| POLICISTA | KULTURA |
Každá změna k horšímu,filmová recenze, Policista č. 5/1998, str. 26 a 27
Kdyby si spisovatel usmyslel napsat příběh slavného románu svého renomovaného předchůdce - Balzaka, Dostojevského či Vančury - znovu a vydávat ho za vlastní dílo, stal by se v očích světa plagiátorem a sklidil posměch. Mezi filmaři platí ale jiné zvyklosti. Nic proti tomu, že se některá literární díla stala v průběhu desetiletí námětem celé řady kinematografických zpracování: právo zkusit převyprávět prozaický příběh znovu a po svém režisérům nikdo neupírá. Řeč je o módě však remakeů, česky tedy "předělávek", k nimž se stále častěji v posledním desetiletí uchylují hollywoodští tvůrci, aby v nouzi o nové nosné náměty poznovu pilně natáčeli jednou už úspěšné filmy. Název někdy změní zcela, někdy ho jen pozmění, hlavně však přenesou děj za oceán a obsadí současnými hvězdami, příběh přizpůsobí vkusu amerického publika - a pak už jen doufají v úspěch. Nejčastěji jsou jejich "lovištěm" vody francouzské kinematografie, příkladem může posloužit Bezva finta, Brutální Nikita či A bůh stvořil ženu (ten si ovšem, už bez Bardotky, znovu natočil sám režisér první verze Roger Vadim).
Nedávno se terčem "předělávacího" zájmu stal druhdy veleslavný britsko-francouzský snímek Den pro Šakala, natočený podle vynikající literární předlohy Fredericka Forsytha. Příběh nájemného vraha, jenž se probíjí Evropou, aby zabil De Gaulla, patří dodnes k nejnapínavěji natočeným thrillerům a stále fascinuje péčí o detail a věrohodnost.
V Americe zkrátili název na Šakal a upravili děj k obrazu svému - se vzácnou dovedností, jejíž podstatu snad nejlépe postihuje úsloví, že každá změna je k horšímu. Lze při tom říci, že převzali nejen děj a zápletku, ale i většinu stěžejních scén - jenom je patřičně zveličili a nablýskali.
Zatímco Edward Fox vystačil s několika převleky, sportovním vozem a speciální puškou, Bruce Willis, Šakal našich dnů, s sebou vozí celý kufr kostýmů, speciální zbraň s počítačovým zaměřovačem a stativem, podobnou spíš bezzákluzovému kanonu, a luxusní jachtu. Slouží jakémusi ruskému mafiánovi, mstícímu bratra oddělaného kdesi v Moskvě agenty FBI, zatímco jeho protihráč, ztělesněný Richardem Gerem, je "původním povoláním" irský terorista, speciálně vypůjčený z vězení zpravodajskou službou: neboť jen on prostě "má na to", aby Šakala sejmul.
Jeden vraždí pro peníze, druhý pro ideál: v užití prostředků a nesmiřitelnosti jsou si ale podobni až běda. Dramatických scén si divák užije dost, vtírá se však myšlenka, že jejich variace už mnohokrát viděl jinde.
Málo nápadů, hodně pyrotechniky. A myšlenky, jež znepokojují: copak v Hollywoodu vážně věří, že vraždění v Irsku či Baskicku je myšlenkově onačejší než gangsterské mordy pro balíky peněz? Vražda zůstává vraždou - anebo už ani tohle neplatí?
(jjv)
redakce@mvcr.cz