Novinářské ankety se zpravidla dělají na rušných ulicích, tentokrát jsme si však zvolili důstojné ticho šeré knihovny. Koneckonců, k nejstaršímu řemeslu na světě se přece nemusí vyjadřovat pouze současníci.

* * *

Epiktétos : Být chtivým milencem prodejné ženy, k tomu přistupuje žárlivost, strach ze ztráty, necudné myšlenky, necudné řeči.

"A co ztrácím?" zeptá se někdo. - Člověče, byls počestný a teď už nejsi: nic jsi neztratil? Místo Sókratovi a Díogénovi se obdivuješ tomu, kdo dovede zkazit a svést nejvíce žen. Chceš se honosit skvělým oděvem, abys upoutával ženy, a seženeš-li někde nějakou voňavku, pokládáš se za šťastného. A to mi pak říkáš: "Nic jsem neztratil"? Cožpak lidé neztrácejí nic jiného než peníze?

G.B.Shaw: První hra, jež mi působila jisté potíže, snažila se upoutat pozornost obecenstva k tomu, že prostituce, přičítaná až dosud za vinu neřestným sklonům pohlavně rozpoutaných žen a jejich zákazníků, jest ve skutečnosti národohospodářským zjevem, vyvolaným jednak ponižujícím nedoplácením počestných žen, jednak až rozmařilým přeplácením nevěstek, takže každá jen trochu k světu podobná chudá žena pokládala za příkaz sebeúcty, aby se raději prodávala na ulici, než aby se v brlohu nějakého vykořisťovatele bídně plahočila šestnáct hodin denně za mzdu dvou penny.

Manon Lescaut :
Mám ráda věci třpytivé
jak světla na vánočním stromě.
Ach, proč to není poctivé
vyspat se v ozářeném domě.

Des Grieux :
Bůh nezatratil Magdalenu,
Bůh neodvrátil od ní tvář,
však ten, kdo kupuje si ženu,
je ďáblův muž a otrokář.

Démokritos : Kdyby mohlo tělo obžalovat duši pro to, co bolestí a zlého od ní trpí po celý život, a kdybych se já stal soudcem žaloby, rád bych odsoudil duši za to, že zčásti zahubila tělo nedbalostí, zčásti je zničila a rozervala rozkošemi, tak jako kdyby byl nějaký nástroj nebo nářadí ve špatném stavu, obvinil bych toho, kdo ho nešetrně používá.

Josef Švejk : Ten pan Faustýn měl smysl pro mravnost a poctivost. Vod těch ženskejch, který dohazoval a dodával do pokojů, nevzal vám ani krejcar diškrece, a když se někdy některá z těch ženštin zapomněla a chtěla mu něco podstrčit, měli vidět, jak se rozčilil a začal na ni křičet: Já nejsem žádnej kuplíř, nestoudná běhno. Já to dělám jedině z outrpnosti k tobě, abys, když už ses tak spustila, nemuselas svou hanbu veřejně vykládat kolemjdoucím, aby tě někde v noci chytla patrola a tys musela potom tři dni mejt na direkci.

Takhle jseš aspoň v teple a nikdo nevidí, kam až jsi klesla...

Jan Evangelista : Zákoníci a farizeové k němu přivedli ženu a řekli: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"

A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?" Ona řekla: "Nikdo, pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"

Francois Villon :
Jen pro peníze milují,
milovány jen pro chvíli
jim jedno, s kým se milkují,
jim k smíchu, měšec kvílí-li;
v čí rukou dosud nebyly?
Proto jen ženě počestné
má věnovat své úsilí,
kdo čest má v těle; jiným ne.

Tomu, kdo vede tyhle řeči,
dím, že nás nedovedou nikam
a nijak že mne nepřesvědčí;
počestných holek prý se zříkám,
však otázka je - já zas říkám -,
zda dívky ony prodejné,
s kterými já se denně stýkám,
nebyly rovněž počestné.

Egon Erwin Kisch : "Zde vidíte," chtěla právě začít s výkladem ředitelka Útulny padlých dívek, když mě vtom - no, když mě ta všivá holka, Fanda Prevít, poznala.

"Tě péro, Egone," pozdravila mě nahlas přes celý sál. A mohla snad Máňa Makovcová zůstat v drzosti za Prevítem? Ne! Křičela na mě: "Egone, nemáš retku? Tady žádný nedostanem."

Voňavá Káča jí ani nedala domluvit: "Ty, co dělá můj lajtnant, už prej je z Prahy pryč?"

Bety Rukavice byla jediná, která - jako vždy nóbl - brala ohled na prostředí a uložila mi jen poslání: "Pozdravuj mi kavárnu Brazílii a řekni, že za čtrnáct dní jsem tam zas."

Byl jsem těmito pozdravy trapně dotčen, zato chuděrky výborové dámy by mohly být přijmuty do ústavu pro dívky padlé z nebe. První, jež byla schopna slova, byla její Excelence paní prezidentka. Pravila mi tónem, z něhož vanul chlad grónské zimy a opovržení hluboké jako Egejské moře:

"Není třeba, abyste se dále namáhal. Asi takové je to ve všech našich místnostech."

A s tím mě propustili.

T.G.Masaryk : Já vidím jen jednu cestu, a to je výchova k monogamii. To máte úkol všekulturní. Do jisté míry hospodářský a sociální; má-li se potírat prostituce, odčiňme degradující bídu - paupertas meretrix. Chceme-li zvýšit mravnost, postarejme se, aby lidé krásně, čistě a zdravě bydleli, aby se matky plněji mohly věnovat dětem, aby si lidé poctivou prací mohli vydobýt živobytí a domova.

Madame Balfourová : Nechápu, proč se na mne a na mé slečny počestné ženy zlobí. Vždyť my jsme možná větší ochránkyně domácího krbu, než vůbec tuší. Ne z profesionálek, ale ze zasněných pohledů a naivních deníčků úctyhodných dívek by měly mít strach. Kvůli poetické studentce je chlap schopen rozbít rodinu, pro uvzdychanou schovanku ze švýcarského penzionátu se nechá za úsvitu zastřelit v Luxemburské zahradě. Ušlechtilé panny mají na svědomí víc zoufalství a slz než všechny kurtizány dohromady. My, holky na jednu noc, nepřinášíme smutek. Jen trochu zábavy a zapomnění a nežádáme za to nic víc než pár franků zastrčených pod polštář.

Karel Čapek : Přísná reglementace a striktní omezení prostituce na veřejné domy aspoň lokalizuje nabídku. Je něco jiného putovat za červenou lucernou než potkávat příležitost v kavárně nebo na cestě domů. Omezit a ohraničit příležitost, to je smysl reglementace. Sprostota erotického obchodu ve veřejném domě má pro trochu slušného člověka trapnou a odstrašující chuť, kdežto volná prostituce se maskuje lživou pikantností dobrovolného dobrodružství; hlupák si připadá jako vyvolený a nikoliv jako kavka. Nechte erotickému obchodu jeho ohavnou trapnost. Je to lépe z mnoha příčin. A buďte tak kruti, tak středověce kruti a odsuďte prostitutku k starému otroctví veřejného domu; je to strašné, ale toto bílé otroctví, toto vytřídění z lidské společnosti může zachránit tisíce děvčat od zprostituování; neboť k takovým okovům řemesla se odhodlá přeci jen málokterá.

* * *

Prach na ořízkách knih připomíná zplodiny stroje času. Sokrates pozvedá svou číši bolehlavu, svatý Augustin diskutuje s pacholetem, Villon popíjí v pařížské krčmě a tiše napříč dějinami prochází dívka s proutěnými košíčky, tak podobná té legendární Manon z Arrasu. Je jen málo stálých věcí v měnícím se světě. Nicméně se zdá, že klapot jejích střevíčků hned tak neutichne.

jr  
Foto Václav ŠEBEK