*okolo 1110, (?),V18.1.1174, Meerane; Φesk² knφ₧e a krßl
NejstarÜφ syn Vladislava
I. a Richezy z Bergu pro₧il dobrodru₧nΘ
mlßdφ. Za vlßdy svΘho str²ce Sob∞slava
I. nem∞l nad∞ji na tr∙n, odeÜel tedy roku
1133 do Bavorska, snad k p°φbuzn²m. V roce 1136 m∞l vΘst
pomocn² oddφl, kter² Φesk² knφ₧e poskytl cφsa°i;
Vladislav p°ijal penφze na v²pravu a uprchl do Uher. Po smrti
str²ce Sob∞slava I. se jeho postavenφ zßsadn∞ zm∞nilo. Roku
11410 byl velmo₧i povolßn na knφ₧ecφ stolec, p°esto₧e sami
p°ijali p°ed dv∞ma lety za nßstupce Sob∞slavova syna.
╪φmsk² krßl jejich nyn∞jÜφ volbu potvrdil. Nov² knφ₧e
projevil neΦekanou rßznost a vlada°skΘ schopnosti. Ji₧ roku
1142 se odehrßl pokus o jeho svr₧enφ, ale s pomocφ
°φmskΘho krßle se Vladislav udr₧el na tr∙n∞. Situaci v
zemi pomohl uklidnit pape₧sk² legßt Guido. Vladislav se tak
mohl vydat s cφsa°em Konrßdem III. v roce 1147 na k°φ₧ovou
v²pravu do Palestiny. Panovnφk absolvoval pouze Φßst cesty,
dorazil do Ca°ihradu. ZpßteΦnφ cestu volil p°es Kyjev a
Krakov. Po nßstupu Fridricha Barbarossy na °φmsk² tr∙n se
vztahy ochladily, jeliko₧ nov² cφsa° favorizoval potomky
Sob∞slavovy. Pom∞rn∞ zßhy vÜak oba mu₧i naÜli k sob∞
cestu; ukazuje to jak Vladislav∙v druh² s≥atek, tak jeho
taktika po Barbarossov∞ °φmskΘ jφzd∞ v roce 1155. Vladislav
II. byl na sn∞mu v ╪ezn∞ 11.1.1158 korunovßn krßlovskou
korunou. Zφskal tak jako druh² P°emyslovec (Vratislav II.)
krßlovskou hodnost. PotΘ doprovßzel osobn∞ cφsa°e do
Itßlie a v bitv∞ u Milßna vynikl svou stateΦnostφ. V
Üedesßt²ch letech se v²teΦn∞ uplatnil v uhersk²ch sporech.
Po smrti biskupa Daniela v roce 1167 se vztah mezi °φmsk²m
cφsa°em a Φesk²m krßlem zaΦal kalit, zejmΘna kdy₧ se
Vladislav∙v syn Vojt∞ch
stal p°φÜtφho roku salcbursk²m arcibiskupem. Roztr₧ka s
cφsa°em Vladislava oslabila p°i °eÜenφ nßstupnickΘ
otßzky.
Dlouhß Vladislavova vlßda p°inesla Φesk²m zemφm
nemal² rozkv∞t. Jeho rodinnΘ a politickΘ styky se
zahraniΦφm otev°ely cestu mnoh²m kulturnφm vliv∙m, kterΘ
p°ichßzely do ╚ech ze zßpadu. Na poΦßtku Vladislavova
panovßnφ se v ╚echßch usadily tzv. reformovanΘ °ßdy
,premonstrßti a cistercißci, pozd∞ji i johanitΘ. Byla
zalo₧ena °ada klßÜter∙ (Strahov, Plasy, Pomuk, Äeliv,
Doksany). Na druhΘ stran∞ se pouze dynastickΘ motivy
ztoto₧n∞nφ s politikou °φÜe ukßzaly jako p°φliÜ ·zkΘ.
Dokazuje to nßsledujφcφ Φtvrtstolet² ·padek panovnickΘ
moci, s Vladislavovou vlßdou nerozluΦn∞ spojen².
Pon∞kud smutn∞ vyznφvß konec Vladislavovy vlßdy.
Ve snaze zajistit nßstupnictvφ svΘmu nejstarÜφmu synu Bed°ichovi
rezignoval Vladislav koncem roku 1172 na sv∙j ·°ad a uvedl
syna jako ΦeskΘho knφ₧ete. NeuΦinil tak ani cestou
sn∞movnφho shromß₧d∞nφ, ani p°ijetφm knφ₧ectvφ od
cφsa°e. Ve strahovskΘm klßÜte°e si upravil obydlφ na
do₧itφ.
Barbarossa pochopil Vladislav∙v postup jako
bezprßvn². Plßn se nezda°il, Bed°ich musel ustoupit. Kdy₧
se Old°ich vzdal nabφzenΘho lΘna, byl tu Sob∞slav II.,
kter² se stal knφ₧etem. Star² krßl dokonce musel opustit
╚echy a odebrat se do Dury≥ska, na statky svΘ druhΘ
man₧elky, kde v ,,Meerane" ji₧ v lednu 1174 zem°el. Byl
poh°ben v mφÜe≥skΘ katedrßle, pozd∞ji byly jeho ostatky
p°eneseny na Strahov.
Vladislav byl dvakrßt ₧enat. Jeho prvnφ man₧elkou
se kolem roku 1140 stala Gertruda Babenberskß, dcera Leopolda
III. RakouskΘho. Zem°ela 8.4.1150. D∞ti: Bed°ich (*okolo
1141-V25.3.1189),
Ane₧ka
(*?-V7.6.1228),
Svatopluk
(*?-V15.10.
po 1169), Vojt∞ch
(*?-V7.4.1200).
PodruhΘ se Vladislav II. o₧enil v roce 1153 s Juditou, dcerou
Ludvφka I. Dury≥skΘho. D∞ti:
P°emysl Otakar (*okolo 1155-V15.12.1230), Vladislav Jind°ich
(*okolo 1160-V12.8.1222),
Richsa
(*?-V19.4.1182).
á