| POLICISTA 6/1998 | DO DISKUSE |
| OB╚AN A POLICIE SRN aneb PREVENCE A REPRESE |
Z n∞kolika Φlßnk∙ n∞meck²ch autor∙ jsme vybrali zajφmavΘ myÜlenky a poznatky t²kajφcφ se vztahu obΦana a policie. T°eba vyvolajφ diskusi na strßnkßch tohoto Φasopisu. |
Podle Wolfganga Sielafa, vedoucφho ZemskΘho kriminßlnφho ·°adu v Hamburku, 1) se asi od poloviny sedmdesßt²ch let do konce osmdesßt²ch let policie v N∞mecku stßle vφce vzdalovala obΦan∙m, jeliko₧ se koncentrovala, centralizovala, technizovala, racionalizovala a specializovala. Mφstnφ slu₧ebny (policejnφ revφry, kriminßlnφ komisarißty, poboΦky) byly zruÜeny, policie se stßhla do v∞tÜφch centrßlnφch ·tvar∙. Motorizovan²m hlφdkßm byly p°id∞leny velkΘ obvody a styk s obΦany stßle klesal. ObΦanΘ byli odkßzßni na telefonick² styk. ObΦan zahlΘdl policistu tΘm∞° jen v projφ₧d∞jφcφm policejnφm voze. Policie se stala policiφ "bez nohou".
Kriminßlnφ policie byla v ·zemnφch obvodech rozΦlen∞na na nov∞ vytvo°enΘ odbornΘ komisarißty, kterΘ ji₧ neznaly ·zemnφ, n²br₧ jen v∞cnou (deliktnφ) p°φsluÜnost. Zanikla identita kriminßlnφ policie s m∞stskou Φßstφ, regionem a s obyvatelstvem. B∞₧nΘ kriminßlnφ p°φpady nekonΦily ji₧ u konkrΘtnφho zpracovatele p°φpadu, n²br₧ byly p°evß₧n∞ jen statisticky a evidenΦn∞ podchycovßny. Pozornost byla orientovßna na zßva₧n∞jÜφ a zßva₧nΘ p°φpady, zejmΘna na obchod s drogami, organizovanou kriminalitu a utajovanΘ metody boje s nimi. Policii p°estal obΦan zajφmat a jeho "malΘ" kriminßlnφ problΘmy stßle vφce mizely ze zornΘho pole policie. Podobn∞ poΦala chßpat problematiku malΘ a bagatelnφ kriminality i justiΦnφ praxe. U obyvatelstva zaΦal nar∙stat strach z pouliΦnφ kriminality i justiΦnφ praxe. Upadal zßjem o kriminßlnφ prevenci a poch∙zkovou slu₧bu. Pro poch∙zkß°e se poΦal pou₧φvat pejorativnφ nßzev "dob°e placen² chodec". Policie se stala jen represivnφm orgßnem, jeho₧ pracovnφ v²sledky lze dob°e spoΦφtat, zm∞°it a srovnßvat. Tepre pozvolna dospφvala k poznßnφ, ₧e pro vnit°nφ bezpeΦnost majφ velk² v²zam takΘ subjektivnφ pocity obΦan∙, jejich obavy a nßzory na bezpeΦnostnφ situaci, jejich d∙v∞ra ve schopnost policie je ochrßnit.
Proto W. Sielaff zd∙raz≥uje, ₧e policie se musφ p°iblφ₧it vφce obΦan∙m ve smyslu "Community Policing" a prevence trestnΘ Φinnosti musφ mφt v jejφ Φinnosti minimßln∞ stejnΘ mφsto jako represe.
Profesor. dr. Reinhold S. J─GER, vedoucφ Centra pro empirick² pedagogick² v²zkum v Koblenz-Landau, a Ernfried GROH, vrchnφ kriminßlnφ rada, vedoucφ Policejnφho °editelstvφ v Landau,2) seznamujφ Φtenß°e s v²sledky v²zkumu kriminßlnφ situace v m∞st∞ Landau, kterΘ bylo v polovin∞ osmdesßt²ch let pova₧ovßno za siln∞ posti₧enΘ kriminalitou. Sv∙j Φlßnek konΦφ auto°i n∞kolika zßv∞ry pro komunßlnφ kriminßlnφ prevenci, jejich₧ podstatu zde uvßdφm:
1. Komunßlnφ kriminßlnφ prevenci nelze smyslupln∞ provßd∞t bez anal²zy skuteΦnΘho stavu. Strategick² p°φstup k pot°ebn²m ·daj∙m m∙₧e nejlΘpe zajistit instrumentßrium socißlnφch v∞d (dotaznφk, statistika).
2. Na zßklad∞ zφskan²ch dat byla odvozena opat°enφ kriminßln∞ preventivnφho charakteru, kterß pak byla strategicky realizovßna. ZejmΘna se jednalo o tato opat°enφ:
3. Kontrola v²sledk∙, kter²ch bylo dosa₧eno provßd∞nφm zmφn∞n²ch opat°enφ (zda se zlepÜilo oznamovßnφ trestn²ch Φin∙ a jin²ch poznatk∙ ap.).
4. Zda ka₧dΘ opat°enφ m∙₧e b²t jeÜt∞ n∞jak optimalizovßno.
5. Jak zam∞°it p°φÜtφ v²zkumy.
TakΘ prof. dr. jur. habil. Thomas FELTES M. A., rektor VysokΘ odbornΘ Ükoly pro policii ve Villingen-Schwenningen,3) se ve svΘm obsßhlΘm Φlßnku dot²kß problematiky represe a prevence a tudφ₧ i vztahu obΦana a policie.
Mimo jinΘ uvßdφ, ₧e vφra policist∙ v ·Φinnost represivnφch opat°enφ je nezlomnß a neot°esitelnß. P°inejmenÜφm by vÜak m∞lo b²t alespo≥ akceptovßno, ₧e samotnß represivnφ opat°enφ nemohou p°inΘst ₧ßdoucφ ·sp∞ch a ₧e je t°eba brßt v ·vahu i jejich rizika a vedlejÜφ ·Φinky. EmpirickΘ zkuÜenosti ukazujφ, ₧e mo₧n²m °eÜenφm je prevence kombinovanß s represivnφmi prvky. Nap°φklad snφ₧enφ poΦtu nßsiln²ch trestn²ch Φin∙ v USA v poslednφch letech lze od∙vodnit kombinacφ policejnφ a socißlnφ Φinnosti. TakΘ zkuÜenosti z Chicaga ukazujφ, ₧e rozhodujφcφm faktorem v boji s kriminalitou nejsou agresivnφ postupy policie, n²br₧ jejφ motivace a spoluprßce s obΦany. P°es poΦßteΦnφ odpor v °adßch policist∙ vedl v Chicagu v²voj Community based Policing k tomu, ₧e zejmΘna ve vysoce ohro₧en²ch m∞stsk²ch Φtvrtφch doÜlo k v²razn²m zm∞nßm k lepÜφmu. Policie ·zce spolupracuje s ·°ady a obΦany. PouhΘ zost°ovßnφ zßkon∙ nem∞lo vliv na v²voj kriminality, ale jako velmi ·sp∞Ünß se ukßzala regionßlnφ opat°enφ provßd∞nß tak, ₧e obsahujφ prvky prevence, represe i terapie. Kombinace prevence (i lΘka°skΘ) a represe v antidrogovΘ strategii se osv∞dΦila ve Frankfurtu n. M., Stuttgartu a Osnabrⁿcku.
prof. JUDr.
M. Protivinsk², DrSc.;
redakce@mvcr.cz
Literatura: