Francie: CitΘs Titanic

"Dva mladφci utφkajφ p°ed partou nßsilnφk∙. Banda je vyzbrojena holemi a pitbully. Ob∞ti uteΦou do Φekßrny policejnφ stanice, pronßsledovatelΘ vniknou za nimi a zmlßtφ je. P°φmo na policejnφ stanici a p°ed oΦima policist∙.... PolicistΘ zde u₧ dlouho nereprezentujφ nic a nihoho. Ani zßkon, ani stßt. To vÜechno se u₧ dlouho vφ, a tak u₧ nenφ pova₧ovßn za paranoika nebo nebezpeΦnΘho faÜistu, kdo hovo°φ o vzniku Francie mßlo bezpeΦnΘ. Jen₧e slovo "vznik" platilo v roce l982. Dnes u₧ ta jinß Francie, Francie nßsilφ a nebezpeΦφ nevznikß: u₧ tady je. "Francie nenφ Bronx," jsou lidΘ ujiÜ¥ovßni. To je pravda. V °ad∞ francouzsk²ch p°edm∞stφ je to jeÜt∞ horÜφ..."

T²denφk Marianne, Pa°φ₧   

Na rozhranφ starΘho a novΘho roku vyÜla ve Francii v nakladatelstvφ Puf v edici "Co o tom vφm?" studie "Violences et InsΘcuritΘ urbaines" (voln∞ p°elo₧eno Nßsilφ a malß bezpeΦnost obyvatel). Jejφmi autory jsou Xavier Raufer, spolupracovnφk KriminologickΘho institutu v Pa°φ₧i, a Alain Bauer, p°edseda poradnφ skupiny zab²vajφcφ se bezpeΦnostφ obavatel. Proto₧e jde ve Francii o ₧hav² problΘm, v∞novala jφ pozornost snad vÜechna v²znamn∞jÜφ mΘdia, rozsßhle z nφ citovala a p°etiskovala grafy. My jsme se v nßsledujφcφm textu soust°edili na studii a na dva z nejvlivn∞jÜφch t²denφk∙: Marianne a Le Figaro Magazin.

"Nebereme-li v ·vahu vra₧dy st°elnou zbranφ, kterΘ jsou specialitou typicky americkou, situace, pokud jde o kriminalitu, je horÜφ ve Francii ne₧ v New Yorku," tvrdφ Xavier Laufer. "Ka₧d² jeden Francouz ze dvou ₧ije nebo pracuje v blφzkosti n∞kterΘ z jednoho tisφce Φtvrtφ s vysokou kriminalitou. VyznaΦujφ se vysok²m procentem nezam∞stnanosti (15-30 %), rekordnφ toxikomaniφ, kriminalitou vÜeho druhu, zßÜkolßctvφm (30-80 % ₧ßk∙ tamnφch Ükol nenφ francouzskΘho p∙vodu). ObyvatelΘ t∞chto mφst tvo°φ 1/4 vÜech nßjemnφk∙ obecnφch a subvencovan²ch byt∙ a jsou zapomenuti i vÜemi ve°ejn²mi slu₧bami. T∞m Ü¥astn∞jÜφm se poda°ilo odejφt a jsou nahra₧ovßni vrstvami jeÜt∞ chudÜφch. 69 % nov²ch p°φchozφch mß p°φjmy daleko pod hranicφ normßln∞ dovolujφcφ nßrok na levn² byt, a tak krok za krokem tyto Φtvrti upadajφ do stßle v∞tÜφ bφdy. Party mladistv²ch p∙vodem ze severnφ nebo ΦernΘ Afriky terorizujφ sousedy, niΦφ v²tahy a poÜtovnφ schrßnky dom∙, v nich₧ bydlφ. TΘm∞° by se dalo °φcφ ░kolektivnφ sebevra₧da░."

TakovΘ sφdliÜt∞ se °adφ do jednΘ ze 751 z≤n klasifikovan²ch jako "nßsilnΘ" (v roce l991 jich bylo pouze 300) a lidΘ se tu u₧ necφtφ bezpeΦnφ, zachßzejφ si, aby nemuseli chodit kolem "bandy".

Kdy₧ se n∞kter² z gang∙ n∞kde trvale usφdlφ, Φ°tvr¥ klesne do kategorie 132 "zakßzan²ch", jak je naz²vß odborov² svaz policist∙. Jejich podzemnφ ekonomika je svßzßna s drogami, prostitucφ a podobn²mi obchody a "posse" (bandy si daly tento anglick² nßzev pro "oddφl") mal²ch dealer∙ tu nanutφ svou autoritu. PolicistΘ jsou pova₧ovßni za n∞co jako soupe°φcφ "posse", kterΘ by naruÜovalo provoz mφsta. V roce 1993 v nich bylo zaznamenßno 75 napadenφ policist∙, v roce 1997 u₧ 385 (hßzenφ kamenφm a nadßvky se nezapoΦφtßvajφ). "ZaΦalo to ob₧alovßvßnφm policist∙ z rasismu a z agresivity v∙Φi mlad²m," °φkß vrchnφ komisa°ka Lucienne Buin Trongovß, "dnes jsou vÜak ob∞¥mi rostoucφch ·tok∙ takΘ hasiΦi, normßln∞ pova₧ovanφ za hrdiny. Nep°φtelem je vÜechno, co nosφ uniformu. ╪idiΦi m∞stsk²ch autobus∙ (mezi lety 1994-96 vzrostl poΦet jejich napadenφ o 57 %) a takΘ v²b∞rΦφ poÜtovnφch schrßnek. Nedßvno byl v Pau jeden mßlem za₧iva upßlen, kdy₧ na n∞j skupina mladistv²ch hodila Molotovov∙v koktejl. Ani lΘka°i nebyli uchrßn∞ni bombardovßnφ kameny, kdy₧ evakuovali zran∞nΘ ze rvaΦek rozpoutan²ch na konci Techno Parade. Jsou Φtvrti, kam nikdo nizφ nesmφ vstoupit, nechce-li b²t napaden. Bojφ se do nich chodit i oÜet°ovatelky a mφstnφ lΘka°i.

Plßn rozmφst∞nφ policist∙ v t∞chto Φtvrtφch pochßzφ z roku 1941. Tehdy zaΦal ·t∞k z venkova a p°edm∞stφ velkom∞st opouÜt∞li tzv. "nßmezdn∞ pracujφcφ", st∞hujφcφ se do nov²ch sφdliÜ¥. Dnes jsou tam v noci, kdy je pßchßno 50 % trestn²ch Φin∙, jen 4 % policist∙ a v nejobtφ₧n∞jÜφch Φtvrtφch policie v∙bec nesφdlφ, pouze do nich zajφ₧dφ a jejφ p°φchod je udßlostφ.

Policist∙ je mΘn∞, ale z≤ny s rizikem rostou

Podle studie, kterou si v dubnu 1998 objednal p°edseda vlßdy Lionel Jospin, je v souΦasnΘ dob∞ rozd∞lenφ policist∙ a Φetnφk∙ na ·zemφ Francie "obrßcen∞ k proporΦnφm pot°ebßm". Jinak °eΦeno, 50 % populace ₧ije v oblastech p°edm∞stφ, ale mß pouze menÜinu po°ßdkov²ch sil. V Pa°φ₧i je jeden policista na 113 obyvatel. Ale v oblasti Seine-Saint Denis, navzdory rekordnφ kriminalit∞, je to jeden policista na 340 obyvatel. Odtud pramenφ pocit naprostΘho opuÜt∞nφ obyvatel t∞chto oblastφ - a skuteΦn∞ se postupn∞ nechaly padnout. V roce 1993 bylo pravideln∞ hlφdkovßno 495 "citliv²ch" p°edm∞stsk²ch oblastφ, v roce 1996, aΦkoli jejich poΦet narostl, to bylo pouze 429.

"V citliv²ch Φtvrtφch bylo vytvo°eno hodn∞ nov²ch pracovnφch mφst, ale hodn∞ je jich neobsazen²ch. PolicistΘ se rad∞ji vzdßvajφ pov²Üenφ, ne₧ aby pracovali v takovΘm prost°edφ," °φkß Lucienne Buin Tronfovß. A tak vedle hrstky policist∙ majφcφch skuteΦnou "uhlφ°skou vφru" jsou to p°edevÜφm mladφ zaΦφnajφcφ policistΘ, kte°φ tu zajiÜ¥ujφ po°ßdek. Jakmile jim to pot°ebnß odslou₧enß doba umo₧≥uje, odchßzejφ. Tato vysokß fluktuace neumo₧≥uje opravdovou a uznßvanou p°φtomnost, kterou lze vytvo°it jen dlouhodob∞.

Pokud je p°φtomnost policist∙ v oblasti skuteΦn∞ cφtit, z≤na se uklid≥uje. "Jen₧e tento klid m∙₧e b²t druhou stranou mince," tvrdφ Alain Bauer. "Kriminalita podobn∞ jako finanΦnφ trhy sleduje i ty nejmenÜφ vn∞jÜφ pohyby a p°izp∙sobuje se. V mφst∞ je p°φliÜ mnoho policist∙: Kriminalita zaleze do podzemφ. Prodej drog a nßkup kraden²ch v∞cφ se odehrßvß v podzemφ. Posse vydß novΘ na°φzenφ: nep°itahovat policajty, aby nem∞li nejmenÜφ zßminku.. Byznys nesmφ b²t ohro₧ovßn. Cizφ Φlov∞k m∙₧e vyplaÜit zßkaznφka. Soused u popelnice, kdy droga p°echßzφ z ruky do ruky, takΘ. Vyvßd∞jφcφ d∞ti? BossovΘ jim Φasto dajφ penφze, aby Üly °ßdit jinam. ÄßdnΘ kravßly, ₧ßdnΘ loupe₧e nebo po₧ßry aut nesm∞jφ naruÜovat klid pot°ebn² pro stφnovΘ obchody.

Stßt je p°φliÜ daleko. Mφstnφ zvolenφ zastupitelΘ musφ problΘm∙m Φelit sami. Jejich dilema se dß shrnout takto: je lepÜφ nechat ₧φt podzemnφ ekonomiku a mφt klidn∞jÜφ Φtvr¥, ne₧ ji naruÜit a riskovat kravßly," konstatuje Alain Bauer.

o o o

╔ra partyzßnskΘ vßlky v p°edm∞stsk²ch Φtvrtφch jako by minula, ale ·toky a akty pomsty se mno₧φ. Tak p∞t mlad²ch lidφ z Champigny a Aulmay ve v∞ku 20-24 let uneslo jednoho svΘho souseda, zmlßtili ho a scΘnu nafilmovali. Pak ho na jednom parkingu p°inutili se svlΘknout a znovu ho zbili. V byt∞ jednoho z nich mu pak p°edvßd∞li film a pßlili ho ₧ehliΦkou. ProΦ? Proto₧e Mehdi jednomu z nich dlu₧il 800 frank∙ a sest°enici druhΘho z nich neprojevil dostateΦnou ·ctu...

Toto nßsilφ, orientovanΘ muslimsk²mi nßbo₧ensk²mi fanatiky p°ed n∞kolika lety vytvß°elo skuteΦnΘ "Ükolky" terorist∙, avÜak ani islßmÜtφ teroristΘ nynφ mezi nimi nehledajφ svΘ kandidßty: jsou p°φliÜ nekontrovatelnφ a nenφ mo₧nΘ je zfanatizovat. Situace v Al₧φru je jim lhostejnß, jsou cynici a °φkajφ "To je v∞c vßs star²ch". Naproti tomu jsou p°φmo hypnotizovßni americk²mi televiznφmi akΦnφmi filmy, znajφ zpam∞ti symboly gang∙ a dokonce jmΘna ulic v Los Angeles. To je jejich kultura, kultura ulice. Darebßk, kter² plivne na policistu, peΦliv∞ odhazuje na rohu ulice sv∙j tßcek po hamburgeru u McDonalda, ne₧ jde vyloupit jednotkov² ocbod v YX. McDonald nenφ p°φsn∞ st°e₧en, ale je americk². Gangy v Los Angeles takΘ nikdy ne·toΦφ na McDonaldy, tedy ani jejich obdivovatelΘ ve Francii.

Snem kluk∙ z p°edm∞stφ nenφ dostat se k velk²m pen∞z∙m, ale stßt se Φlenem gangu, kter² mß ve svΘm okolφ ·ctu a kontroluje urΦitΘ ·zemφ. Jejich rodiΦe majφ starost jen o rodinnΘ finance a Φasto jsou negramotnφ. A jejich d∞ti u₧ od sv²ch Üesti nebo osmi let trßvφ veÜker² Φas na ulici a integrujφ do mφstnφho gangu. Neexistuje u nich pocit trestnosti, ani u recidivist∙ ne... Abdel ve sv²ch osmi letech poprvΘ hßzel kameny na policisty a zapaloval, v devφti se ·Φastnil kapesnφch krßde₧φ a zaΦal prodßvat drogy.

RodiΦe byli znepokojenii, ₧e nosφ dom∙ p°φliÜ mnoho pen∞z, zpohlavkovali ho a pohrozili, ₧e p∙jdou na policii. Abdelovi kamarßdi propφchli jejich autu vÜechny Φty°i pneumatiky a od tΘ doby majφ p°ed synem strach. A₧ bude Abdulovi 16, bude poprvΘ zatΦen, souzen a prokurßtor bude jmΘnem spoleΦnosti ₧ßdat jeho odsouzenφ. Teprve tehdy vß₧n∞ pochopφ, ₧e existuje zßkon a ₧e to, co d∞lal, bylo ÜpatnΘ.

"Jen₧e Abdel bude dob°e obleΦen, vzorn∞ uΦesßn, bude dob°e vystupovat, nikoli jako Φlen bandy, a soudce pro mladistvΘ ho oznaΦφ za ob∞¥ spoleΦnosti a odmφtne jφm p°epl≥ovat v∞zenφ a nafukovat statistiku," ho°ce komentuje jeden policista. "Ud∞lφ mu napomenutφ a Abdel odejde svobodn². Zde poprvΘ si uv∞domφ svou beztrestnost, reßlnou."

o o o

Mladistvφ jsou odpov∞dni za 13,8 % loupe₧n²ch p°epadenφ, a kdy₧ se do toho dajφ dnes dφvky, jsou podle policist∙ horÜφ ne₧ chlapci. "Ani jedni, ani druzφ nespojujφ penφze s pracφ. Otec mß penφze, proto₧e dostßvß podporu. StarÜφ brßcha, proto₧e prodßvß drogy." ┌cta? "Ve svΘ rodin∞ je krßlem, ale kdy₧ vyjde na ulici, je ░Φernou hubou░, a tak odpovφdß agresivitou," konstatujφ auto°i knihy. "FaÜistickß Front Nationale mß v citliv²ch z≤nßch svΘ krßsnΘ dny jeÜt∞ p°ed sebou a bandy v citΘs Titanic zdaleka jeÜt∞ neztroskotaly," uzavφrß t²denφk Marianne.

(kuΦ)