POLICISTA  10/1998

ROZHOVOR

ProblΘmy vystrΦφ rohy

Zm∞na ministra vyvolßvß v rezortu v₧dycky oΦekßvßnφ, neklid i nejistotu: jak² bude? S Φφm p°ichßzφ? Vßclav Grulich, Φlen prvnφ ΦeskΘ socißln∞demokratickΘ vlßdy, se stal - od vzniku ╚eskΘ republiky - v po°adφ Φtvrt²m ministrem vnitra. Jeho letnφ dny byly plnΘ jednßnφ, sch∙zek, zasedßnφ, jeho Φas rozpoΦφtan² doslova po minutßch. P°esto si ve svΘm programu naÜel pro redakci Policisty Φas a v osobnφm rozhovoru nßm zodpov∞d∞l °adu zßsadnφch otßzek.

Vφc ne₧ na sto procent se splnilo mΘ oΦekßvßnφ, ₧e p°es provßd∞nΘ anal²zy a mnoham∞sφΦnφ zevrubnou p°φpravu, jφ₧ jsem proÜel, na mne ty nejv∞tÜφ problΘmy vystrΦφ rohy a₧ po nßstupu do funkce. P°iΦem₧ i nadßle dalÜφ problΘmy vyvstßvajφ, do tΘhle chvφle urΦit∞ nejsou na stole vÜechny a nemohu tφm pßdem tvrdit, ₧e by se u₧ vÜechny zaΦaly °eÜit.

Ale to je normßlnφ a p°irozenΘ, ministerstvo vnitra je mohutnß organizace, z ministerstev jednoznaΦn∞ nejv∞tÜφ, a je nasnad∞, ₧e jejφ problΘmy nelze za jedin² m∞sφc ani poznat a pojmenovat, nato₧ aby za t²₧ m∞sφc zaΦaly b²t dokonce °eÜeny. Chce to klid, chce to urΦit² systΘm a posloupnost v °eÜenφ. Doufßm, ₧e se nßm bude da°it.

Vφte, kdy₧ jsme v socißlnφ demokracii zaΦali uva₧ovat nad tφm, ₧e by n∞kdo z nßs nastoupil na ministerstvo vnitra, zva₧ovali jsme situaci i v tomto smyslu. Na vnitru se jednß o dva mohutnΘ ·seky, je₧ se pod jeho st°echou sdru₧ujφ: na jednΘ stran∞ jde o °φzenφ stßtnφ sprßvy, s Φφm₧ souvisφ i p°ipravovanß reforma ve°ejnΘ sprßvy, a na stran∞ druhΘ mohutn² policejnφ ·sek, dopln∞n² jeÜt∞ problematikou hasiΦskou a dneska nov∞ i nutnostφ urychlenΘho budovßnφ jednotnΘho zßchrannΘho systΘmu. Tak₧e v dneÜnφ dob∞ jde vlastn∞ spφÜ o t°i velkΘ ·seky, z nich₧ ka₧d² je jin² a ka₧d² o n∞Φem jinΘm. Kdy₧ jsme si vÜak d∞lali p°esn∞jÜφ anal²zu vΦetn∞ ΦasovΘ, doÜli jsme k zßv∞ru, ₧e odlouΦit dneska z ministerstva problΘm °φzenφ ve°ejnΘ sprßvy, stßtnφ sprßvu spolu s reformou, by znamenalo vlastn∞ reformu zastavit, nesplnit ·kol, proto₧e p°evΘst ji na jin² resort by znamenalo nejmΘn∞ na rok prßce p°eruÜit. Proto₧e rok by se strßvil st∞hovßnφm, zm∞nou ministerstva, hledßnφm nov²ch lidφ, vytvß°enφm nov²ch systΘm∙ °φzenφ - a to by znamenalo, ₧e bychom celou p°φpravu reformy ve°ejnΘ sprßvy vlastn∞ zablokovali. Osobn∞ jsem nßzoru, ₧e do budoucna - jakmile bude reforma ve°ejnΘ sprßvy uskuteΦn∞na - z°ejm∞ dojde k tomu, ₧e tento ·sek se na ministerstvu vnitra bude rozsahov∞ omezovat a jakmile si "sedne" samosprßva kraj∙ a zabydlφ se samosprßva na sprßvnφch okrscφch a mφstech, to jest v obcφch a m∞stech - samosprßvu myslφm v ÜirÜφm pojetφ kompetencφ ne₧ dosud - potom nastane chvφle, kdy tento ·sek na ministerstvu vnitra nezbytn∞ nebude muset z∙stat a kdy bude k jeho °φzenφ staΦit urΦit² legislativnφ ·°ad p°i vlßd∞. Anebo ·°ad, kter² by zabezpeΦoval legislativu, metodiku, p°φpadn∞ i urΦitΘ zahraniΦnφ kontakty - tam, kde budou nutnΘ. Ale prozatφm jde o hudbu budoucnosti.

P°edpoklßdßm, ₧e do budoucna bude takovß samostatnost p°φmo nezbytnou. V tuhle chvφli to ovÜem nejde, vÜe bylo zab∞hnutΘ na jin² systΘm hospoda°enφ a dnes musφme pro policii hledat hlavn∞ zdroje - i p°evodem financφ z ministerstva vnitra. Ale v ekonomickΘ samostatnosti Policejnφho prezidia, tedy celΘho ·seku policie, ve vyΦlen∞n∞nφ urΦitΘ Φßstky a v disponovßnφ touto Φßstkou policiφ samou, Policejnφm prezidiem poΦφnaje, ale i v p°evodu hospoda°enφ n∞kter²ch ·sek∙ na krajskΘ i okresnφ sprßvy - v tom vidφm ve shod∞ s nov²m policejnφm prezidentem v²chodisko k racionßln∞jÜφmu hospoda°enφ v policii a na policejnφch sprßvßch. V n∞kter²ch p°φpadech ovÜem centrßlnφ rozhodovßnφ z∙stane nutnΘ: t°eba p°i vybavovßnφ technikou, p°ezbrojovßnφ a podobn∞. Ale soudφm, ₧e je zbyteΦnΘ, aby ministerstvo plßnovalo pro krajskΘ sprßvy v∞ci b∞₧nΘ pot°eby a ₧e by o nich m∞l rozhodovat °editel sprßvy - v rßmci urΦitΘho rozpoΦtu. Proto₧e on by m∞l v∞d∞t, co je v danou chvφli pot°ebnΘ a nezbytnΘ, a podle toho se zachovat. Krom toho ovÜem bude mφt i p°φsluÜnou zodpov∞dnost za naklßdßnφ s t∞mito prost°edky, a pokud by poruÜil pravidla, ponese nutn∞ d∙sledky. Ale to u₧ ke ka₧dΘmu hospoda°enφ pat°φ, to je normßlnφ. Tak₧e uvidφme, jestli se nßm p°i omezen²ch prost°edcφch, kterΘ nßm zatφm hrozφ, poda°φ tento ·mysl realizovat u₧ v p°φÜtφm roce, nebo jestli budeme muset jeÜt∞ rok poΦkat. Ale rozhodn∞ jde o jednu z cest, kterou bychom rßdi prozkoumali a objevφ-li se jen trocha p°edpoklad∙, i uskuteΦnili.

Jß bych se nerad dopouÜt∞l globßlnφho posudku a °φkal, jestli je ·pln∞ dobrß, nebo ·pln∞ Üpatnß. Proto₧e jsou dob°φ policistΘ, ale i mΘn∞ dob°φ a Üpatnφ policistΘ. Mßm prßv∞ na stole materißl, kter² zevrubn∞ vypovφdß o trestnosti a trestn²ch Φinech policist∙ a samoz°ejm∞ je to pro m∞ neradostnΘ Φtenφ. Zarß₧ejφcφ je pro mne nßr∙st tΘto trestnΘ Φinnosti. Mohu p°em²Ület nad tφm, jestli je jen dφlem lepÜφ kontroly, nebo jestli jde o nßr∙st skuteΦn², kter² by byl d∙sledkem zhorÜenφ morßlnφho profilu policist∙. T∞₧ko dedukovat, pravda bude z°ejm∞ tam i tam, ale obojφ dotvrzuje, ₧e nenφ vÜechno v ΦeskΘ policii dobrΘ. A samoz°ejm∞ se budeme muset s mnoh²mi policisty rozlouΦit, °ada z nich je postavena mimo slu₧bu, °ada z nich je vystavena trestnφmu stφhßnφ. A proto₧e se °φkß, ₧e ryba smrdφ od hlavy, musφm °φci naprosto otev°en∞, ₧e vÜude tam, kde se setkßme ve velitelskΘm sboru policie, u funkcionß°∙ s nßznakem, kter² by vedl k podez°enφ ze zneu₧itφ funkce, korupce a podobn∞, tak se s t∞mito lidmi budeme nekompromisn∞ louΦit. T°eba₧e nemßme policist∙ nazbyt. UrΦitΘ Üet°enφ b∞₧φ i tam, kde jde o st°et zßjm∙, proto₧e velmi Φasto i z povolenΘho podnikßnφ Φi ·Φasti ve sprßvnφch radßch vznikß st°et zßjm∙, kv∙li n∞mu₧ Φasem n∞kte°φ funkcionß°i nev∞dφ, jestli jsou vφc podnikateli nebo policisty. Ka₧d² si musφ svou cestu vybrat: bu∩ chce podnikat, a pak a¥ svobodn∞ podnikat jde, mß k tomu svatΘ prßvo. Anebo chce slou₧it u policie tomuto stßtu, a pak stßtu musφ slou₧it celou myslφ a cel²m t∞lem a ne b²t rozpolcen².

PoruÜovßn je zßkon o policejnφ slu₧b∞, proto₧e tyhle v∞ci stanovφ. Zßkon o stßtnφ slu₧b∞, kter² se p°ipravuje a do roka musφ b²t realizovßn, sv²m ÜirÜφm dopadem bude zasahovat i do t∞chto poloh. NicmΘn∞, policie jako ozbrojenß slo₧ka - sv²m zp∙sobem vojenskΘho charakteru -

"OrganizovanΘmu zloΦinu nutno Φelit organizovan²mi bezpeΦnostnφmi opat°enφmi. A to nejen uvnit° jednoho stßtu, ale opravdu mezinßrodn∞."

Zmφn∞n² optimismus nevychßzel z dobrΘho studia evropskΘ a sv∞tovΘ situace. P°ßnφ bylo otcem myÜlenky. Nßr∙st zloΦinnosti zejmΘna u organizovanΘho zloΦinu je sv∞tov²m trendem a nedß se mu Φelit izolovan∞. T°eba naÜe Φlenstvφ v NATO zdaleka nebude mφt jen obrann² smysl a ·kol navenek, ale musφ docφlit i v∞tÜφ propojenosti zabezpeΦovßnφ obΦan∙. I to, ₧e se musφme stßt skuteΦn²mi Φleny evropsk²ch bezpeΦnostnφch struktur, vstoupit do systΘmu, kdy policie bude mφt prßvo vyÜet°ovat i na ·zemφ druhΘho stßtu, aby nedochßzelo k p°eruÜenφm a pr∙tah∙m. Koordinace a kooperace policejnφch slo₧ek bude muset b²t daleko ·Φinn∞jÜφ a daleko rychlejÜφ. OrganizovanΘmu zloΦinu nutno Φelit organizovan²mi bezpeΦnostnφmi opat°enφmi. A to nejen uvnit° jednoho stßtu, ale opravdu mezinßrodn∞.

Ono nßm bohu₧el chybφ obojφ. Pot°ebujeme stßle vφc kvalifikovan²ch lidφ, proto₧e odbornφci v tomto sm∞ru dlouho Ükoleni a p°ipravovßni nebyli: zkuÜenosti s organizovan²m zloΦinem jsme vlastn∞ nem∞li. A samoz°ejm∞ nßm schßzφ i kvalitnφ technika, proto₧e organizovan² zloΦin je znßm tφm, ₧e zejmΘna v technice jde v₧dycky o krok p°ed policiφ. A policie mu musφ Φelit tφm, ₧e je lΘpe strukturovanß, lΘpe propojenß, lΘpe spolupracuje a dovede odhadovat. Dovede urΦitΘ v∞ci s p°edstihem p°edpoklßdat a rychle na n∞ reagovat. Pokud by tuhle organizaci a tyhle vlastnosti nem∞la, pak by jφ ani kvalitnφ technika nepomohla: i kdy₧ je nezbytnß. Ale v tom by nßm m∞l pomoci chystan² stßtnφ informaΦnφ systΘm, to znamenß komplexn∞jÜφ informace o obyvatelφch, m∞lo by nßm pomoci, co u₧ zavßdφme v cizineckΘ policii, tedy evidence nejen zvan²ch cizinc∙, ale i t∞ch, kdo je pozvali. Pevn∞ v∞°φme, ₧e se nßm touhle metodou vylouΦφ lidΘ, kte°φ se k nßm dostßvajφ jaksi mimo evidenci. V₧dycky to z∙stane komplikovan²m problΘmem, ale musφme se sna₧it, aby problematick²ch situacφ z∙stalo co nejmΘn∞.

"Pokud se nßm nepoda°φ dostat prevenci takΘ jinam, do Ükol, do osv∞ty, pak prevence provßd∞nß vnitrem bude prakticky mßlo ·Φinnß."

Velmi Φasto se debatuje nad tφm, jestli mß resortnφ Ükolstvφ b²t ve svΘm pojetφ u₧Üφ Φi ÜirÜφ. By¥ jsem vzd∞lßnφm pedagog a absolvent dvou vysok²ch Ükol, v p°φpad∞ policie jsem pro ost°ejÜφ, u₧Üφ vymezenφ vzd∞lßnφ policist∙. Nepot°ebujeme na chodnφku policistu, kter² je zahradnφkem a ud∞lal na zahradnφckΘ Ükole maturitu. Pot°ebujeme tam fyzicky zdatnΘho, duÜevn∞ vyrovnanΘho Φlov∞ka, kter² s nadhledem dovede °eÜit situace, kterΘ v jeho rajonu mohou vznikat. P°iznßm se k h°φÜnΘmu pohledu: myslφm, ₧e nßm na tom konkrΘtnφm mφst∞ bude platn∞jÜφ Φlov∞k s takov²mi vlastnostmi, t°eba₧e pouze vyuΦen², ne₧ jin², kter² mß jakousi kdekoli zφskanou maturitu, nikoli vÜak v²Üe zmφn∞nΘ povahovΘ rysy. Ve st°ednφm a vysokΘm policejnφm Ükolstvφ jsem tedy pro resortn∞jÜφ vyhran∞nost. Omezφ se tak asi mo₧nost uplatn∞nφ absolventa v civilnφm sektoru: ale my p°ece nevzd∞lßvßme policisty proto, aby se dob°e uplatnili v civilnφm sektoru! Anglie to d∞lß podobn∞, Francie takΘ tak. Naopak: my musφme tomu Φlov∞ku dßt Üanci - a na to bychom m∞li mφt kariΘrnφ °ßdy, na to musφme mφt i postgragußlnφ vzd∞lßvßnφ - Φlov∞k se musφ uplatnit na stupni, kam byl za°azen, a je-li schopn², postupovat funkΦn∞ i finanΦn∞. Nepot°ebujeme, aby se z lidφ stali and∞lΘ, pracujφcφ zadarmo. Ekonomickß motivace a motivace postupu ve funkci je p°irozenou souΦßstφ ₧ivotnφho stylu ka₧dΘho Φlov∞ka. Äene ho k vyÜÜφmu v²konu, k zodpov∞dn∞jÜφ prßci - a my tΘto motivace musφme um∞t vyu₧φt. Tak₧e: kdy₧ mu dßme vyhran∞n∞jÜφ vzd∞lßnφ, bude ·Φeln∞ji p°ipraven a dφky tomu bude lΘpe vykonßvat svou danou policejnφ funkci. Ale musφme mu takΘ dßt Üanci, ₧e ve funkcφch bude moci postupovat, ₧e neustrne ve svΘm ekonomickΘm zabezpeΦenφ. To pat°φ k ₧ivotu, je to normßlnφ a m∞li bychom s tφm poΦφtat.

Akademii by m∞la b²t p°iznßna mo₧nost z°φdit studium magisterskΘho stupn∞. A jsem p°ipraven, abych v t∞chto snahßch Policejnφ akademii podpo°il. Na druhΘ stran∞ nemßm jeÜt∞ vyhran∞n² nßzor o studiu doktorandskΘm: vzhledem k tomu, ₧e na prßvnick²ch fakultßch mohou studenti zφskat ÜirÜφ rozsah v∞domostφ, poklßdßm za pravd∞podobnΘ - i kdy₧ nechci vynßÜet koneΦn² soud - ₧e by doktorskΘho titulu m∞li dosahovat na univerzit∞.

Dlouho se hovo°φ o p°esunu sprßvnφch agend z policie na civilnφ ·°ady, je₧ by policii trochu uvolnilo ruce na zßle₧itosti, je₧ jφ vφce p°φsluÜejφ. Myslφte, ₧e jde o reßlnou a vbrzku uskuteΦnitelnou zßle₧itost?

Jist∞. Jednß se o °idiΦskΘ pr∙kazy, obΦanskΘ pr∙kazy, cestovnφ pasy a podobn∞. Od policist∙ slyÜφme n∞kdy nßmitky, zejmΘna pak od policist∙ dopravnφch, ₧e jim takov² p°esun ztφ₧φ p°φstup do evidencφ a zkomplikuje ₧ivot. Ale jestli se nßm poda°φ vytvo°it stßtnφ informaΦnφ systΘm - na kter² zatφm nemßme penφze, ale vytvo°it ho musφme - tak nebude problΘm kdykoli do n∞j vstoupit - jak pro dopravnφ policii, tak pro po°ßdkovou, Φi jinΘ slo₧ky. Samoz°ejm∞, nutnostφ bude urΦit² stupe≥ utajenφ dat, aby nemohl do systΘmu vstupovat ka₧d² a aby nemohlo b²t osobnφch ·daj∙ obΦana n∞jak zneu₧ito. Na druhΘ stran∞ pro obΦana to bude znamenat, ₧e kdy₧ p°ijde na sprßvnφ ·°ad, bude si moci vy°φdit svΘ zßle₧itosti, ani₧ by jej ·°ednφk honil z mφsta na mφsto. Doslova u jednΘ p°epß₧ky.

To je komplikovan² problΘm, proto₧e nebezpeΦφ poruÜenφ zßkona je v podobn²ch p°φpadech znaΦnΘ. Chßpu, ₧e myÜlenky na podobnΘ sbory jsou vynuceny n∞kdy zoufalou situacφ obΦana, kter² se necφtφ dostateΦn∞ chrßn∞n: tak₧e se na n∞j nelze zlobit. Ale my bychom m∞li spφÜe uva₧ovat nad tφm, jak obΦana p°itßhnout k ·ΦinnΘ aktivnφ pomoci policii jako jedince, jako individualitu. K tomu, aby pomßhal obΦanskΘ spoleΦnosti z hlediska jejφ bezpeΦnosti, aby spolupracoval s policiφ. Aby nechßpal policii jako orgßn, jen₧ mu chce ublφ₧it, ale jako instutuci, kterß jej chrßnφ - navφc za jeho penφze! Ano, z jeho danφ, to si v₧dy uv∞domujme. Samoz°ejm∞, ₧e to od policie vy₧aduje urΦit² zp∙sob chovßnφ a jednßnφ. A doufßm, ₧e progresivnφ trend v tomhle ohledu bude pokraΦovat, ₧e t∞ch policist∙, kte°φ se k obΦan∙m chovajφ arogantn∞, nesprßvn∞, bude rapidn∞ ub²vat a ₧e se nßm poda°φ policii p°ivΘst na sv∞tov² a evropsk² trend, kdy policista je razantnφ, ale sluÜn². A obΦana respektuje v₧dycky s presumpcφ neviny a nemß ho za zloΦince, sotva ho spat°φ na ulici.

"Prevence musφ b²t zßle₧itostφ celospoleΦenskou a musφ se stßt p°edm∞tem pozornosti dalÜφch rezort∙, zejmΘna Ükolstvφ, ale v drogov²ch v∞cech i zdravotnictvφ."

┌Φinnost m∞stskΘ policie je skuteΦn∞ velice individußlnφ. V n∞kter²ch m∞stech si je pochvalujφ a koordinace s pracφ republikovΘ policie je dobrß, jinde slyÜφme stφ₧nosti. A n∞kde u₧ je m∞sta zruÜila a jinde sφlφ tlaky, aby se spojily s policiφ stßtnφ. Tam narß₧φme na problΘm: ne vÜichni m∞stÜtφ policistΘ spl≥ujφ kvalifikaΦnφ, fyzickΘ, psychickΘ a dalÜφ po₧adavky, na nich₧ musφ trvat Policie ╚R, a proto mechanickΘ slouΦenφ v ·vahu nep°ipadß: je t°eba d∞lat v²b∞r podle naÜich kritΘriφ. Ale rozhodn∞ jde o otßzku, jφ₧ bude t°eba se i legislativn∞ zab²vat, proto₧e m∞stskΘ policie majφ prßv∞ tak velkΘ zastßnce jako velkΘ odp∙rce a v °ad∞ p°φpad∙ majφ kus pravdy vÜichni. ╪eÜenφm bude asi individußlnφ p°φstup - a tam, kde se m∞stskß policie neosv∞dΦuje, bychom m∞li p°echßzet na systΘm stßtnφ policie. A to tak, ₧e by t°eba m∞sta mohla mφt mo₧nost si za ·platu n∞kterΘ slu₧by stßtnφ policie objednat. Myslφm si, ₧e by jim to p°iÜlo podstatn∞ levn∞ji, ne₧ udr₧ovßnφ vlastnφho sboru se vÜφm vÜudy, s budovami, auty, telefony. N∞kde majφ dokonce kon∞, a to je drahß zßle₧itost. P°esto₧e mßm kon∞ straÜn∞ rßd. ╪eÜenφ bude tedy zatφm asi individußlnφ a uvidφme, zda bude mo₧nΘ do budoucna p°ijmout urΦitß legislativnφ opat°enφ, abychom zabezpeΦili jednotu. I kdy₧ si nejsem jist, ₧e k n∞jakΘ jednot∞ nutno dojφt - proto₧e kdy₧ se m∞stskß policie osv∞dΦuje, nech¥ z∙stane a funguje. Zßle₧φ jen na konkrΘtnφm m∞st∞, aby si rozumn∞ spoΦφtalo, jestli nßklady, je₧ platφ, jsou efektivn∞ vynalo₧enΘ a odpovφdajφ bezpeΦnostnφ situaci.

Ale samoz°ejm∞, ₧e p°iÜla: mn∞ se do tΘ funkce necht∞lo a byly to zvlßÜtnφ okolnosti, je₧ m∞ nakonec p°im∞ly, abych k²vl. Proto₧e jsem se stal sv²m zp∙sobem ob∞tφ vydφrßnφ a ka₧dΘ vydφrßnφ mß svou hranici. V tomhle p°φpad∞ pak Ülo o dost Üpinavou zßle₧itost, kterß se Φasem osv∞tlφ a doufßm, ₧e ti, kdo₧ za nφ stßli, budou mφt p°φle₧itost se po°ßdn∞ zastyd∞t. A¥ jde o lidi ve sd∞lovacφch prost°edcφch anebo kdekoli jinde. I na vysok²ch postech. Jsou v∞ci, kterΘ se ned∞lajφ. Za ₧ßdn²ch okolnostφ. Podraz je v₧dycky podraz.

"Chßpu, ₧e myÜlenky na podobnΘ sbory jsou vynuceny n∞kdy zoufalou situacφ obΦana, kter² se necφtφ dostateΦn∞ chrßn∞n, tak₧e se na n∞j nelze zlobit."

┌spornß opat°enφ musφme ud∞lat do n∞kolika m∞sφc∙, Φekat dva roky nem∙₧eme. Proto₧e rozpoΦet mß omezenΘ hranice a nafouknout se nedß. Stßtnφ pokladna je prßzdnß, r∙st HDP je minusov². To znamenß, ₧e naplnit stßtnφ rozpoΦet bude nikoli mal², ale velk² zßzrak. Nem∙₧eme poΦφtat, ₧e bychom dostali vφc prost°edk∙: za ·sp∞ch bychom pova₧ovali, kdybychom nap°esrok dostali aspo≥ tolik, kolik bylo k dispozici v tomto kalendß°nφm roce. I kdy₧ to nestaΦilo. A jestli₧e chceme zlepÜit nap°φklad podmφnky policist∙, pak jenom ·sporn²mi opat°enφmi. Snad b∞hem dalÜφho roku dojdeme ke stavu, kdy budeme u₧ moci poΦφtat s nßr∙stem, proto₧e tady z∙stßvß otßzka p°ezbrojenφ policist∙, kterß je akutnφ, je tady problΘm vozidel, kterß zastarßvajφ a opot°ebovßvajφ se. A tak dßle. A m∞l by tu b²t i p°irozen² nßr∙st plat∙, jako v ka₧dΘm jinΘm rezortu - minimßln∞ aspo≥ o inflaci, kdy₧ u₧ nebude na vφc. A to jsou problΘmy, s nimi₧ se budeme dnes a denn∞ utkßvat a byl bych rßd, kdyby ti, kte°φ pracujφ ve slu₧bßch vnitra - a¥ u₧ na ministerstvu nebo v policii - v∞d∞li, ₧e se sna₧φme jejich problΘmy °eÜit, ₧e nechceme d∞lat schvßlnosti, ₧e pokud budeme omezeni v prost°edcφch, pak nikoli proto, ₧e bychom cht∞li n∞co Ükrtit, ale ₧e to vyvstßvß z celkovΘ ekonomickΘ situace stßtu. Ta je Üpatnß, to je pot°eba si na rovinu °φct. V rßmci tΘto situace se budeme sna₧it ud∞lat vÜe, co bude mo₧nΘ.

Ptal se Jan J. Van∞k  
Foto Vßclav èEBEK