Na práci policistů v demokratickém právním státě jsou kladeny vysoké morální požadavky, které jsou mimo jiné vyjádřeny v různých etických kodexech. U nás je znám např. Kodex chování a disciplíny Mezinárodní asociace policejních šéfů. Praktické dodržování těchto požadavků závisí do značné míry na postojích, které k nim policisté zaujmou - zda je přijmou vnitřně za své, či se s nimi naopak neztotožní. Zkoumat postoje policistů k různým způsobům profesního chování je proto velmi potřebné.Ve světě bylo doposud provedeno málo takových výzkumů, u nás žádné. Proto bylo na Policejní akademii ČR v letech 1995-6 realizováno speciální šetření na toto téma.1/

  Výzkum se opíral o metodiku navrženou v USA, takže mj. umožnil provést i určitá srovnání našich a amerických policistů. Jednalo se o dotazník sestávající z otázek, či přesněji výroků roztříděných do čtyř skupin.

  První skupina výroků byla zaměřena na zjišťování etických postojů, resp. postojů ke konkrétnímu popisovanému chování, na které se vztahují etické normy. Příklady položek: "Není nic špatného na tom, když policista přijímá od občanů drobné dárky" nebo "Policista nemůže být v práci nepřetržitě produktivní neporuší-li čas od času pravidla".

  Druhá skupina výroků zjišťovala míru narcismu (sobectví) policisty, tj. tendenci brát ohled především na sebe a své vlastní potřeby a zájmy. Příklady položek: "V dnešní době není žádný hřích, když člověk myslí především na sebe" nebo "Dobré je to, co člověku dobré připadá".

  Třetí skupina výroků se zaměřovala na pojetí role policisty, tj.do jaké míry policista upřednostňuje ve své profesi represi před sociální a preventivní službou veřejnosti.Příklady položek: "Za svoji povinnost považuji především prosazovat zákonnost a zatýkat, nikoli poskytovat další služby občanům" nebo "Agresivní styl hlídkové služby je známkou dobrého policisty".

  Konečně čtvrtou skupinu tvořilo několik výroků zjišťujících oddanost profesi u policistů. Příklady položek: "Zamýšlím zůstat u policie až do penze" nebo "Být policistou znamená uspokojivou kariéru".

  K uvedeným výrokům se vyšetřované osoby vyjadřovaly na pětibodové škále od hodnoty 1 - "silně nesouhlasím" až po hodnotu 5 - "silně souhlasím". Číselné hodnoty odpovědí na otázky v jednotlivých skupinách bylo pak možné sečíst, a tím obdržet celkovou míru etických postojů, narcismu, pojetí role a oddanosti profesi.

  Kromě uvedených položek byly v dotazníku rovněž otázky zjišťující základní údaje o vyšetřovaných osobách, tj. jejich pohlaví, věk, délku služby u policie, druh vykonávané služby, postavení v systému řízení apod.

  Dotazník byl zadán k anonymnímu vyplnění 121 policistům z praxe, 41 studentům SPŠ MV vykonávajícím základní odbornou přípravu a 151 policistům-posluchačům dálkového studia na PA, studujícím v různých ročnících. Z policistů z praxe a studentů SPŠ MV pak byl vybrán užší vzorek reprezentující české policisty pro účely srovnání s podobným vzorkem amerických policistů.

  Otázky, které jsme si ve výzkumu kladli, se týkaly srovnání etických postojů a jejich důležitých determinant (narcismu, pojetí role a oddanosti profesi) u našich a amerických policistů a porovnání různých skupin našich policistů mezi sebou.K těmto otázkám byly vysloveny určité hypotézy, které měl výzkum potvrdit, nebo vyvrátit.

  Co výzkum ukázal? K našemu velkému překvapení potvrdil srovnatelnost českých a amerických policistů v souhrnných etických postojích i jejich determinantách. V žádné z těchto charakteristik se naši a američtí policisté významně nelišili, s výjimkou oddanosti profesi, která byla u amerických policistů poněkud vyšší. Toto zjištění je o to více potěšující, že naši policisté vesměs vyrůstali a profesně se rozvíjeli v mnohem nepříznivějším prostředí.

  Dále výzkum prokázal značné rozdíly v souhrnných i dílčích etických postojích u policistů z praxe, studentů SPŠ MV a posluchačů PA ČR. Jako nejvyspělejší skupina se ukázali posluchači PA ČR, což lze jistě přičíst na vrub jejich pečlivému výběru.

  Naopak začínající policisté v základní odborné přípravě, i když bychom od nich mohli očekávat vyšší míru etického idealismu, zaostávají ve svých etických postojích za oběma zbylými skupinami.Toto zjištění by se mělo stát stimulem pro jejich pečlivější výběr a přípravu.

  Vliv některých osobních a služebních charakteristik na etické postoje a jejich determinanty se ukázal pouze částečný, zejména u pohlaví a věku. Byly např. zjištěny příznivější etické postoje žen -policistek z praxe oproti mužům. To je významným argumentem pro požadování jejich většího zastoupení v policejním sboru, kde mohou sehrát důležitou "humanizační" úlohu.

  Věk hraje významnou roli jednak pro oddanost profesi, která je vyšší u starších policistů z praxe a dále v souhrnných etických postojích posluchačů PA ČR, kde starší skórují výše než mladší. Naproti tomu dosažené vzdělání významný vliv na sledované ukazatele nemělo, což by mohlo být signálem, že v naší vzdělávací soustavě není vše v pořádku.

  Policisté s delší praxí, kteří nastoupili službu a byli profesně formováni před listopadem 1989, se neukázali co do svých etických postojů a dalších sledovaných kvalit horšími než policisté nastoupivší v nových společenských podmínkách. Déle sloužící policisté z řad posluchačů PA ČR mají dokonce příznivější etické postoje než policisté sloužící kratší dobu.

  Druh vykonávané policejní služby nemá vliv na etické postoje a jejich determinanty, opět s výjimkou oddanosti profesi, která je u některých služeb (např. pořádkové a dopravní) nižší než u ostatních.

   Za nikoli pozitivní lze považovat zjištění, že policisté v řídících funkcích nejsou ve svých etických postojích ani jejich determinantách lepší než policisté v neřídících funkcích, ačkoli se to od nich přirozeně očekává. Opět je zde důvod k zamyšlení nad jejich výběrem a průpravou.

  Rovněž se ukázalo, že studium na PA ČR v době provádění výzkumu významně neovlivňovalo rozvoj etických postojů posluchačů v jednotlivých ročnících, i když byly celkově příznivější než u ostatních sledovaných skupin policistů. Toto zjištění je významné pro zdůvodnění potřeby obsahové i metodické inovace výuky i používaných výchovných postupů, což již bylo zčásti ve školním roce 1997/1998 provedeno.

   Celkově můžeme říci, že výzkum přinesl řadu zajímavých poznatků, kterých je možné využít pro zdokonalení přípravy policistů a pro další orientaci výzkumu otázek policejní profesní etiky.

Mjr. PhDr. P. Krejčí, CSc.