Úvod

        Na počátku devadesátých let se v tehdejším Československu objevila nová, specifická forma majetkové kriminality, spočívající v záměrném neplacení faktur za odebrané zboží. Je nepochybné, že rozhodujícími podmínkami pro vznik této kriminality byly nejenom politické a ekonomické změny v naší zemi a často až neuvěřitelná naivita pracovníků odbytových oddělení výrobních závodů, ale také existence početné skupiny jedinců připravených tuto trestnou činnost uskutečňovat. Poměrně záhy získala tato kriminalita některé rysy organizované trestné činnosti a v souvislosti s tím se zrodila i zvláštní kategorie zločinců-obětí, v argotu nazývaná bílí koně. Jde o jedince, kteří s pomocí osobních dokladů a živnostenského listu vystaveného na jejich jméno odebírají ve výrobních závodech a velkoobchodech zboží a to pak předávají organizátorům trestné činnosti. Jednání těchto bílých koňů vyvolává celou řadu otázek, a to nejenom kriminologických ale také sociálních, psychologických a psychiatrických. V naší studii, opírající se o sedmnáct kazuistik, se pokoušíme identifikovat rysy osobnosti, které nejvíce přispívají k tomu, že se jedinec nechá získat pro spoluúčast na trestné činnosti v roli tzv bílého koně.

Metodika

        Pro studii jsme shromáždili sedmnáct znaleckých posudků, podaných pracovníky královéhradecké kliniky v rámci soudně psychiatrických a soudně psychologických expertiz v letech 1991-1997. V rozboru dat jsme se zaměřili jednak na obecné demografické a sociální údaje, tj. věk, rodinný stav, dosažené vzdělání, pracovní anamnézu a případnou předchozí kriminální anamnézu posuzovaných osob atd., jednak na přítomnost psychopatologických fenoménů, a to jak v rodinné a osobní anamnéze, tak zejména v době znalecké expertizy. Zvláštní pozornost jsme přitom věnovali psychologickým indiciím svědčícím pro obtíže resp. nesoulad emocionálního, sociálního a intelektového zrání posuzovaných osob a také zjištění jejich případných vývojových neuropsychických obtíží, které by mohly mít za následek evolutivní (vývojové) anachronismy v prožívání a chování a emoční resp. afektivní labilitu.

        Z celkového počtu sedmnácti posuzovaných osob je šestnáct mužů a jedna žena. V době znaleckého zkoumání bylo nejmladší z posuzovaných osob devatenáct a nejstarší jedenačtyřicet let, přičemž aritmetický průměr věku činí dvacet osm let a medián dvacet čtyři roky. Devět z posuzovaných jedinců bylo svobodných, přičemž dva z nich již delší dobu žili s věkově starší partnerkou, pět mužů bylo ženatých a tři rozvedení. U osmi z devíti mladších, svobodných jedinců jsme přitom zjistili narušení vztahů k vlastní rodině vyplývající z jejich nepřiměřených desatelizačních snah; devátý jedinec rodinu neměl, vyrůstal v dětských domovech.

        Deset z posuzovaných jedinců pochází z manželství, kde oba rodiče byli české národnosti, čtyři pocházejí z národnostně smíšeného manželství (česko-slovenského, slovensko-polského) a jeden etnicky smíšeného (česko-romského) manželství. Jeden z posuzovaných jedinců je Rom, u jednoho se národnostní nebo etnický původ nepodařilo zjistit.

        Zvláštní školu absolvovali dva z posuzovaných jedinců, ti se také nevyučili. Ostatních patnáct vyšlo základní školu, většinou s podprůměrným prospěchem resp. s opakováním ročníku, ale jen deset z nich se vyučilo, čtyři učební poměr předčasně ukončili a jeden nedokončil střední školu. Problémy pracovní anamnézy po ukončení školní docházky - jmenovitě nepřizpůsobení, netrpělivost, konflikty a absence - jsme zjistili u čtrnácti ze sedmnácti posuzovaných osob, tj. u 82 %. Soudně trestáno již bylo sedm z posuzovaných osob, z toho tři osoby vícekrát.

        V rodinné anamnéze jsme u čtyř z posuzovaných osob zjistili výskyt duševních onemocnění v rodině, u čtyř výskyt poruch osobnosti a nadměrného požívání alkoholu, u sedmi jsme přítěž nezjistili. U dvou jedinců (adoptované dítě a dítě vyrůstající v dětských domovech) nebyly údaje o rodině dostupné.

        V osobní anamnéze posuzovaných jsme v jedenácti případech nezískali žádné informace o případných komplikacích při jejich narození, tři posuzovaní uváděli porod s komplikacemi resp. předčasné narození, u tří posuzovaných nebyly údaje o těhotenství a porodu zaznamenány. U deseti posuzovaných anamnestické údaje dokládají, že proces zrání osobnosti byl u nich v předškolním a mladším školním věku provázen vývojovými neuropsychickými obtížemi - jmenovitě opožděním vývoje kognitivních funkcí, přetrvávajícími evolutivními anachronismy v prožívání a chování, enurézou a některými ze symptomů hyperkinetické poruchy. U dvou z těchto jedinců je také zaznamenána epilepsie v dětství. U zbývajících sedmi posuzovaných nebyly vývojové neuropsychické obtíže zjištěny.

        Vlastním psychiatrickým vyšetřením jsme u žádného z posuzovaných jedinců nezjistili duševní chorobu nebo plně vyjádřenou poruchu osobnosti. U patnácti posuzovaných, tj. u 88 % z celkového počtu, jsme však zjistili buď disharmonický vývoj osobnosti nebo přítomnost anomálních rysů osobnosti, z nichž nejčastěji - v osmi případech - vystupovala do popředí emoční nezralost a neodolnost. Volní insuficienci jsme nalezli u tří osob, infantilismus u dvou osob a dissociální rysy také u dvou osob. U tří posuzovaných jedinců bylo možné zjištěné anomální rysy osobnosti uvést do přímé souvislosti s perinatálním organickým postižením mozku ve smyslu tzv. lehké mozkové dysfunkce. Mentální retardaci jsme zjistili u čtyř posuzovaných. Závislost na alkoholu jsme konstatovali u dvou osob. Schopnost rozpoznat společenskou nebezpečnost vlastního jednání byla u dvou posuzovaných s mentální retardací hodnocena jako podstatně snížená, u ostatních jako plně zachovaná. Schopnost ovládat vlastní jednání byla jako podstatně snížená hodnocena u dvou a jako nepodstatně snížená také u dvou posuzovaných.

        Psychologickým vyšetřením bylo u posuzovaných jedinců zjištěno široké spektrum nepříznivých osobnostních rysů, svědčících pro anomální či disharmonický rozvoj osobnosti. U třinácti osob jsme zjistili opoždění resp. asynchronizaci emocionálního a sociálního zrání, včetně evolutivních anachronismů, problémů desatelizace a zkresleného vnímání vlastního místa ve společnosti. U deseti osob jsme zjistili nedostatečné zvnitřnění normativních hodnot, u tří z nich i zjevné dissociální postoje. U pěti posuzovaných jedinců byla v závěrech vyšetření zdůrazněna jejich zvýšená potřeba sociálního přijetí, u čtyř osob nízká neuropsychická odolnost a taktéž u čtyř osob podprůměrný intelekt resp. mentální retardace. Dále byly - vždy u dvou resp. tří osob - zjištěny: nedostačivost volní, afinita k prostředí se simplexním sociálním kódem, zvýšená ovlivnitelnost.

Diskuse

        Poměrně značné rozmezí věku posuzovaných osob - devatenáct až jedenačtyřicet let - dokládá, že pravděpodobně neexistuje horní věková hranice, která by již činila nepravděpodobným převzetí role tzv. bílého koně. Avšak aritmetický průměr (28) a zejména medián (24) zřetelně naznačují, že k převzetí této role přece jen častěji dochází v období mladé dospělosti, přičemž dolní věková hranice je dána arteficiálně - požadavkem dosažení věku osmnácti let, kdy jedinec může získat živnostenský list a zařídit si bankovní účet.

        Podrobnější analýza zjištěných dat zřetelně dokládá, že pro to, aby konkrétní jedinec převzal roli tzv. bílého koně, není nezbytná mentální nedostačivost, jak by se snad při povrchním pohledu na absurdní povahu této trestné činnosti mohlo zdát. Alespoň ne taková nedostačivost, která se může projevit v inteligenčních testech. Nutná je ovšem pohotovost jedince k regresi od racionální k emoční a subkortikální kontrole prožívání. A je to patrně právě tato pohotovost, podle které vyhledávají adepty role bílého koně organizátoři této specifické trestné činnosti. Svědčí pro to odpověď jednoho z těchto organizátorů, obviněného z účasti na vraždě bílého koně, na naši otázku po způsobu výběru adeptů: "To se pozná za pár minut, jinak se jde od toho." Tedy žádná složitá analýza.

        Charakteristickým projevem nedostatku zábran k substituci racionální úvahy emočním zaujetím je u bílých koňů jejich argumentace. Často se obhajují svým údajným přesvědčením, že organizátor vše uvede do pořádku, někteří mechanicky opakují argumentaci těch, kdo je pro trestnou činnost získali, že stačí sehnat "šikovné" zboží, které se nemusí platit hned, peníze "otočit" a vydělat na zaplacení faktury i pro zisk.

        Pohotovost k regresi prožívání má ovšem svoji podmíněnost, a právě k její identifikaci směřovalo naše zkoumání. Ve studii opírající se o podané znalecké posudky jsme ovšem neměli možnost přísně od sebe odlišit kategorie příčinných a následných demografických, sociálních, psychologických a psychopatologických fenoménů a ponecháváme tedy otevřenou řadu otázek, např. zda zvýrazněné, nekorigované prožívání potřeby sociálního přijetí a osobnostní prestiže je jen projevem retardace či asynchronizace zrání osobnosti, či zda jde o samostatný psychopatologický fenomen. Obdobně nemůžeme uvádět do příčinné souvislosti např. psychopatologickou přítěž a rozvoj anomálních rysů osobnosti, přestože se oba jevy v naší studii jako významné vyskytly.

        Souhrn dat, která jsme v našem sdělení uvedli, je značně nepřehledný, a proto jsme nejvýznamnější údaje srovnali do tabulky. Zjištěné psychiatrické, psychologické a sociální charakteristiky zkoumaného souboru uvádíme v pořadí dle četnosti výskytu. Tabulka je poněkud zjednodušená, ale přece jen se domníváme, že umožňuje představit si modální osobnost bílého koně:

        Přičteme-li zjištěné demografické a sociologické údaje, pak se nám modální osobnost bílého koně jeví jako jedinec pocházející z prostředí nízké sociální úrovně, geneticky handicapovaný a emočně deprivovaný, v důsledku nízké neuropsychické odolnosti obtížně zvládající školu. Dochází u něho k asynchronizaci zrání s výraznou retardací zrání emocionálního, k obtížím desatelizace, k postupné, stále se prohlubující retardaci zrání intelektového v důsledku nedostatečné zkušenosti teoretického myšlení a k postupné psychopatizaci ve smyslu adjustační rigidity a neadekvátního hodnocení vlastního místa ve společnosti. Pohotovost k regresi od racionální k emoční a subkortikální kontrole prožívání je pak vyústěním procesu disharmonického rozvoje osobnosti.

Závěr

        Pokusili jsme se nastínit charakteristiku osobnosti pachatelů specifické trestné činnosti - tzv. bílých koňů. Byli jsme omezeni rozsahem informací ve studovaných znaleckých posudcích, z nichž některé pocházejí z let 1991 a 1992, kdy jsme se s danou problematikou setkávali poprvé. Stranou jsme také ponechali okolnost, že tato trestná činnost je svým způsobem organizována a do interakce mezi jejími účastníky tak vstupují i četné regulativní mechanismy. Nicméně se domníváme, že výsledky naší práce mají svůj význam, neboť jakkoliv se společnost proti ní brání, trestná činnost s využitím bílých koňů pokračuje. V poslední době již i v komplikovanější podobě, např. s využitím bílých koňů k uskutečnění fingovaných obchodů a k neoprávněnému požadavku vrácení nadměrného odpočtu DPH. S bílými koni se tedy jako znalci budeme pravděpodobně setkávat i nadále.

Autoři: Herbert Hanuš, Vladimír Panoušek,
Vladimír Pidrman, Ivan Tůma, Jan Zbytovský