí i konflikty vůči okolí. O otčímovi bylo zjištěno, že je na matku hrubý, týrá děti. Některé z dětí se dopouštějí trestné činnosti. S nedospělým byly výchovné problémy od útlého věku. V únoru 1997 byl nad ním stanoven (§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině) dohled pro krádeže a proto, že fyzicky napadal jiné děti. Dne 25. 4. 1997 s ohledem na výchovné problémy v rodině byl chlapec předán do výchovy babičky, která však na jeho výchovu nestačil a. Chlapec ji obelhával, kradl ji peníze. Dne 30. 7. 1997 nožem napadl o 4 roky mladší poškozenou. Poté byl umístěn na psychiatrii v Dětské fakultní nemocnici v Praze.

U Okresního státního zastupitelství v Sokolově byl stíhán mladistvý, syn policisty, který jako nedospělec začal odcizovat jízdní kola a stal se specialistou na takovou trestnou činnost a pokračoval v ní i jako mladistvý ve spolupachatelství se synem jiného policisty. Příklad nevšímavosti až nepřímého podporování trestné činnosti představuje věc sedmi stíhaných osob na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4, kdy dva mladiství bratři odcizili postupně pět osobních automobilů, v domácí garáži je demontovali a takto získané díly prostřednictvím dalších osob prodávali a docílili tak finančního zisku, který okázale používali, aniž rodiče na to jakkoliv reagovali, a to i přesto, že pachatelé byli bez vlastních legálních příjmů.

Z tohoto hlediska není možno přisvědčit názoru, že mladiství a nedospělí delikventi pocházejí jen ze závadových rodin. Zejména pachatelé méně závažných trestných činů zpravidla pocházejí z plně funkčních rodin a jejich protiprávní jednání představuje pouze nahodilý exces. Vyskytují se ovšem i případy, kdy přes příznivé podmínky pro zdárný rozvoj je páchána mladistvými a nedospělci poměrně závažná trestná činnost buď proto, že rodiče se svým dětem náležitě nevěnují nebo proto, že všechny výchovné met ody selhaly.

- záškoláctví

Záškoláctví jako typický kriminogenní faktor se nejčastěji vyskytuje u učňovské mládeže a v případě nedospělců u žáků zvláštní školy. Negativním rysem záškoláctví z pohledu kriminality je skutečnost, že při záškoláctví vzniká široký časový prostor, který je některými mladistvými a nedospělci využíván ke sdružování v různých skupinách, v nichž následně dochází k vzájemnému podněcování k páchání trestné činnosti, popř. i k prvním zkušenostem se zneužíváním návykových látek.

Problém je prohlubován tím, že řada rodičů se snaží záškoláctví svých dětí krýt nepravdivými omluvenkami a se školou nespolupracují.

Jako příklad lze uvést případ matky vedený u Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, kdy děti, které byly svěřeny matce po rozvodu, do školy nedocházely, matka je naopak omlouvala, se školou nespolupracovala a děti se dopustily trestné činnosti. Matka nakonec byla stíhána pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 písm. a) tr. zák.

Dále je možno poukázat na věc vedenou u Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, v níž později stíhaný mladistvý jako nezletilý vykazoval na základní škole neomluvené absence, ve volném čase se potuloval po barech, hrál na automatech a požíval alkohol. Rodiče jeho záškoláctví kryli, poskytovali mu nepřiměřeně vysoké kapesné. S ohledem na způsob jeho života ho nedostatek peněz přivedl k páchání majetkové trestné činnosti. Při zjištění prvního případu bylo trestní stíhání proti jeho osobě podmíněně zastaveno, zejména když rodiče se zaručili kontrolovat jeho volný čas a více se věnovat jeho výchově. Jmenovaný mladistvý se však i nadále dopouštěl trestné činnosti převážně majetkového charakteru ve snaze si opatřit peníze na automaty, alkohol a posléze i na drogy. V současné době je již drogově závislý.

Záškoláctví je jedním z prvním signálů budoucího kriminálního jednání mladistvého či nedospělce. V posledních době však většina škol nehlásí orgánu péče o děti a mládež nejen opakované snížení známky z chování, ale někdy ani záškoláctví, orgány činné v trestním řízení se tak dozvídají o tom, že rodiče nedbají o řádnou školní docházku dětí spíše ojediněle a nemohou důsledně zkoumat, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 písm. a) tr. zák.

- negativní vliv prostředí různých part

Nedostatečný vliv rodiny na výchovu mladistvých a nedospělců, nedostatek zájmové činnosti, neexistující citové vazby a také nadbytek volného času vytvářejí situaci, kdy mládež tráví většinu svého času "na ulici" a jejich jednání je následně determinováno vlivem tohoto prostředí. Počátek vzniku part úzce souvisí se záškoláctvím, neboť žáci, kteří buď propadají nebo chodí za školu se sdružují do part, kde ve společnosti případně i dospělých osob (mnohdy osob s kriminální minulostí) páchají trestnou činnost. Jde zde především o problém velkých měst a velkých sídlištních celků. Negativní vliv part je pokládán za druhý nejvýznamnější faktor působící na páchání trestné činnosti mládeže (po rodinném prostředí).

Existují sice tradiční party, v jejichž čele stojí nějaká vedoucí osobnost, avšak převažují spíše volnější formy part, jejíž členové se znají ze školy, z ulice, z restaurací, přičemž iniciátor trestné činnosti, převážně majetkové povahy, nebývá vždy totožný. Trestné činnosti se tito pachatelé nedopouštějí ve stejném stabilním společenství, ale spíše nahodile se utvářejících skupinách, a ani její výtěžek si vždy nerozdělují stejným dílem, každý si ponechá to, co na místě odcizil.

Typickým příkladem je věc vedená u Okresního státního zastupitelství v Sokolově, v níž byli mladiství stíháni pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zák., neboť se dopustili krádeží aut, věcí z nich a jízdních kol. Jednotlivých útoků se dopouštěl nejčastěji hlavní mladistvý pachatel sám, jindy v různém seskupení spolupachatelů, nikdy se však nezúčastnili všichni obvinění společně na některém z těchto útoků.

Vliv party na páchání trestné činnosti byl zaznamenán i v případech rasově, národnostně či obdobně motivovaných trestných činů (v hlavním městě Praze a v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně).

Partu zde tvořila skupinka několika osob, blízkých si navzájem negativním vztahem k (převážně) romskému etniku, která se za účelem provedení útoku na něj cíleně scházela, objekty útoku vyhledávala a poté na ně zaútočila. Podobné byly i případy, kdy skupinka mladistvých a nedospělců, kterou spojovala fašistická ideologie, případně ideologie hnutí skinheads, a fetišizace, se na konkrétních místech setkávala, aby tu svým idejím dávala průchod prostřednictvím verbálních projevů.

Bylo také zaznamenáno několik případů, kdy výchovné problémy u nedospělců a mladistvých nastaly či se zhoršily poté, co začali inklinovat k hnutí skinheads, ačkoli do té doby bylo jejich chování bez závad a jejich rodinné zázemí bylo shledáno v pořádku, aniž by sami dokázali vysvětlit smysl svého počínání.

Ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství ve Zlíně bylo stíháno celkem pět osob, z toho čtyři mladiství, pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. U všech mladistvých bylo zjištěno dobré rodinné zázemí a řádná péče rodičů včetně zájmu o vývoj svých dětí. Jejich chování se výrazně zhoršilo poté, co se začali stýkat s příslušníky hnutí skinheads, což se projevilo kázeňskými přestupky ve škole, neomluvenými absencemi, posléze byli vyloučeni z učiliště. Situace je taková, že mladiství své rodiče již nerespektují.

Pokud jde specificky o drogovou kriminalitu mladistvých a nedospělců, z psychologického hlediska není bez významu, že jeden člen skupiny se nechce před druhým znemožnit, naopak usiluje o to se před ním předvést a ukázat, co všechno dovede. V partách proto vznikají nejpříznivější podmínky pro experimenty s drogou. Počáteční zvědavost postupně přerůstá ve zneužívání drogy a někdy ústí i v závislost. Členům party řada dealerů poskytuje první dávky psychotropních a omamných látek zdarma a teprve pozděj i za tyto služby požaduje úhradu.

- ostatní negativní vlivy (zejména tzv. gamblerství)

Motiv opatřit si trestnou činností prostředky k uspokojení nutkavé a nezvládnutelné potřeby hraní (tzv. gamblerství) je prokazována jen zcela ojediněle.

Např. ve věci Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 obviněná v jednom z místních barů distribuovala pervitin a marihuanu, aby část takto získaných prostředků jednak sama použila ke hře na výherních automatech, jednak aby část těchto prostředků za týmž účelem předala svému kamarádovi.

Okresní státní zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou vykonávalo dozor v trestní věci proti mladistvému, který byl stíhán pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a další trestné činy, jichž se dopouštěl za účelem opatření si peněz na splacení dlužné finanční částky, kterou si zapůjčil pro hru na automatech.

2. Hlavní problémy vztahující se k výkladu a aplikaci ustanovení trestního zákona uvedených shora, pokud se týkají specificky mladistvých a nedospělců

Je shoda na tom, že využívání nedospělých osob k páchání trestné činnosti dospělými jako nepřímých pachatelů (tzv. "živého nástroje") lze jen velmi obtížně důkazy prokázat.

Pokud jde využívání nedospělých osob k páchání trestné činnosti osobami trestně odpovědnými (plně nebo zčásti), v zásadě se jedná o dvě skupiny trestních věcí.

Do první kategorie lze zařadit případy, kdy se mladiství pachatelé sdružují s nedospělci do skupin za účelem páchání trestné činnosti spíše nahodilé, zejména z důvodů věkové či zájmové blízkosti. V tomto případě nejsou takové osoby k páchání trestné činnosti využívány záměrně. Nicméně v rámci své beztrestnosti ostatním trestně odpovědným pachatelům často nabízejí svou pomoc v tom smyslu, že vezmou vinu na sebe. Mladiství pachatelé se pak hájí právě tím, že trestnou činnost spáchali pouze nedospělci.

Do druhé kategorie je možno naopak řadit věci, kdy je nedospělců záměrně, cílevědomě a systematicky využíváno k páchání trestné činnosti. K trestnímu postihu dospělých či mladistvých pachatelů dochází pouze výjimečně, jakkoliv jsou tyto případy poměrně časté. Policie zpravidla tyto skutečnosti zjistí procesně nepoužitelným způsobem ještě před zahájením trestního stíhání, děti proti rodičům nevypovídají, rodiče naopak spáchání jakékoli trestné činnosti vzápětí popřou, stejně jako mladiství spolupacha telé.

Za spíše výjimečný lze považovat případ, kdy Okresní státní zastupitelství v Chomutově podalo obžalobu na zletilého obviněného pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. proto, že obviněný jako nezaměstnaný se svým nedospělým synem v nočních hodinách prováděl vloupání do prodejen skladů s potravinami. Zatímco otec stál opodál objektu a hlídal, přímého vloupání se dopouštěl jeho syn s tím, že pokud bude přistižen, není trestně odpovědný.

Trestní postih osoby trestně odpovědné a využívající nedospělých osob bude zpravidla přicházet v úvahu tehdy, bude-li prokázáno, že trestně odpovědná osoba je současně přímým pachatelem.

Například Okresním státním zastupitelstvím v České Lípě byl dospělý pachatel stíhán za to, že společně se dvěma nedospělci vnikl do rekreační chaty, z níž následně odcizili věci v hodnotě 48 140 Kč. Obviněný vzal nedospělce právě proto, aby mu pomohli a byli s trestnou činností co nejdříve hotovi. Jeden z nedospělců byl bratrancem obviněného. Oba nedospělci docházeli do místa bydliště obviněného, kde jim tento promítal pornokazety. Ve škole vykazovali neomluvené absence. Nedospělec odmítl ve věci vypovídat, samotný obviněný sám trestnou činnost popřel a matka dalšího nedospělce uvedla, že do jejího bydliště se dostavila rodina obviněného s tím, aby její syn vzal výpověď zpět, neboť jiný důkaz neexistuje a obviněný by tak mohl být propuštěn z vazby na svobodu.

Zkušenosti ukazují, že pokud byl trestný čin spáchán společně mladistvými a nedospělci, pak při vyšetřování tyto osoby spíše spolupracují s orgány činnými v trestním řízení. Jakmile však jde o trestnou činnost osob dospělých společně s nedospělci, je zřejmý opačný trend, takže prokazování trestné činnosti, ať už jde o nepřímého pachatele nebo trestnou činnost dospělého páchanou společně s nedospělým, je velmi obtížné.

Je možno poukázat na poznatky Okresního státního zastupitelství v Chebu, kde se nezletilé děti dopouštějí rozsáhlé majetkové trestné činnosti a takto získané finanční prostředky přinášejí do rodiny, kde otec nikde nepracoval a nepracuje, matka je stále v domácnosti, navíc se jedná o slovenské státní občany, kteří nemají nárok na sociální dávky. Přitom rodina viditelně nouzí netrpí.

Zejména v obvodu působnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 byly zjišťovány případy majetkové delikvence, zejména kapesních a obdobných krádeží v dopravních prostředcích a ostatních prostorách městské hromadné dopravy. V roce 1996 působily v této oblasti organizované skupiny nezletilých dětí občanů Bulharska a Rumunska i dalších států při migraci do České republiky a byly akutním nebezpečím pro nedostatečně střežené věci osob přepravovaných městskou hromadnou dopravou. Prokazovat spo jení těchto pachatelů s jejich rodiči či jinými dospělými osobami bylo v těchto případech velmi složité a téměř nemožné.

Je zřejmé, že již samotné procesní postavení nedospělců činí iniciativu dospělých pro využívání trestné činnosti nedospělců prakticky neprůkaznou.

Aplikační problémy vyvstávají i v souvislosti s trestnými činy šíření toxikomanie podle § 188a tr. zák., u nichž je možno jen těžko zjistit, zda jde o drogu určenou k distribuci.

Byť se jedná o problém obecnější povahy, zdůrazňují se komplikace spojené s prokazováním motivu, tj. subjektivní stránky u trestných činů charakterizovaných rasovou a národnostní nesnášenlivostí a politickým extremismem, když úmysl bývá ze strany pachatelů popírán a motivace je zdůvodňována jinými pohnutkami, jako osobními spory, vyřizováním účtů za předchozí napadení apod.

Problém představuje i nedostatečná provázanost trestního zákona se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud se mladistvý dopustí jednání, které po formální stránce sice vykazuje znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, avšak s ohledem na § 75 tr. zák. nenaplňuje znaky tohoto trestného činu po materiální stránce (§ 3 odst. 2 a 4 tr. zák.). Pokud takovou věc vyšetřovatel, popř. státní zástupce postoupí podle § 171 odst. 1 tr. ř. s tím, že by toto jednání mohlo být posouzeno jako přestupek, orgány k tomu příslušné odmítají skutek spáchaný mladistvým jako přestupek projednat s odkazem na znění § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť výše škody přesáhla částku 2 000 Kč, tedy hranici nejnižší měsíční mzdy stanovenou nařízením vlády č. 464/1991 Sb. Podstata problému zde tkví v tom, že ustanovení § 247 tr. zák., ve znění novel z let 1990, 1991 a 1993 je budováno do značné míry na formálním pojetí trestného činu, na což navazuje i úprava obsažená v zákoně o přestupcích. Ani u mladistvého v případě spáchání trestného činu krádeže podle citovaného ustanovení trestního zákona nelze buď postup podle § 171 odst. 1 tr. ř. s ohledem na nedostatek materiální stránky (§ 3 odst. 2 a 4, § 75 tr. zák.) uplatnit, anebo je takový postup sice možný, ale správní orgán, který má věc, jež mu byla postoupena, projednat, není vázán stanoviskem příslušného orgánu činného v trestn ím řízení natolik, že by musel uznat mladistvého vinným přestupkem. Bez novelizace ať už trestního zákona nebo zákona o přestupcích není možno uvedený problém účinně vyřešit.