Internet a jeho pou₧itφ- materißl z p°φlohy Φasopisu 150 HO╪═ Φ. 1/1998

Auto°i: Ing. Old°ich Kodym, VèB û TU Ostrava, Institut ekonomiky a systΘm∙ °φzenφ, Dr. Ing. AleÜ DudßΦek, VèB - TU Ostrava, Institut bezpeΦnostnφho in₧en²rstvφ, Dr. Ing. Michail èenovsk², VèB û TU Ostrava, Institut bezpeΦnostnφho in₧en²rstvφ, Lektor: kpt. Ing. Lumφr Arazim, Odpov∞dnß redaktorka: Mgr. Ludmila Dubovß

     Co je to Internet?
     InformaΦnφ dßlnice je pojem, kter² se sice ji₧ delÜφ dobu objevuje v mΘdiφch v souvislosti s rozvojem sv∞tovΘ ekonomiky a obchodu, nicmΘn∞ ne ka₧dΘmu je zcela jasnΘ co vlastn∞ znamenß. V zßrodku informaΦnφ dßlnice byl poklidn² provoz. Internet pou₧φvali jen zasv∞cenφ a odbornφci. Pak se objevil World Wide Web - WWW - 3W, co₧ lze p°elo₧it jako celosv∞tovou pavuΦinu. VÜe se zaΦalo velmi rychle vyvφjet. InformaΦnφ dßlnice je pou₧φvßna stßle vφce lidmi, stßle Φast∞ji se setkßvßme se zkratkami zaΦφnajφcφmi HTTP://, zkratkami obsahujφcφmi @ (zavinßΦ) i n∞kolik teΦek uprost°ed. Roste poΦet lidφ, kte°φ na sv²ch vizitkßch majφ uvedenu adresu elektronickΘ poÜty i firem s vlastnφ web strßnkou.
     PoΦet u₧ivatel∙ i dodavatel∙ Internetu neuv∞°iteln∞ roste. Odhaduje se, ₧e v Internetu je zapojeno p°es 300.000 server∙ - poΦφtaΦ∙, na kter²ch jsou zp°φstupn∞ny informace. PoΦet u₧ivatelsk²ch poΦφtaΦ∙ p°esßhl 40 milion∙ a celkov² poΦet u₧ivatel∙ je odhadovßn na tΘm∞° 80 milion∙. Na p°elomu tisφciletφ by poΦet u₧ivatel∙ m∞l dosßhnout tΘm∞° t°etiny miliardy.
     ProΦ takov² zßjem o n∞co, co jeÜt∞ nedßvno bylo vyhrazeno pouze p°φmo zainteresovan²m? Internet sv²mi propojen²mi sφt∞mi tvo°φ nejv∞tÜφ sv∞tov² trh zbo₧φ, informacφ a slu₧eb. Experti soudφ, ₧e Internet v nejbli₧Üφ budoucnosti v²razn∞ zm∞nφ zp∙sob naÜeho ₧ivota - zrychlφ a usnadnφ se p°φstup k p°esn²m a nefiltrovan²m informacφm ze vÜech oblastφ.

     Nabφdka informacφ z celΘho sv∞ta
     Internet poskytuje Üirokou nabφdku informacφ - zpravodajskΘ agentury, vydavatelstvφ novin, odborn²ch Φasopis∙, knih i dalÜφ instituce zve°ej≥ujφ na Internetu nejnov∞jÜφ informace. Na u₧ivatelsk² poΦφtaΦ lze dostat s minimßlnφm zpo₧d∞nφm informace typu burzovnφch kurz∙ (nikoliv ze vΦerejÜφho uzav°enφ nebo rannφch obchod∙, ale skuteΦn∞ aktußlnφ stav, jeho₧ stß°φ lze m∞°it maximßln∞ v minutßch), v²sledk∙ sportovnφch utkßnφ (jako p°φklad lze uvΘst Euro96 nebo OH v Atlant∞). V poslednφ dob∞ bylo mo₧nΘ sledovat pohyb vozφtka Pathfinder po povrchu Marsu vΦetn∞ aktuelnφch snφmk∙ z jeho povrchu. Pravideln∞ je mo₧nΘ v reßlnΘm Φase sledovat odpoΦφtßvßnφ p°i startech raketoplßn∙. Zßjemci o poΦasφ mohou zφskat aktußlnφ p°edpov∞∩ poΦasφ vΦetn∞ maximßln∞ n∞kolik hodin star²ch dru₧icov²ch snφmk∙. V n∞kter²ch m∞stech sv∞ta jsou instalovßny pevnΘ kamery, ze kter²ch m∙₧ete prakticky v reßlnΘm Φase sledovat d∞nφ v danΘm mφst∞. Nebo dalÜφ p°φklad û hledßte telefonnφ Φφslo ·Φastnφka v n∞kterΘm m∞st∞? Ani to nenφ pro Internet problΘm, proto₧e SPT Telecom zp°φstupnil databßzi telefonnφch ·Φastnφk∙ z celΘ ╚R (vlastn∞ elektronickou podobu telefonnφho seznamu). Na sv∙j dotaz tak dostanete b∞hem n∞kolika sekund, p°i velkΘm zatφ₧enφ sφt∞ n∞kolika desφtek sekund, po₧adovanou odpov∞∩. Mimo t∞chto relativn∞ obecn²ch informacφ lze v Internetu zφskat i informace specializovanΘ na urΦitΘ obory. Jako p°φklad je mo₧no uvΘst server Building Fire Research Laboratory (NIST, USA) kde jsou nap°. plnotextov∞ zp°φstupn∞ny v²zkumnΘ zprßvy z minul²ch let, k disposici jsou v²sledky velkorozm∞rov²ch experiment∙ s po₧ßry bytovΘho a kancelß°skΘho vybavenφ apod. Nabφzeny jsou i voln∞ Üφ°enΘ verze software pro modelovßnφ po₧ßru v uzav°enΘm prostoru. Na serverech jin²ch institucφ lze najφt databßze nebezpeΦn²ch lßtek a mnoho dalÜφch u₧iteΦn²ch informacφ. Velmi obsßhlΘ a podrobnΘ jsou obvykle informace, kterΘ o sob∞ a sv²ch vzd∞lßvacφch programech publikujφ na Internetu vzd∞lßvacφ instituce. Jako p°φklad postupn∞ budovan²ch specializovan²ch Φesk²ch server∙ je mo₧no uvΘst nap°. server SPBI Ostrava a server krizovΘho managementu ╚R. Na Internetu se p°edstavujφ i nesΦetnΘ podnikatelskΘ firmy, kterΘ nabφzejφ nejnov∞jÜφ informace o sv²ch produktech. Jsou p°φstupnΘ sv∞tovΘ knihovny s voln∞ dostupn²mi tituly. Toto je jen kapka v mo°i zdroj∙ a typ∙ informacφ.
     P°i vyu₧φvßnφ informacφ z Internetu je nutnΘ mφt na pam∞ti, ₧e informace zde m∙₧e zp°φstupnit prakticky kdokoliv. P°ed jejich vyu₧itφm je tedy nutnΘ posoudit d∙v∞ryhodnost toho, kdo informace zp°φstup≥uje a u neznßm²ch institucφ postupovat s jistou obez°etnostφ.
     Mo₧nost zp°φstupnit v sφti Internet vlastnφ informace poskytuje p°φle₧itost p∙sobit na stßle se rozr∙stajφcφ okruh jeho u₧ivatel∙, mezi n∞₧ se °adφ zejmΘna mladÜφ lidΘ a stßle Φast∞ji ji₧ i d∞ti. Toho lze vyu₧φt nejen k propagaci vlastnφ Φinnosti, ale i k poskytovßnφ u₧iteΦn²ch informacφ o problematice po₧ßrnφ ochrany ÜirokΘ ve°ejnosti. P°i nßvÜt∞v∞ informaΦnφch server∙ hasiΦsk²ch sbor∙ v zemφch, kde mß Internet ji₧ delÜφ tradici, se m∙₧eme nechat inspirovat i tφmto zp∙sobem vyu₧itφ. A jak ukazujφ poΦitadla p°φstupu umφst∞nß na n∞kter²ch t∞chto strßnkßch, je tato metoda p∙sobenφ na ve°ejnost efektivnφ.

     Komunikace s cel²m sv∞tem - elektronickß poÜta
     DalÜφ d∙le₧itou funkcφ Internetu je elektronickß poÜta (e-mail). Ka₧d² u₧ivatel Internetu obdr₧φ od firmy zajiÜ¥ujφcφ jeho p°ipojenφ svou vlastnφ jedineΦnou adresu, jejφm₧ prost°ednictvφm je p°φstupn² vÜem ostatnφm u₧ivatel∙m. DoruΦenφ zprßv elektronickΘ poÜty je velmi rychlΘ, Φas mezi odeslßnφm a doruΦenφm zprßvy (kdekoli na sv∞t∞) je obvykle otßzkou minut v horÜφm p°φpad∞ n∞kolika hodin. V²raznou v²hodou je rovn∞₧ podstatn∞ ni₧Üφ cena ne₧ u klasickΘ poÜtovnφ slu₧by. Ke zprßv∞ p°enßÜenΘ elektronickou poÜtou lze jako ôp°φlohuô p°ipojit i datov² resp. programov² soubor, kter² je takto dopraven k adresßtovi.
     Adresa elektronickΘ poÜty mß jednotn² tvar: nap°. "oldrich.kodym@vsb.cz", kde "oldrich.kodym" urΦuje adresßta, znak "@" odd∞luje ·daj kdo od ·daje kde; "vsb" je oznaΦenφ domΘny a "cz" oznaΦuje zemi, kde adresßt sφdlφ. OznaΦenφ zem∞ je v₧dy tvo°eno dvojicφ pφsmen (de, nl, au, tw, jp apod.) s v²jimkou USA, kde Internet vznikl a kde je mφsto toho uvßd∞n typ sφt∞ (com - komerΦnφ, mil - armßdnφ, gov - stßtnφ, edu - Ükolstvφ). OznaΦenφ typu sφt∞ com je v souΦasnΘ dob∞ mo₧nΘ i v n∞kter²ch dalÜφch stßtech. SouΦßstφ adresy m∙₧e b²t i specifikace subdomΘny, kterß nßsleduje hned za @.Ka₧dß Φßst adresy je odd∞lena teΦkou.
     Elektronickß poÜta mß svΘ mφsto i v dalÜφ rozÜφ°enΘ slu₧b∞ - newsgroups (diskusnφ skupiny, f≤ra). TakovΘ f≤rum je vlastn∞ velikou elektronickou nßst∞nkou, kde ka₧d² m∙₧e zanechat sv∙j p°φsp∞vek a p°eΦφst si p°φsp∞vky ostatnφch. Diskusnφ f≤ra jsou rozd∞lena do tΘmatick²ch skupin. Takov²ch skupin je n∞kolik tisφc od relativn∞ obecn²ch tΘmat jako t°eba filozofie, politika a₧ po tΘmata velmi ·zce zam∞°enß. Pot°ebujete-li poradit nebo zkonzultovat n∞jak² problΘm a v hledßnφ vhodnΘho f≤ra jste nebyli ·sp∞Ünφ, lze zalo₧it f≤rum novΘ a Φekat, a₧ n∞kdo jin² se k tomuto tΘmatu n∞jak vyjßd°φ. Mnoho tΘmat mß ji₧ pro nejΦast∞jÜφ otßzky p°edevÜφm nov∞ p°φchozφch p°ipraveny odpov∞di ve form∞ tzv. FAQ (frequently asked questions - Φasto poklßdanΘ otßzky).
     Existuje i jinß forma diskusnφch skupin, kterß je zalo₧ena na automatizovanΘm rozesφlßnφ dopis∙ zaslan²ch na stanovenou distribuΦnφ adresu vÜem ostatnφm ·Φastnφk∙m konference. Konference mohou b²t i moderovanΘ, kdy p°ed rozeslßnφm je p°φsp∞vek do konference posouzen moderßtorem. P°ihlaÜovßnφ do konferencφ je ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ takΘ automatizovßno, staΦφ potom poslat E-mail na stanovenou adresu s p°φsluÜn²m p°φkazem (nap°. subscribe), kter²m dßte systΘmu °φdφcφmu konferenci na v∞domφ, ₧e mßte zßjem o zasφlßnφ vÜech p°φsp∞vk∙ na adresu, odkud byl VßÜ po₧adavek odeslßn, p°φpadn∞ na jinou stanovenou adresu. N∞kterΘ konference vÜak fungujφ jako uzav°enΘ. V t∞chto p°φpadech nenφ za°azovßnφ nov²ch ·Φastnφk∙ automatizovanΘ, ale po posouzenφ zßjemce o ·Φast v konferenci provede jeho za°azenφ na distribuΦnφ seznam vlastnφk konference. Tyto konference sv²m zp∙sobem p°ipomφnajφ funkci konferencφ v sφti HasNet provozovanΘ v rßmci HZS ╚R, ale pracujφ jin²m systΘmem.

     Nabφdka zbo₧φ a slu₧eb z celΘho sv∞ta.
     Na Internetu lze nalΘzt i nabφdky, na kterΘ lze okam₧it∞ reagovat. Je mo₧nΘ prohlΘdnout si jφzdnφ nebo letov² °ßd a hned si rezervovat a p°φpadn∞ i zaplatit jφzdenku, letenku Φi mφstenku. Na zßklad∞ nabφdky cestovnφ kancelß°e si vyberete a objednßte zvolen² zßjezd. Nabφdka je velmi pestrß - hudebnφ CD, knihy, obleΦenφ, programovΘ vybavenφ i komponenty poΦφtaΦ∙, vstupenky na kulturnφ akce. Je mo₧nΘ prostudovat si informace o nabφzen²ch produktech, porovnat nabφdky r∙zn²ch firem. Ji₧ dnes lze n∞kterΘ obchodnφ p°φpady celΘ realizovat pomocφ poΦφtaΦe v Internetu vΦetn∞ platby. V tΘto oblasti vÜak jeÜt∞ nenφ definitivnφ standard, anga₧ujφ se zde v²razn∞ firmy VISA, MasterCard apod. ve spoluprßci s poΦφtaΦov²mi firmami. Toto vÜe lze realizovat pomocφ informaΦnφ slu₧by WWW.

     Historie a v²voj Internetu
     Internet je poΦφtaΦovß sφ¥, spojujφcφ stovky zemφ a mili≤ny lidφ. Internet nebyl nik²m zalo₧en nebo vybudovßn, nikomu nepat°φ. Vyrostl postupn∞.
     VÜe zaΦalo koncem Üedesßt²ch let projektem americkΘho ministerstva obrany, kterΘ cht∞lo prozkoumat vojenskΘ mo₧nosti datovΘ v²m∞ny mezi vzdßlen²mi poΦφtaΦi. V rßmci tohoto projektu byly nejd°φve propojeny n∞kterΘ vojenskΘ poΦφtaΦovΘ systΘmy spolu v∞deck²mi pracoviÜti, pracujφcφmi pro vojensk² pr∙mysl. Tak byla vytvo°ena sφ¥ ARPANET, kterß se stala zßkladem Internetu. Pozd∞ji se se sv²mi poΦφtaΦov²mi systΘmy p°ipojila v∞tÜina americk²ch univerzit, ·°ad∙ a dalÜφch otev°en²ch institucφ - tak zφskal Internet i "civilnφ" obsah. Nakonec zφskaly mo₧nosti tΘto celosv∞tovΘ sφt∞ i pr∙mysl a obchod. Mno₧stvφ podnik∙, p°ipojujφcφch se k Internetu, obohatilo jeho nabφdku v takovΘ mφ°e, ₧e se za°adil mezi masovΘ sd∞lovacφ prost°edky.
     Zßrove≥ se sφ¥ pozvolna rozÜi°ovala do dalÜφch zemφ sv∞ta. Po Severnφ Americe byly nejaktivn∞jÜφ zßpadoevropskΘ zem∞ a dodnes jsou tyto dva kontinenty nejlΘpe propojeny. B∞hem poslednφch let je vÜak mo₧nΘ vyhledßvat a vym∞≥ovat informace na Internetu prakticky ze vÜech zemφ sv∞ta.
     Struktura Internetu je decentralizovanß a demokratickß.
     Internet je neustßle rostoucφ poΦφtaΦovß sφ¥. Plynule se k nφ p°ipojujφ dalÜφ a dalÜφ jednotlivΘ poΦφtaΦe, menÜφ lokßlnφ sφt∞ i rozsßhlΘ mezinßrodnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞. VÜe probφhß spontßnn∞ a nikde neexistuje ₧ßdnß centrßla, kterß by to organizovala, ₧ßdn² v²bor nebo komise, kterΘ by Internetu "vlßdly" nebo za Üφ°enΘ informace a data zodpovφdaly. Dφky takto decentralizovanΘ struktu°e takΘ nelze dostateΦn∞ p°esn∞ urΦit, kolik u₧ivatel∙ Internet dnes vlastn∞ mß. Odhady se pohybujφ mezi 50 a 75 mili≤ny.

     World Wide Web (WWW, celosv∞tovß pavuΦina) - nejzajφmav∞jÜφ slu₧ba Internetu.
     World Wide Web (WWW) je tak znßm², ₧e mnoho u₧ivatel∙ mß za to, ₧e to je vlastn∞ Internet. Je to ale pouze jedna ze slu₧eb Internetu, pou₧φvajφcφ takov² komunikaΦnφ protokol, kter² umo₧≥uje vytvß°enφ, p°enos a prohlφ₧enφ hypertextov²ch dokument∙, jejich₧ jednotlivΘ souΦßsti mohou b²t rozprost°eny po celΘm sv∞t∞ a p°esto se p°i prohlφ₧enφ jevφ jako jeden ucelen² dokument.
     Svoji oblφbenost proti ostatnφm slu₧bßm si World Wide Web zφskal svojφ snadnou obsluhou a nep°ebern²m mno₧stvφm pestr²ch a zajφmav²ch informacφ ze vÜech mo₧n²ch obor∙, dopln∞n²ch b∞₧n∞ obrßzky a Φasto i zvukem a videem. K jejich vyhledßvßnφ a vyu₧φvßnφ nepot°ebujete ₧ßdnΘ odbornΘ znalosti, nemusφte b²t poΦφtaΦov²mi experty. StaΦφ znßt pßr zßkladnφch pravidel - jako kdy₧ mßte °φdit auto - a m∙₧ete "vyjet na informaΦnφ dßlnici". World Wide Web je dnes nejen nejzajφmav∞jÜφ, ale po elektronickΘ poÜt∞ i nejd∙le₧it∞jÜφ slu₧bou Internetu.
     Mimo slu₧by WWW existuje pro u₧ivatele i °ada dalÜφch slu₧eb, kterΘ sice nejsou tak populßrnφ, ale p°esto jsou velmi v²znamnΘ. Jednß se zejmΘna o slu₧bu FTP (File Transef Protocol), kterß slou₧φ pro p°enos soubor∙ v Internetu a umo₧≥uje nap°φklad zφskßnφ aktußlnφch verzφ voln∞ Üφ°enΘho software. V Internetu existuje velkΘ mno₧stvφ tzv. FTP server∙ (nap°. ftp.zcu.cz), kterΘ slou₧φ pro poskytovßnφ soubor∙ ostatnφm u₧ivatel∙m. Celß °ada z nich umo₧≥uje anonymnφ p°φstup, kdy p°i p°ihlaÜovßnφ na server pou₧ijeme jmΘna (user name) ôanonymousô a jako heslo (password) zadßme vlastnφ E-mail adresu. Tφm zφskßme p°φstup k ve°ejnΘ Φßsti FTP serveru. StarÜφ ne₧ WWW je slu₧ba GOPHER, kterß vlastn∞ jako prvnφ dokßzala dob²t Internet v reßlnΘm Φase. Umo₧≥uje formou menu pohyb po Internetu, zobrazovßnφ textov²ch soubor∙ a p°φpadnΘ ôstahovßnφô soubor∙ na vlastnφ poΦφtaΦ. Tato slu₧ba je p°φstupnß i prost°ednictvφm klienta (prohlφ₧eΦe) WWW. Pro plnotextovΘ vyhledßvßnφ v textov²ch dokumentech byla vyvinuta slu₧ba WAIS (Wide Area Information SystΘm). Umo₧≥uje vyhledßvat ve vφce ne₧ 500 voln∞ p°φstupn²ch waisovsk²ch databßzφch obsahujφcφch p°edevÜφm textovΘ,ale ΦßsteΦn∞ tΘ₧ multimedißlnφ dokumenty. Zßkladnφ ideou je poskytnout u₧ivateli mo₧nost vyhledßvßnφ v p°irozenΘm jazyce s postupn²m zp°es≥ovßnφm dotazu. V praxi se vÜak v∞tÜinou pro vyhledßvßnφ pou₧φvß klφΦov²ch slov. Pro umo₧n∞nφ p°φmΘ prßce se vzdßlen²m poΦφtaΦem slou₧φ slu₧ba Telnet. Ta umo₧≥uje pracovat s poΦφtaΦem i na opaΦnΘ stran∞ sv∞ta prakticky stejn∞, jako bychom sed∞li p°φmo za terminßlem tohoto poΦφtaΦe. Existuje i slu₧ba Hytelnet, co₧ je navigaΦnφ systΘm s menu pro v²b∞r telnetovsk²ch relacφ s t∞mi poΦφtaΦi v Internetu, kterΘ povolujφ p°φstup ke sv²m informaΦnφm fond∙m na zßklad∞ ve°ejn∞ znßmΘ p°ihlaÜovacφ procedury. Tento v²Φet slu₧eb nenφ kompletnφ, ale zahrnuje ty, se kter²mi se u₧ivatel Internetu setkß nejΦast∞ji.
     Do Internetu se dnes dostanete velice snadno - pot°ebujete poΦφtaΦ, modem, poskytovatele p°ipojenφ a n∞kolik softwarov²ch produkt∙ (z nich₧ mnohΘ jsou Üφ°eny zdarma nebo jsou ji₧ p°φmo obsa₧enΘ v operaΦnφm systΘmu poΦφtaΦe).

     Jak zφskat p°φstup do Internetu?
     P°ivad∞Φem k informaΦnφ dßlnici je telefonnφ (pop°. ISDN) linka. K p°ipojenφ vaÜeho PC k telefonnφmu vedenφ pot°ebujete modem - rad∞ji rychlejÜφ, jinak budou nßklady za dobu p°ipojenφ, pot°ebnou pro zpracovßnφ dat, p°φliÜ vysokΘ. P°enosovß rychlost 14 400 Bd je dnes minimum, standardnφ rychlostφ je dnes 28 800 Bd. V p°φpad∞ ISDN je mo₧nΘ pou₧φt kartu do VaÜeho PC, kterß umo₧≥uje jeho p°φmΘ propojenφ s ISDN.

     Cesta do Internetu
     "Dopravnφm prost°edkem" pro Internet je vßÜ poΦφtaΦ. StaΦφ obvyklΘ PC s Windows95 nebo Windows 3.x nebo Apple Macintosh s operaΦnφm systΘmem SystΘm 7.5. Pro efektivnφ prßci by m∞l poΦφtaΦ mφt nejmΘn∞ 8 MB (pro Windows95 nejmΘn∞ 12 MB) operaΦnφ pam∞ti a volnΘ mφsto na pevnΘm disku (pro uklßdßnφ - "cache/download" informacφ z Internetu).

     PoskytovatelΘ p°φstupu
     "Vjezd" do Internetu vßm umo₧nφ poskytovatel p°ipojenφ k Internetu (tzv. provider). Jsou to organizace, kterΘ majφ svoje servery trvale p°φmo p°ipojenΘ do Internetu. Umo₧≥ujφ zßkaznφkovi p°φstup do Internetu nejΦast∞ji prßv∞ doΦasn²m p°ipojenφm jeho poΦφtaΦe prost°ednictvφm telefonnφ linky. Od takovΘho poskytovatele obdr₧φte v∞tÜinou i pot°ebn² software, se kter²m m∙₧ete vyu₧φvat rozliΦnΘ slu₧by Internetu. Poskytovatel pracuje obvykle v rßmci m∞sta nebo regionu, kde se platφ mφstnφ telefonnφ poplatky.

     Nepostradateln² nßstroj - prohlφ₧eΦ (browser)
     K tomu, abyste mohli zφskßvat informace z Internetu, pot°ebujete software - tzv. Internet Browser, prohlφ₧eΦ. Umo₧≥uje vßm cestovat od tΘmatu k tΘmatu, vyhledßvat podle klφΦov²ch slov. M∙₧ete si v n∞m sestavit vlastnφ adresß° zajφmav²ch mφst v Internetu, adresy diskusnφch f≤r, oblφben²ch strßnek WWW, mφst s voln∞ Üφ°en²mi programy ap.

     Poplatky v Internetu: Φas jsou penφze
     PoskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu majφ r∙znΘ zp∙soby ·Φtovßnφ. ZapoΦφtßvajφ obvykle pauÜßlnφ m∞sφΦnφ poplatek a k n∞mu tΘ₧ poplatek za dobu p°ipojenφ a/nebo za mno₧stvφ p°enesen²ch dat. PauÜßlnφ m∞sφΦnφ poplatky se u nßs pohybujφ v ÜirokΘm rozmezφ od necel²ch 200 do 2500 KΦ, poplatek za jednu minutu p°ipojenφ od 1 do 5 KΦ. P°i vyÜÜφm pauÜßlnφm poplatku se obvykle neplatφ dalÜφ poplatky za dobu p°ipojenφ nebo je v nich alespo≥ zahrnuta urΦitß doba bezplatnΘho p°ipojenφ.
     PoΦet poskytovatel∙ p°φstupu do Internetu se stejn∞ jako poΦet takto aktivnφch mφst postupn∞ zvyÜuje. P°i volb∞ toho pravΘho hraje pochopiteln∞ roli ekonomickß nßroΦnost. Nezapome≥me k poplatku p°iΦφst jeÜt∞ poplatek za telefonnφ spojenφ pro SPT Telecom. Stojφ za to vzφt do ·vahy jeÜt∞ dv∞ hlediska. Jednak poΦet modem∙, kterΘ mß poskytovatel k dispozici, resp. poΦet jeho zßkaznφk∙ na jeden modem. Z toho lze usoudit, jak Φasto bude naÜe p°φstupovΘ telefonnφ Φφslo obsazeno.
     Pokusme se rovn∞₧ odhadnout kam v Internetu budeme nejΦast∞ji p°istupovat. ProΦ? Budeme-li cestovat po sv∞tov²ch WWW strßnkßch, nenφ mezi jednotliv²mi poskytovateli v²razn∞jÜφ rozdφl. Budeme-li zφskßvat informace z domßcφch (=Φesk²ch) WWW strßnek, je ·ΦelnΘ, zvolφme-li stejnΘho poskytovatele, jako mß WWW server, kter² budeme navÜt∞vovat nejΦast∞ji. Je to z toho d∙vodu, ₧e ka₧d² poskytovatel provozuje vlastnφ, nezßvislou komunikaΦnφ sφ¥. Jejich spoleΦn² bod b²vß velmi Φasto v USA, v lepÜφm p°φpad∞ n∞kde v zßpadnφ Evrop∞. Tφm nar∙stß cesta, kterou musφ nßmi ₧ßdanß data projφt, a v dennφ ÜpiΦce je p°enos v²razn∞ pomalejÜφ. Je t°eba uvΘst, ₧e i na naÜem ·zemφ se zaΦφnajφ objevovat uzly propojujφcφ n∞kterΘ sφt∞, ale stßle nejsou pravidlem.
     P°φstupovß mφsta, kde lze zφskat p°φstup do Internetu s vyu₧itφm mφstnφch telefonnφch poplatk∙, jsou koncentrovßna z pochopiteln²ch d∙vod∙ do mφst nejv∞tÜφ poptßvky, tedy do ôkrajsk²chô a n∞kter²ch okresnφch m∞st. Nap°. na severu Moravy to jsou krom∞ Ostravy Karvinß, Opava, Fr²dek-Mφstek, Nov² JiΦφn a dalÜφ. Vzhledem ke konkurenΦnφmu boji jednotliv²ch poskytovatel∙ p°φstupu nejsou nikde soust°ed∞ny kompletnφ informace o vÜech dostupn²ch poskytovatelφch, je t°eba sledovat jednotlivΘ nabφdky a inzerci p°edevÜφm v odborn²ch Φasopisech.

     JednoduchΘ navigovßnφ s Netscape Navigator a Microsoft Internet Explorer
     K populßrnφm prohlφ₧eΦ∙m Internetu pat°φ prßv∞ ty dva uvedenΘ v titulku. Existujφ ve verzφch pro u₧ivatele Windows95, Windows NT, Windows 3.x i Apple Macintosh. Jsou to prohlφ₧eΦe urΦenΘ pro vyhledßvßnφ a prohlφ₧enφ dokument∙ HTML (Hypertext Markup Language) v lokßlnφch sφtφch (LAN) i ve World Wide Web (WWW) Internetu. Zprost°edkujφ i dalÜφ slu₧by Internetu - FTP (p°enos soubor∙) a Gopher (vyhledßvßnφ a nahrßvßnφ soubor∙). Krom∞ v²Üe uveden²ch existuje mno₧stvφ prohlφ₧eΦ∙ jin²ch firem. Pro naÜe prost°edφ m∙₧e b²t zajφmav² v souΦasnΘ dob∞ dostupn² prohlφ₧eΦ firmy Software602.
     V∙dΦφ postavenφ mezi prohlφ₧eΦi mß Netscape Navigator a Internet Explorer. V²hodou Internet Exploreru pro naÜe u₧ivatele je jeho Φeskß lokalizace, kterß prozatφm nenφ u Netscape Navigatoru dostupnß.
     NovΘ verze pro Windows byly v²znamn∞ rozÜφ°eny a zdokonaleny. VyznaΦujφ se jednoduchou instalacφ a obsluhou, jsou rychlejÜφ a obsahujφ mno₧stvφ nov²ch nßstroj∙ a funkcφ k optimßlnφmu zobrazenφ WWW strßnek. OblφbenΘ strßnky m∙₧ete volit p°φmo z nabφdky prohlφ₧eΦe. Na stisk tlaΦφtka jsou p°φstupnΘ funkce jako Φtenφ diskusnφch f≤r, prohledßvßnφ Internetu, pohyb mezi jednotliv²mi zobrazen²mi strßnkami vzad i vp°ed a mnoho jinΘho.
     K dalÜφm v²hodßm t∞chto prohlφ₧eΦ∙, zejmΘna ve verzi pro Windows95, je rychlost. Po vyvolßnφ zvolenΘ strßnky se strßnka zobrazuje ji₧ b∞hem p°enosu. Lze nakonfigurovat cache (vyrovnßvacφ pam∞¥) tak, ₧e lze zobrazovat mno₧stvφ strßnek bez nutnosti jejich novΘho p°enosu. Prohlφ₧eΦe umo₧≥ujφ prohlφ₧et nejen texty s obrßzky, ale i multimedißlnφ zdroje - hudbu, doprovodnΘ zvuky, videosekvence, klipy a podobn∞. Pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti podporujφ prohlφ₧eΦe souΦasnΘ i pro budoucnost v²znamnΘ standardy bezpeΦnosti pro p°enos dat, kterΘ jsou d∙le₧itΘ zejmΘna pro slu₧by tzv. Home bankingu - nßkupu a placenφ zbo₧φ a slu₧eb p°φmo prost°ednictvφm Internetu. Jednß se nap°. o utajenφ p°enßÜenΘho Φφsla kreditnφ karty pou₧itΘ k placenφ apod.

     Jak lze zφskat prohlφ₧eΦ?
     Microsoft Internet Explorer je pro vÜechny u₧ivatele Windows95 k dispozici bezplatn∞. Je mo₧nΘ jej nahrßt z domovsk²ch strßnek firmy (a¥ u₧ WWW nebo FTP), je i souΦßstφ Service Pack 1 for Windows95.
     Netscape Navigator je k dispozici v komerΦnφ verzi. Soub∞₧n∞ je nabφzena i beta verze p°ipravovan²ch produkt∙. KomerΦnφ verzi je mo₧no provozovat i bezplatn∞ pro vyzkouÜenφ. BezplatnΘ je i pou₧φvßnφ Netscape Navigatoru pro neziskovΘ organizace, jako je Ükolstvφ apod. Bli₧Üφ podrobnosti je mo₧nΘ najφt v licenΦnφch podmφnkßch p°φsluÜnΘho programovΘho produktu.

     Jak zve°ejnit vlastnφ informace v Internetu?
     Chcete vaÜe produkty nebo slu₧by nabφdnout na Internetu nebo nabφzet jinΘ informace? Pak jsou ve h°e dv∞ mo₧nosti:
     - provozovat vlastnφ Internet server, trvale p°ipojen² na Internet, na kterΘm jsou informace, kterΘ dßvßte k dispozici nebo
     - umφstit vaÜe informace na server vaÜeho poskytovatele p°ipojenφ.
     Zßle₧φ na tom, kolik do svΘ prezentace chcete investovat, jak mß b²t rozsßhlß a jak Φasto se mß m∞nit (aktualizovat).
     Provozovat vlastnφ server znamenß trvalΘ p°ipojenφ - platφte tedy pevnΘ p°ipojenφ k Internetu (u nßs °ßdov∞ desetitisφce korun m∞sφΦn∞) a platφte i pronßjem pevnΘ telefonnφ linky, kterou jste k poskytovateli vaÜeho p°ipojenφ p°ipojeni. M∙₧ete ale Internetu zp°φstupnit libovolnΘ mno₧stvφ informacφ, omezenΘ jen technick²mi mo₧nostmi vaÜeho serveru.
     Pokud zvolφte ·sporn∞jÜφ druhou variantu, pronajmete si vlastn∞ urΦitΘ mφsto na serveru vaÜeho poskytovatele. Ten je samoz°ejm∞ k Internetu trvale p°ipojen a je obvykle p°ipojen "dob°e", tzn. kvalitnφ linkou s vysok²m p°enosov²m v²konem. K vaÜim informacφm bude tedy snadn² a rychl² p°φstup. Platφte ale za pronajat² diskov² prostor - v naÜich pom∞rech to obnßÜφ cca 800 KΦ m∞sφΦn∞ za prvnφ MB dat a cca 400 KΦ za ka₧d²ch dalÜφch 5 MB. Pro textovΘ informace je 1 MB dostatek mφsta, ale v okam₧iku p°idßnφ obrßzk∙ (a audia nebo videa) nßroky na diskov² prostor rychle rostou. Se sv²m vyhrazen²m prostorem na serveru komunikujete p°es svΘ telefonnφ komutovanΘ spojenφ a m∙₧ete svß data podle pot°eby udr₧ovat.

     Internet server
     Mnoho firem nabφzφ programy pro prezentaci informacφ v Internetu. Jednφm z nich je Microsoft Internet Information Server. Umo₧≥uje vytvo°it komplexnφ °eÜenφ pro publikovßnφ informacφ v Internetu, pro internφ v²m∞nu informacφ ve firm∞ i pro zφskßvßnφ a zpracovßnφ informacφ z WWW Internetu i dalÜφch jeho slu₧eb. Internet servery umo₧≥ujφ p°φstup ke vÜem slu₧bßm Internetu jako WWW, FTP, Gopher nebo SMTP. Podporujφ standardy Internetu - p°enosov² protokol TCP/IP, p°φstup k dat∙m pomocφ ODBC. Software obsahuje vÜe, co je t°eba ke z°φzenφ, p°φprav∞, sprßv∞, odesφlßnφ a evidenci informacφ v Internetu.

     P°φprava informacφ pro Internet
     Informace ve World Wide Web Internet jsou ulo₧eny v jazyce Hyper Text Markup Language (HTML). HTML se stal standardem WWW Internetu. Je to jazyk nezßvisl² na platform∞, tzn. dokumenty jφm vytvo°enΘ lze prohlφ₧et v systΘmech bez ohledu na hardware i software. Trochu problΘm∙ v n∞kter²ch p°φpadech zp∙sobuje pou₧φvßnφ znak∙ nßrodnφch abeced, nap°. naÜe diakritika, kterß se m∙₧e p°i nevhodnΘm nastavenφ prom∞nit v nesrozumitelnΘ znaky. Lze vytvo°it hypertextovΘ dokumenty s odkazy (hyperlink) na libovoln² dokument kdekoliv ve sv∞t∞ na jakΘmkoliv systΘmu. Je tedy vhodnΘ se s HTML seznßmit. Neznamenß to ale, ₧e je t°eba tento jazyk znßt se vÜemi detaily. Existuje celß °ada softwarov²ch nßstroj∙, se kter²mi se i bez znalostφ HTML dajφ vytvo°it dokumenty pro WWW. NejlepÜφ inspiracφ je prohlΘdnout si co nejvφce r∙zn²ch prezentaΦnφch strßnek p°φmo na WWW - ud∞lßte si sami p°edstavu, jakΘ informace jak²mi prost°edky nejlΘpe prezentovat a jak je p°ehledn∞ rozΦlenit.
     Vytvo°te si rychle a jednoduÜe svoje prezentaΦnφ strßnky pro Internet
     Pro publikovßnφ na Internetu je pravd∞podobn∞ nejkomplexn∞jÜφ nabφdka firmy Microsoft. Firma nabφzφ t°i r∙znΘ kategorie nßstroj∙ k p°φprav∞ informacφ pro Internet a jejich p°evod do jazyka HTML. NejjednoduÜÜφ mo₧nostφ je tzv. Microsoft Internet Assistant, co₧ je sada dopl≥k∙ do produkt∙ Microsoft Office (Pro). Jsou to dopl≥ky do Microsoft Word, Excel a Power Point. Nejnov∞jÜφ °ada t∞chto produkt∙, seskupenß do balφku Office (Pro) 97 mß nßstroje pro tvorbu HTML dokument∙ p°φmo vestav∞nΘ. Kdo mß vyÜÜφ nßroky na vzhled sv²ch strßnek a chce informace systematicky Φlenit a aktualizovat, m∞l by se zajφmat o Microsoft FrontPage. Pro profesionßlnφ informaΦnφ slu₧by, nakladatelstvφ, podnikßnφ a odd∞lenφ pro styk s ve°ejnostφ bude ideßlnφ Microsoft Internet Studio, se kter²m je mo₧nΘ vytvß°et libovolnΘ strßnky s grafikou, animacemi nebo zvukem. Nabφzφ mnohostrannΘ a diferencovanΘ mo₧nosti t°φd∞nφ informacφ a sprßvy Internet Serveru.
     Microsoft usnad≥uje vlastnφ tvorbu informaΦnφch strßnek pro Internet - s Internet assistantem nebo novou verzφ balφku Office m∙₧e ka₧d² u₧ivatel MSWord, Excel, PowerPoint, Schedule+, Access i FoxPro snadno tvo°it svΘ WWW strßnky a program automaticky p°evede informace do formßtu HTML. Nap°. ve Wordu vytvo°enΘ a do HTML konvertovanΘ informace mohou b²t nßsledn∞ jak vytiÜt∞ny, odeslßny elektronickou poÜtou tak i "vystaveny" na Internetu. Hlavnφ v²hodou tohoto °eÜenφ je, ₧e se u₧ivatel nemusφ zab²vat n∞kdy mßlo srozumiteln²mi detaily a rozÜφ°enφmi jazyka HTML. Pracuje v prost°edφ programu, na kter² je zvykl² a kter² dob°e ovlßdß. Snadno a bez pot°eby znßt p°φsluÜnou syntaxi a k≤dy m∙₧e dokument nejen formßtovat, ale i vytvß°et pot°ebnΘ hypertextovΘ odkazy. Programy podobnΘho typu, rozÜi°ujφcφ funkce program∙ pro zpracovßnφ text∙ i dat, jsou k dispozici i od dalÜφch dodavatel∙ software û Software602, Corel, Oracle a dalÜφ.
     Kdo pot°ebuje tvo°it a udr₧ovat profesionßlnφ prezentace na WWW, m∙₧e pou₧φt nap°φklad ji₧ zmφn∞n² MS FrontPage nebo jin² program tohoto typu, kter² vychßzφ ze zvyklostφ DTP program∙. Op∞t nenφ t°eba ovlßdat jazyk HTML, popisujφcφ strßnky, ani se starat o konvertovßnφ grafick²ch formßt∙. JednotlivΘ Φßsti (text, grafika a dalÜφ) se umis¥ujφ na mφsto urΦenΘ pozicφ kurzoru. Stejn∞ snadno se definujφ odkazy na jinΘ strßnky WWW nebo i na jinΘ servery (FTP, Gopher, ...) nebo na diskusnφ f≤ra. Software poskytuje i informace o struktu°e celΘ prezentace, odkazech na obrßzky, aktußlnost strßnek i vztah∙ mezi nimi.
     Programov²ch produkt∙ pro tvorbu strßnek pro Internet (WWW editor∙) je celß °ada. MnohΘ z nich lze nalΘzt nap°φklad na URL (Uniform Resource Locator - adrese) "http://www.shareware.com", "http://www.windows95.com" i na firemnφch serverech jednotliv²ch producent∙. Nelze se nezmφnit o Netscape Navigator Gold, resp. novΘ verzi s nßzvem Netscape Communicator, co₧ je klasick² prohlφ₧eΦ, do kterΘho byly implementovßny funkce pro editaci WWW strßnek. Op∞t je zde znßmß v²hoda - editace probφhß v prost°edφ znßmΘho programu. Navφc jsou obsa₧eny i funkce poÜtovnφho programu, ΦteΦky News a dalÜφ. Produkty Netscape jsou k dispozici na "http://www.netscape.com".

     Prohlφ₧eΦe dokument∙ zp°φstupnφ vaÜe informace vÜem
     Prohlφ₧eΦ (viewer) je "pomocn²" program, kter² slou₧φ pro Φtenφ nebo tisk informacφ vytvo°en²ch programem, kter² nenφ na mΘm poΦφtaΦi k dispozici - ne vÜichni pou₧φvajφ stejn² textov² editor a pro prohlΘdnutφ n∞kolika soubor∙ se nevyplatφ jej kupovat. V∞tÜina v²robc∙ mß proto dnes k dispozici prohlφ₧eΦe, kterΘ um∞jφ takovΘ soubory zobrazit, nemajφ vÜak editaΦnφ a uklßdacφ funkce. Pokud tedy nabφdnu n∞kterΘ informace ne ve form∞ WWW strßnky, ale pouze jako soubor z n∞jakΘho programu (Word, Excel, Xara a pod.), nabφdnu souΦasn∞ i p°φsluÜn² prohlφ₧eΦ, kter² je obvykle mo₧no Üφ°it bez poplatk∙. Tyto prohlφ₧eΦe jsou k dispozici op∞t na firemnφch WWW serverech.

     Jak najφt informace na Internetu?
     Bohatstvφ WWW strßnek na Internetu je tΘm∞° nekoneΦnΘ. Toulat se tφmto prostorem, skßkat na neznßmΘ strßnky a novß tΘmata je v ka₧dΘm p°φpad∞ vzruÜujφcφ. ╚asem m∙₧eme narazit na ·plnΘ poklady. ProblΘm nastßvß v okam₧iku, kdy chceme najφt konkrΘtnφ informaci o n∞Φem, co nßs v danou chvφli zajφmß a co pot°ebujeme v∞d∞t prßv∞ te∩. Kde v tΘ zßplav∞ hledat?
     Probφrat ruΦn∞ strßnku za strßnkou nenφ mo₧nΘ. NaÜt∞stφ je k dispozici skupina v²konn²ch pomocnφk∙. Ti d∞lajφ toto pr∙b∞₧n∞ za nßs a vytvß°ejφ si p°i tom rejst°φk. S jeho pomocφ pak dokß₧φ velmi rychle (stejn∞ jako podle rejst°φku v neznßmΘ knize) najφt mφsta, kde se vyskytuje po₧adovan² v²raz.
     V∞tÜina prohlφ₧eΦ∙ poΦφtß s tφm, ₧e ·koly vyhledßvßnφ strßnek podle po₧adovan²ch v²raz∙ budou celkem ΦastΘ. Pro tento ·Φel majφ na tlaΦφtko (nebo v horÜφm p°φpad∞ jako polo₧ku menu) odkaz na WWW strßnku s p°φstupem k t∞mto "hledaΦ∙m". HledaΦ∙ je uvedeno obvykle vφce, ka₧d² z nich mß pon∞kud jin² charakter. Je t°eba si vyzkouÜet, pro kter² ·Φel je ten kter² hledaΦ v²hodn∞jÜφ. Podφvejme se na charakteristickΘ rysy t∞ch nejznßm∞jÜφch:

     Sv∞tovΘ hledaΦe
     Excite (www.excite.com) indexuje p°es 12 mili≤n∙ WWW strßnek a hlavn∞: prohlφ₧φ p°es padesßt tisφc webovsk²ch server∙. Je chvßlen za v²born² odhad relevance poskytnut²ch v²sledk∙. (To znamenß, ₧e pom∞rn∞ p°esn∞ dßvß v∞d∞t, jak dob°e nalezenΘ odkazy vyhovujφ tomu, co hledßme.) Krom∞ hledßnφ pomocφ klφΦov²ch slov nabφzφ i hledßnφ pomocφ pojm∙, tak₧e zadßme-li hledßnφ frßze "intellectual property rights", m∞ly by b²t nalezeny i dokumenty, kde se sice p°φmo tato slova nevyskytujφ, ale mluvφ se tam t°eba o softwarovΘm pirßtstvφ Φi copyrightu.
     InfoSeek Guide (www.infoseek.com) je rychl² a obsa₧n². Lehce se pou₧φvß a poskytuje p°ehledn² v²stup s krßtk²mi v²≥atky z nalezen²ch strßnek. N∞kdy jde sice jen o "v²k°iky do tmy", ale Φasto i z t∞ch dvou °ßdek lze dob°e poznat, oΦ v dokumentu jde a zda mß cenu jej v∙bec cel² prohlφ₧et.
     Lycos (www.lycos.com) byl prvnφm opravdu velk²m hledaΦem a velmi dlouho byl hledaΦem nejv∞tÜφm. B²vß pova₧ovßn za nejv∞tÜφ velk² hledaΦ. Odkazy, kterΘ uvßdφ jako prvnφ, podle °ady u₧ivatel∙ nejlΘpe odpovφdajφ zadan²m kritΘriφm. I on poskytuje krßtkΘ abstrakty k nalezen²m strßnkßm.
     Magellan (magellan.mckinley.com) indexuje a hodnotφ ne jednotlivΘ strßnky, ale celΘ uzly WWW. Tφm je cenn² pro ka₧dΘho, kdo surfuje po Internetu, proto₧e mu pomßhß v rozhodovßnφ, na kterß mφsta se zam∞°it. P°φstupn² je i rozsßhlejÜφ popis a hodnocenφ nalezen²ch mφst.
     Yahoo (www.yahoo.com) je snad nejpopulßrn∞jÜφ hledaΦ, Φasto doporuΦovan² zaΦßteΦnφk∙m jako jedno z prvnφch mφst, odkud mohou zaΦφt prozkoumßvat web. Nabφzφ hierarchickou strukturu "adresß°∙" rozd∞len²ch podle tΘmatick²ch okruh∙. V²hodou je, ₧e podobn∞ zam∞°enΘ WWW uzly zde najdete pohromad∞. (TakΘ indexuje uzly a nikoliv jednotlivΘ strßnky.)
     Alta Vista (www.altavista.digital.com) mß dnes nejv∞tÜφ databßzi indexovan²ch WWW strßnek. P°es 35 mili≤n∙. Prßv∞ pro obrovsk² objem databßze si vÜak u tohoto hledaΦe musφme dßt pozor na to, abychom p°i dotazu volili dostateΦn∞ specifickß slova Φi frßze. Jinak se v mno₧stvφ nalezen²ch odkaz∙ snadno ztratφme.
     V tomto struΦnΘm p°ehledu pochopiteln∞ nemohou b²t uvedeny hledaΦe vÜechny. Co vÜak je nutno jeÜt∞ uvΘst je to, ₧e ka₧d² hledaΦ nabφzφ i mo₧nost zadat strukturovan² dotaz se specifikacφ, kterß slova majφ b²t hledßna a kterß se v dokumentu vyskytovat nemajφ, i mo₧nost spojovat klφΦovß slova pomocφ logick²ch operßtor∙ nap°. AND, OR nebo NEAR (dva v²razy se majφ vyskytovat blφzko sebe). Ka₧d² z hledaΦ∙ pou₧φvß jin² jazyk popisu dotazu, ka₧d² z hledaΦ∙ mß vÜak popis svΘho jazyka p°φstupn² na svΘ www strßnce.

     Domßcφ hledaΦe
     I u nßs se zaΦφnajφ objevovat prvnφ hledaΦe:
     Seznam (www.seznam.cz) umo₧≥uje hledat klφΦovß slova i vyu₧φvat tΘmatick²ch celk∙ °azen²ch abecedn∞ od Cestovßnφ a₧ po Zpravodajstvφ (s podrobn∞jÜφm Φlen∞nφm). Je podobn² hledaΦi Yahoo. Obsahuje takΘ "vyhledßvacφ centrßlu" pro pokroΦilejÜφ hledßnφ a rovn∞₧ odkazy na dalÜφ slu₧by a hledaΦe ve sv∞t∞.
     U zdroje (www.uzdroje.cz) - dalÜφ Φesk² hledaΦ podobnΘho charakteru. TΘmata zaΦφnajφ polo₧kou Ekonomika a obchod a konΦφ rovn∞₧ Zpravodajstvφm. Je mo₧nΘ vybrat si k≤dovßnφ ΦeÜtiny a v klφΦov²ch slovech vyu₧φvat hßΦky a Φßrky.

     N∞kolik drobn²ch rad
     Pou₧φvejte vφce hledaΦ∙. Zv²Üφte tφm Üanci najφt dalÜφ relevantnφ dokumenty.
     Sna₧te se dostateΦn∞ p°esn∞ specifikovat slovo nebo frßzi, kterou hledßte. Oznßmφ-li vßm hledaΦ, ₧e naÜel n∞kolik tisφc dokument∙, t²kajφcφch se vaÜeho po₧adavku, t∞₧ko je stihnete vÜechny prohlΘdnout. Pozor: nechßte-li hledat najednou dv∞ slova, v∞tÜina hledaΦ∙ najde dokumenty, v nich₧ se vyskytuje alespo≥ jedno z nich (logickß funkce OR). Podφvejte se do nßvod∙ jak za°φdit, aby byly hledßny jen dokumenty, kde jsou uvedena ob∞ slova rad∞ji blφzko sebe (funkce AND nebo NEAR); Φasto pom∙₧e dßt hledanΘ souslovφ do uvozovek.
     Jedna trivißlnφ poznßmka, ale snad je dobrΘ ji p°ipomenout: Nenajde-li hledaΦ ₧ßdn² odkaz, zkontrolujte, zda jste se v zadanΘm slov∞ nep°eklepli a zda mßte sprßvn∞ psanou jeho podobu. Jsou-li mo₧nΘ r∙znΘ podoby (nap°. U jmen), zadejte je vÜechny. ╪ada hledaΦ∙ nabφzφ vedle nalezenΘho odkazu jeÜt∞ odskok na Similar Pages. I tam se obΦas najdou odkazy pro nßs zajφmavΘ (a n∞kdy i vφce ne₧ ten p∙vodnφ). Zadßvßte-li dotaz vφce hledaΦ∙m, zrychlφte prßci tφm, ₧e pro ka₧d² dotaz otev°ete samostatnΘ okno svΘho Internet prohlφ₧eΦe. V jednom okn∞ pak ji₧ m∙₧ete prohlφ₧et v²sledky zatφmco v jinΘm data teprve p°ichßzejφ.
     Z archivovan²ch v²sledk∙ hledßnφ nenφ t°eba adresy zajφmav²ch strßnek opisovat, staΦφ je zkopφrovat do adresovΘ °ßdky prohlφ₧eΦe. Nezapomφnejte takΘ na databßzi oblφben²ch polo₧ek (Bookmarks, Favorite Links a pod.).

     HledaΦe pro dalÜφ slu₧by
     Archie pomßhß najφt soubory, kterΘ jsou ulo₧eny na FTP serverech. Lokality FTP jsou pravideln∞ indexovßny podle nßzvu a klφΦov²ch slov a Archie v t∞chto indexech vyhledßvß soubory, kterΘ chcete zφskat.
     Veronica vyhledßvß text, kter² se vyskytuje v nabφdkßch Gopher server∙. To m∙₧e vypadat jako malß oblast, ale proto₧e existujφ Gophery, kterΘ indexujφ poÜtovnφ seznamy, zßjmovΘ skupiny a mnoho jin²ch v∞cφ, m∙₧e b²t pßtrßnφ Veronicy a₧ p°ekvapiv∞ ·sp∞ÜnΘ.
     WAIS - Wide Area Information Server je software pou₧φvan² ke kompletnφmu indexovßnφ velk²ch textov²ch soubor∙, dokument∙ a periodik. V indexech WAIS m∙₧ete pßtrat po libovolnΘm textu. Nejvhodn∞jÜφm odrazov²m m∙stkem je Gopher na minesotskΘ univerzit∞ ("gopher.micro.umn.edu"), kter² udr₧uje seznam vÜech server∙ WAIS, a to jak podle geografick²ch, tak i tΘmatick²ch m∞°φtek.
     NoseyParker (╚muchal) je zjednoduÜen² vyhledßvaΦ soubor∙, kter² pracuje na principech Archieho, hledß vÜak pouze soubory v rßmci jednΘ sφt∞. Jeho slu₧eb m∙₧ete u nßs vyu₧φvat bu∩ za pomoci Telnetu ("parker.vslib.cz", u₧ivatel "parker") nebo elektronickΘ poÜty ("parker@parker.vslib.cz", do popisu staΦφ uvΘst Φßst jmΘna hledanΘho souboru bez jak²chkoliv p°φkaz∙). P°φjemn∞jÜφ mo₧nostφ p°φstupu ke ╚muchalovi je prost°ednictvφm slu₧by NoseyParker Gopher.
     Pro praktickΘ seznßmenφ s n∞kter²mi informaΦnφmi zdroji Internetu, vztahujφcφmi se k po₧ßrnφ ochran∞, mohou poslou₧it i n∞kterΘ z nßsledujφcφch server∙:
     http://www.spbi.cz
http://www.emergency.cz
http://www.mvcr.cz
http://www.bfrl.nist.gov
http://www.fema.gov
http://www.iso.ch
http://www-ti.informatik.uni-tuebingen.de/speckman/fireserv.html

     SlovnφΦek pojm∙
     V celΘm textu jsme se pokusili p°i pou₧itφ cizφho v²razu nebo zkratky uvΘst Φesk² v²znam. Vzhledem k tomu, ₧e se vyskytujφ v mnoha souvisejφcφch materißlech i v dokumentech na Internetu, domnφvßme se, ₧e je vhodnΘ uvΘst je p°ehledn∞ na jednom mφst∞:
     DNS - Domain Name System: SystΘm pojmenovßnφ domΘn slou₧φ pro p°id∞lenφ slovnφho jmΘna poΦφtaΦe (nap°. "decsys.vsb.cz"), kterΘ se snßze zapamatuje a mß i mnemotechnickΘ vlastnosti k jeho ΦφselnΘ identifikaci (nap°. "158.196.149.9"), kterou pou₧φvajφ p°enosovΘ protokoly. Ka₧d² poΦφtaΦ v Internetu mß p°id∞lenu unikßtnφ Φφselnou adresu (tzv. IP adresu) ve v²Üe uvedenΘm tvaru. P°id∞lenφ tΘto adresy je bu∩ trvalΘ nebo dynamickΘ, v rßmci p°id∞lenΘho rozsahu adres.
     Download: Mnoho poΦφtaΦ∙ v Internetu (tzv. server∙) obsahuje voln∞ pou₧itelnΘ programy, texty, obrßzky, klipy nebo jinß data. Nahrßnφ takov²ch informacφ ze serveru na vlastnφ poΦφtaΦ se naz²vß download.
     E-mail: Elektronickß poÜta (Electronic Mail). Ka₧d² u₧ivatel Internetu mß svojφ vlastnφ adresu - identifikaci, pod kterou si prost°ednictvφm poΦφtaΦe m∙₧e vym∞≥ovat informace s ostatnφmi u₧ivateli Internetu za podstatn∞ ni₧Üφch tarif∙ i doruΦovacφch Φas∙.
     FAQ - Frequently Asked Questions: nejΦast∞ji poklßdanΘ otßzky. V Internetu je ke ka₧dΘmu diskusnφmu f≤ru rubrika FAQ, kde naleznete odpov∞di na nejb∞₧n∞jÜφ otßzky k danΘ problematice.
     FTP - File Transfer Protocol: je p°enosov² protokol pou₧φvan² pro p°enos dat v Internetu, p°edevÜφm mezi tzv. FTP servery a u₧ivatelov²m poΦφtaΦem. Rovn∞₧ je to program pro realizaci tohoto p°enosu; takov² program je obvykle vestav∞n i ve WWW prohlφ₧eΦi.
     Home Page: Zßkladnφ (titulnφ) strßnka pro obsßhlejÜφ prezentaci informacφ v Internetu, obsahujφcφ odkazy na dalÜφ strukturu informacφ.
     HTML - HyperText Markup Language: standardnφ jazyk pro popis formßtu strßnek a dokument∙ ve WWW.
     HTTP - HyperText Transport Protocol: datov² p°enosov² protokol pou₧φvan² ve World Wide Web.
     Hyperlinks: Odkazy na jednotliv²ch strßnkßch a dokumentech WWW, vedoucφ k dalÜφm souvisejφcφm informacφm. Odkazy jsou barevn∞ odliÜeny od ostatnφho textu. OdkazovanΘ strßnky se vyvolajφ kliknutφm myÜφ.
     Intranet: Technickß i programovß obdoba Internetu. Zßkladnφ odliÜnostφ je to, ₧e je provozovßna pouze uvnit° organizace (firmy, skupiny). Zp∙soby prßce jsou obdobnΘ.
     ISDN û Integrated Services Digital Network: telekomunikaΦnφ standard pro ve°ejnΘ telekomunikaΦnφ sφt∞ umo₧≥ujφcφ spojenφ mezi ISDN koncov²mi za°φzenφmi (ISDN-telefony, faxy, poΦφtaΦovΘ karty, à).
     Login: JmΘno u₧ivatele, urΦenΘ pro jeho jednoznaΦnou identifikaci p°i p°ipojovßnφ do poΦφtaΦovΘ sφt∞. SpoleΦn∞ s heslem umo₧≥uje regulaci p°φstupov²ch prßv ke zdroj∙m v sφti.
     Newsgroup: Diskusnφ f≤rum v Internetu, ve kterΘm se m∙₧e ka₧d² pasivn∞ nebo aktivn∞ ·Φastnit diskuze na zvolenΘ tΘma (tj. Φφst p°φsp∞vky ostatnφch a zve°ej≥ovat p°φsp∞vky vlastnφ). F≤ra jsou tΘmaticky uspo°ßdßna podle nßm∞t∙.
     Online service: Poskytovatel elektronick²ch informaΦnφch slu₧eb.
     Password: TajnΘ heslo p°id∞lenΘ k login jmΘnu pro prokßzßnφ prßva p°φstupu k serveru.
     Service Provider: Poskytovatel slu₧eb. V p°φpad∞ Internetu organizace, kterß mß poΦφtaΦe (servery) s p°φm²m p°ipojenφm do Internetu, a poskytuje sv²m zßkaznφk∙m p°ipojenφ k Internetu (bu∩ stßlΘ - pevnou linkou nebo doΦasnΘ prost°ednictvφm b∞₧nΘ vytßΦenΘ telefonnφ linky).
     TCP/IP - Transmission Control Protocol / Internet Protocol. Sφ¥ov² komunikaΦnφ protokol, ve kterΘm probφhß veÜkerß komunikace a v²m∞na dat v Internetu.
     URL - Uniform Resource Locator: Adresa a zp∙sob umφst∞nφ informace v Internetu. Sklßdß se z oznaΦenφ protokolu, adresy serveru a umφst∞nφ dokumentu ve struktu°e jeho adresß°∙. Zadßnφm URL v Internet prohlφ₧eΦi lze nejen rychle zobrazit WWW strßnky, ale i zφskat prakticky vÜechny ostatnφ informace ulo₧enΘ v Internetu. Forma zßpisu je protokol: // adresa serveru / umφst∞nφ strßnky, nap°. http://www.vsb.cz nebo ftp://ftp.zcu.cz. Pokud nenφ uvedeno umφst∞nφ strßnky, spustφ se zßkladnφ (titulnφ, ·vodnφ, domovskß) strßnka serveru.
     User name: JmΘno u₧ivatele - viz Login.
     Web Page: InformaΦnφ strßnka ve World Wide Web. V²sti₧n∞jÜφ je asi dokument, proto₧e je obvykle zobrazen na vφce obrazovkßch nebo vytiÜt∞n na vφce listech.
     Web Site: Mφsto (=server, adresa), na kterΘm jsou prezentovßny informace urΦitΘho subjektu ve WWW. Web Site sestßvß obvykle z vφce strßnek informacφ, ke kter²m je p°φstup ze zßkladnφ, titulnφ strßnky (Home Page).
     WWW: zkratka pro World Wide Web. Nejpopulßrn∞jÜφ informaΦnφ slu₧ba Internetu.
     Web Browser: Prohlφ₧eΦ World Wide Web Internetu, programov² systΘm, se kter²m lze prochßzet ve WWW prost°ednictvφm odkaz∙ od pojmu k pojmu a zobrazovat informace.
     Rekapitulace
     Propojenφ poΦφtaΦ∙ do lokßlnφch sφtφ, vzßjemnΘ propojenφ t∞chto sφtφ, programovß podpora v²m∞ny informacφ, vstup komerΦnφch zßjm∙ do tΘto oblasti, r∙st v²konnosti poΦφtaΦ∙ a kapacity p°enosov²ch cest, to vÜechno jsou podmφnky, kterΘ umo₧nily vznik a rozvoj jednΘ z informaΦnφch slu₧eb - World Wide Web. Jeho rozÜφ°enφ a popularita zp∙sobily, ₧e se stal tΘm∞° synonymem Internetu. Tento Φlßnek se pokouÜφ jednak nastφnit mo₧nosti vyu₧itφ WWW jako jeho nejrozÜφ°en∞jÜφ slu₧by a jednak poukazuje na to, ₧e mo₧nosti Internetu jsou podstatn∞ ÜirÜφ ne₧ pouze WWW.
     Je zvykem na zßv∞r uvΘst literaturu, ze kterΘ bylo Φerpßno a kterß zpracovßvanΘ tΘma rozÜi°uje. V tomto p°φpad∞ vÜak pouze odkß₧eme na vlastnφ surfovßnφ sv∞tem WWW, kde lze skuteΦn∞ nalΘzt informace o vÜem, a tedy i o n∞m samΘm a o Internetu.