Do naÜφ ji₧ zab∞hnutΘ pravidelnΘ rubriky pracovn∞ naz²vanΘ portrΘt policisty jsme si tentokrßt vybrali ÜestadvacetiletΘho podporuΦφka trutnovskΘ kriminßlnφ policie Ji°φho BlahovskΘho. K policii nastoupil ihned po absolvovßnφ St°ednφ pr∙myslovΘ Ükoly v JiΦφn∞ obor stojφrenskΘ konstrukce. Jist∞ i Ükola m∞la vliv na jeho souΦasnΘho konφΦka, kter²m je leteckΘ modelß°stvφ. O vztahu Ükola-konφΦek bude jeÜt∞ °eΦ.

Ji°φ Blahovsk² nastoupil k policii p°ed Üesti lety, navÜt∞voval pra₧skou Ükolu v Hrdlo°ezφch, a proto₧e ji konΦil v dob∞, kdy byla zruÜena povinnost slou₧it alespo≥ jeden rok v Praze, vrßtil se do rodnΘho Trutnova. Prvnφ Φty°i roky pracoval na nehodovce, na t°etφm odd∞lenφ kriminßlnφ policie pracuje dva roky jako technik. O svΘ prßci u policie nßm °ekl: "Lφbφ se mi vφc prßce technika u₧ jenom proto, ₧e je p°i nφ nesrovnateln∞ mΘn∞ papφrovßnφ. A jsem vφc v terΘnu, nemusφm stßle hlφdat lh∙ty a starat se o spisy a b²t stßle ve stresu, ₧e mi n∞co uteklo. I tato prßce je nßroΦnß, ale trochu jinak. Kdy₧ jsem slou₧il ·pln∞ prvnφ slu₧bu, vyjφ₧d∞li jsme rovnou k vra₧d∞ do Dvora KrßlovΘ, kde pachatel p°ipravil o ₧ivot ₧enu. Pozd∞ji se ukßzalo, ₧e druh zabil ze ₧ßrlivosti svoji dru₧ku. Psychicky to nezvlßdl a do m∞sφce se p°ihlßsil sßm," vyprßvφ Ji°φ a vysv∞tluje nßm takΘ, proΦ byl rßd, ₧e nemusel slou₧it v Praze. "Jsem takovej klφdka°. Jak to chodφ v Praze na policii jsem vφdal, kdy jsem obΦas jezdil za bratrem, kter² tam slou₧il rok po Ükole. Policejnφ povolßnφ mßme prost∞ v rodin∞. Kdy₧ vidφm, co to je za fuÜku a nervßk slou₧it v naÜem hlavnφm m∞st∞, jsem rßd, ₧e jsem tady, v tomto celkem poklidnΘm kraji. Jak jsem p°iÜel k modela°in∞? Vlastn∞ brzy, jako kluk, proto₧e se jφ zab²val u₧ m∙j tßta a n∞co nßs p°i tom nauΦil. Jako desetilet² jsem si stav∞l r∙znß hßzedla a jednoduchΘ mod²lky. Pak p°iÜla Ükola, jinΘ zßjmy a na letad²lka jsem trochu pozapomn∞l. A₧ kdy₧ jsem se po policejnφ Ükole vrßtil do Trutnova, jel jsem se podφvat do Hradce KrßlovΘ na CIAF (Czech International Aier Fest), co₧ je mezinßrodnφ p°ehlφdka vojenskΘho stφhacφho letectva a vojenskΘ techniky. Na ka₧dΘ takovΘ akci nechyb∞jφ stßnka°i, prodavaΦi model∙, a tak nechyb∞li ani tady. A proto₧e bylo prßv∞ po v²plat∞, nechal jsem ji tam. Modela°ina m∞ op∞t chytla, koupil jsem si Θro a zaΦal se tomu v∞novat. V tΘ dob∞ jsem byl jeÜt∞ svobodn² a bydlel v pronajatΘm panelßkovΘm t°φpokojovΘm byt∞, kter² se tΘm∞° cel² promn∞nil na dφlnu. To prvnφ letadlo mi moc nelΘtalo. Postavil jsem ho, ani₧ bych o prßci s leteck²mi modely n∞co v∞d∞l. Z v²stavy jsem si p°ivezl stavebnici celkem malΘho letadla, ale u₧ bylo na motorek °φzen² vysφlaΦkou, a na tu nezbylo. Za to jsem m∞l Φerstv∞ vy°φzenou pen∞₧nφ p∙jΦku na zakoupenφ souΦßstek ke starΘmu autu, mojφ osobou prßv∞ opravovanΘmu. P∙jΦka padla na zakoupenφ vysφlaΦky. No a u₧ jsem mohl lΘtat. Ale jak u₧ jsem °ekl, nelΘtal. Neum∞l jsem to. Prost∞ co let, to pßd, letadlo rozbitΘ, oprava a dalÜφ pokus. ZaΦßtky jsou asi v₧dycky t∞₧kΘ. Kdy₧ mi to stßle neÜlo, zmφnil jsem se v jednΘ modelß°skΘ prodejn∞ v Hradci a prodavaΦ mi poradil, a¥ to zkusφm s v∞tron∞m. Ani to mi moc neÜlo. èpatn∞ vyvß₧enΘ a Üpatn∞ se°φzenΘ letadlo nelΘtß. Nakonec jsem se to nauΦil a nauΦil jsem se svoje letadla kompletn∞ navrhovat i stav∞t. Donutilo m∞ to k uΦenφ o aerodynamice, vrßtit se do Ükolnφch let a nacpat si do hlavy to, co jsem ve Ükole zanedbßval. Kdy₧ si navrhuji letadlo, nejprve ho musφm vypoΦφtat. UrΦφm profil modelu, profil k°φdel, spoΦφtßm zßkladnφ rozm∞ry.

V souΦasnosti vyrßbφm letadla ve formßch z laminßtu, je to specißlnφ technologie v²roby, kterΘ n∞kte°φ °φkajφ kosmickß. Vyrobit samotnΘ letadlo je otßzka n∞kolika dn∙. NßroΦnΘ je i model dob°e vyvß₧it, vsadit motorek, usadit vrtuli. Ka₧d² m∙j mod²lek je originßl, nejsou to ani kopie konkrΘtnφch skuteΦn²ch letadel, je to moje fantazie. Mßm rßd rychlß letadla. Chodφm je zkouÜet tady ve m∞st∞ na louku, kde jsem se postupem doby seznßmil s n∞kolika podobn²mi nadÜenci, jako jsem jß. TakΘ jsme uva₧ovali o z°φzenφ n∞jakΘho klubu, ale zatφm jsme ho nezalo₧ili. Vlastn∞ jsem se ani nez·Φastnil n∞jak²ch oficißlnφch zßvod∙, je to p°φliÜ finanΦn∞ nßroΦnΘ. Kdy₧ u₧, tak bych cht∞l lΘtat v kategorii F 5 B, v kategorii motorov²ch model∙. Takov² model vÜak p°ijde na n∞kolik desφtek tisφc korun plus motor, a to je drahΘ. Svoje modely vyrßbφm doma, v rodinΘm domku kde bydlφm s man₧elkou a jejφmi rodiΦi. Mßm zde ve sklep∞ za°φzenou dφlnu, a to je moje krßlovstvφ," °φkß pan Blahovsk² a vede nßs do jmenovanΘ mφstnosti. ZvlßÜtn∞ to v nφ vonφ, na policφch jsou tenouΦkΘ plßty d°eva - balzy, polystyren, lahve s lepidly, barvami a spreji, n∞kolik forem, ve kter²ch svΘ milßΦky Ji°φ p°ivßdφ na sv∞t a b∙h vφ co jeÜt∞.

"Na co se vφc t∞Üφte, na to, jak si budete letad²lko postupn∞ vypiplßvat, nebo jste nedoΦkav², aby u₧ vzlΘtlo?" ptßm se mladΘho policisty. "Na obojφ," °φkß, nasedß k nßm do auta, bere jeden ze sv²ch mod²lk∙ s sebou a jedeme na louku, kde nßm p°edvßdφ, co jeho milßΦek umφ. Je to opravdu velmi p∞knß zßliba. A kolik vlastn∞ pan Blahovsk² za t∞ch Üest let letadel postavil? Sßm to p°esn∞ nevφ, ale jist∞ pr² jich bylo nejmΘn∞ dvacet. Tak mu p°ejme, a¥ je stavφ dßl a odreaguje se p°i tom od nßroΦnΘ a zodpov∞dnΘ prßce policisty, aby mohl nadßle z∙stat, jak o sob∞ sßm °φkß, klφdka°.

Dagmar Linhartovß