DEJTE SVŮJ HLAS,
MÁTE ŠANCI VYHRÁT CENA MĚSTA LETOHRADU
Krátce před Vánocemi se v našich poštovních schránkách mezi vánočními
gratulacemi a reklamními letáky objevil anketní lístek. Město Letohrad vyhlásilo 2.
ročník Ceny města a anketní lístek je výzvou pro nás, abychom vyslovili své
návrhy.
Připomeňme si, že v loňském roce obdrželi Cenu za
mimořádný čin hasiči za pomoc při povodních. Cena za přínos městu putovala do
švýcarského Hausenu starostovi Edimu Waldesbühlovi a obecním zastupitelům Hausenu am
Albis za rychlou a nezištnou pomoc, neboť ihned po prvních zprávách o povodních
uspořádali pro letohradské občany sbírku. Cena za přínos letohradské společnosti
nebyla udělena.
I v dnešní uspěchané době, kdy mnozí myslí jen na
sebe, existují mezi námi lidé, kteří nezištně pracují ve prospěch druhých,
dosáhli vynikajících výsledků, které proslavily Letohrad nebo vykonali mimořádný
čin, aniž by očekávali nějaký hmotný prospěch. Za to by si jistě zasloužili
ocenění morální, veřejné poděkování, ujištění,
že si jich pro jejich skutky vážíme. Pokud v okruhu Vašich známých žije někdo,
kdo by si podle Vašeho mínění cenu zasloužil, nebude pro Vás jistě obtížné
napsat do návrhu jeho jméno. Možná, že mnozí naši spoluobčané o jeho zásluhách
ani nevědí.
Na základě ankety připraví komise, která pracuje ve
složení Ing. Stanislav Adamec, Miloš Bednář, Hana Kotlářová, Vladimír Zamazal a
Karel Stejskal, návrh, který předloží městskému zastupitelstvu ke schválení. Cena
města bude laureátům předána při zahajovacím koncertě
Mezinárodního hudebního festivalu v květnu 1999. Prosíme Vás, abyste vyplněné
anketní lístky odevzdali do 30. března.
Hlasovací lístky jsou ještě k dispozici na městském úřadu, v městské
knihovně, v Informačním centru na Václavském náměstí, v prodejně tabáku na
Komenského ulici a v kostele, kde jsou také připraveny schránky, do kterých můžete
hlas odevzdat. Anketní lístek můžete předat osobně členům komise. Můžete je
vyplnit anonymně, avšak uvedete-li svou adresu, budete zařazeni do slosování, ve kterém
máte šanci vyhrát vstupenky na Vámi vybraný koncert MHF.
Hana Kotlářová
NA AKTUÁLNÍ TÉMA
KDO PROVOZUJE VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ V
MĚSTĚ
Vzhledem k nedostatečné informovanosti občanů města Letohradu o provozování
sítí nabízím základní data. Provozovatelem vodovodů a kanalizace je akciová
společnost VAK Jablonné nad Orlicí. Majetek města byl vložen do akciové společnosti
v roce 1996. Město Letohrad vlastní 33 072 ks akcií, které tvoří 8,8 % podíl v
akciové společnosti a je po městech Lanškroun a Choceň
třetím největším akcionářem. Města a obce regionu dále vlastní 88,9 % majetku
VAK, a.s. Z těchto skutečností jasně plyne, že města a obce mají rozhodující vliv
na činnost této společnosti.
Letohrad má v současné době na svém území přes 22 km kanalizačních sítí
různé kvality, a proto vyžadují neustálou údržbu. Některé úseky jsou na hranici
životnosti. Čistírna odpadních vod je bezesporu ukázkou kvalitního rozhodnutí
předchozích zastupitelstev. Je provozována také společností VAK, která čistírnu
převzala včetně splátek úvěrů. Kromě
čistírny máme však ještě 35 výpustí o různém průtoku a znečištění, které
vedou do toků ve správě Povodí Labe - zejména na Kunčicích a na Orlici. Od ledna
1999 jsou podle podle zák. 58/1998 Sb. zpoplatněny.
Další velkou investicí je v našem městě budování
dvou kanalizačních sběračů. První v oblasti Sádek, druhý pro oblast Orlice a
Kunčice. Výstavba v hodnotě 18 mil. Kč byla zahájena v roce 1998 a bude ukončena v
letošním roce. Podle přijaté koncepce rozvoje firmy VAK byla tato investice plánována až v letech 2003 - 2005. Díky připravenosti
města Letohrad a úsilí, které město vyvinulo při zajištění dotace ze státního
rozpočtu, budou oba sběrače dobudovány již v roce letošním. Dokončení může
ohrozit jen omezení finančních zdrojů ve státním
rozpočtu.
Tyto skutečnosti jsem uvedl samozřejmě ve vazbě na cenu odkanalizované vody
stočného pro občany od 1. 1. 1999. Místo 12,60 Kč za kubík vody zaplatí obytelé
14,70 Kč. Pro úplnost je ještě nutno dodat, že k poslednímu navýšení ceny došlo
v roce 1996. Podrobný rozpis argumentů, proč byla cena zvýšena, obdržel každý
občan, proto považuji za zbytečné ho zde uvádět.
Pro občany je však důležité, že případný zisk je investován zpět do
kanalizační sítě a nikoliv do kapes členů představenstva a dozorčí rady.
V některém z dalších čísel zpravodaje si dovolím Vás seznámit s problematikou
pitné vody v Letohradě z hlediska její kvality a rozvoje vodovodní sítě dle koncepce
VAK, a. s do roku 2005.
Karel Stejskal
člen představenstva VAK
LEDOVÁNÍ SE NEPOVEDLO
Určité zklamání panuje s ledováním hřiště.
Kvalitní led se podařilo udělat pouze na jediný týden v prosinci. Poté teplé
počasí a především to, že podkladem je černý asfalt, učinily své a bylo po
ledě. Od té doby nebylo delší opravdu studené období, kdy by byla reálná šance na
led. Chtěli jsme letohradské veřejnosti a školám nabídnout možnost bruslení, ale
příroda byla mocnější. Přesto musí oddíl poděkovat za pomoc hasičům z Letohradu
a za spolupráci Fotbalovému klubu OEZ Letohrad, především panu správci. Je k zamyšlení otázka, jak v příští zimě, jaké kroky
podniknout, aby se led na hřišti udržel i při teplotách kolem nuly (např. položení
bílé speciální hmoty - její zakoupení by ovšem nebylo v možnostech jenom oddílu).
fi
NADACE LUDMILY KAMÍNKOVÉ
Jako ukázněný občan jsem povinen ctít zákon, i když
jeho smysl mi zcela jasný není. To se týká zákona č. 22/1997 Sb. o nadacích, který
nařizuje jejich přeregistraci a prokázání nadačního majetku v minimální výši
500.000 Kč. Z tohoto důvodu jsem dne 11. 12. 1998
požádal o likvidaci nadace Ludmily Kamínkové a její jmění, získané z
dobrovolných darů ve výši 16.882 Kč, bylo převedeno na účet Místní skupiny
Českého červeného kříže u České spořitelny v Letohradě č. 4948257-618/O800. Po
dohodě s výborem ČČK bude tato částka převedena
na termínovaný vklad a úrokový výnos bude sloužit ČČK na podporu jeho
humanitárních akcí. Všem, kteří do nadace přispěli, patří dík. Další
příspěvky ČČK lze složit na uvedený účet.
Za Nadaci Ludmily Kamínkové v likvidaci
Rudolf Kamínek
PŘEDŠKOLÁCI JDOU K ZÁPISU
Zápis do základních škol U Dvora a Komenského se bude
konat 5. února od 15 do 17 hodinv obou školách. Seznamy dětí podle spádových
obvodů vyvěsí ředitelé na dveřích budovy. Zapsány budou všechny děti narozené
od 1. 9. 1992 do 31. 8. 1993. Rodiče nebo jejich zástupci, kteří přijdou s dětmi k
zápisu, přinesou rodný list dítěte a doklad o bydlišti (platný občanský průkaz).
Současně se koná zápis do školní družiny.
Podle vyhlášky určila obec spolu s řediteli škol spádové oblasti. Rodič má
však právo zvolit si školu libovolnou. Rozhodnutí o přijetí do první třídy je
však ze strany ředitele podmíněno kapacitou školy.
M. Navrátilová
PANE TOMEK, CO S TÍM
UDĚLÁTE?
VE STARONOVÉM ZAMĚSTNÁNÍ SI ZVYKÁ
Vladimír Tomek, do listopadu 1998 zástupce starosty
města Letohradu, je osobností dostatečně známou. Přesto se ho pokusím představit.
Otec čtyř dětí, původem Kunčičák, od roku 1972 bydlí na Orlici. Pan Tomek patří
k lidem přemýšlivým a chápajícím. Starosti druhých mu byly a jsou vlastní. Má
rád muziku, hory a rodinu. Maličkosti jsou tím, co
ho vždy dokáže rozradostnit a potěšit. O tom, co mu přinesla práce pro lidi a s
lidmi jsme si povídali jedno lednové středeční odpoledne.
Lidé se často s údivem ptají, proč jste na obci nezůstal. Voliči sami
ukázali svou vůli - dali Vám dostatečný počet hlasů (1.256) a zařadili Vás na
páté místo.
Především jsem přesvědčen, že samosprávu je nutné postupně obnovovat. Mám
sedm let do penze a dostal jsem dvě slušné nabídky na zaměstnání v původní
profesi. Nástrojařinu jsem měl vždycky rád a doufám, že ji budu moci dělat až do
důchodu. Z obce jsem si odnesl naprosto originální a nesdělitelné životní
zkušenosti. Mnoho věcí dnes vidím jinak, mírněji a objektivněji.
Na obci jste byl dvě volební období. Měl jste na starosti bytovou politiku,
mimo toho jste zastával funkci ředitelů SALu a bytového podniku. V úřední dny bylo
ve Vaší kanceláři stále plno. Přicházeli ti, kteří z jakéhokoliv důvodu
přišli o byt nebo ho sháněli. Jejich otázky se téměř nelišily: "Pane Tomku,
co s tím uděláte?"
Bytová otázka byla pro mne jedním z největších traumat vůbec. Člověk by
hrozně rád lidem pomohl, ale možnosti nebyly téměř žádné. Proto jsem uvítal
zahájení stavby 48 obecních bytů. Tato výstavba není bez problémů, ale určitý
kus díla je na světě.
Myslíte si, že jako poslanec městského zastupitelstva budete moci ovlivňovat
život ve městě? Které oblasti byste se chtěl věnovat?
Poslanec určitě musí a může ovlivňovat život ve městě. Jinak je v
zastupitelstvu zbytečný. I nadále se chci věnovat práci v bytové komisi.
Výsledek listopadových komunálních voleb je
známý. Na radnici zůstalo vše při starém. Domníváte se, že to je dobře?
Již v první otázce jsem odpověděl, že samosprávu je třeba obměňovat.
Problémem menších měst je, že se lidé příliš znají a být uvolněným
funkcionářem městského zastupitelstva není moc lukrativní. Nevím o nikom, kdo by se
"cpal" na místo starosty v Letohradě. Občanskou společnost nemáme ještě
příliš v krvi.
Začátek roku je ve znamení přípravy městského rozpočtu. Která akce by se
měla v roce 1999 stát prioritní?
Na právě dostavěné bytové jednotky dostalo město jednoletý úvěr od České
spořitelny. Tím jsou rozpočtové karty téměř rozdány. Jako dosud každý rok to
bude napínavé.
Co byste chtěl vzkázat čtenářům?
Ve staronovém zaměstnání si pozvolna zvykám, a i když nejsem žádný superman,
myslím si, že se řemeslem ještě stále uživím. Přeji všem občanům Letohradu
hodně chvil, ve kterých v nich převažuje to pozitivní. Určitě je před námi hodně
práce, to by však nemělo být důvodem ke špatné náladě.
Magdalena Navrátilová
BUDE BRÁNA OPRAVENA?
V současné době se rozmohly krádeže na exetriérech
budov (kostelů, zámků), v zámeckých parcích a jiných prostranstvích, a to více
než v intereiérech. Kořistí se stávají pískovcové, většinou zdobné prvky v
okolí takových staveb, a jsou vyhledávaným artiklem zbohatlíků ze západní Evropy.
Důkazem toho je kupříkladu krádež pískovcového lva z brány zámku v Doudlebách
nad Orlicí. Ránu podobného rázu utrpěla i barokní brána Nového dvora v Kyšperku -
Letohradě z padesátých let 18. století. Tady
zmizela jedna ze dvou pískovcových ozdob z levé stojky barokního portálu. Piniovou
šišku odcizili Romové. Naštěstí byla zadržena v poměrně krátké době a
umístěna dočasně v depozitáři městského muzea. Tato ozdoba byla na stojce portálu pouze posazena, a proto nedalo moc práce ji srazit na
zem. Chabé připevnění je také důvodem, proč zatím není vhodné ozdobu na bránu
vracet. Celý portál je totiž ve velice špatném technickém stavu a proto by bylo
záhodno, jak mi sdělil pracovník Památkového
úřadu v Pardubicích Mgr. Kovařík, do generální opravy brány sejmout i ozdobu
druhou včetně bredovského erbu a plastické mušle nad ním. Jinak by se mohly stát
tyto prvky snadnou kořistí podobných individuí. Proto prosím občany, aby si více
všímali a vlastně kontrolovali stav podobných
prvků ve městě a případné poznámky a poznatky všas sdělili na patřičných
místech.
Pavel Hrdina, pracovník muzea
ADRA PRO ZAKARPATSKOU UKRAJINU
V předvánoční době probíhala sbírka šatstva a
finančních darů pro místa postižená povodněmi v Zakarpatské Ukrajině v ZŠ
omenského. Bylo vybráno 62 banánových krabic šatstva a 687,60 Kč, které společně
s dalšími finančními dary členů Církve adventistů sedmého dne byly zaslány na účet ADRY. Tato finanční částka je určena na
dopravu sbírky do Ukrajiny. Velké poděkování patří i panu řediteli ZŠ Komenského
a paní Michkové, kteří nám umožnili pronájem prostor. Děkujeme i Charitě v
Letohradě za spolupráci.
Pracovníci ADRY děkují všem občanům, kteří se na této sbírce podíleli a
prosí o další konkrétní pomoc - finanční, materiální, která pomůže zmírnit
lidské utrpení. Pomoci může každý, kdo nechce jen nečinně přihlížet, ale na
strádání svých bližních reaguje způsobem hodným člověka.
Kontaktní adresy: regionální zástupce ADRY, Ludmila Gregorová, A. Muchy 820, 561
51 Letohrad, tel. O6O3/545076, (p. Gregor O446/942242)
Kontakt na ADRU ČR, Peroutkova 570/83, 158 00 PRAHA 5,
O2/52962257, e-mail: adra@ hitech.cz, internet: http: II adra.hitech.cz
Ludmila Gregorová
ŠÉFREDAKTOR NA KŘESLE
Na přelomu roku mohli diváci TV Nova spatřit v pořadu "Riskuj!" po
Miroslavu Přenosilovi a Ladislavu Majvaldovi již třetího občana Letohradu, a to
zubního lékaře MUDr. Petra Šrámka. Při pravidelné lékařské prohlídce usedl na
zubařské křeslo doktora Šrámka šéfredaktor Letohradského zpravodaje a v
přestávkách mezi jednotlivými zubařskými úkony mu položil několik otázek.
LZ: Pane doktore, co Vás přivedlo do našeho města?
O : Náhoda. Hodně otevřete.
LZ: Jak jste se dostal do pořadu "Riskuj!"?
O : Autem. Vypláchněte si.
LZ: V pořadu "Riskuj!" jste uvedl, že máte nezvyklého koníčka -
čtení nástěnek ve městě. Můžete prozradit, které nástěnky jsou
nejzajímavější ?
O : Nejlepší nástěnky jsou ve vestibulu zdravotního střediska. Ty dělám já ...
Vypláchněte si.
LZ: Máte nějaký zajímavý zážitek z natáčení?
O : Ne. Vypláchněte si.
LZ: Co Vás baví na povolání zubního lékaře?
O : V podstatě trápím lidi a ještě za to beru peníze. Vypláchněte si.
LZ: "Umění odejít včas mi bylo vždycky vlastní", to je Váš výrok
na otázku, zda se nechcete zúčastnit dalšího kola. Komu byste doporučil stejný
postup?
O : Vám. Dvě hodiny nic nejezte.
Co dodat na závěr.
Ročně se přihlásí do pořadu Riskuj kolem 13.000 lidí, z toho je 3.000
vylosovaných pozváno k písemnému vědomostnímu testu a 2O % nejlepších postoupí do
vlastního pořadu. Největším problémem ve vlastním pořadu je podle pana doktora
přihlášení se k odpovědi. Spouštěcí zařízení nefunguje spolehlivě, musí se
mačkat opakovaně a i tak někdy nesepne. Čím je
otázka jednodušší, tím větší náhoda je, kdo bude odpovídat.
VZ
VÝROBA OEZ A JEJÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Ochranu životního prostředí chápeme v OEZ, s.r.o.
jako neoddělitelnou součást úspěšného podnikání. Prosazení našich výrobků na
domácím i světových trzích je podmíněno mimo jiné i jejich ekologickou
nezávadností a šetrným vztahem k životnímu prostředí. Aktivity týkající se
ekologické výroby a ochrany životního prostředí regionu vyvrcholily v lednu 1998,
kdy byl společnosti udělen po náročných
přípravách a prověrkách nezávislým certifikačním orgánem certifikát podle norem
ČSN EN ISO 14OOO. Udělením certifikátu byl ve společnosti definitivně zaveden
systém řízení ochrany životního prostředí - environmentální management (EMS).
Vedení společnosti si je vědomo, že přes veškerou
dosavadní snahu docházelo a dochází k určitému ovlivňování životního
prostředí Letohradu. Jedná se zejména o částečné zhoršení kvality podzemních
vod chlorovanými uhlovodíky, znečišťování povrchových vod a emise škodlivin vypouštěných do ovzduší. Především galvanovna,
postavená v 50. letech, byla zdrojem kontaminace podzemních vod a půdy v areálu
společnosti a jeho okolí. Nebezpečné galvanické odpady byly ukládány na
nezabezpečené skládky v okolí Písečné a dodnes
ohrožují zdroje pitné vody v regionu.
K eliminaci těchto vlivů investovala společnost v uplynulých letech nemalé
finanční prostředky, a to do rekonstrukce výrobních zařízení, skladového
hospodářství, výstavby plynové kotelny, omezení zdrojů hluku a sanačních prací
starých ekologických zátěží v okolí Letohradu. V roce 1994 - 1995 byly zahájeny
první sanační práce, z nichž jsou již některé v současné době s pozitivním
výsledkem dokončeny. Rozsah kontaminace se podstatně snížil a zamezilo se jejímu
rozšiřování mimo areál společnosti.
Problémy s limity škodlivin v odpadních vodách, které byly kanalizací odváděny
do Lukavského potoka, vedly vedení společnosti v roce 1994 k rozhodnutí investovat
téměř 20 mil. Kč do výstavby nové neutralizační stanice. Kromě pozitivních
výsledků v kvalitě vypouštěných vod je patrný i přínos ekonomický, který se
odráží ve snížení poplatků ze zjištěných koncentrací škodlivin ve
vypouštěné vodě. Připravovaná rekonstrukce kanalizační sítě vybudované v
minulosti je další investicí, která přispěje k
podstatnému snížení rizika ohrožení povrchových vod a půdy. Sklady hořlavin,
chemických látek, kyselin, olejů a jiných látek jsou dobře zajištěny proti
havárii svým umístěním a technickým provedením. Přesto jsou vypracovány
havarijní řády a tam, kde i přes veškerá
opatření hrozí nebezpečí úniku, jsou připraveny havarijní balíčky. Veškeré
odpady vzniklé ve společnosti jsou evidovány, tříděny a ukládány nebo likvidovány
v souladu s platnou legislativou. Nebezpečné odpady jsou zneškodňovány odbornými
firmami.
Jedním z ekologických závazků společnosti je i
úsporné zacházení energiemi a surovinami. Daří se jej plnit především inovací a
zaváděním nových a úsporných technologií.
Realizace je podmíněna zajištěním potřebnými zdroji, především finančními.
Opatření vedoucí k úspoře energií a surovin s negativním vlivem na životní
prostředí si již vyžádaly investici ve výši téměř 19 mil. Kč. Náklady spojené
se snížením nebo zamezením znečištění povrchových vod činily 1,5 mil. Kč a
likvidace skládek galvanických odpadů v Písečné,
jako zdroj znečištění podzemních vod, 32 mil. Kč.
Zavedený systém řízení environmentálního managementu umožňuje společnosti
indentifikaci a řešení problémů ve vztahu k životnímu prostředí. Řešený
záměr bude splněn zapojením všech zaměstnanců OEZ Letohrad do tohoto procesu,
který je jednou z nejvyšších priorit společnosti.
Čeněk Suchomel
ved. odboru Ochrana společnosti
TLESKALI JSME A VZPOMÍNALI V RYTMU SWINGU
Na neděli prodloužených vánočních svátků bylo
nabídnuto letohradskému obyvatelstvu odreagování se z vánočního rozjímání,
smažených kaprů, bramborového salátu a přehršle cukroví, v podobě návštěvy
koncertu Velkého swingového orchestru. Již samotná cesta znamenala skutečný
zážitek! Pokud použijeme hudební názvosloví, a proč ne, jdeme přeci na koncert, počasí nám připravilo nepříjemné
glissando. Kdo se však úspěšně doklouzal až ke vchodu letohradského kulturního
stánku, jistě nelitoval. Nejprve byl sice zaskočen hadem fronty vinoucím se přes
celý vestibul k jedné šatně, ale na druhou stranu
měl možnost s kabátem přes ruku pozorovat, kdo se vlastně sešel (většinou
návštěvníci v "nejlepším věku", ale výjimka potvrzovala pravidlo), měl
možnost pozdravit své známé a kromě pozdravu ještě třeba dodat: "Tak si
°deš taky poslechnout?" Potom honem do sálu,
najít místo a pokochat se pěknou výzdobou scény. Ale to již "Melodyboys"
nastupovali na prkna která znamenají svět. Chtěl jsem napsat "naši", ale po
úvodním představování členů tohoto hudebního tělesa si to nedovolím. Ačkoliv je
téměř všechny důvěrně známe, zjistilo se, že
jediným letohradským zástupcem je baskytarista ing. Zdeněk Kotlář (bohužel t. č.
vizuálně, nikoliv akusticky, utopen v pozadí rytmické sekce), když 2 zástupci
saxofonové sekce trvali na bydlišti Orlice a Kunčice. Vždyť to je konečně celkem jedno. Orchestr by měl nést spíše název
"Sdružení Orlice", neboť šestnáct hráčů orchestru má bydliště od
Jablonného nad Orlicí až po Kameničnou, pokud pominu města, vesnice a vísky na
pomyslné zeměpisné ose dotčeného regionu. Uniklo mi, jaké klubové barvy či bydliště hájí ten, o kterém by měla
být řeč v první řadě. Dirigent, organizátor, kustod orchestru, aranžér skladeb,
rozepisovač not a všeho toho ostatního, co k tomuto "kumštu "patří - pan
Rostislav Zábraha. A tak nevím, kam bych ho měl zařadit.
Letohradský kulturák, Divišovo divadlo Žamberk či Líšnice č. p. 41? Každopádně
však před ním a jeho orchestrem smekám, neboť v dnešní hektické době, kdy se
bohužel u nás velmi rychle ujalo "z ruky do ruky" anebo "co za to",
dát dohromady takovéto hudební těleso, to je
téměř nadlidský úkol. Sehnat hráče hrajícího a hlavně vlastnícího
barytonsaxofon, je srovnatelné s obsazením anglického rohu nebo fagotu v komorním
orchestru. Kdo toto nedělal, neuvěří! A to všechno se Rosťovi povedlo!
Jak již bylo předesláno, rytmika zasedla, žestě zůstaly stát na vyvýšeném
zadním stupni a před ně se posadila pětice "dřev". Prosím o prominutí,
pokud si teď někdo představí pět osob méně chápavých. Ve skutečnosti jde o
pětičlennou saxofonovou sekci, která právě ve svém souzvuku vytváří ten typický pětihlasý akord s přidanou
sextou, který "toliko vynikne pouze při plnopočetném obsazení ansáblu",
potud citát z odborné literatury.
A potom to začalo! Hned úvodní skladba NEW YORK, ač pouze v orchestrální podobě,
vyvolávala u posluchačů v hledišti rytmické podupávání "na těžkou
dobu", které se šířilo i konstrukcemi sedadel jednotlivých řad, když se
povedlo několika divákům ťukat nohou do taktu o přední sedadlo. Tento úkaz se
především v rytmických skladbách projevoval po dobu celého programu, ale nepůsobil nijak rušivě. Spíše umocňoval
prožitek koncertu.
Protože na programu nebyly pouze skladby orchestrální, přišli na řadu i
zpěváci. Svým elegantním vystupováním a sympatickým projevem se nám představil
Josef Sochor a dík těmto atributům si získal přízeň nejedné z paní a dívek zde v
sále přítomných. Zpěvák je mimo jiné i stálým hostem orchestru Karla Vlacha. Víc
již není nutno dodávat. Sametový hlas, téměř bezchybná intonace. O přízeň
mužské části publika zpěvačka Věra Matějů snad
ani usilovat nemusela. Většina z nás ji zná, kdy byla platným členem zde
fungujícího orchestru Studio DK.Jó, to byly časy! To bývalo v kulturáku v sezoně
okolo deseti plesů a na pověstné "stočtrnáctce" se nalévala a dala koupit
"velká" za 7,- Kčs a "malý prcek"
za polovic. To vše z plátna obrazu sledoval Petr Jilemnický. Ale to jsem odbočil!
Tatáž zpěvačka pak doslova "zachránila" místní divadelní soubor Kolár,
když se v roce 1979 uvolila ke spolupráci a obsazení v klasické operetě Johana
Strausse Cikánský baron. Jen pro zajímavost
uvádím, že v jedné árii tam tenkrát "vystřihla" bravurně
tříčárkované dé. I po dvou desítkách let nyní dokázala, že je stále ve formě
a že umí. Ať zpívala muzikálovou skladbu Jerry Hermana HEJ KOČKY nebo kultivovaně
ukřičenou (momentálně mě lepší výraz
nenapadá) skladbu PIPO, PIPO pihaté italské zpěvačky Rity Pavone.
Plakát koncertu (program již nikoliv) inzeroval též vystoupení letohradské,
pardon "kunčické", rodačky Broni Halbrštátové. Kdo se na ni těšil, byl
zklamán. Bohužel jsme ji neslyšeli. Nevím, ale nebudu asi daleko od pravdy, že
nastaly tradiční organizační potíže ... Aby byl výčet vokálních zástupců
úplný, je nutno uvést, že zde vystoupilo i noneto dětského pěveckého sboru
Petrklíč pod vedením sbormistryně Heleny Adamcové.
Osm slečen a jedna, vizáží spíše odvážná školačka (Magda Kvapilová).
Sbormistryně však věděla, co dělá. O co menší postavou, o to lepší hlasový
projev. Zde je nutno se zmínit i o Mistru zvuku Jardovi Mikyskovi. Úmyslně píši Mistr
s velkým M, protože docílit vyvážení nikterak
silných hlasů dívčího sboru v poměru s naplno hrajícími žesťovými nástroji,
byl výkon téměř nemožný. Zvládl to na jedničku, a proto na syna zde přítomní
rodiče mohli být hrdi a nám nezbývá, než mu vyslovit upřímné uznání. Sbor
zpíval Brahmsovu Ukolébavku a představil se i ve
vánočních skladbách - ryze české PURPUŘE a americké lidové s názvem JINGLY BELS
(ROLNIČKY), kteréžto měly být finálem koncertu. Protože se nám program líbil a
dostatečně jsme tleskali, došlo bez zbytečných průtahů na přídavky - skladbu
Jaromíra Vomáčky VÁNOCE,VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ a swingovou orchestrálku Duke
Ellingtona PENNSYLVANIA 6005. A potom nám už orchestr popřál sborově "dobrou
noc"!
Celý program uváděli "žamberští" Miloš Bělohlávek a Milena
Šímová. Byl jsem přesvědčen, že i ona nám něco zazpívá, protože část jejího
života byla spojena s účinkováním ve swingovém orchestru, ale odzpívala si pouze
kolektivní finální sbory. Vánoční náladu podpořily recitací dobové poezie
Babetka Trejtnarová a Lenka Semrádová, bytem
tamtéž.
Koncert se uskutečníl též díky sponzorské účasti pana Antonína Kotyzy,
mladkovského rodáka, absolventa zdejší průmyslové školy a nyní pražského
podnikatele. Bylo trochu trapné, že tato skutečnost byla konferenciérem rozpačitě
oznámena a přejduta v tempu "allegro", ačkoliv zmíněný hudební mecenáš
seděl v hledišti.
Nejsem povolaný k hledání chyb, které během vystoupení nastaly. Mnoho jsme jich
neslyšeli. Dirigent a samotní hráči asi nejlépe vědí, co jim zrovna nevyšlo
nejlépe, či co "hodili pod pult". Každopádně nám ale připravili večer,
kde jsme si mohli nejen poslechnout, ale i zavzpomínat (nevím monentálně co více) na
dobu, kdy jsme byli o "nějaké to kilo mladší", a kdy ve staré dobré
Dvoraně pod ostřížím dohledem nezapomenutelného domovníka pana Pecky se uskutečňovaly pravidelně neděli co neděli tradiční
odpolední čaje. Začínaly
v časné nedělní odpoledne, kdy se na nádraží sjely vlaky od Králík, Ústí i
Kostelce a dlouhý zástup "tancechtivých" táhl ke Dvoraně. Hlavním
lákadlem a táhlem bylo účinkování tehdy známého orchestrálního tělesa
zdejšího regionu - swingového orchestru MELODIK s jeho sólisty. Bohužel, mnozí z
jeho hráčů již nejsou mezi námi, a proto ani jmenovitě nebudu nikoho uvádět.
Neprávem bych mohl na někoho zapomenout, a to bych nechtěl. Byly to však krásné čtyři hodiny příjemné muziky, po
kterých nebylo nutné převracet popelnice, lámat okrasné stromky, rozbíjet okna nebo
ničit dopravní značky.
"Kde že ty loňské sněhy jsou" praví známé přísloví, tak, Rosťo,
děkujeme alespoň Tobě i ansáblu za tuto krásnou a pro většinu posluchačů i
nostalgickou tečku prodloužených Vánoc.
Petr Buryška
PERLIČKY
Trefná odpověď člověka obyčejně napadne až druhý den (Mark Twain).
"Co pro Vás mohu udělat, pane Petersone?" "Utečte s mou
manželkou".
"Přeji Vám, abyste umřel v posteli ve věku pětadevadesáti let,
zastřelen žárlivou manželkou."
Miroslav Machek |