Jamese Bonda si na počátku let padesátých vymyslel britský zpravodajec, diplomat a spisovatel Ian Fleming (19O8 - 1964) a nevědomky tak vytvořil nový předobraz hrdiny naší doby: tajného agenta, nadaného šarmem, inteligencí a dobrou muškou, bonvivána s neselhávajícím kouzlem pro ženy, dobrým vkusem - a povolením zabíjet. Jeho OO7 se záhy stal miláčkem západního světa a terčem hysterické nenávisti socialistickho Východu, jenž se cítil ohrožován vždy a všemi: tak proč by měl být vymyšlený agent výjimkou? Fleming ovšem při psaní pranic nezastíral, že Sovětský svaz a jeho nohsledy v lásce nemá ani za mák, takže Bondovými protivníky se - vedle zlosynů exotického typu a nejasného původu - stávaly dosti často tajné služby komunistické provenience. A dostávaly od OO7 na frak, což "literární znalce" z politbyr štvalo nejvíc.

Tím pádem český čtenář poznal Bonda jen letmo, koncem let šedesátých, kdy vydavatelství Magnet stihlo vydat dva jeho příběhy, byť v podobě textově poněkud okleštěné a umravněné. Začátkem let devadesátých se tudíž Bond jevil nakladatelským trhákem, leč přičinliví zlatokopové, kteřím jeho příběhy zaplavili trh v rychlokvašených překladech a nevzhledných obálkách, splakali nad výdělkem. Osvobozený český čtenář se vrhal za módními bestsellery a agent OO7 mu připadal zřejmě beznadějně stár. Jenže pak přišlo přesycení a prohlédnutí: čtivo našich dnů bývá povětšinou jen pestrou navoněnou vatou, zatímco Flemingovy pádící historky mají stále své kouzlo. Vedle napětí a strhujícího děje nabízejí totiž taky cosi navíc: vtip, humor, nadhled - i špetku lidské nostalgie. Ne, že by šlo o velkou literaturu, to jistě ne: ale dozajista se jedná o solidní autorské řemeslo z dob, kdy ještě museli mít spisovatelé nápad, než začali psát příběh.

A tak se James Bond slavně vrátil: do kin, na obrazovky i v nových knižních vydáních. Průhonické nakladatelství Delfín se prý rozhodlo vydat celou Flemingovu bondovskou sérii, tedy dvanáct románů a dvě knihy povídek. Filmů s Bondem je už osmnáct, ale některé se předlohy drží jen velmi volně - a po autorově smrti si agenta OO7 "půjčují" i další spisovatelé a scenáristé, kupříkladu i Kingsley Amis (pod pseudonymem Robert Markham), John Gardner či Raymond Benson.

Souborné vydání začalo - možná trochu nesmyslně - v pořadí pátým Flemingovým románem Srdečné pozdravy z Ruska, který kvalifikovaně a se smyslem pro autorův humor přeložil Ivan Němeček. Kniha má pohlednou obálku (Jiří Ulrych), kvalitní papír i zjevně solidní korektorskou péči, takže nezbývá než doufat, že velkorysý záměr tentokrát vyjde...

"Jmenuji se Bond, James Bond!"