Patentový zástupce je technicky i právně erudovaný odborník s nejméně pětiletou praxí v oboru průmyslového (duševního) vlastnictví, který složil odbornou zkoušku u Úřadu průmyslového vlastnictví a složil také zákonný slib do rukou předsedy Komory, jímž se zavázal na svou občanskou čest a svědomí zachovávat Ústavu ČR a zákony, svědomitě plnit své povinnosti, zejména vůči klientům, a zachovávat mlčenlivost. Je zapsán v rejstříku patentových zástupců, který vede Komora a má od Komory osvědčení pro výkon činnosti. Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc ve věcech průmyslového (duševního) vlastnictví fyzickým i právnickým osobám. Posuzuje a radí, který druh ochrany je pro technické řešení nejúčinnější a podle předpisů i právních zvyklostí koncipuje nároky na ochranu a zpracovává požadované podklady. Komora patentových zástupců je samosprávnou organizací, zřízenou ze zákona č. 237/91 Sb. Jejími členy jsou povinně všichni patentoví zástupci v ČR. Komora je garantem profesní zdatnosti svých členů a vydává jim osvědčení pro výkon činnosti. Plní dvojí úlohu: jednak chrání a prosazuje zájmy patentových zástupců, jednak postřednictvím svých volených orgánů dohlíží na řádný výkon jejich činnosti. Shledá-li profesní pochybení, provádí disciplinární řízení a rozhoduje o disciplinárních opatřeních podle cit. zákona. Patent je veřejná listina vydaná Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze nebo některým národním či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (pokud jsou spláceny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl úřadem vydán. Každý patent má kromě svého původce (autora) majitele, jemuž přísluší po uvedenou dobu na vymezeném teritoriu výlučné právo k využití patentu. O patent se žádá podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví. Vynálezem je vyřešení technického problému, které je ve srovnání se světovým stavem techniky nové, obsahuje tzv. vynálezecký krok, pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze známého stavu techniky a je průmyslově využitelné. Přihláška vynálezu musí splňovat náležitosti formální a obsahové. Sestává z žádostí o udělení patentu na vynález, z popisu dosavadního stavu techniky s uvedením jeho nevýhod, z instruktivního popisu řešení podle vynálezu, zpravidla doplněného technickými nákresy, grafy, vzorci, sekvencemi, z patentových nároků a z anotace. Podání přihlášky vynálezu je zpoplatněno. Přihláška se podává ve všech státech, ve kterých potenciální majitel patentu požaduje ochranu. Mezinárodní ochranu vynálezu lze nejlépe zajistit mezinárodní přihláškou patentu s využitím Patent Cooperation Treaty (PCT), podávanou prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Užitný vzor (utility model, Gebrauchsmuster) je v praxi nazýván „malý patent". I když má blízko k patentu, technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40 států, a to na základě přihlášky, kterou lze podat i s využitím PCT (viz heslo Vynález). Průmyslový vzor obecně někdy také nazývaný vkusový vzor (dezén), je vnější vzhledová úprava výrobku, která je nová, průmyslově využitelná a má charakter estetický, nikoliv výlučně funkční. Novost zkoumá Úřad průmyslového vlastnictví podle přihlášky, kterou podrobuje průzkumu formálnímu i věcnému. Ochrana začíná zápisem průmyslového vzoru do rejstříku, o němž vydává Úřad osvědčení. Mezinárodní ochrana je založena na podobných principech jako u Ochranných známek. Lze ji zajistit přihláškou u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě, podávanou prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Integrované obvody se chrání pomocí svých topografií (mask work). Topografií obvodu se pro účely ochrany rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, která znázorňují trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev vytvářejících integrovaný obvod (čip). Ochrana je poskytována na základě zápisu do rejstříku topografií. Ochrannou známkou (trademark) je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo kombinací těchto prvků, které je způsobilé rozlišit výrobky nebo služby stejného druhu pocházející od různých podnikatelů a zapsané v rejstříku ochranných známek. O zápis se žádá přihláškou u Úřadu průmyslového vlastnictví, který posuzuje zápisnou způsobilost známky, především zda je známka distinktivní (rozlišitelná), není pro spotřebitelskou veřejnost klamavá a zda nemůže spotřebitele uvádět v omyl pokud jde o povahu, jakost a původ výrobku nebo služby. Vyloučena ze zápisu jsou označení, která nemohou být graficky znázorněna (zvuková), označení tvořená geografickými názvy, označení druhů, množství, jakosti (puncovní značky) apod. Ochranné známky všeobecně známé, které jsou světově vžité, takže mají vžitou rozlišovací způsobilost, jsou chráněny v každém státě i bez zápisu, pokud jsou v něm notoricky známé. Zapsaná ochranná známka může být označena symbolem R v kroužku, popřípadě doprovozena odkazem „Registered Trade Mark". O mezinárodní ochranu známky se žádá přihláškou podanou prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě. Označení původu výrobku je označení výrobku zeměpisným údajem, které je výrazem souvislosti mezi výrobkem a prostředím, v němž výrobek vznikl a které ovlivnilo jeho jakost a charakter unikátními vlivy např. složením půdy, klimatem, přírodními surovinami, výrobní tradicí apod. Není to pouhý údaj o původu výrobku jako je „Made in  ...", ani druhové označení odlišené regionálním názvem. Označení původu zapsané v rejstříku u Úřadu průmyslového vlastnictví je průmyslovým právem. Zeměpisný názvev v něm indikuje specifické vlastnosti výrobku imanentně s názvem spjatého. Zapsaného označení původu smí užívat výhradně zapsaný uživatel. Označení původu neindikuje vztah výrobku k podnikatelskému subjektu jako ochranná známka, ale ke všem podnikatelům, kteří v uvedené zeměpisné oblasti vyvíjejí podnikatelské aktivity vztahující se k výrobku. O tuzemskou ochranu se žádá přihláškou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Mezinárodními multilaterárními dohodami je upraveno právo na zabavení klamavého zboží. Spolehlivější ochranu skýtají dvoustranné mezinárodní smlouvy. Žádost o mezinárodní zápis označení původu podává Mezinárodnímu úřadu duševního vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví v Praze na základě tuzemské přihlášky. Novou odrůdou rostlin ve smyslu duševního vlastnictví je soubor kulturních rostlin vykazujících znaky, které si při množení soubor zachovává jako výsledky šlechtění. Podmínkou ochrany je, že se jedná o odrůdu odlišnou alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy obecně známé. Musí se jednat o novou odrůdu, stálou v podstatných znacích. Ochrana se vztahuje i na výchozí šlechtitelské materiály, sloužící k reprodukci odrůdy. Přihláška k ochraně se podává stejným způsobem jako u ochrany nových plemen zvířat. Novým plemenem zvířat ve smyslu duševního vlastnictví se rozumí populace zvířat jednotného původu, stejných morfologických a fyziologických vlastností. Plemeno musí mít stejnou schopnost přizpůsobovat se určitým podmínkám, stejně na ně reagovat a vykazovat odlišnost, stálost a schopnost přenosu ustálených vlastností na potomstvo. Podmínka novosti je splněna, pokud plemeno nebylo nabízeno k prodeji. Přihláška k ochraně nové odrůdy rostlin nebo nového plemene zvířat se podává Ministerstvu zemědělství ČR. Pokud řízení o ní končí úspěšně, ministerstvo vydá přihlašovateli šlechtitelské osvědčení. Majitel osvědčení má povinnost udržovat po celou dobu ochrany chráněnou odrůdu nebo plemeno. Má však také výlučná práva ve svolení k produkci a nabízení k prodeji. Mezinárodní ochrana je založena na národním režimu a formální reciprocitě. Zajišťuje se přihláškou ve smluvních státech Mezinárodní úmluvy na ochranu nových druhů. Nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí neboli nové zdravotnické metody jsou kvalitativně vyšším výsledkem lékařské činnosti. Metoda je nová nebyla-li zveřejněna před podáním přihlášky. Je způsobilá k ochraně pokud je využitelná ve zdravotnictví, byla konkrétně vyřešena jako výzkumný úkol, úspěšně oponována a znamená vůči dosavadním metodám prokazatelné zdokonalení, urychlení nebo zhospodárnění. Přihláška nové zdravotnické metody se podává u Ministerstva zdravotnictví ČR. Splňuje-li předmět přihlášky podmínky stanovené vyhláškou, udělí ministerstvo původci osvědčení. Udělením vzniká právo na odměnu za využití metody. Licenční smlouva je svolením majitele průmyslového práva k využití nehmotného statku, např. vynálezu chráněného patentem, užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky. Podle okolností může být licence výlučná, samostatná nebo nevýlučná. Výlučnou je licence poskytnutá jedinému nabyvateli práva. U samostatné si majitel nehmotného statku ponechává právo využívání také pro sebe. Nevýlučná licence je udělena více nabyvatelům. V praxi bývají nevýlučné licence vymezeny věcně, teritoriálně nebo časově. Licenční smlouva by měla vymezovat předmět a rozsah licence, práva a povinnosti obou stran, způsob řešení sporů, placení licenčních poplatků atd. Majitel patentu může učinit obecnou nabídku licence na jeho využití, kterou Úřad průmyslového vlastnictví vyznačí v rejstříku patentů. V takovém případě získává majitel výhodu platby pouze polovičních poplatků za udržování platnosti patentu. Franchisingová smlouva upravuje vztah mezi dvěma na sobě nezávislými subjekty, mezi poskytovatelem franchisy a příjemcem franchisy. Poskytovatel předává na základě smlouvy celkový obchodní koncept metody podnikání v určité oblasti. Příjemce získává právo provozovat činnost pod poskytovatelovým obchodním jménem, s používáním jeho ochranných známek a dalšího duševního vlastnictví a podle jeho pokynů. Poskytovatel se navíc zavazuje bránit jiným v komerčním využívání předmětů duševního vlastnictví a vůči příjemci svá práva neuplatňovat, avšak vyhrazuje si jejich využívání kontrolovat. Poskytovatel franchisy poskytuje za úplatu příjemci celý „balík" průmyslových a někdy i autorských práv s příslušným obchodním tajemstvím. Franchisingový vztah se vyznačuje komplexností licence, trvalostí (dlouhodobým fungováním) a právem poskytovatele dozírat na fungování podniku, s udělováním rad a pokynů. Oceňování duševního vlastnictví a nehmotných statků je stále ještě málo vžitou záležitostí, neboť se v tuzemsku dlouho neprovádělo. Od roku 1997 je v platnosti zákon, podle něhož se průmyslová práva včetně ochranných známek oceňují výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů z jejich užívání. Nelze-li nehmotné statky takto ocenit, použije se tržní způsob nebo nákladový způsob. Prvý je založen na srovnávací metodě údajů převzatých z tržního hospodářství, druhý na ceně, kterou by musel investor zaplatit za získání stejně užitečných náhradních nehmotných statků. Nutno se smířit s tím, že neexistuje exaktní způsob zjištění ceny např. ochranné známky Škoda. Počítačové programy mohou být předmětem autorského práva a jím chráněny, pokud splňují podmínky autorského díla, t. j. jsou nové, původní a vznikly osobitým tvůrčím zpracováním. Autorem díla může být jen osoba fyzická. Je-li tato osoba zaměstnancem organizace, má jeho zaměstnavatelská organizace ze zákona právo výkonu autorských práv k počítačovým programům vytvořeným v rámci pracovního poměru a majícím charakter autorského díla, není-li výslovně ujednáno jinak. Pokud však chce organizace získat práva k užití nebo šíření počítačového programu, který vykazuje znaky autorského díla a jehož autorem není její zaměstnanec nebo člen, může tato práva získat pouze na základě smlouvy s autorem nebo šiřitelem díla. Seznam patentových zástupců setříděný podle měst Seznam patentových zástupců setříděný podle abecedy Úvodní stránka