┌vod

        Na poΦßtku devadesßt²ch let se v tehdejÜφm ╚eskoslovensku objevila novß, specifickß forma majetkovΘ kriminality, spoΦφvajφcφ v zßm∞rnΘm neplacenφ faktur za odebranΘ zbo₧φ. Je nepochybnΘ, ₧e rozhodujφcφmi podmφnkami pro vznik tΘto kriminality byly nejenom politickΘ a ekonomickΘ zm∞ny v naÜφ zemi a Φasto a₧ neuv∞°itelnß naivita pracovnφk∙ odbytov²ch odd∞lenφ v²robnφch zßvod∙, ale takΘ existence poΦetnΘ skupiny jedinc∙ p°ipraven²ch tuto trestnou Φinnost uskuteΦ≥ovat. Pom∞rn∞ zßhy zφskala tato kriminalita n∞kterΘ rysy organizovanΘ trestnΘ Φinnosti a v souvislosti s tφm se zrodila i zvlßÜtnφ kategorie zloΦinc∙-ob∞tφ, v argotu naz²vanß bφlφ kon∞. Jde o jedince, kte°φ s pomocφ osobnφch doklad∙ a ₧ivnostenskΘho listu vystavenΘho na jejich jmΘno odebφrajφ ve v²robnφch zßvodech a velkoobchodech zbo₧φ a to pak p°edßvajφ organizßtor∙m trestnΘ Φinnosti. Jednßnφ t∞chto bφl²ch ko≥∙ vyvolßvß celou °adu otßzek, a to nejenom kriminologick²ch ale takΘ socißlnφch, psychologick²ch a psychiatrick²ch. V naÜφ studii, opφrajφcφ se o sedmnßct kazuistik, se pokouÜφme identifikovat rysy osobnosti, kterΘ nejvφce p°ispφvajφ k tomu, ₧e se jedinec nechß zφskat pro spolu·Φast na trestnΘ Φinnosti v roli tzv bφlΘho kon∞.

Metodika

        Pro studii jsme shromß₧dili sedmnßct znaleck²ch posudk∙, podan²ch pracovnφky krßlovΘhradeckΘ kliniky v rßmci soudn∞ psychiatrick²ch a soudn∞ psychologick²ch expertiz v letech 1991-1997. V rozboru dat jsme se zam∞°ili jednak na obecnΘ demografickΘ a socißlnφ ·daje, tj. v∞k, rodinn² stav, dosa₧enΘ vzd∞lßnφ, pracovnφ anamnΘzu a p°φpadnou p°edchozφ kriminßlnφ anamnΘzu posuzovan²ch osob atd., jednak na p°φtomnost psychopatologick²ch fenomΘn∙, a to jak v rodinnΘ a osobnφ anamnΘze, tak zejmΘna v dob∞ znaleckΘ expertizy. ZvlßÜtnφ pozornost jsme p°itom v∞novali psychologick²m indiciφm sv∞dΦφcφm pro obtφ₧e resp. nesoulad emocionßlnφho, socißlnφho a intelektovΘho zrßnφ posuzovan²ch osob a takΘ zjiÜt∞nφ jejich p°φpadn²ch v²vojov²ch neuropsychick²ch obtφ₧φ, kterΘ by mohly mφt za nßsledek evolutivnφ (v²vojovΘ) anachronismy v pro₧φvßnφ a chovßnφ a emoΦnφ resp. afektivnφ labilitu.

        Z celkovΘho poΦtu sedmnßcti posuzovan²ch osob je Üestnßct mu₧∙ a jedna ₧ena. V dob∞ znaleckΘho zkoumßnφ bylo nejmladÜφ z posuzovan²ch osob devatenßct a nejstarÜφ jedenaΦty°icet let, p°iΦem₧ aritmetick² pr∙m∞r v∞ku Φinφ dvacet osm let a medißn dvacet Φty°i roky. Dev∞t z posuzovan²ch jedinc∙ bylo svobodn²ch, p°iΦem₧ dva z nich ji₧ delÜφ dobu ₧ili s v∞kov∞ starÜφ partnerkou, p∞t mu₧∙ bylo ₧enat²ch a t°i rozvedenφ. U osmi z devφti mladÜφch, svobodn²ch jedinc∙ jsme p°itom zjistili naruÜenφ vztah∙ k vlastnφ rodin∞ vypl²vajφcφ z jejich nep°im∞°en²ch desatelizaΦnφch snah; devßt² jedinec rodinu nem∞l, vyr∙stal v d∞tsk²ch domovech.

        Deset z posuzovan²ch jedinc∙ pochßzφ z man₧elstvφ, kde oba rodiΦe byli ΦeskΘ nßrodnosti, Φty°i pochßzejφ z nßrodnostn∞ smφÜenΘho man₧elstvφ (Φesko-slovenskΘho, slovensko-polskΘho) a jeden etnicky smφÜenΘho (Φesko-romskΘho) man₧elstvφ. Jeden z posuzovan²ch jedinc∙ je Rom, u jednoho se nßrodnostnφ nebo etnick² p∙vod nepoda°ilo zjistit.

        ZvlßÜtnφ Ükolu absolvovali dva z posuzovan²ch jedinc∙, ti se takΘ nevyuΦili. Ostatnφch patnßct vyÜlo zßkladnφ Ükolu, v∞tÜinou s podpr∙m∞rn²m prosp∞chem resp. s opakovßnφm roΦnφku, ale jen deset z nich se vyuΦilo, Φty°i uΦebnφ pom∞r p°edΦasn∞ ukonΦili a jeden nedokonΦil st°ednφ Ükolu. ProblΘmy pracovnφ anamnΘzy po ukonΦenφ Ükolnφ dochßzky - jmenovit∞ nep°izp∙sobenφ, netrp∞livost, konflikty a absence - jsme zjistili u Φtrnßcti ze sedmnßcti posuzovan²ch osob, tj. u 82 %. Soudn∞ trestßno ji₧ bylo sedm z posuzovan²ch osob, z toho t°i osoby vφcekrßt.

        V rodinnΘ anamnΘze jsme u Φty° z posuzovan²ch osob zjistili v²skyt duÜevnφch onemocn∞nφ v rodin∞, u Φty° v²skyt poruch osobnosti a nadm∞rnΘho po₧φvßnφ alkoholu, u sedmi jsme p°φt∞₧ nezjistili. U dvou jedinc∙ (adoptovanΘ dφt∞ a dφt∞ vyr∙stajφcφ v d∞tsk²ch domovech) nebyly ·daje o rodin∞ dostupnΘ.

        V osobnφ anamnΘze posuzovan²ch jsme v jedenßcti p°φpadech nezφskali ₧ßdnΘ informace o p°φpadn²ch komplikacφch p°i jejich narozenφ, t°i posuzovanφ uvßd∞li porod s komplikacemi resp. p°edΦasnΘ narozenφ, u t°φ posuzovan²ch nebyly ·daje o t∞hotenstvφ a porodu zaznamenßny. U deseti posuzovan²ch anamnestickΘ ·daje doklßdajφ, ₧e proces zrßnφ osobnosti byl u nich v p°edÜkolnφm a mladÜφm Ükolnφm v∞ku provßzen v²vojov²mi neuropsychick²mi obtφ₧emi - jmenovit∞ opo₧d∞nφm v²voje kognitivnφch funkcφ, p°etrvßvajφcφmi evolutivnφmi anachronismy v pro₧φvßnφ a chovßnφ, enurΘzou a n∞kter²mi ze symptom∙ hyperkinetickΘ poruchy. U dvou z t∞chto jedinc∙ je takΘ zaznamenßna epilepsie v d∞tstvφ. U zb²vajφcφch sedmi posuzovan²ch nebyly v²vojovΘ neuropsychickΘ obtφ₧e zjiÜt∞ny.

        Vlastnφm psychiatrick²m vyÜet°enφm jsme u ₧ßdnΘho z posuzovan²ch jedinc∙ nezjistili duÜevnφ chorobu nebo pln∞ vyjßd°enou poruchu osobnosti. U patnßcti posuzovan²ch, tj. u 88 % z celkovΘho poΦtu, jsme vÜak zjistili bu∩ disharmonick² v²voj osobnosti nebo p°φtomnost anomßlnφch rys∙ osobnosti, z nich₧ nejΦast∞ji - v osmi p°φpadech - vystupovala do pop°edφ emoΦnφ nezralost a neodolnost. Volnφ insuficienci jsme nalezli u t°φ osob, infantilismus u dvou osob a dissocißlnφ rysy takΘ u dvou osob. U t°φ posuzovan²ch jedinc∙ bylo mo₧nΘ zjiÜt∞nΘ anomßlnφ rysy osobnosti uvΘst do p°φmΘ souvislosti s perinatßlnφm organick²m posti₧enφm mozku ve smyslu tzv. lehkΘ mozkovΘ dysfunkce. Mentßlnφ retardaci jsme zjistili u Φty° posuzovan²ch. Zßvislost na alkoholu jsme konstatovali u dvou osob. Schopnost rozpoznat spoleΦenskou nebezpeΦnost vlastnφho jednßnφ byla u dvou posuzovan²ch s mentßlnφ retardacφ hodnocena jako podstatn∞ snφ₧enß, u ostatnφch jako pln∞ zachovanß. Schopnost ovlßdat vlastnφ jednßnφ byla jako podstatn∞ snφ₧enß hodnocena u dvou a jako nepodstatn∞ snφ₧enß takΘ u dvou posuzovan²ch.

        Psychologick²m vyÜet°enφm bylo u posuzovan²ch jedinc∙ zjiÜt∞no ÜirokΘ spektrum nep°φzniv²ch osobnostnφch rys∙, sv∞dΦφcφch pro anomßlnφ Φi disharmonick² rozvoj osobnosti. U t°inßcti osob jsme zjistili opo₧d∞nφ resp. asynchronizaci emocionßlnφho a socißlnφho zrßnφ, vΦetn∞ evolutivnφch anachronism∙, problΘm∙ desatelizace a zkreslenΘho vnφmßnφ vlastnφho mφsta ve spoleΦnosti. U deseti osob jsme zjistili nedostateΦnΘ zvnit°n∞nφ normativnφch hodnot, u t°φ z nich i zjevnΘ dissocißlnφ postoje. U p∞ti posuzovan²ch jedinc∙ byla v zßv∞rech vyÜet°enφ zd∙razn∞na jejich zv²Üenß pot°eba socißlnφho p°ijetφ, u Φty° osob nφzkß neuropsychickß odolnost a taktΘ₧ u Φty° osob podpr∙m∞rn² intelekt resp. mentßlnφ retardace. Dßle byly - v₧dy u dvou resp. t°φ osob - zjiÜt∞ny: nedostaΦivost volnφ, afinita k prost°edφ se simplexnφm socißlnφm k≤dem, zv²Üenß ovlivnitelnost.

Diskuse

        Pom∞rn∞ znaΦnΘ rozmezφ v∞ku posuzovan²ch osob - devatenßct a₧ jedenaΦty°icet let - doklßdß, ₧e pravd∞podobn∞ neexistuje hornφ v∞kovß hranice, kterß by ji₧ Φinila nepravd∞podobn²m p°evzetφ role tzv. bφlΘho kon∞. AvÜak aritmetick² pr∙m∞r (28) a zejmΘna medißn (24) z°eteln∞ naznaΦujφ, ₧e k p°evzetφ tΘto role p°ece jen Φast∞ji dochßzφ v obdobφ mladΘ dosp∞losti, p°iΦem₧ dolnφ v∞kovß hranice je dßna arteficißln∞ - po₧adavkem dosa₧enφ v∞ku osmnßcti let, kdy jedinec m∙₧e zφskat ₧ivnostensk² list a za°φdit si bankovnφ ·Φet.

        Podrobn∞jÜφ anal²za zjiÜt∞n²ch dat z°eteln∞ doklßdß, ₧e pro to, aby konkrΘtnφ jedinec p°evzal roli tzv. bφlΘho kon∞, nenφ nezbytnß mentßlnφ nedostaΦivost, jak by se snad p°i povrchnφm pohledu na absurdnφ povahu tΘto trestnΘ Φinnosti mohlo zdßt. Alespo≥ ne takovß nedostaΦivost, kterß se m∙₧e projevit v inteligenΦnφch testech. Nutnß je ovÜem pohotovost jedince k regresi od racionßlnφ k emoΦnφ a subkortikßlnφ kontrole pro₧φvßnφ. A je to patrn∞ prßv∞ tato pohotovost, podle kterΘ vyhledßvajφ adepty role bφlΘho kon∞ organizßto°i tΘto specifickΘ trestnΘ Φinnosti. Sv∞dΦφ pro to odpov∞∩ jednoho z t∞chto organizßtor∙, obvin∞nΘho z ·Φasti na vra₧d∞ bφlΘho kon∞, na naÜi otßzku po zp∙sobu v²b∞ru adept∙: "To se poznß za pßr minut, jinak se jde od toho." Tedy ₧ßdnß slo₧itß anal²za.

        Charakteristick²m projevem nedostatku zßbran k substituci racionßlnφ ·vahy emoΦnφm zaujetφm je u bφl²ch ko≥∙ jejich argumentace. ╚asto se obhajujφ sv²m ·dajn²m p°esv∞dΦenφm, ₧e organizßtor vÜe uvede do po°ßdku, n∞kte°φ mechanicky opakujφ argumentaci t∞ch, kdo je pro trestnou Φinnost zφskali, ₧e staΦφ sehnat "ÜikovnΘ" zbo₧φ, kterΘ se nemusφ platit hned, penφze "otoΦit" a vyd∞lat na zaplacenφ faktury i pro zisk.

        Pohotovost k regresi pro₧φvßnφ mß ovÜem svoji podmφn∞nost, a prßv∞ k jejφ identifikaci sm∞°ovalo naÜe zkoumßnφ. Ve studii opφrajφcφ se o podanΘ znaleckΘ posudky jsme ovÜem nem∞li mo₧nost p°φsn∞ od sebe odliÜit kategorie p°φΦinn²ch a nßsledn²ch demografick²ch, socißlnφch, psychologick²ch a psychopatologick²ch fenomΘn∙ a ponechßvßme tedy otev°enou °adu otßzek, nap°. zda zv²razn∞nΘ, nekorigovanΘ pro₧φvßnφ pot°eby socißlnφho p°ijetφ a osobnostnφ presti₧e je jen projevem retardace Φi asynchronizace zrßnφ osobnosti, Φi zda jde o samostatn² psychopatologick² fenomen. Obdobn∞ nem∙₧eme uvßd∞t do p°φΦinnΘ souvislosti nap°. psychopatologickou p°φt∞₧ a rozvoj anomßlnφch rys∙ osobnosti, p°esto₧e se oba jevy v naÜφ studii jako v²znamnΘ vyskytly.

        Souhrn dat, kterß jsme v naÜem sd∞lenφ uvedli, je znaΦn∞ nep°ehledn², a proto jsme nejv²znamn∞jÜφ ·daje srovnali do tabulky. ZjiÜt∞nΘ psychiatrickΘ, psychologickΘ a socißlnφ charakteristiky zkoumanΘho souboru uvßdφme v po°adφ dle Φetnosti v²skytu. Tabulka je pon∞kud zjednoduÜenß, ale p°ece jen se domnφvßme, ₧e umo₧≥uje p°edstavit si modßlnφ osobnost bφlΘho kon∞:

        P°iΦteme-li zjiÜt∞nΘ demografickΘ a sociologickΘ ·daje, pak se nßm modßlnφ osobnost bφlΘho kon∞ jevφ jako jedinec pochßzejφcφ z prost°edφ nφzkΘ socißlnφ ·rovn∞, geneticky handicapovan² a emoΦn∞ deprivovan², v d∙sledku nφzkΘ neuropsychickΘ odolnosti obtφ₧n∞ zvlßdajφcφ Ükolu. Dochßzφ u n∞ho k asynchronizaci zrßnφ s v²raznou retardacφ zrßnφ emocionßlnφho, k obtφ₧φm desatelizace, k postupnΘ, stßle se prohlubujφcφ retardaci zrßnφ intelektovΘho v d∙sledku nedostateΦnΘ zkuÜenosti teoretickΘho myÜlenφ a k postupnΘ psychopatizaci ve smyslu adjustaΦnφ rigidity a neadekvßtnφho hodnocenφ vlastnφho mφsta ve spoleΦnosti. Pohotovost k regresi od racionßlnφ k emoΦnφ a subkortikßlnφ kontrole pro₧φvßnφ je pak vy·st∞nφm procesu disharmonickΘho rozvoje osobnosti.

Zßv∞r

        Pokusili jsme se nastφnit charakteristiku osobnosti pachatel∙ specifickΘ trestnΘ Φinnosti - tzv. bφl²ch ko≥∙. Byli jsme omezeni rozsahem informacφ ve studovan²ch znaleck²ch posudcφch, z nich₧ n∞kterΘ pochßzejφ z let 1991 a 1992, kdy jsme se s danou problematikou setkßvali poprvΘ. Stranou jsme takΘ ponechali okolnost, ₧e tato trestnß Φinnost je sv²m zp∙sobem organizovßna a do interakce mezi jejφmi ·Φastnφky tak vstupujφ i ΦetnΘ regulativnφ mechanismy. NicmΘn∞ se domnφvßme, ₧e v²sledky naÜφ prßce majφ sv∙j v²znam, nebo¥ jakkoliv se spoleΦnost proti nφ brßnφ, trestnß Φinnost s vyu₧itφm bφl²ch ko≥∙ pokraΦuje. V poslednφ dob∞ ji₧ i v komplikovan∞jÜφ podob∞, nap°. s vyu₧itφm bφl²ch ko≥∙ k uskuteΦn∞nφ fingovan²ch obchod∙ a k neoprßvn∞nΘmu po₧adavku vrßcenφ nadm∞rnΘho odpoΦtu DPH. S bφl²mi koni se tedy jako znalci budeme pravd∞podobn∞ setkßvat i nadßle.

Auto°i: Herbert HanuÜ, Vladimφr PanouÜek,
Vladimφr Pidrman, Ivan T∙ma, Jan Zbytovsk²