POLICISTA  1/1999   Anketa  

Novinß°skΘ ankety se zpravidla d∞lajφ na ruÜn²ch ulicφch, tentokrßt jsme si vÜak zvolili d∙stojnΘ ticho ÜerΘ knihovny. Koneckonc∙, k nejstarÜφmu °emeslu na sv∞t∞ se p°ece nemusφ vyjad°ovat pouze souΦasnφci.

* * *

EpiktΘtos : B²t chtiv²m milencem prodejnΘ ₧eny, k tomu p°istupuje ₧ßrlivost, strach ze ztrßty, necudnΘ myÜlenky, necudnΘ °eΦi.

"A co ztrßcφm?" zeptß se n∞kdo. - ╚lov∞Φe, byls poΦestn² a te∩ u₧ nejsi: nic jsi neztratil? Mφsto S≤kratovi a DφogΘnovi se obdivujeÜ tomu, kdo dovede zkazit a svΘst nejvφce ₧en. ChceÜ se honosit skv∞l²m od∞vem, abys upoutßval ₧eny, a se₧eneÜ-li n∞kde n∞jakou vo≥avku, poklßdßÜ se za Ü¥astnΘho. A to mi pak °φkßÜ: "Nic jsem neztratil"? Co₧pak lidΘ neztrßcejφ nic jinΘho ne₧ penφze?

G.B.Shaw: Prvnφ hra, je₧ mi p∙sobila jistΘ potφ₧e, sna₧ila se upoutat pozornost obecenstva k tomu, ₧e prostituce, p°iΦφtanß a₧ dosud za vinu ne°estn²m sklon∙m pohlavn∞ rozpoutan²ch ₧en a jejich zßkaznφk∙, jest ve skuteΦnosti nßrodohospodß°sk²m zjevem, vyvolan²m jednak poni₧ujφcφm nedoplßcenφm poΦestn²ch ₧en, jednak a₧ rozma°il²m p°eplßcenφm nev∞stek, tak₧e ka₧dß jen trochu k sv∞tu podobnß chudß ₧ena poklßdala za p°φkaz sebe·cty, aby se rad∞ji prodßvala na ulici, ne₧ aby se v brlohu n∞jakΘho vyko°is¥ovatele bφdn∞ plahoΦila Üestnßct hodin denn∞ za mzdu dvou penny.

Manon Lescaut :
Mßm rßda v∞ci t°pytivΘ
jak sv∞tla na vßnoΦnφm strom∞.
Ach, proΦ to nenφ poctivΘ
vyspat se v ozß°enΘm dom∞.

Des Grieux :
B∙h nezatratil Magdalenu,
B∙h neodvrßtil od nφ tvß°,
vÜak ten, kdo kupuje si ₧enu,
je ∩ßbl∙v mu₧ a otrokß°.

DΘmokritos : Kdyby mohlo t∞lo ob₧alovat duÜi pro to, co bolestφ a zlΘho od nφ trpφ po cel² ₧ivot, a kdybych se jß stal soudcem ₧aloby, rßd bych odsoudil duÜi za to, ₧e zΦßsti zahubila t∞lo nedbalostφ, zΦßsti je zniΦila a rozervala rozkoÜemi, tak jako kdyby byl n∞jak² nßstroj nebo nß°adφ ve ÜpatnΘm stavu, obvinil bych toho, kdo ho neÜetrn∞ pou₧φvß.

Josef èvejk : Ten pan Faust²n m∞l smysl pro mravnost a poctivost. Vod t∞ch ₧enskejch, kter² dohazoval a dodßval do pokoj∙, nevzal vßm ani krejcar diÜkrece, a kdy₧ se n∞kdy n∞kterß z t∞ch ₧enÜtin zapomn∞la a cht∞la mu n∞co podstrΦit, m∞li vid∞t, jak se rozΦilil a zaΦal na ni k°iΦet: Jß nejsem ₧ßdnej kuplφ°, nestoudnß b∞hno. Jß to d∞lßm jedin∞ z outrpnosti k tob∞, abys, kdy₧ u₧ ses tak spustila, nemuselas svou hanbu ve°ejn∞ vyklßdat kolemjdoucφm, aby t∞ n∞kde v noci chytla patrola a tys musela potom t°i dni mejt na direkci.

Takhle jseÜ aspo≥ v teple a nikdo nevidφ, kam a₧ jsi klesla...

Von si to vynahra₧oval na hostech, kdy₧ necht∞l brßt penφze jako pasßk. M∞l svou sazbu: modr² voΦi stßly Üestßk, Φern² patnßct krejcar∙ a von to vÜechno vypoΦet p°φmo dopodrobna jako ouΦet na kousek papφru, kterej podal hostovi. Byly to velmi p°φstupnΘ ceny za zprost°edkovßnφ. Na ₧enskou bez inteligence byla p°irß₧ka Üestßk, pon∞vad₧ von vychßzel z t² zßsady, ₧e takovß sprostß nßdoba pobavφ vφc ne₧ takovß vzd∞lanß dßma.

Jan Evangelista : Zßkonφci a farizeovΘ k n∞mu p°ivedli ₧enu a °ekli: "Mist°e, tato ₧ena byla p°isti₧ena p°i Φinu jako cizolo₧nice. V zßkon∞ nßm Moj₧φÜ p°ikßzal takovΘ kamenovat. Co °φkßÜ ty?" Tou otßzkou ho zkouÜeli, aby ho mohli ob₧alovat. Je₧φÜ se sklonil a psal prstem po zemi. Kdy₧ vÜak na n∞j nep°estßvali nalΘhat, zvedl se a °ekl: "Kdo z vßs je bez h°φchu, prvnφ ho∩ na ni kamenem!"

A op∞t se sklonil a psal po zemi. Kdy₧ to uslyÜeli, vytrßceli se jeden po druhΘm, starÜφ nejprve, a₧ z∙stal sßm s tou ₧enou, kterß stßla p°ed nφm. Je₧φÜ se zvedl a °ekl jφ: "Äeno, kde jsou ti, kdo na tebe ₧alovali? Nikdo t∞ neodsoudil?" Ona °ekla: "Nikdo, pane." Je₧φÜ °ekl: "Ani jß t∞ neodsuzuji. Jdi a u₧ neh°eÜ!"

Francois Villon :
Jen pro penφze milujφ,
milovßny jen pro chvφli
jim jedno, s k²m se milkujφ,
jim k smφchu, m∞Üec kvφlφ-li;
v Φφ rukou dosud nebyly?
Proto jen ₧en∞ poΦestnΘ
mß v∞novat svΘ ·silφ,
kdo Φest mß v t∞le; jin²m ne.

Tomu, kdo vede tyhle °eΦi,
dφm, ₧e nßs nedovedou nikam
a nijak ₧e mne nep°esv∞dΦφ;
poΦestn²ch holek pr² se z°φkßm,
vÜak otßzka je - jß zas °φkßm -,
zda dφvky ony prodejnΘ,
s kter²mi jß se denn∞ st²kßm,
nebyly rovn∞₧ poΦestnΘ.

Egon Erwin Kisch : "Zde vidφte," cht∞la prßv∞ zaΦφt s v²kladem °editelka ┌tulny padl²ch dφvek, kdy₧ m∞ vtom - no, kdy₧ m∞ ta vÜivß holka, Fanda Prevφt, poznala.

"T∞ pΘro, Egone," pozdravila m∞ nahlas p°es cel² sßl. A mohla snad Mß≥a Makovcovß z∙stat v drzosti za Prevφtem? Ne! K°iΦela na m∞: "Egone, nemßÜ retku? Tady ₧ßdn² nedostanem."

Vo≥avß KßΦa jφ ani nedala domluvit: "Ty, co d∞lß m∙j lajtnant, u₧ prej je z Prahy pryΦ?"

Bety Rukavice byla jedinß, kterß - jako v₧dy n≤bl - brala ohled na prost°edφ a ulo₧ila mi jen poslßnφ: "Pozdravuj mi kavßrnu Brazφlii a °ekni, ₧e za Φtrnßct dnφ jsem tam zas."

Byl jsem t∞mito pozdravy trapn∞ dotΦen, zato chud∞rky v²borovΘ dßmy by mohly b²t p°ijmuty do ·stavu pro dφvky padlΘ z nebe. Prvnφ, je₧ byla schopna slova, byla jejφ Excelence panφ prezidentka. Pravila mi t≤nem, z n∞ho₧ vanul chlad gr≤nskΘ zimy a opovr₧enφ hlubokΘ jako EgejskΘ mo°e:

"Nenφ t°eba, abyste se dßle namßhal. Asi takovΘ je to ve vÜech naÜich mφstnostech."

A s tφm m∞ propustili.

T.G.Masaryk : Jß vidφm jen jednu cestu, a to je v²chova k monogamii. To mßte ·kol vÜekulturnφ. Do jistΘ mφry hospodß°sk² a socißlnφ; mß-li se potφrat prostituce, odΦi≥me degradujφcφ bφdu - paupertas meretrix. Chceme-li zv²Üit mravnost, postarejme se, aby lidΘ krßsn∞, Φist∞ a zdrav∞ bydleli, aby se matky pln∞ji mohly v∞novat d∞tem, aby si lidΘ poctivou pracφ mohli vydob²t ₧ivobytφ a domova.

Madame Balfourovß : Nechßpu, proΦ se na mne a na mΘ sleΦny poΦestnΘ ₧eny zlobφ. V₧dy¥ my jsme mo₧nß v∞tÜφ ochrßnkyn∞ domßcφho krbu, ne₧ v∙bec tuÜφ. Ne z profesionßlek, ale ze zasn∞n²ch pohled∙ a naivnφch denφΦk∙ ·ctyhodn²ch dφvek by m∞ly mφt strach. Kv∙li poetickΘ studentce je chlap schopen rozbφt rodinu, pro uvzdychanou schovanku ze Üv²carskΘho penzionßtu se nechß za ·svitu zast°elit v LuxemburskΘ zahrad∞. UÜlechtilΘ panny majφ na sv∞domφ vφc zoufalstvφ a slz ne₧ vÜechny kurtizßny dohromady. My, holky na jednu noc, nep°inßÜφme smutek. Jen trochu zßbavy a zapomn∞nφ a ne₧ßdßme za to nic vφc ne₧ pßr frank∙ zastrΦen²ch pod polÜtß°.

Karel ╚apek : P°φsnß reglementace a striktnφ omezenφ prostituce na ve°ejnΘ domy aspo≥ lokalizuje nabφdku. Je n∞co jinΘho putovat za Φervenou lucernou ne₧ potkßvat p°φle₧itost v kavßrn∞ nebo na cest∞ dom∙. Omezit a ohraniΦit p°φle₧itost, to je smysl reglementace. Sprostota erotickΘho obchodu ve ve°ejnΘm dom∞ mß pro trochu sluÜnΘho Φlov∞ka trapnou a odstraÜujφcφ chu¥, kde₧to volnß prostituce se maskuje l₧ivou pikantnostφ dobrovolnΘho dobrodru₧stvφ; hlupßk si p°ipadß jako vyvolen² a nikoliv jako kavka. Nechte erotickΘmu obchodu jeho ohavnou trapnost. Je to lΘpe z mnoha p°φΦin. A bu∩te tak kruti, tak st°edov∞ce kruti a odsu∩te prostitutku k starΘmu otroctvφ ve°ejnΘho domu; je to straÜnΘ, ale toto bφlΘ otroctvφ, toto vyt°φd∞nφ z lidskΘ spoleΦnosti m∙₧e zachrßnit tisφce d∞vΦat od zprostituovßnφ; nebo¥ k takov²m okov∙m °emesla se odhodlß p°eci jen mßlokterß.

* * *

Prach na o°φzkßch knih p°ipomφnß zplodiny stroje Φasu. Sokrates pozvedß svou ΦφÜi bolehlavu, svat² Augustin diskutuje s pacholetem, Villon popφjφ v pa°φ₧skΘ krΦm∞ a tiÜe nap°φΦ d∞jinami prochßzφ dφvka s prout∞n²mi koÜφΦky, tak podobnß tΘ legendßrnφ Manon z Arrasu. Je jen mßlo stßl²ch v∞cφ v m∞nφcφm se sv∞t∞. NicmΘn∞ se zdß, ₧e klapot jejφch st°evφΦk∙ hned tak neutichne.

jr  
Foto Vßclav èEBEK  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra ╚eskΘ republiky
| ·vodnφ strßnka |