V uplynulΘm roce byly p°edßny p°i valnΘ hromad∞ SokolskΘ ₧upy OrlickΘ pam∞tnφ medaile ╚eskΘ obce sokolskΘ dlouholet²m Φlen∙m Sokola Letohrad, bratru Karlu Kerschbaumovi a sestrßm Ann∞ VenclovΘ a Mart∞ NavrßtilovΘ. Starostka ₧upy p°edala tuto pam∞tnφ medaili takΘ bratru
Rudolfu Kamφnkovi. VÜichni vyznamenanφ pracovali, pokud jim to situace dovolila, cel² ₧ivot pro Sokol a byli zaklßdajφcφmi Φleny nov∞ ustavenΘho Sokola. V mlßdφ byli cviΦiteli naÜφ mlßde₧e a nßΦelnφky. Bylo a₧ dojemnΘ, kdy₧ sestra Navrßtilovß vzpomφnala slovy: Sokol byl m∙j cel² ₧ivot. Bohu₧el zem°ela p°ed p°evzetφm vyznamenßnφ. DalÜφm p°ejeme, aby se ve zdravφ mohli jeÜt∞ dlouho t∞Üit z nov∞ ustavenΘho Sokola.

V²bor Sokola

V┴NOCE V ORLOVN╠

V listopadu se v Orlovn∞ na Orlici konala v²stava vßnoΦnφch p°edm∞t∙ a pracφ, kterΘ pat°φ k Vßnoc∙m. Nap°φklad pohledy, pernφkovΘ chaloupky, cukrovφ, paliΦkovanß krajka, papφrovΘ betlΘmy apod. Mezi vystavovan²mi v∞cmi byla i unikßtnφ sbφrka medailφ Φesk²ch m∞st, poutnφch mφst a sv∞tc∙. K prodeji zde byly d°ev∞nΘ hraΦky a vßzy, paliΦkovanΘ ozdoby a vazby ze such²ch kv∞tin.
Cht∞li bychom touto cestou pod∞kovat Φlen∙m a hlavn∞ neΦlen∙m Orla, kte°φ pomßhali s organizacφ nebo p∙jΦili vystavovanΘ v∞ci. V²stava m∞la ·sp∞ch a my se t∞Üφme na jejφ opakovßnφ a vaÜi pomoc. JeÜt∞ jednou vÜem velkΘ dφky.

J. Tomkovß, S. Faltusovß

P╪IBL═ÄIL SE V┴NO╚N═ ╚AS, P╪IV═TEJME KR┴LE ...

Tato slova jednΘ z k°es¥ansk²ch pφsnφ v dob∞ adventu velmi krßsn∞ p°ipomφnß vßnoΦnφ obdobφ. K°es¥anΘ o t∞chto svßtcφch cht∞jφ p°ivφtat svΘho "krßle". Ne jako pozlacenΘ jezulßtko v lidovΘ pohßdce, ale jako toho, kter² sv²m p°φchodem je schopen uΦinit zm∞nu v jednßnφ lidφ. A nejenom v∞°φcφch. Tato zm∞na je pro mne ka₧doroΦnφ radostnß zv∞st vßnoc. Zm∞na v ka₧dΘm z nßs p°i p°ßnφ radostn²ch a po₧ehnan²ch svßtk∙, kterß m∙₧e mφt mnoho podob. T°eba trochu vφce ·sm∞vu pro naÜe nejbli₧Üφ a nebo vφce pochopenφ pro problΘmy druh²ch.
Kdyby nßm jenom takovß zm∞na obohatila vßnoΦnφ svßtky, budou po₧ehnanΘ.
Dovolte mi proto Vßm vÜem pop°ßt pro nßsledujφcφ svßteΦnφ dny radost a mnoho dobr²ch a krßsn²ch chvil.

Petr èilar
starosta m∞sta

NOV┴ ULICE HAUSENSK┴

M∞stskΘ zastupitelstvo schvßlilo 21. °φjna vznik novΘ ulice v sφdliÜti U Dvora, kterß bude spojovat v tΘto dob∞ jeÜt∞ slepou ulici u Φ. p. 740 a 741 (Φin₧ovnφ d∙m u Mè) a dßle bude pokraΦovat po zßpadnφ stran∞ dvou nov²ch bytovek Φ. p. 835 a 836 u zdravotnφho st°ediska. M∞stskΘ zastupitelstvo se rozhodlo dßt tΘto novΘ ulici nßzev "HAUSENSK┴" jako v²raz p°ßtelstvφ a vzßjemnΘ pomoci se Üv²carsk²m dru₧ebnφm m∞stem Hausen am Albis.
Od roku 2000 budou souΦßstφ tΘto ulice takΘ domy Φ.p. 740 a 741, kterΘ majφ v souΦasnΘ dob∞ nesprßvnou adresu (U Dvora - tuto adresu majφ mφt pouze t°i panelovΘ domy u èedivskΘ ulice). Tφmto se vÜe uvede do po°ßdku.

Petr Hoffmann

RADN═ JEDNALI

18. listopadu

JeÜt∞ po volbßch do zastupitelstva se seÜla rada m∞sta ve starΘm slo₧enφ, aby projednala n∞kolik neodkladn²ch zßle₧itostφ.
Po kontrole ·kol∙ a nezbytn²ch informacφch o uskuteΦn∞n²ch jednßnφch se rada zab²vala hospoda°enφm p°φsp∞vkovΘ organizace TechnickΘ slu₧by m∞sta. Jednßnφ na kterΘ se dostavil souΦasn² °editel TS pan Chlßdek a zßstupce panφ èruba°ovß se t²kalo p°edevÜφm zpr∙hledn∞nφ majetkov²ch zßle₧itostφ po odd∞lenφ koupaliÜt∞ od TS. Z jednßnφ byly uΦin∞ny zßv∞ry, kterΘ budou nßsledn∞ jeÜt∞ do°eÜeny se souΦasn²m pronajimatelem koupaliÜt∞ panem Markem.
Dßle rada projednala n∞kolik ₧ßdostφ, mimo jinΘ i ₧ßdost pana Berouska o po°ßdßnφ trh∙ na VßclavskΘm nßm∞stφ v Letohrad∞ na zlatou ned∞li 20. 12. Rada ₧ßdost podpo°ila a projednala p°ipomφnky radnφch. V zßv∞ru zasedßnφ si radnφ prohlΘdli p°edlo₧enou kroniku m∞sta a byli seznßmeni s nßvrhem na vedenφ kroniky, schvßlili zßpisy a odm∞nu kronikß°ovi.

10. prosince

Na svΘm prvnφm zasedßnφ v novΘm volebnφm obdobφ se seÜla m∞stskß rada ve staronovΘm slo₧enφ:

Starosta - ing. Petr èilar, 1. mφstostarosta (neuvoln∞n²) Karel Stejskal, 2. mφstostarosta (neuvoln∞n²) Ing. Ludvφk MotyΦka, a dalÜφ radnφ, Ladislav Majvald, Ladislav Novotn². Nov²mi Φleny M∞stskΘ rady byli zvoleni Mgr. Jan èejvl a Milan Jurenka.

Jednßnφ zahßjil pan starosta, kter² pop°ßl radnφm vÜe dobrΘ a hlavn∞ tzv. " dlouh² dech" v prßci v m∞stskΘ rad∞.
Na po°adu jednßnφ byli p°edevÜφm organizaΦnφ zßle₧itosti, seznßmenφ s nßvrhy zapisovatel∙ komisφ a p°edstava o prßci rady i komisφ v dalÜφm volebnφm obdobφ.
Starosta v rßmci zajiÜt∞nφ °ßdnΘho chodu ·°adu po odchodu uvoln∞nΘho mφstostarosty doporuΦil zvß₧it nutnost posφlenφ majetkosprßvnφho odboru a zßrove≥ navrhl vyhlßÜenφ konkurzu na funkci tajemnφka M∞┌. K tomuto nßvrhu se vyjßd°ili jednotliv∞ vÜichni ΦlenovΘ rady. Po hlasovßnφ bylo v∞tÜinou hlas∙ rozhodnuto, ₧e konkurz nebude vyhlaÜovßn.
Na jednßnφ rady se dostavila panφ Jana Frydrychovß, kterß radnφm p°edlo₧ila k projednßnφ majetkovΘ zßle₧itosti, kterΘ radnφ doporuΦili ke schvßlenφ MZ. Rovn∞₧ byl p°edlo₧en nßvrh budoucφ smlouvy kupnφ na p°evod byt∙ v novostavbßch bytov²ch dom∙ 48 b. j. v lokalit∞ U Dvora.
Za p°φtomnostφ °editelky Zè U Dvora panφ Kotlß°ovΘ rada schvßlila, aby M∞sto Letohrad bylo z°izovatelem nadaΦnφho fondu Zè U Dvora a doporuΦila pravideln² roΦnφ p°φsp∞vek tomuto fondu ve v²Üi 1 000 KΦ.
Dßle se rada zab²vala nßvrhem knihovny na stanovenφ poplatk∙ pro rok 1999.
MR souhlasφ se zv²Üenφm zßpisnΘho takto:

dosp∞lφ 100 KΦ - d∞ti
studenti a d∙chodci 40 KΦ
poplatky za internet 70 KΦ
vstupnΘ v muzeu 20 KΦ.

Na zßv∞r zasedßnφ projednala rada prodlou₧enφ pracovnφ smlouvy s °editelem TS panem Old°ichem Chlßdkem a₧ do doby reorganizace TS.

Vladimφr Zamazal
tajemnφk M∞┌

AMERICK┴ FIRMA SPOLUPRACUJE NA PL┴NU ROZVOJE

Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj financuje v ╚eskΘ republice ojedin∞l² strategick² plßn ekonomickΘho rozvoje. Firma Berman Group p∙sobφ v ╚eskΘ republice ji₧ delÜφ dobu. PoprvΘ vÜak spolupracuje na projektu pro mikroregion, tentokrßt zam∞°en² na OrlickΘ podh∙°φ. P°edtφm vytvß°ela podobnΘ strategickΘ plßny pro v∞tÜφ m∞sta. Nynφ jsou vedle m∞st Letohradu, JablonnΘho nad Orlicφ a Äamberka do projektu zapojeny i okolnφ obce, co₧ zatφm nebylo zvykem. Jednß se mj. o Pastviny, ╚eskΘ Petrovice a Neko°. Plßn bere v ·vahu nejen rozvoj venkova, ale i cestovnφho ruchu a dalÜφch pracovnφch p°φle₧itostφ. Zßrove≥ se zajφmß o dopravnφ obslu₧nost, kterß s rozvojem venkova i cestovnφho ruchu ·zce souvisφ. SouΦßstφ projektu je spoluprßce s nejv²znamn∞jÜφmi podniky a firmami. Dokladem toho je generßlnφ °editel OEZ Stanislav Adamec, kter² je p°edsedou komise. Strategick² plßn by m∞la americkß firma Berman Group radnφm p°edlo₧it letos v prosinci.

-na-

Jak je to s deskou Petra JilemnickΘho

V letoÜnφm roce byla zΦßsti rekonstruovßna budova M∞stskΘho muzea na nßm∞stφ v Φφsle popisnΘm 77. DoÜlo p°i nφ k odstran∞nφ desky z meziokennφho prostoru na fasßd∞. Deska oznamovala doslova "Pamßtnφk nßrodnφho um∞lce Petra JilemnickΘho v jeho rodnΘm dom∞". Uvßd∞la tedy zkreslenou informaci a leckterΘho nßvÜt∞vnφka, kter² nebyl a nenφ p°φznivcem Petra JilemnickΘho ani jeho pamßtnφku, odradila od nßvÜt∞vy muzea. Proto na tomto mφst∞ bude upevn∞na deska jinß, kterß nßvÜt∞vnφky upozornφ, ₧e "V tomto dom∞ se 19. 3. 1901 narodil spisovatel Petr Jilemnick²". K jejφmu osazenφ dojde bu∩ koncem tohoto nebo zaΦßtkem p°φÜtφho roku p°i dokonΦovacφch pracech na budov∞ muzea. Tuto informaci uvßdφm proto, aby nedoÜlo k mylnΘ domn∞nce, ₧e deska byla odstran∞na z politick²ch nebo jin²ch d∙vod∙. Doba bourßnφ pomnφk∙ je snad ji₧ za nßmi, alespo≥ doufßm.

Pavel Hrdina
pracovnφk muzea

OMLUVA ZA POZDN═ D┴VKY

V obdobφ zß°φ a₧ listopad jsme krom∞ Φtvrtletnφch dßvek vy°izovali i nejpoΦetn∞jÜφ dßvky - p°φdavek na dφt∞ a p°φsp∞vek na dopravu, na n∞j₧ vznikl nßrok od 1. 10. 1998. Nepoda°ilo se nßm vÜak zpracovat k °ßdn²m v²platnφm termφn∙m veÜkerΘ podklady. Z toho d∙vodu byl dohodnut s ╚NB jeÜt∞ mimo°ßdn² termφn v²platy na 24. listopadu. Penφze, kterΘ jsou p°evßd∞ny na ·Φet, ₧adatelΘ obdr₧eli jeÜt∞ do konce m∞sφce listopadu, ale penφze vyplßcenΘ na adresu p°φjemci z°ejm∞ obdr₧eli a₧ zaΦßtkem m∞sφce prosince. Za opo₧d∞nou v²platu se t∞mto ₧adatel∙m o dßvky SSP omlouvßme.

OP╠T P╪═DAVKY NA D╠TI

V souΦasnΘ dob∞ rozesφlßme rozhodnutφ o odejmutφ p°φdavku na dφt∞ od 1. 10. 1998, pokud rozhodn² p°φjem v rodin∞ p°evyÜuje souΦin ₧ivotnφho minima rodiny a koeficient 2,20.

Od ledna 1999 se zvyÜuje koeficient na 3,00, a proto ₧adatel∙m, kte°φ splnφ dle zadan²ch p°φjm∙ podmφnku nßroku od 1. 1. 1999, zaÜleme zßrove≥ s rozhodnutφm i tzv. stanovenφ nßroku na dßvku. Tφm ₧adatele upozor≥ujeme, ₧e si mohou o p°φdavek na dφt∞ od ledna 1999 znovu po₧ßdat. P°φjmy za rok 1997 ji₧ nenφ nutnΘ znovu doklßdat.

NA SILVESTRA ┌╪ADUJEME

┌°ednφ hodiny na kontaktnφch mφstech stßtnφ socißlnφ podpory budou ve Φtvrtek dne 31. 12. 98 od 8 do 10 hod. mφsto obvykl²ch od 13 do 15 hod. D∞kujeme obΦan∙m za pochopenφ.

Ing. Petr K°φ₧
vedoucφ referßtu

DOPLN╠N═ D┘LEÄIT▌CH TELEFON┘

V p°φloze minulΘho Φφsla vyÜel p°ehled d∙le₧it²ch telefonnφch Φφsel v Letohrad∞. V °ßdku, kde je uvedena V²chodoΦeskß plynßrenskß, a. s. Letohrad, si zapiÜte novΘ Φφslo. Havarijnφ slu₧ba je k dispozici 24 hodin na mobilnφm telefonu 0602/43 22 71.

navr

UPOZORN╠N═ PRO OB╚ANY M╠STA

Ve st°edu 23. prosince od 14.00 hodin a v t²dnu od 28. do 31. prosince, bude M∞stsk² ·°ad v Letohrad∞, a to kv∙li dovolenΘ zam∞stnanc∙ M∞┌, uzav°en. B∞hem tohoto t²dne bude zajiÜt∞n pouze nutn² provoz a vybφrßnφ poplatk∙ za odpady, ale mimo st°edu 30. 12. a Φtvrtek 31. 12.

Vladimφr Zamazal
tajemnφk M∞┌

NA RADNICI VèE P╪I STAR╔M

Starostou byl ji₧ po t°etφ zvolen Petr èilar, kter² kandidoval za nezßvislΘ. I to byl trend, kter² se objevil v celΘ republice - nezßvislφ kandidßti zφskali nejvφce k°esel na radnicφch.

Osm let pro₧it²ch na radnici je urΦit∞ dost dlouhß doba. Kandidoval jste dle vaÜich slov op∞t, proto₧e vßs bavφ prßce s lidmi a pro lidi. Co novΘho byste cht∞l p°inΘst m∞stu v nßsledujφcφm obdobφ?

P°edevÜφm jsem nekandidoval jenom pro radost z prßce, ale takΘ proto, ₧e jsem povinen zodpovφdat se za jeÜt∞ nedokonΦenΘ akce. Sprßva m∞sta bude p°edevÜφm v nadchßzejφcφm roce nucena omezit veÜkerΘ investiΦnφ v²daje. Zßvazky z minul²ch let ve form∞ splßtek p∙jΦek nßs donutφ finaΦn∞ zajiÜ¥ovat pouze provoz m∞stsk²ch za°φzenφ. Proto cφtφm osobnφ povinnost a zßvazek "starostovat" i kdy₧ budou roky "huben∞jÜφ".
NovΘho a n∞co p°evratnΘho ode mne asi nem∙₧ete Φekat. Ale necht∞l bych sklouznout do n∞kter²ch stereotyp∙ z minul²ch m∞sφc∙. Cht∞l bych se podφvat na sprßvu m∞sta, jako kdyby t∞ch osm let nebylo. Doufßm, ₧e mi k tomu pomohou i nov∞ zvolenφ poslanci v m∞stskΘm zastupitelstvu. Budu usilovat, aby ka₧d² "na radnici" m∞l na prvnφm mφst∞ sv²ch zßjm∙ prosp∞ch m∞sta a sv²ch spoluobΦan∙. T∞ch, kte°φ ho na urΦitou dobu pov∞°ili ke slu₧b∞.

Co byste cht∞l ud∞lat jinak?

P°edevÜφm bych cht∞l zm∞nit zp∙sob zajiÜt∞nφ °φzenφ m∞stsk²ch organizacφ, proto₧e souΦasn² model p°φsp∞vkov²ch organizacφ nevyhovuje. Dßle bych cht∞l vφce zapojit obΦany do sprßvy m∞sta, t°eba Φlenstvφm v n∞kter²ch z komisφ. Cht∞l bych takΘ zm∞nit sv∙j zp∙sob prßce a doufßm ₧e budu mφt dost Φasu pro obΦany a dokß₧u vφce ·kol∙ rozd∞lit a kontrolovat ne₧ doposud.

Povedlo se vßm vÜe, oΦ jste v minul²ch letech usiloval?

To by bylo na dlouh² Φlßnek. Samoz°ejm∞ se mi mnoho v∞cφ nepovedlo. Nenφ hotovo tolik v∞cφ, kterΘ jsem m∞l p°ed Φty°mi lety v ·myslu, t°eba dokonΦenφ rozvodu telefonu a plynovodu na nßm∞stφ. Nenφ ₧ßdnß spoluprßce s kulturnφm domem. Nejsou opraveny komunikace podle po₧adavk∙. Je stßle mßlo byt∙. V ╚ervenΘ nenφ kanalizace a opraven² h°bitov atd.

╚ßst voliΦ∙ si p°ßla zm∞nu na radnici, a¥ ji₧ v osob∞ starosty nebo rady.

Respektuji a vnφmßm tuto touhu po zm∞n∞. Jß jsem m∞l takΘ jinΘ p°edstavy o slo₧enφ m∞stskΘ rady a m∞stskΘho zastupitelstva. Ale je samoz°ejmΘ, ₧e musφm vzφt stßvajφcφ v²sledky voleb jako realitu a sna₧it se o spoluprßci. Bude muset vzniknout jin² zp∙sob prßce na radnici ji₧ jenom proto, ₧e mφstostarosta nebude jako uvoln∞n² pracovat p°φmo se mnou. A jsou dalÜφ ·koly, kterΘ nßs Φekajφ, t°eba vznik vyÜÜφch ·zemn∞ sprßvnφch celk∙ a s tφm snad spojenß reforma ve°ejnΘ sprßvy.

Ve volebnφm programu jste mimo jinΘ nabφzel v²stavbu novΘho domu s peΦovatelskou slu₧bou. Poda°φ se vßm splnit sliby danΘ voliΦ∙m?

Uvidφme. Hlavn∞ bych si p°ßl, aby to, co jsme si p°edsevzali, ₧e zajistφme v nßsledujφcφch Φty°ech letech, se povedlo splnit tak jako akce v minulΘm obdobφ. PeΦovatelsk² d∙m mßme ji₧ t°i roky "objednßn" u p°φsluÜnΘho ministerstva a bude-li ekonomickß situace troÜku p°φznivß, jsem p°esv∞dΦen, ₧e s pomocφ pracovnφk∙ okresnφho ·°adu se v²stavba novΘho peΦovatelskΘho domu povede. A to ji₧ b∞hem p°φÜtφch dvou let.

╚asto zaznφvajφ dotazy na to, zda se uva₧uje o stavb∞ krytΘho bazΘnu, v²stavb∞ kluziÜt∞ Φi jinΘho sportoviÜt∞. Myslφ m∞sto na areßly tohoto typu?

TakΘ jß dostßvßm tyto dotazy a zrovna v p°φÜtφch jednßnφch m∞stskΘho zastupitelstva budou projednßny ·koly novΘho strategickΘho rozvoje m∞sta. Tento plßn navrhuje °eÜenφ jak a kde p°ipravit spoleΦn∞ s okolnφmi m∞sty v²stavbu t°eba krytΘho bazΘnu. VÜe bude zßle₧et na reßlnosti dan²ch cφl∙.

A co kulturnφ d∙m? Bude se sprßva m∞sta i nadßle tvß°it, ₧e zde neexistuje jinß kultura?

Stßvajφcφ stav je zapot°ebφ zm∞nit. Doufßm, ₧e v nadchßzejφcφm obdobφ se poda°φ navßzat spoluprßci s odborov²ch svazem, kterΘmu kulturnφ d∙m pat°φ, a dalÜφ kroky budou znamenat skonΦenφ vzßjemnΘ rivality mezi kulturou po°ßdanou sprßvou m∞sta a sprßvou kulturnφho domu. NaÜe m∞sto si nem∙₧e dovolit vzßjemn∞ nespolupracovat p°i d∙le₧it²ch kulturnφch akcφch!

Budete p°em²Ület takΘ o zm∞n∞ ostatnφch Φßstφ m∞sta nebo i nadßle z∙stane prioritou zßmek? Mßm tφm na mysli KunΦice, Orlici nebo ╚ervenou.

Nov² ·zemnφ plßn dßvß mo₧nost rozvoje vÜech mφst naÜeho m∞sta. Nemyslφm si, ₧e na KunΦicφch a Orlici dochßzelo k opomφjenφ zßsadnφch problΘm∙. ZvlßÜtnφ pozornost je nutnΘ v∞novat obΦan∙m ╚ervenΘ, proto₧e tam je zapot°ebφ spravit komunikace, rozÜφ°it h°bitov, vybudovat kanalizaci. A takΘ zajistit autobusovΘ spojenφ, co₧ platφ i o ostatnφch Φßstech m∞sta.
Vyvφjφ se zßjem obyvatel o d∞nφ ve m∞st∞? Kdo sleduje moje Φlßnky a r∙znΘ projevy na sch∙zkßch s obΦany, dob°e vφ, ₧e neustßle vybφzφm k v∞tÜφ aktivit∞ obΦan∙. Tady musφme p°idat. Je zapot°ebφ rozÜφ°it Φinnost infost°ediska, zavΘst znovu besedy s obΦany v jednotliv²ch Φßstech m∞sta. Vysv∞tlovat a ptßt se co je pot°eba, to by m∞l b²t ·kol vÜech poslanc∙, ne jenom starosty.

V∞tÜφ zßjem vidφm spφÜe od nßvÜt∞v v naÜem m∞st∞.

Nßm nezb²vß ne₧ si p°ßt, aby p°edstavy byly realizovßny, proto₧e nßm se tφm pßdem bude ₧φt ve m∞st∞ lΘpe.

Magdalena Navrßtilovß

USNESEN═

M∞stskΘho zastupitelstva v Letohrad∞ ze dne 25. listopadu 1998

1/98 - M∞stskΘ zastupitelstvo bere na v∞domφ zprßvu mφstnφ volebnφ komise a souhlasφ se zprßvou mandßtovΘ komise o ov∞°enφ platnosti v²sledk∙ komunßlnφch voleb.

2/98 - M∞stskΘ zastupitelstvo volφ:

starostou m∞sta Petra èILARA

1. neuvoln∞n²m zßstupcem starosty Karla STEJSKALA
2. neuvoln∞n²m zßstupcem starosty Ludvφka MOTY╚KU

Φleny m∞stskΘ rady:

Milana JURENKU
Ladislava MAJVALDA
Ladislava NOVOTN╔HO
Jana èEJVLA

Φleny okresnφho shromß₧d∞nφ:

Petra èILARA
Ji°φho SKALICK╔HO

Z┴PIS DO PRVN═CH T╪═D

Op∞t se na dohled p°iblφ₧ily Vßnoce, nejhezΦφ Φas v roce. Nejintenzivn∞ji vßnoΦnφ atmosfΘru pro₧φvajφ d∞ti. MnohΘ z nich objevφ mezi dßrky pod stromeΦkem Ükolnφ taÜku. To proto, ₧e v zß°φ je oΦekßvß Ükola. Prvnφm vß₧n²m krokem budoucφch ₧ßΦk∙ je zßpis. Je to obrovskß udßlost nejen pro d∞ti, ale i pro rodiΦe, babiΦky, d∞deΦky a dalÜφ p°φbuzenstvo. A oprßvn∞n∞, nebo¥ v ₧ivot∞ dφt∞te, ale i celΘ rodiny, nastßvß velk² zlom.
Se zßpisem v naÜφ obci je bohu₧el spojeno v∞tÜinou mnoho emocφ, proto₧e nelze vyhov∞t vÜem rodiΦ∙m tak, aby jejich d∞ti byly umφst∞ny do tΘ Ükoly, kterou si p°ejφ.
Letos by m∞lo nastoupit v Letohrad∞ do prvnφch t°φd 121 d∞tφ. To odpovφdß Φty°em siln∞ napln∞n²m t°φdßm. Dv∞ budou otev°eny ve Ükole KomenskΘho, jedna v budov∞ Ükoly U Dvora, jedna na Orlici. M∞sto Letohrad vydalo vyhlßÜku Φ. 2/98, kterou stanovilo spßdovΘ obvody. RodiΦe si mohou Ükolu zvolit, ale p°i p°ijφmßnφ ₧ßk∙ musφ °editel respektovat vyhlßÜku tak, aby byly p°ednostn∞ umφst∞ny d∞ti, kterΘ majφ v p°φsluÜnΘm spßdovΘm obvodu trvalΘ bydliÜt∞.
V zßkladnφ Ükole U Dvora je kapacita vyu₧ita na nejvyÜÜφ mo₧nou mφru. ProblΘmy s mφstem prohloubilo zavedenφ devφtiletΘ Ükolnφ dochßzky, nebo¥ p°ibyly op∞t dv∞ t°φdy. Museli jsme zruÜit sborovnu, dru₧ina je umφst∞na v nevyhovujφcφch podmφnkßch v b²valΘm byt∞, problΘmy mßme s d∞lenφm t°φd, tak₧e nap°. jazyky uΦφme v cviΦnΘ kuchyni, chybφ nßm odbornΘ uΦebny. Z tohoto d∙vodu nem∙₧eme p°ijmout d∞ti z jinΘho spßdovΘho obvodu, aΦkoli bychom rßdi ₧ßdostem vyhov∞li. Chßpu rozΦarovßnφ i obavy rodiΦ∙, kte°φ nejsou spokojeni s tφm, ₧e jejich d∞ti budou muset dochßzet p°es celΘ m∞sto na Zè KomenskΘho, aΦkoli majφ druhou Ükolu tak°ka za humny. P°esto jsem p°esv∞dΦena, toto °eÜenφ je "menÜφ zlo" ne₧ p°epl≥ovat t°φdy, kdy pak nem∙₧e uΦitelka v∞novat d∞tem dostateΦnou pΘΦi, kterß je pro jejich start ve Ükole nesmφrn∞ d∙le₧itß a podmi≥uje jejich ·sp∞Ünost b∞hem celΘ Ükolnφ dochßzky.
P°ßla bych vßm, a¥ u₧ p°ijdete s dφt∞tem k nßm nebo do Ükoly KomenskΘho, aby byl zßpis pro vßs velkou rodinnou udßlostφ, na kterou budou vÜichni ΦlenovΘ rßdi vzpomφnat, aby se budoucφ prv≥ßΦek mohl t∞Üit na 1. zß°φ.

Hana Kotlß°ovß
°editelka Zè U Dvora

HROZBA Z┴BAVN╔ PYROTECHNIKY

Na sφdliÜti U Dvora, ale i v jin²ch Φßstech m∞sta se rozmßhß pou₧φvßnφ zßbavnΘ pyrotechniky, a tφm dochßzφ k poruÜovßnφ vyhlßÜky m∞sta Φ. 4/96 o ve°ejnΘm po°ßdku z 18. 9. 1996. Tolik z dopisu poslance zastupitelstva Petra BuryÜky.
Je smutnΘ, ₧e bouchßnφ kuliΦek se oz²vß ji₧ tΘm∞° vÜude. Obchodnφci prodßvajφcφ zßbavnou pyrotechniku se nepozastavujφ nad tφm, ₧e ji kupujφ d∞ti. Nakonec proΦ, kdy₧ se jednß o zßbavu urΦenou d∞tem. Stφ₧nosti od obΦan∙ nejsou ojedin∞lΘ, a proto jsem po₧ßdala velitele m∞stskΘ policie Jaromφra HrubΘho o odpov∞∩ na nßsledujφcφ otßzku.
P°edpoklßdßm, ₧e o tomto problΘmu vφte. ╪ekn∞te nßm, jak lze rozmßhajφcφ se neÜvar odstranit a co d∞lßte s p°φpadn²mi vinφky?
Bouchacφ kuliΦky pou₧φvajφ p°evß₧n∞ d∞ti mladÜφ patnßcti let, a ty jsou neposti₧itelnΘ. Na mφst∞ jim kuliΦky zabavujeme a p°estupek oznßmφme rodiΦ∙m. Podle v²Üe jmenovanΘ vyhlßÜky je pou₧φvßnφ zßbavnΘ pyrotechniky zakßzßno; v²jimkou je KopeΦkovß pou¥, Silvestr a prvnφ den NovΘho roku. Mo₧nß by vßs zajφmalo, ₧e podle zßkona 173 z roku 1997 se zßbavnß pyrotechnika d∞lφ na t°i kategorie. V prvnφ kategorii nalezneme nap°. zßpalnΘ provßzky, malΘ sv∞tlice. Tyto produkty m∙₧e pou₧φvat i nezletilß mlßde₧ do 15 let. Do druhΘ kategorie pat°φ petardy vÜeho druhu, takΘ ji₧ zmφn∞nΘ bouchacφ kuliΦky, kterΘ se mohou prodßvat osobßm starÜφm 18 let. Do t°etφ skupiny pat°φ velkΘ rakety a d∞lbuchy pou₧φvanΘ nap°φklad p°i oh≥ostrojφch. Zakoupit si je mohou osoby se specißlnφ zkouÜkou. Vφme, ₧e prodejci nerespektujφ ustanovenφ tohoto zßkona, p°esto₧e jsou povinni se zmφn∞n²m zßkonem se seznßmit. Jakmile zjistφme, u koho byla zßbavnß pyrotechnika druhΘ t°φdy (petardy) nezletil²m prodßna, zahßjφme sprßvnφ °φzenφ s prodejcem. Tomu hrozφ pokuta ve v²Üi 10.000 KΦ. Tolik zßkon.
A co na to obchodnφci? I v jejich zßjmu je, aby z jejich pohledu nevinnß zßbava neohro₧ovala nejen d∞ti, ale i dosp∞lΘ a zvφ°ata. Mo₧nß, kdyby jim n∞kter² adolescent vhodil bouchacφ kuliΦku pod nohy, zφskali by na v∞c jin² nßzor.

Magdalena Navrßtilovß

POèKOZEN┴ DOPISN═ SCHR┴NKA. Hledali jste takΘ marn∞ schrßnku u poÜty? Jeden prosincov² t²den tam opravdu schßzela. Byla na oprav∞, nebo¥ ji poÜkodili vandalovΘ, kte°φ do nφ vhazovali bouchacφ kuliΦky. PoprvΘ oho°ely dopisy a podruhΘ doÜlo k deformaci schrßnky. Dnes je vÜe v po°ßdku, ale pracovnicφm poÜty to na Φas znesnadnilo prßci.

ZAZN╠L BRIXIHO KONCERT. Na vßnoΦnφm koncertu ZUè A. Muchy bylo letos k vid∞nφ a slyÜenφ krom∞ s≤list∙, tradiΦnφch soubor∙ a p∞veck²ch sbor∙ tΘ₧ vystoupenφ varhanice Lenky StrnadovΘ. ÄaΦka pana uΦitele FriΦe se p°edstavila v koncertu F. X. Brixiho za doprovodu smyΦcovΘho orchestru slo₧enΘho ze ₧ßk∙ a uΦitel∙ hudebnφ Ükoly. Koncert se konal 17. prosince v kulturnφm dom∞.

MIKUL┴èSK▌ AEROBIK. ┌Φast na MikulßÜskΘm aerobik master classu naruÜila neΦekanß sn∞hovß nadφlka. P°esto si p°ijelo zacviΦit Üedesßt dφvek v p∞ti vyhlßÜen²ch kategoriφch. N∞kterΘ byly a₧ z Hradce KrßlovΘ. LetohradskΘ dφvky si odnesly prvenstvφ v kategorii sedmi a₧ devφtilet²ch. Vyhrßla Kate°ina Faltejskovß, druhß byla Karolφna Abrahßmovß a t°etφ Jitka H∙lkovß. Lucie Taclovß byla na t°etφm mφst∞ v kategorii dφvek od t°inßcti do Üestnßcti let. Hlavnφ po°adatelkou byla Eva JakeÜovß.

SV┴TE╚N═ ODPOLEDNE. V Orlovn∞ na Orlici se uskuteΦnilo tradiΦnφ vßnoΦnφ setkßnφ s d∙chodci m∞sta, jeho₧ organizßtorem je m∞stsk² ·°ad. VßnoΦnφ pohoÜt∞nφ a koledy umocnily svßteΦnφ atmosfΘru adventu.

JUBILEJN═ DES┴T┴ MIKUL┴èSK┴ J═ZDA OP╠T ┌SP╠èN┴. LetohradÜtφ ₧elezniΦß°i p°ipravili poprvΘ mikulßÜskou jφzdu v roce 1989. Inspiracφ jim byl Φlßnek v tehdejÜφm n∞meckΘm m∞sφΦnφku Spolkov²ch drah s nßzvem Blickpunkt, kde byl zve°ejn∞n Φlßnek o podobn²ch p°edvßnoΦnφch jφzdßch. LetoÜnφ jφzda z ┌stφ nad Orlicφ do Dolnφ Lipky a zp∞t a byl o nφ velk² zßjem. Vlak vezla parnφ lokomotiva 328.011 z letohradskΘ v²topny.

VIDEOKAZETA LETOHRAD

Oznamujeme zßjemc∙m, ₧e byla vyrobena patnßctiminutovß kazeta o naÜem m∞st∞. Je k dostßnφ v InformaΦnφm centru na nßm∞stφ, v prodejn∞ tabßku v KomenskΘho ulici nebo na m∞stskΘm ·°adu u tajemnφka. Kazeta zahrnuje nejd∙le₧it∞jÜφ ·daje o historii m∞sta a ukazuje veÜkerΘ m∞stskΘ pozoruhodnosti. M∙₧e b²t i vhodn²m dßrkem pro VaÜe blφzkΘ.

 CENA M╠STA VYHL┴èENA

V lo≥skΘm roce byla poprvΘ vyhlßÜena Cena m∞sta letohradu za rok 1997. LetohradÜtφ zastupitelΘ se rozhodli touto formou ocenit aktivitu a odvahu obΦan∙ m∞sta. Ud∞leny byly dv∞ ceny, a to za p°φnos m∞stu a za mimo°ßdn² Φin. Ostatnφ kategorie z∙staly neobsazeny. Jednφm z d∙vod∙ bylo pozdnφ vyhlßÜenφ ankety a druh²m snad nevelk² zßjem obΦan∙.
Komise se p°esto rozhodla k vyhlßÜenφ roΦnφku druhΘho. Shodla se na tom, ₧e je vhodnΘ cenu m∞sta mφt, proto₧e ta by m∞la b²t p°edevÜφm morßlnφm povzbuzenφm i ocen∞nφm. Cena je vyhlßÜena ve t°ech kategoriφch - cena za p°φnos letohradskΘ spoleΦnosti (kultura, sport, spoleΦensko-v∞dnφ oblast), cena za p°φnos m∞stu a cena za mimo°ßdn² Φin. O laureßtech, kte°φ obdr₧φ finanΦnφ odm∞nu a grafick² list, rozhodne m∞stskΘ zastupitelstvu na zßklad∞ nßvrhu komise. Slavnostnφ vyhlßÜenφ se bude konat v kv∞tnu 1999 p°i zahßjenφ 10. roΦnφku Mezinßrodnφho hudebnφho festivalu Letohrad ░99.
PodrobnΘ podmφnky pro zφskßnφ ceny m∞sta jsou uvedeny v anket∞, kterou je mo₧nΘ zφskat v InformaΦnφm centru na nßm∞stφ, v knihovn∞ nebo na m∞stskΘm ·°adu. Nßvrhy m∙₧ete zasφlat do 30. b°ezna 1999.

Magdalena Navrßtilovß

 ZN┴TE DOB╪E NAèE BANKOVKY?

Dokßzali byste prßv∞ te∩ a zpam∞ti °φci, kdo je vyobrazen nap°φklad na stokorun∞, dvoustovce? A p°ece mßme tyhle bankovky denn∞ v rukßch. Pov∞zme si, ₧e nap°φklad na stokorun∞ je tvß° Karla IV., na dvoustokorun∞ Jan Amos Komensk² a na p∞tistovce Bo₧ena N∞mcovß.
Vezmete-li bankovky a pozorn∞ je prohlΘdnete, objevφte mnohΘ, Φeho jste si dosud ani nepovÜimli. Na lφcovΘ stran∞ dole vlevo je mal²m pφsmem uvedeno jmΘno autora. JmΘno rytce je umφst∞no vpravo. Tφm prvnφm je nßÜ velmi ·sp∞Ün² a mezinßrodn∞ uznßvan² malφ° a grafik Old°ich Kulhßnek, rytec se jmenuje MiloÜ OndrßΦek. Na rubovΘ stran∞ je rovn∞₧ dole drobn²m tiskem tiskßrna, jmΘno rytce rubovΘ strany a nßzev emisnφ banky. Tou je samoz°ejm∞ ╚eskß nßrodnφ banka. Bankovky, kter²ch je pro sprßvnΘ fungovßnφ ob∞₧iva stßle zapot°ebφ pom∞rn∞ hodn∞, jeliko₧ se opot°ebovßvajφ a musφ se nahrazovat, tiskne p°edevÜφm Stßtnφ tiskßrna cenin v Praze. Proto₧e jejφ kapacita n∞kdy nepostaΦuje, zadßvß ╚eskß nßrodnφ banka tisk bankovek znßmΘ anglickΘ firm∞ Thomas De La Rue, kterß pr² tiskne bankovky pro vφce ne₧ sto zemφ a mß tΘm∞° 10 000 zam∞stnanc∙.
Asi bychom v tomto p°φsp∞vku zachßzeli p°φliÜ do podrobnostφ, kdybychom cht∞li hovo°it o papφru bankovek, o vodoznaku, okΘnkovΘm prou₧ku, o znaΦce pro nevidomΘ, soutiskov²ch znaΦkßch nebo o skrytΘm obrazci. Vezm∞te si tedy n∞kterou z naÜich bankovek a po°ßdn∞ si ji prohlΘdn∞te. Budete mo₧nß p°ekvapeni, co vÜechno se na ni dß uvid∞t.

A hlavn∞ - rad∞ji ji hned neutra¥te!

-ivp-

KR╚MA╪═K┘V VNUK BESEDOVAL

V p°edveΦer 59. v²roΦφ znßm²ch udßlostφ 17. listopadu 1939 p°ijal pozvßnφ °editele LetohradskΘho soukomΘho gymnßzia JUDr. Jan Vφch. Vnuk Antonφna KrΦma°φka je jednφm z mßla dosud ₧ijφcφch vysokoÜkolsk²ch student∙, kte°φ v noci z 16. na 17. listopadu roku 1939 byli zatΦeni nacistick²mi okupanty a odtransportovßni "na p°ev²chovu" do koncentraΦnφho tßbora Sachsenhausen u Berlφna.¿
Poprava devφti student∙ - funkcionß°∙ tehdejÜφho vysokoÜkolskΘho svazu, zatΦenφ asi 1.200 student∙ a uzav°enφ vysok²ch Ükol v Protektorßtu (·dajn∞ na t°i roky) bylo jednφm z prvnφch brutßlnφch zßsah∙ nacistickΘ maÜinerie.
Besedy se z·Φastnily Φty°i t°φdy soukromΘho gymnßzia. Studenti i jejich uΦitelΘ sledovali se zßjmem vzpomφnky doktora Vφcha. V koncentraΦnφm tßbo°e trp∞li v∞zni r∙zn²ch nßrod∙ a r∙znΘho politickΘho p°esv∞dΦenφ a ΦeÜtφ studenti tam byli soudr₧n²m a ob∞tav²m kolektivem. Pomßhali si navzßjem i ostatnφm spoluv∞z≥∙m, aby odolali nelidskΘmu ·tlaku a ·trapßm. Z°ejm∞ p°ekvapenφm pro posluchaΦe bylo mimo jinΘ i to, ₧e v tßbo°e byl se studenty malφ° a spisovatel Josef ╚apek, bratr Karla ╚apka, kter² bohu₧el v dubu 1945 t∞Ün∞ p°ed osvobozenφm ·trapßm podlehl.
Po besed∞ si pan doktor Vφch prohlΘdl Letohrad. P°esv∞dΦil se o tom, ₧e kulturn∞-historickΘmu rozvoji a p°φrodnφmu prost°edφ se v∞nuje mimo°ßdnß pozornost. Antonφn KrΦma°φk by m∞l radost.

navr

HAVARIJN═ STAV VE VITANOVSK╔HO

Op∞rnß ze∩ ve VitanovskΘho ulici se nachßzφ v historickΘm jßdru m∞sta a jejφ souΦßstφ je mostek s klenbou, kter² spojuje zßmek s parkem. Pod zdφ vede ve°ejnß dlß₧d∞nß silnice uzav°enß pro provoz automobil∙ a jin²ch dopravnφch prost°edk∙. M∞°enφm statik zjistil naruÜovßnφ zdiva, a proto byl provoz ji₧ p°ed n∞kolika lety omezen. CelΘmu mφstu vΘvodφ vzrostl² okrasn² dub, jeho₧ stß°φ se odhaduje na sto let. I tento strom se podφlφ na vyklenutφ zdi, kterΘ v dolnφ Φßsti p°esahuje 30 cm. V souΦßsnΘ fßzi hrozφ uvoln∞nφ naruÜenΘ zdi, co₧ m∙₧e ohrozit chodce. Obec musela mφsto oznaΦit pßskou, kterß upozor≥uje na nebezpeΦφ. S opravou havarijnφho stavu ohradnφ zdi je poΦφtßno v p°φÜtφm roce.

mag

MIKUL┴è, AND╠L A ╚ERT VE èKOLE

V letoÜnφm p°edvßnoΦnφm Φase nebylo mo₧no p°ehlΘdnout, ₧e do Ükolnφ budovy v KomenskΘho ulici p°ichßzφ vφce nßvÜt∞vnφk∙, ne₧ b²vß obvyklΘ. Mohli jste uvid∞t skupinky d∞tφ z mate°sk²ch Ükol, babiΦky s vnouΦaty, rodiΦe ₧ßk∙ Ükoly i ty, kte°φ Ükole dßvno odrostli, ale z∙stßvajφ jejφmi p°φznivci. A co je tam tak p°itahovalo? V t²dnu od 6. prosince se ve vstupnφm prostoru Ükoly uskuteΦnila v²stavka ₧ßkovsk²ch pracφ. D∞ti se mohly pochlubit tφm,co dokß₧φ vytvo°it p°i hodinßch v²tvarnΘ v²chovy,p°i vyuΦovßnφ pracovnφ v²chovy,ve Ükolnφ dru₧in∞ nebo ve svΘm volnΘm Φase. D∞ti z dru₧iny nav∞sily na vßnoΦnφ strom ozdoby, kterΘ pod vedenφm vychovatelek panφ NovΘ a FranzovΘ vytvo°ily. Ti starÜφ zase p°edstavili to, co se nauΦili v hodinßch v²tvarnΘ v²chovy. Na panelech mohli hostΘ obdivovat dφlka vytvo°enß nejr∙zn∞jÜφmi v²tvarn²mi technikami inspirovanß naÜφm m∞stem, p°φrodou nebo b∞₧n²m ₧ivotem d∞tφ. Na p°istaven²ch stolcφch nechyb∞ly panenky a jinΘ ÜitΘ v²robky, kterΘ ₧ßci p°i vyuΦovßnφ zhotovili. Dßvno toti₧ neplatφ, ₧e v²tvarnß v²chova je jen kreslenφ. To si nakonec mohli uv∞domit vÜichni, kte°φ dφlka vzniklß zßsluhou d∞tφ a panφ uΦitelky Jany AdamcovΘ zhlΘdli. Klukovskou Üikovnost p°i prßci s d°evem mohli nßvÜt∞vnφci takΘ ocenit. PtaΦφ budky a krmφtka v nejr∙zn∞jÜφm provedenφ vÜak nez∙stanou pouze v²stavnφm p°edm∞tem. N∞kte°φ z autor∙ se rozhodli umφstit je na Ükolnφm pozemku nebo je v∞novat ┌stavu socißlnφ pΘΦe na Äampachu a D∞tskΘmu domovu v Hornφ ╚ermnΘ.Podφl na p°φprav∞ tΘto Φßsti v²stavy m∞l pan uΦitel Lßna. Kdo cht∞l,mohl si n∞kterΘ z v²robk∙ zakoupit. Stejn∞ tak tomu bylo i s adventnφmi v∞nci zhotoven²mi zßsluhou d∞vΦat a vyuΦujφcφch, panφ uΦitelky SteklφkovΘ a èpinlerovΘ. Äe se dajφ v²tvarnß dφlka vytvo°it i jinak, o tom se mohli nßvÜt∞vnφci p°esv∞dΦit v koutku, kter² zaplnily prßce vytvo°enΘ na poΦφtaΦi. A kde jsou ty postavy zmi≥ovanΘ v titulku? MikulßÜ, and∞l a Φert opravdu ve Ükole v ·vodnφ den v²stavy byli. Sice p°iÜli s jednodennφm zpo₧d∞nφm,ale svoje ·koly splnili.I kdy₧ Φert toho Φi onoho vystraÜil, ti zb²vajφcφ dva zase leckoho obdarovali. VÜichni dohromady, tedy i s autory vystaven²ch pracφ a vyuΦujφcφmφ, tak p°isp∞li k p∞knΘ p°edvßnoΦnφ nßlad∞.

D. Peterkovß

V KNIHOVN╠ SPOJILI TEORII S PRAX═

Poslednφ, pßt² Klub maminek 98, skonΦil. Po dvou hodinßch napln∞n²ch tvo°ivou pracφ jsme si zazvonili rolniΦkou na shledßnφ v p°φÜtφch klubech. V knihovn∞ je dob°e a hezky, p°ij∩te se o tom p°esv∞dΦit. TΘm∞° t°icφtka d∞tφ a maminek, kterΘ p°iÜly na naÜe tradiΦnφ p°edvßnoΦnφ setkßnφ, nßm dß jist∞ zapravdu. Od novΘho roku se budeme schßzet stejn∞ pravideln∞ a zm∞na, po kterΘ tou₧φme u₧ dlouho - aby chodili s d∞tmi t°eba tatφnkovΘ, prarodiΦe, tetiΦky, atd. - se projevφ v nßzvu - RODINN▌ KLUB.
Velik² dφk pat°φ Han∞ TaraÜkovΘ, ale i JaruÜce VφtkovΘ a d∞tsk²m asistentkßm. Panφ Hana po dv∞ hodiny ne·navn∞ vysv∞tlovala a hlavn∞ vlastnoruΦn∞ shroma₧∩ovala a poslΘze navozila spoustu p°φrodnφho i jinΘho materißlu. K dispozici byly tΘ₧ Φasopisy a knφ₧ky o v²rob∞ ozdob z papφru, ze slßmy nebo o zdobenφ pernφk∙. Sv∞te, div se, m∞li jsme i robota s plnou mφsou pernφkovΘ polevy! Panφ uΦitelka ochotn∞ poradila, kterß zlatß barva je nejlepÜφ, kde prodßvajφ "foukacφ fixy" aj. aj.
Kdo zapomn∞l p°ijφt nebo m∞l nemocnΘ dφtko, m∙₧e se na Φßst "naÜich v²robk∙" podφvat do v²lohy letohradskΘho muzea na VßclavskΘm nßm∞stφ. Slavnostn∞ vyzdobena je i celß knihovna.

Eva HlavßΦkovß

ÄIV▌ BETL╔M

zaΦne, jako ka₧doroΦn∞, 26. prosince 1998 - na sv. èt∞pßna v 15 hod. na nßm∞stφ
VÜichni jste srdeΦn∞ zvßni. P°ij∩te se spoleΦn∞ s nßmi radovat z vßnoΦnφch svßtk∙. ProΦ b²t jen divßkem? Ustrojte se s d∞tmi za darßky. Mo₧nß to bude, pro n∞ i pro Vßs, jeden z nejhezΦφch vßnoΦnφch zß₧itk∙.
Loni jste p°i ₧ivΘm betlΘmu darovali 35.000 KΦ. Penφze jsme, podle slibu, poukßzali Charitnφ oÜet°ovatelskΘ slu₧b∞. (Opraven² zßmek nebo kostel je zdaleka vid∞t. Prßce Charitnφ slu₧by mnoho vid∞t nenφ. A p°ece je zßslu₧n∞jÜφ a d∙le₧it∞jÜφ. Sestry peΦujφ o naÜe starΘ a nemocnΘ rodiΦe). Charitnφ oÜet°ovatelskß slu₧ba si z t∞chto pen∞z po°φdila dv∞ kola, aby sestry mohly objφ₧d∞t nemocnΘ, a zdravotnickΘ pom∙cky pro nemocnΘ.
Znßme VaÜi Üt∞drost a velkorysost nejen z pomoci p°i povodnφch. LetoÜnφ sbφrku op∞t v∞nujeme Charitnφ oÜet°ovatelskΘ slu₧b∞. Je stßle Popelkou.
P°ejeme Vßm hezkΘ pro₧itφ vßnoΦnφch svßtk∙. A¥ nßm dobrß nßlada a p∞knΘ vztahy vydr₧φ i do novΘho roku.

BOHOSLUÄBY o vßnocφch v katolickΘ farnosti

èt∞dr² den 16.00 hod. Orlice
24.00 hod. Letohrad - se zp∞vem letohradskΘho sboru Familia Cantorum
Bo₧φ hod 7.15 hod. Letohrad
8.45 hod. Mistrovice
10.15 hod. Orlice
Sv. èt∞pßn 7.15 hod. Letohrad
8.45 hod. Lukavice
10.15 hod. Orlice

Za letohradskou farnost

Vßclav Vacek

D┘CHODCI V▌LETOVALI ...

Nechce se ani v∞°it, ₧e u₧ uplynul rok od doby, kdy jsem psala o v²letech a op∞t rekapitulujeme Φinnost za rok 1998.
Prvnφm naÜφm v²letem byla op∞t cesta do Prahy, kde jsme se proÜli pra₧sk²mi zahradami a na BetlΘmskΘm nßm∞stφ navÜtφvili Nßprstkovo muzeum, kde v∞tÜina z nßs byla poprvΘ, a kde jsme se seznßmili s asijskou, africkou a americkou kulturou.
V Φervnu se konal zßjezd do ètramberka, kter² nßs upoutal jak svou slavnou "Tr·bou", tak malebn²mi d°ev∞n²mi chaloupkami, roztrouÜen²mi v m∞steΦku na skalßch a ko°ennnou v∙nφ "Ütrambersk²ch uÜφ", kterß se tßhla nßm∞stφΦkem. P°i tomto v²let∞ jsme zhlΘdli muzeum Tatry Kop°ivnice a ukonΦili v²let v zßmku Hradec nad Moravicφ.
V tomto m∞sφci jsme uskuteΦnili zßjezd do ji₧nφch ╚ech na zßmek Jind°ich∙v Hradec, do kouzelnΘho m∞steΦka Slavonice s jeho dob°e dochovanou pozdn∞ gotickou a renesanΦnφ stavbou, projeli jsme T°ebonφ a zastavili se u hrobky Schwarzenberk∙.
V srpnu si d∙chodci z Orlice a KunΦic prohlΘdli v Holicφch muzeum Emila Holuba, zßmek Hrßdek u Nechanic a v odpolednφch hodinßch se obdivovali sochßm v Ho°icφch v PodkrkonoÜφ.
V zß°φ jsme zajeli do Vizovic, o kter²ch mnozφ v∞d∞li jen to, ₧e se tam vyrßbφ u Jelφnka likΘry, ale my jsme byli na zßmku, kter² nßs p°ekvapil svou krßsou. Dßle jsme se proÜli lßzn∞mi LuhaΦovice, zakoupili vnouΦat∙m lßze≥skΘ oplatky a jeÜt∞ se konala zastßvka na Velehrad∞.
╚lenovΘ svazu zdravotn∞ posti₧en²ch byli 3x na koupßnφ ve Velk²ch Losinßch a p°i t∞chto zßjezdech m∞li v₧dy jeÜt∞ kulturnφ zastßvku. Prvnφ byla v Olomouci, druhß na zßmku Javornφk, kde jsme si p°ipadali jak v zapomenutΘm koutku sv∞ta, a t°etφ v èumperku. TakΘ nßvÜt∞v divadel se m∞li mo₧nost d∙chodci z·Φastnit. V lednu v JanßΦkov∞ divadle v Brn∞ to byla opera "La Traviata", tento zßjezd si ·Φastnφci cele hradili.
V ·noru v Mahenov∞ divadle to byl muzikßl "Hellou Dolly", na toto p°edstavenφ p°isp∞l m∞stsk² ·°ad.
V Φervenci jsme navÜtφvili Smetanovu LitomyÜl a v prost°edφ zßmeckΘho parku jsme zhlΘdli "Rusalku". Op∞t si ·Φastnφci cele hradili. M∞li jsme trochu sm∙lu, ₧e ke konci se strhl prudk² dΘÜ¥ a nemohli jsme vid∞t poslednφ jednßnφ. D∞j je vÜak vÜem dob°e znßm a p°ekrßsnou atmosfΘru veΦernφho p°edstavenφ mßme dosud ve sv²ch srdcφch.
V prosinci to byla "Hrab∞nka Marica" v Mahenov∞ divadle, op∞t za p°φsp∞vku z M∞stskΘho ·°adu. Toto p∙vabnΘ p°edstavenφ bylo jako pohlazenφ na duÜi p°ed vßnoΦnφmi svßtky.
Cht∞la bych touto cestou pod∞kovat m∞stskΘmu ·°adu za poskytnutφ p°φsp∞vku na zßjezdy a divadla a panφ StrnadovΘ, vedoucφ socißlnφho odboru, za pomoc, kterou nßm p°i zajiÜ¥ovßnφ jednotliv²ch akcφ poskytla.
P°eji vÜem d∙chodc∙m - a nejen d∙chodc∙m - pevnΘ zdravφ, dobrou pohodu o vßnocφch a Ü¥astnΘ vykroΦenφ do novΘho roku.

Vlasta Stejskalovß

U╚EBN═ OBORY SOUE LETOHRAD - JISTOTA DOBR╔HO ZAM╠STN┴N═

Ji₧ jsme si zvykli na to, ₧e v zßv∞ru roku se v LetohradskΘ kotlin∞ objevujφ "zaruΦenΘ informace" o konci SOUE Letohrad. Chßpeme je ji₧ jako urΦitou hru konkurenΦnφch Ükol okresu. Proto₧e je vÜak nutnΘ, jako ka₧doroΦn∞, zaujmout k t∞mto "informacφm" jasnΘ stanovisko, p°ichßzφme s nßsledujφcφm vysv∞tlenφm.
NaÜe uΦiliÜt∞ s tΘm∞° padesßtiletou tradicφ ji₧ p°ipravilo pro praxi tΘm∞° 6000 obΦan∙ tohoto regionu. O kvalit∞ tΘto p°φpravy pak sv∞dΦφ i vesm∞s v²bornΘ uplatn∞nφ mnoh²ch absolvent∙. Ve Ükolnφm roce 1999/2000 pokraΦujeme v tradiΦnφch a v souΦasnΘ dob∞ stßle vφce ₧ßdan²ch uΦebnφch oborech strojnφch (nßstroja° a strojnφ mechanik) a elektro (elektromechanik - silnoproud a mechanik elektronick²ch za°φzenφ - slaboproud). Pro d∞vΦata je p°ipraven obor krejΦovß pro dßmskΘ od∞vy. Absolvent∙m t°φlet²ch uΦebnφch obor∙ nabφzφme veΦernφ nßstavbovΘ maturitnφ studium provoznφ technika (pro strojnφ obory) a elektrotechnika.
O tom, ₧e jsou nßmi nabφzenΘ obory vysoce aktußlnφ, sv∞dΦφ n∞kolik argument∙.
- Prvnφm z nich je statistika nezam∞stnan²ch, kterou ka₧doroΦn∞ vydßvß ┌°ad prßce v ┌stφ nad Orlicφ. Jasn∞ z nφ vypl²vß, ₧e absolventi naÜich obor∙ si prßci mohou z nabφdek vybφrat, zatφmco nap°. prodavaΦi, ΦφÜnφci, ekonomovΘ i automechanici nemohou v okrese najφt zam∞stnßnφ a stßvajφ se Φekateli na podporu v nezam∞stnanosti.
- Druh²m z argument∙ je stßlß podpora firem naÜeho regionu, p°edevÜφm z blφzkΘho okolφ. OEZ Letohrad, Isolit-Bravo JablonnΘ nad Orlicφ, Rieter Äamberk i ┌stφ nad Orlicφ a dalÜφ firmy stßle napjat∞ Φekajφ na naÜe absolventy. MnohΘ z nich dokonce p°ipravily stipendijnφ programy - nap°φklad Isolit-Bravo nabφzφ prosp∞chovΘ stipendium pro ₧ßky 3. roΦnφku strojnφch obor∙ a₧ do v²Üe 2.000 KΦ m∞sφΦn∞.
- T°etφm a nemΘn∞ d∙le₧it²m faktorem je vzr∙stajφcφ zßjem ₧ßk∙ zßkladnφch Ükol o naÜe obory. Ten se projevuje v ·Φasti ₧ßk∙ obou letohradsk²ch Ükol o nßmi organizovanΘ krou₧ky slaboproudΘ elektroniky a programovßnφ na CNC strojφch.
Pro zv²Üenφ efektivnosti v²uky jsme p°istoupili k °ad∞ racionalizaΦnφch krok∙, mezi nimi i k p°est∞hovßnφ v²uky teoretick²ch p°edm∞t∙ ze Äamberka do areßlu SOUE do Letohrad. Oba ·seky jsou nynφ pod jednou st°echou, co₧ p°inßÜφ nejen finanΦnφ ·spory, ale p°edevÜφm v∞tÜφ propojenφ dφlen a Ükoly, co₧ se kladn∞ projevilo v jeÜt∞ v∞tÜφm zkvalitn∞nφ v²ukovΘho procesu.
DalÜφ aktivitou, kterou reagujeme na pot°eby firem, je p°ipravenß rekvalifikace nezam∞stnan²ch maturant∙. V pr∙b∞hu jednoho Ükolnφho roku je p°ipravφme pro obsluhu CNC stroj∙ a linek. ┌sp∞Ün∞ se do pov∞domφ regionu zapsala i Svß°eΦskß Ükola a AutoÜkola.
Jsme uΦiliÜt∞ rozsahem malΘ, kvalitou a tradicφ vÜak p°esahujφcφ rßmec m∞sta. Hodnocenφ Ükolskou inspekcφ i ministerstvem tato slova jenom potvrzujφ. Myslφm si tedy, ₧e pokud odmφtnete vÜechny tzv. "zaruΦenΘ informace" a zvolφte p°i v²b∞ru svΘho budoucφho povolßnφ SOUE Letohrad, zaruΦen∞ zvolφte dob°e.

Zßv∞rem Vßm p°ejem hezkΘ pro₧itφ vßnoΦnφch svßtk∙ a vÜe nejlepÜφ v novΘm roce.

SouΦasn∞ si Vßs dovolujeme pozvat na DEN OTEV╪EN▌CH DVE╪═, kter² se uskuteΦnφ dne 9. ledna 1999 od 9 do 16 hodin v areßlu SOUE Letohrad v ┌steckΘ ulici Φ. 36.

pv

PRUSK▌ KR┴L V KYèPERKU

(Z poz∙stalosti p°edeÜlΘho kronikß°e FrantiÜka Skßly)

Bylo to v roce 1742. Pruskß vojska, vßlΦφcφ s nedßvno nastoupivÜφ mladiΦkou cφsa°ovnou rakouskou Mariφ Tereziφ, se nachßzela na severnφ Morav∞ a krßl jel za nimi. P°ijel do Kladska a KyÜperkem projφ₧d∞l v zim∞ 20. ledna 1742 ve Φty°i hodiny odpoledne. M∞l namφ°eno na LanÜkroun a dßle do Olomouce s °adou koΦß°∙ i selsk²ch voz∙, celkem Φtrnßct. K tomu pß₧ata a slou₧φcφ na konφch a "reservo okÜφrovan²ch jinÜφch ko≥∙v mnoho jak z kyÜperskΘho, tak taky z vokolnφch panstvφ."
PruskΘho krßle p°ivφtal "nejzdvo°ilejÜφ oracφ" regent panstvφ kyÜperskΘho a statku Orlice" J. C. Richter a jmΘnem ovdov∞lΘ hrab∞nky BrΘdovΘ po₧ßdal krßle, aby od vojska pruskΘho "₧ßdn² ecces na panstvφ uΦin∞n nebyl."Rod hrabat BrΘd∙ byl sice nizozemskΘho p∙vodu, ale sem p°iÜel z braniborskΘ èpandavy, je₧ pat°ila ke krßlovstvφ pruskΘmu. Byli tedy vlastn∞ s panφ hrab∞nkou krajanΘ. To asi ovlivnilo p°φznivou odpov∞∩ krßle a p°φslib, ₧e od jeho vojska na panstvφ kyÜperkΘm "₧ßdnΘ ublφ₧enφ se stßti nemß". Panφ hrab∞nka pak dala svΘ vlastnφ koΦßrovΘ kon∞ zap°ßhnout do krßlova koΦßru a ti krßle vezli a₧ do LanÜkrouna. TakΘ kon∞ z panstvφ kyÜperskΘho, zap°a₧enφ do dalÜφch voz∙, museli s PruÜßky a₧ do LanÜkrouna.
Kronikß°e Skßlu zaujaly D∞jiny ╚ech a Moravy, kterΘ vyÜly prßv∞ p°ed sto lety. Jejich autor Josef Svßtek v nich popisuje takΘ "bramborovou vßlku", od nφ₧ u₧ uplynulo 220 let. Rakousko si v roce 1778 Φinilo po smrti bavorskΘho kurfi°ta nßrok na Bavory. Nato se prusk² krßl Fridrich II. zalekl vzr∙stu rakouskΘ moci a vtrhl znovu do ╚ech. Podle Svßtkova vyprßv∞nφ ani za p°edeÜl²ch t°φ vßlek s Pruskem neutrp∞ly ΦeskΘ kraje tolik Ükod jako v krßtkΘ vßlce o d∞dictvφ bavorskΘ, lidem p°ezvanΘ na "vßlku bramborovou". V posti₧en²ch oblastech na ni vzpomφnali dΘle ne₧ na "sedmiletou vßlku." Byla sice nejkratÜφ, ale zato nejzhoubn∞jÜφ.
Kdy₧ k nßm PrusovΘ vtrhli, byly prßv∞ ₧n∞. "Prajzi" vÜechno obilφ na polφch zkrmili, brambory do poslednφ hlφzy vyjedli, louky vypßsli, celΘ lesy vym²tili, dobytek pobrali. V selsk²ch p°φbytcφch nez∙stal ani h°ebφk na zdi ani m∞d∞nec v kamnech. Na podzim nebylo Φφm osφt. Mφsty si k rozd∞lßnφ ohn∞ vojßci rozebrali celΘ chalupy, aby m∞li suchΘ d°evo. Kdy₧ rakousk² cφsa° Josef II. navÜtφvil posti₧enΘ kraje, p°enocoval v jednΘ fa°e na otepi slßmy, p°ikryt sv²m modr²m plßÜt∞m. V celΘm stavenφ nezbyly ne₧ holΘ zdi. CelΘ severnφ ╚echy a Morava byly obrßceny v pravou pouÜ¥.
Aby nap°φÜt∞ severnφ ╚echy nebyly tak bezbrannΘ v∙Φi prusk²m vpßd∙m, bylo rozhodnuto vybudovat pevnosti Terezφn, Hradec KrßlovΘ a Josefov.
Noc na 4. zß°φ 1778 strßvil cφsa° v Krßlφkßch. Na dalÜφ cest∞ pr² spat°il u KunÜtßtu sekßΦe, kte°φ kosili oves. Rozkßzal zastavit, vzal si od jednoho sekßΦe kosu a sßm pr² p∞kn² kus pole posekl. Tomu poli se pak °φkalo "cφsa°skΘ". Podobn²m zp∙sobem vzdal Josef II. vφcekrßt poctu rolnickΘmu stavu. Snad nenφ na Ükodu p°ipomenout to souΦasnΘ dob∞, kterß zem∞d∞lc∙m p°φliÜ nep°eje, a nejen u nßs. V Anglii farmß°∙m p°ezdφvajφ "remcalovΘ" (grumbling people). Proti nep°φzni vlßdy protestovali nap°. tφm, ₧e navozili hromadu hnoje p°ed radnici. Stßt se to u nßs, zahrßdkß°i by asi zajßsali.

Prusk² krßl v KyÜperku II.

V padesßt²ch letech jsme na Stalin∙v nßtlak investovali ne·m∞rn∞ velkΘ prost°edky do t∞₧kΘho pr∙myslu. Stalin tehdy kalkuloval s brzk²m vypuknutφm t°etφ sv∞tovΘ vßlky a my coby "pr∙myslovß velmoc" m∞li hrßt d∙le₧itou roli ve vyzbrojovßnφ "tßbora socialismu a mφru". Nßsledoval hospodß°sk² bankrot p°ed 45 lety, roku 1953, cudn∞ naz²van² "m∞novß reforma". Tehdy v padesßt²ch letech naÜi komunistΘ takΘ poΦφtali s tφm, ₧e budeme moci potraviny dovß₧et z mΘn∞ pr∙myslov∞ vysp∞l²ch socialistick²ch stßt∙ v²m∞nou za v²robky naÜeho pr∙myslu.
Dnes se situace tak trochu opakuje. Budeme pr² moci dovß₧et potraviny ze zemφ, kde je dokß₧φ vyrobit levn∞ji. Jen₧e p°φliÜ na to spolΘhat a vzdßt se sob∞staΦnosti ve v²rob∞ potravin bychom asi zatφm nem∞li. Nebo snad budeme schopni za dovß₧enΘ potraviny, t°ebas i levnΘ, platit v²robky naÜich pr∙myslov²ch muzeφ, na jejich₧ modernizaci se nßm nedostßvß prost°edk∙? A p°i namnoze dosud p°e₧φvajφcφ pracovnφ morßlce, zd∞d∞nΘ z doby socialismu ? A to ani nep°ipomφnßm nezastupitelnou ·lohu zem∞d∞lstvφ p°i vytvß°enφ krajiny a ₧ivotnφho prost°edφ v∙bec.

M. Machek

CO P╪INESL ROK 1998

M∞sto zavedlo nejen nov² zp∙sob odvozu odpadk∙, ale hlavn∞ nov², ploÜn² systΘm platby. Starosta se troÜtuje, ₧e vyzrßl na ty, co odpadky "uklφzeli" do °eky, do kontejner∙ na h°bitovech a hlavn∞ na ΦernΘ sklßdky. Mn∞ se tomu ale nechce v∞°it. M╚╚ ("mal² Φesk² Φlov∞k) je p°φliÜ vyΦuran². Moc bych se divil, ₧e by si nenaÜel skulinku, jak se placenφ vyhnout.
JeÜt∞ bych se m∞l zmφnit o pßlenφ plast∙ v kamnech Φi kotlφch. To u₧ je skoro ekologick² zloΦin.
LetohradskΘ odbornΘ uΦiliÜt∞ bylo smrteln∞ ohro₧eno intrikami ouÜ¥ßck²ch konkurent∙. ╪editel Vojt∞ch vÜak oblΘkl zbroj a vytßhl udatn∞ do boje. A tak nßm uΦiliÜt∞ z∙stane. VÜak takΘ v tovßrnßch breΦφ, jak moc jim chybφ kvalifikovanφ °emeslnφci.
U zdravotnφho st°ediska vyrostl nov² bytov² d∙m. Kdy₧ jsme se doΦetli, na kolik tam p°ijde nov² byt, °φkali jsme si: "Tohle si p°ece nebude moci nikdo dovolit." - A ejhle. V∞tÜina byt∙ u₧ je pr² "nasmlouvanß".
Letohrad nez∙stßvß nic dlu₧en svΘ sv∞tovΘ proslulosti - naposledy dφky nßvÜt∞v∞ americkΘ ministryn∞. Te∩ mßme i svΘ strßnky na INTERNETU.
V LN se objevila senzace. Radnφ v Letohrad∞ pr² dajφ p∙l milionu, aby se tu natßΦel film POLDA a m∞sto aby se tak op∞t zviditelnilo. To ve Svitavßch pr² konÜelΘ dali p°ednost investicφm na odstran∞nφ nßsledk∙ povodnφ. Prostß pravda je pon∞kud mΘn∞ senzaΦnφ. LetohradÜtφ radnφ nemajφ nic proti zviditeln∞nφ m∞sta, ale z rozpoΦtu na film nedajφ ani korunu. Leda₧e by uvedenou sumu dali dohromady sponzo°i z °ad letohradsk²ch patriot∙. Film se nakonec natßΦel ve Svitavßch.
V lednu se v Nßrodnφm muzeu konala v²stava pracφ um∞leckΘho sklß°e Petra NovotnΘho. Byly v nich realizovßny um∞leckΘ nßm∞ty Bo°ka èφpka, hlavnφho architekta Pra₧skΘho hradu. Petr Novotn² je nßÜ rodßk, syn populßrnφho zp∞vßka FrantiÜka NovotnΘho. Loni vysφlala televize pßsmo o jeho ₧ivot∞ a dφle a kdy₧ se ₧enil, byl mu za sv∞dka spolu s Bo°kem èφpkem i prezident Havel.
VyÜla novß knφ₧ka naÜφ ΦestnΘ obΦanky Emmy JaroÜovΘ "Mezi starou a novou vlastφ". Je pokraΦovßnφm osud∙ EliÜky OralovΘ a jejφ rodiny z "Vich°ice hn∞vu."
StΘ v²roΦφ oslavil spolek divadelnφk∙ KOL┴R v²stavou a uvedenφm èamberkova "JedenßctΘho p°ikßzßnφ" v re₧ii L. NovotnΘho. èkoda, ₧e se p°itom nezmφnili, ₧e jedenßctΘ bo₧φ p°ikßzßnφ znφ: "M∞ neoblafneÜ!" Jestlipak tohle u₧ doÜlo naÜim vedoucφm politik∙m? Je pr² za p∞t minut dvanßct!
V dubnu tu natßΦela ╚eskß televize po°ad o m∞st∞ u p°φle₧itosti polo₧enφ zßkladnφho kamene kostela cφrkve ΦeskobratrskΘ evangelickΘ. M∞li jsme tu °adu vzßcn²ch host∙, synodnφho seniora Pavla Smetanu, mφstop°edsedu vlßdy Josefa Luxe, ministra Ükolstvφ Jana Sokola, plze≥skΘho °φmskokatolickΘho biskupa FrantiÜka RadkovskΘho a dalÜφ. Mφstnφ °k. d∞kan Vßclav Vacek polo₧il na zßkladnφ kßmen mal² kßmen z JeruzalΘma. TakΘ projev katolickΘho historika FrantiÜka HoleΦka p°isp∞l k up°φmn∞ ekumenickΘmu duchu celΘ slavnosti. KΘ₧ by tento duch vzßjemnΘ ·cty a tolerance pomohl p°ekonat rozhaÜte°enΘ vztahy v naÜφ republice na vÜech ·rovnφch, jak si p°ßl organizßtor slavnosti, mφstnφ farß° C╚E Pavel Ruml.
Nej·sp∞Ün∞jÜφ Φeskou biatlonistkou roku se stala dφky t°em bronzov²m medailφm z Mistrovstvφ sv∞ta a Mistrovstvφ Evropy Lenka Faltusovß z naÜeho klubu.
V ·noru se konalo na Pra₧skΘm hrad∞ setkßnφ b²val²ch politick²ch vez≥∙. Pozval je prezident Vßclav Havel. Sßm se ze zdravotnφch d∙vod∙ nez·Φastnil, co₧ b²valΘ v∞zn∞ moc mrzelo. Z Letohradu tam byli p. Ladislav MatyßÜ a p. V∞ra Ruprechtovß. Snad naposled se tam setkali lidΘ, kte°φ se lΘta nevid∞li a mezi nimi₧ spoleΦn∞ pro₧itΘ utrpenφ vytvo°ilo pouta siln∞jÜφ ne₧ p°φbuzenstvφ.
Na letoÜnφm Mezinßrodnφm hudebnφm festivalu bylo nejv∞tÜφ udßlostφ spoleΦnΘ vystoupenφ zp∞vaΦky Lucie BφlΘ a sboru Boni pueri.
T∞₧ce jsme nesli kßcenφ topolovΘ aleje od Kolonie k ÜedivskΘ silnici. Topoly bohu₧el nejsou v∞kovitΘ stromy. Slib, ₧e mφsto nich budou vysßzeny lφpy, se jak vid∞t, plnφ.
V ned∞li 21. Φervna byly v kostele sv. Vßclava ud∞leny pam∞tnφ medaile Konfederace politick²ch v∞z≥∙ za ·Φast v protikomunistickΘm odboji Marii MaixnerovΘ, Ladislavu MatyßÜovi, Jaroslavu SkalickΘmu, Vladimφru Zamazalovi, V∞°e RuprechtovΘ, synu Karla R∙₧iΦky a ÜvagrovΘ Miroslava Prokopce. Je nßm lφto, ₧e se nevzpomn∞lo na poz∙stalΘ po Josefu DoleΦkovi, po Miroslavu MotyΦkovi a na P. DuchßΦka.
Cena m∞sta Letohradu za rok 1997 byla ud∞lena hasiΦ∙m za neohro₧enou pomoc obyvatel∙m m∞sta p°i povodni a m∞stu Hausen am Albis za Üt∞dr² finanΦnφ dar pro posti₧enΘ povodnφ
V zß°φ se i v Letohrad∞ konal b∞h Terryho Foxe.
Pro posti₧enΘ letoÜnφ povodnφ v OpoΦn∞ se konala sbφrka, kterß vynesla 40 tisφc. Hodn∞ se o to zaslou₧ila farnφ charita. Starostou OpoΦna je a z∙stal letohradsk² rodßk Zden∞k Filip.
OsmdesßtΘ v²roΦφ ╚SR bylo p°ipomenuto d∙stojnou oslavou. Na nßm∞stφ Svobody a na KunΦicφch byly zasßzeny lφpy svobody.
S v²sledky komunßlnφch a senßtnφch voleb jsme se seznßmili v minulΘm, prosincovΘm Φφsle. Panu ╚adovi se v senßtu z°ejm∞ zalφbilo. A vidφte - zase mu to vyÜlo. TakΘ jim pr² tam va°φ lΘpe ne₧ poslanc∙m.
Proto₧e se konΦφ Φty°letΘ volebnφ obdobφ, sluÜφ se rekapitulovat nejv²znamn∞jÜφ akce m∞sta za ty Φty°i roky:

- uvedenφ do provozu Φistφrny odpadnφch vod a v²stavba hlavnφch kanalizaΦnφch sb∞raΦ∙
- pokraΦovßnφ plynofikace m∞sta, co₧ napomßhß podstatnΘmu zlepÜenφ ovzduÜφ ve m∞st∞
- oprava a rekonstrukce zßmku.

Äe to byl p∞kn² kus prßce za ty Φty°i roky, to snad uznß i Ükarohlφd. VÜem, kdo se o to zaslou₧ili, purkmistrovi a konÜel∙m v prvnφ °ad∞, bu∩ za to nßÜ dφk.

Miroslav Machek

FOTOREPORT┴Ä

Rekonstrukce zßmku op∞t pokroΦila. Letos dokonΦila firma NOVOTN▌ obnovu fasßdy na historickΘ budov∞, kamenφci opravili schodiÜt∞, balustrßdu na ohradnφ zdi. Zßmeckß ze∩ u₧ neohro₧uje provoz v ┌steckΘ ulici. TakΘ veranda na terase zßmku zß°φ novotou. Od roku 1994 stßla rekonstrukce zßmku asi 55 mili≤n∙ korun, z Φeho₧ nßm Ministerstvo kultury p°isp∞lo z Programu regenerace jednou p∞tinou Φßstky.

Od listopadu je v provozu zßmeckß restaurace, kterß se t∞Üφ oblib∞ Letohra∩an∙. interiΘr arkßd

 Soukromnφci peΦujφ o sv∙j majetek nadmφru dob°e. Pavel Tacl, majitel firmy UNITA opravuje Φßst objektu NovΘho dvora, jeho₧ je vlastnφkem. V prostorßch by se mimo v²robnφch prostor m∞lo nachßzet takΘ muzeum °emesel a spoleΦensk² sßl. Vlajka na vyhlφdkovΘ v∞₧i je vid∞t zdaleka a reprezentuje tak firmu vyrßb∞jφcφ chladφcφ za°φzenφ.

Divadelnφ ulici zdobφ d∙m s novou fasßdou, jejφmi₧ majiteli jsou man₧elΘ Nosßlovi. KrßsnΘ.

Trojhrob rodiny Umlauf∙ restaurovala firma STAKO v °φjnu. Pφskovcov² nßhrobek Φlen∞n² do t°φ Φßstφ osadila zrenovovan²mi mramorov²mi deskami s nßpisy. Poovrch oΦistila o neΦistot a b°eΦ¥anu. V p°φÜtφm roce budou osazeny lucerny, doplnφ a sjednotφ se pφskovcovΘ prvky.

èKola KomenskΘho se doΦkala zahßjenφ rekonstrukce elektroinstalace v uΦebnßch. T∞locviΦna mß novΘ oblo₧enφ, osv∞tlenφ, obnovenou podlahovou krytinu. Dφky nezm∞rnΘmu ·silφ vÜech se za provozu dφlo poda°ilo.

Jφdelna OEZ zß°φ novotou. Modernφ a p°φjemnΘ prost°edφ urΦit∞ p°ispφvß ke spokojenosti zam∞stnanc∙.

O prodejn∞ na sφdliÜti jsme u₧ psali. Alejka nabφzφ bohat² sortiment a mil² personßl. Ke zlepÜenφ prodeje doÜlo takΘ v samoobsluze u nßdra₧φ, kterou nynφ provozuje firma Potraviny HEJL. V KomenskΘho byla otev°ena novß prodejna zeleniny. Zelenina R╔V┌S se doΦasn∞ p°emφstila do b²valΘho PanskΘho domu. Obchod na malΘm podloubφ se p°estavuje.

Bytovka na sφdliÜti je zkolaudovßna. Prvnφ obyvatelΘ by zde m∞li pro₧φt vßnoce.

DEN OTEV╪EN▌CH DVE╪═

Zveme obΦany na prohlφdku nov²ch byt∙ v bytovce U Dvora v pond∞lφ 28. prosince od 14 do 17 hodin.

K SILVESTROVSK╔MU POSEZEN═

Tenhle mßm p°φmo od pramene, od mnicha, kter² s nßmi byl totßln∞ nasazen:
V klßÜte°e slavili silvestra. Vesele si vyprßv∞li a p°i tom popφjeli vφnko z vlastnφch sklep∙. Tu jednomu p°iÜlo podφvat se na hodinky a hned na to zd∞Üen∞ vyk°ikl: Brat°i, hr∙za! Jsou dv∞ hodiny a my tu vÜichni pijeme. Kdo te∩ bude rßno slou₧it mÜi? - Aby mohl slou₧it mÜi, musel b²t kn∞z od p∙lnoci laΦn². - Vtom jin² z brat°φ zavadil nohou o n∞co pod stolem. Dφvß se, co to je, a u₧ radostn∞ volß: Brat°i, jsme zachrßn∞ni! Bratr Ambro₧ tu le₧φ u₧ od jedenßcti, tak bude moci slou₧it!

Tenhle pr² je aktußlnφ:
Loni jsme m∞li na vßnoce boroviΦku, p°edloni smrΦek, letos bysme rßdi jedli.

Poslanec: Pane vrchnφ, p°ineste nßm n∞co, co normßln∞ nemßme.
M∞l by to b²t mozeΦek, prosφm?

Poslanec man₧elce: Mßm novinu! Budou nßs platit podle vykonanΘ prßce!
Man₧elka: Nojo, ale z Φeho budeme ₧ivi?

M∞li jsme tentokrßt instantnφ parlament. Po volbßch se sßm rozpustil.

A₧ budou ₧elezniΦß°i zase stßvkovat, bude to nejmΘn∞ na t°i dny. Jinak by si pr² lidi mysleli, ₧e to jen vlaky majφ zpo₧d∞nφ.

Klaus, Zeman a GrebenφΦek stojφ na NuselskΘm most∞, p°ipraveni skoΦit.
Kdo myslφte, ₧e skoΦφ prvnφ? - To je jedno. Hlavn∞ aby u₧ skoΦili.

Poslanec pronßÜφ p°edvolebnφ projev.
Hlas z publika: JeÜt∞ tu o Sn∞hurce, prosφm, prosφm.

Spisovatel Jaroslav Durych byl v "civilu", ale to se tu jaksi nehodφ, tedy byl povolßnφm vojensk² lΘka°. Byl velmi zbo₧n² a proto nep°ekvapφ, ₧e kdy₧ prohlφ₧el odvedence s mozoly na kolenou, usoudil: to je n∞jak² seminarista, co studuje na kn∞ze - a uznal ho vojny neschopn²m. Jednou mu zase p°iÜel takov² s otlaΦen²mi koleny. U₧ mu cht∞l psßt "neschopen" a jen tak pro formu se ptß: "Z kterΘhopak jste seminß°e?"
Odvedenec se podivil. "Z jakΘhopak seminß°e?" "JakΘ tedy mßte zam∞stnßnφ?" "Jß jsem dla₧diΦ." A tak ho odvedli.

JeÜt∞ jeden z totality: Panu KubeΦkovi ulet∞l papouÜek. Moc mu chyb∞l. Potφ₧ byla v tom, ₧e ten papouÜek um∞l krßsn∞ nadßvat na komunisty. Nakonec si dal pan KubeΦek do mφstnφho zpravodaje inzerßt tohoto zn∞nφ: "Hledß se papouÜek slyÜφcφ na jmΘno Jojo. Za jeho °eΦi neodpovφdßm, jeho politickΘ nßzory nesdφlφm."

Podle Oskara Wilda nejlepÜφ zp∙sob, jak Φelit pokuÜenφ je - podlehnout mu.

TakΘ pr², co m∙₧eÜ odlo₧it na zφt°ek, ned∞lej dnes. Zφtra se t°eba ukß₧e, ₧e u₧ to v∙bec nemusφÜ d∞lat.

Miroslav Machek

P°ij∩te zase

P°ejeme sv²m mil²m Φtenß°∙m p∞knΘ zß₧itky nad knφ₧kou, a to nejen v Φase vßnoΦnφm, ale i po cel² rok 1999. V pond∞lφ 4. ledna bude v knihovn∞ otev°eno a v²p∙jΦnφ doba je jako ka₧dΘ pond∞lφ 13 - 20 hodin. T∞Üφme se na vßs.

MOTOSKIJ╓RING OP╠T V LETOHRAD╠

Druhou lednovou ned∞li v roce 1999 (10. 1.) se pojede v Letohrad∞ mezinßrodnφ mistrovstvφ ╚R v motoskij÷ringu, pokud vÜak budou vhodnΘ sn∞hovΘ podmφnky. Tra¥ bude op∞t u koupaliÜt∞. TrΘnink zaΦφnß v 9.30, rozjφ₧∩ky v 11.00 hodin. Zda se bude zßvod konat, zjistφte podle vyv∞Üen²ch plakßt∙ na m∞stsk²ch plakßtnicφch.
Automoklub d∞kuje vÜem sv²m agilnφm Φlen∙m a sponzor∙m, kte°φ v roce 1998 zajiÜ¥ovali zßvody v rodeocrossu a motocrossu. Do roku 1999 p°eji vÜem p°φznivc∙m motoristickΘho sportu zdravφ a spokojenost v osobnφm ₧ivot∞ a dobrou podφvanou Φi ·Φast na sportovnφch motoristick²ch podnicφch.

Ji°φ KapalΦφk
p°edseda automoklubu

VLADIM═R NEBOLA OP╠T ZV═T╠ZIL

V sobotu 28. listopadu se v Klatovech uskuteΦnil prvnφ roΦnφk sout∞₧e O nejsiln∞jÜφho mu₧e ╚eskΘ republiky v benchpressu (tlak na lavici). Sout∞₧ po°ßdal Antonφn èota, dvojnßsobn² mistr Evropy a medailista z mistrovstvφ sv∞ta v silovΘm trojboji.
Zßvod byl jako tradiΦn∞ velmi siln∞ obsazen, mimo jinΘ ·sp∞ÜnΘ "liftery" zde odstartoval i znßm² herec a p°φznivec silovΘho trojboje, Zden∞k Srstka. Z Letohradu se zßvodu z·Φastnil Vladimφr Nebola.
NßÜ zßvodnφk nem∞l lehkou pozici, nebo¥ se o sout∞₧i dozv∞d∞l teprve den p°ed jejφm konßnφm a nem∞l vylad∞nou formu.
P°es obrovskou konkurenci vÜak Vladimφr suverΘnn∞ zvφt∞zil nad sv²mi soupe°i a odnesl si tak titul nejsiln∞jÜφho mu₧e ╚R. Obsadil prvnφ mφsto v kategorii do 75 kg v²konem 165 kg.
Velik² dφk pat°φ TJ Spartak Letohrad a OEZ, a. s. Letohrad za jejich podporu p°i tΘto sout∞₧i.
V p°φÜtφm roce Φekß Vladimφra n∞kolik sout∞₧φ, takΘ se p°ipravuje na mistrovstvφ sv∞ta do Finska.

P°ejeme mu tedy mnoho dalÜφch ·sp∞ch∙ i v roce 1999.

L. N.

KURZ SNIÄOV┴N═ NADV┴HY PO╚TVRT╔

Od ledna 1999 bude v Dom∞ kultury v Letohrad∞ op∞t probφhat "Kurz sni₧ovßnφ nadvßhy" pod vedenφm MUDr. HorovΘ. Kurz je veden podle metodiky PhDr. Ivy MßlkovΘ na podklad∞ behaviorßlnφ psychoterapie. Tato metoda je u nßs i ve sv∞t∞ pova₧ovßna na nej·Φinn∞jÜφ, co₧ mohou dosv∞dΦit ·Φastnφci minul²ch kurz∙.
Pro ty, kte°φ ji₧ zßkladnφ kurz absolvovali a pro vÜehny, kte°φ majφ zßjem pracovat na zlepÜenφ nejen svΘho t∞la, ale i duÜevnφ pohody, jsme p°ipravili kurz pokraΦovacφ.
Tento kurz povede MUDr. Renata Severovß, kterß mß pro vßs p°ipravenΘ testy a hry se zam∞°enφm na sebepoznßnφ, zlepÜovßnφ sebev∞domφ, vztah∙ a komunikace mezi lidmi.
SouΦßstφ obou kurz∙ bude samoz°ejm∞ cviΦenφ, vß₧enφ a mo₧nost vyhodnocenφ bodystatu (t∞lesnΘ kompozice)na zaΦßtku a na konci kurzu.

Na pohodu a radost ze zhubnut²ch kilogram∙ se t∞Üφ

MUDr. Iva Horovß, MUDr. Renata Svobodovß

Z┴KLADN═ INFORMACE PRO Z┴JEMCE

Kurz pro zaΦßteΦnφky
- celkem 12 lekcφ po 2,5 hod., v₧dy ve Φtvrtek, lektorka MUDr. Horovß, cviΦitelka Hana Hrdinovß. Zahßjenφ kurzu ve Φtvrtek 14. ledna 1999 v 17 h. v taneΦnφm sßle DK

Kurz pro pokroΦilΘ
- celkem 12 lekcφ po 2,5 hod., v₧dy v pond∞lφ lektorka MUDr. Severovß, cviΦitelky (st°φdav∞) Helena Motlovß a Magda VlΦkovß. Zahßjenφ kurzu v pond∞lφ 11. ledna 1999 v 17 h. v taneΦnφm sßle DK

(v kurzu pro pokroΦilΘ je dosud jeÜt∞ n∞kolik voln²ch mφst).

KRYT▌ BAZ╔N ┌ST═ NAD ORLIC═

Pß 1. 1. zav°eno
So 2. 1. 10.00 - 14.00
Ne 3. 1. 13.00 - 17.00

Po 4. 1. 14.30 - 17.00
┌t 5. 1. 12.00 - 17.00
St 6. 1. 12.30 - 14.30
18.00 - 20.00
╚t 7. 1. 13.00 - 17.00
Pß 8. 1. 14.00 - 21.00
So 9. 1. 10.00 - 14.00
Ne 10. 1. 13.00 - 17.00

Po 11. 1. 14.30 - 17.00
┌t 12. 1. 12.00 - 17.00
St 13. 1. 12.30 - 14.30
╚t 14. 1. 13.00 - 18.00
Pß 15. 1. 13.00 - 21.00
So 16. 1. 10.00 - 13.00
Ne 17. 1. 13.00 - 17.00

Po 18. 1. 14.30 - 17.00
┌t 19. 1. 12.00 - 17.00
St 20. 1. 12.30 - 14.30
╚t 21. 1. 13.00 - 17.00
Pß 22. 1. 13.00 - 21.00
So 23. 1. 10.00 - 14.00
Ne 24. 1. 13.00 - 17.00

Po 25. 1. 14.30 - 17.00
┌t 26. 1. 12.00 - 17.00
St 27. 1. 12.30 - 14.30
╚t 28. 1. - Ne 31. 1. zav°eno - pololetnφ ·dr₧ba

Upozor≥ujeme na prßvo zm∞ny provoznφch hodin pro ve°ejnost. Informace na tel. 0465/52 42 54.

PROVOZ LEDOV╔ PLOCHY

hokejbalovΘ kurty

po - Φt 8 - 20 hod.
pß, so 8 - 21 hod.
ne 8 - 19 hod.

vstupnΘ dosp∞lφ 15,- KΦ
mlßde₧ do 18 let 10,- KΦ
d∞ti do 6 let zdarma

KINO

Pßtek 8. ledna v 19.30 hodin
╚AS DLUH┘
╚esk² film re₧isΘrky Ireny PavlßskovΘ, kterß v reßliφch dneÜka nabφzφ grotesknφ, Üokujφcφ a zßrove≥ tragikomick² p°φb∞h o mezilidsk²ch vztazφch. V hlavnφch rolφch Lucie Bφlß, Ivana Ch²lkovß a Karel Roden.
Mlßde₧i p°φstupno.
VstupnΘ: 42, 44 KΦ



Pßtek 22. ledna v 19.30 hodin
ARMAGEDDON
Reprφza filmovΘho trhßku roku s Brucem Willisem v hlavnφ roli.
╚eskΘ titulky. Mlßde₧i p°φstupno
VstupnΘ: 38, 40 KΦ



Pßtek 29. ledna v 19.30 hodin
ZACHRA╥TE VOJ═NA RYANA
Stojφ za to, pro zßchranu jednoho ₧ivota, riskovat osm jin²ch? Tento film je velkolepou, mistrovskou a velice zasv∞cenou rekonstrukcφ dne "D", ale p°edevÜφm oslavou solidarity a lidskosti v t∞ch nejkrut∞jÜφch podmφnkßch.
V hlavnφ roli filmu Stevena Spielberga TOM HANKS.
╚eskΘ titulky. Mlßde₧i p°φstupno (do 12 let nevhodn²)
VstupnΘ: 42, 44 KΦ

FILMOV╔ P╪EDSTAVEN═ PRO MATE╪SK╔ èKOLKY

┌ter² 12. ledna v 9.30 hodin
KrakonoÜ a pytlßk
pßsmo

PROGRAM ART - KINA

St°eda 13. ledna v 19.30 hodin
TAJUPLN▌ VLAK
T°i p°φb∞hy se odehrßvajφ b∞hem 24 hodin v Memphisu. Jejich protagonistΘ se nesetkajφ, ale majφ mnoho spoleΦnΘho. Jsou to ₧ivotnφ ztracenci, kte°φ se pohybujφ ve vakuu mezi vlastnφmi pocity i osudy a mezi "americk²m snem".
VstupnΘ: 34, 36 KΦ.

P╪IPRAVUJEME NA ┌NOR

3. 2. ATLANTIS - ART kino
5. 2. Dr Dolittle
12. 2. ZORRO - tajemnß tvß°
19. 2. N∞co na tΘ Mary je
26. 2. V°φskot II.

AteliΘr v²tvarnφka MiloÜe Vyhnßlka
Vßm nabφzφ obrazy - akvarely s p°φrodnφmi motivy
Prodej mo₧n² ihned na mφst∞
NßvÜt∞vy denn∞ 8 - 12, 18 - 20 hod.
chalupa pod nßm∞stφm v Letohrad∞
SrdeΦn∞ Vßs zve MiloÜ Vyhnßlek

*****

.

 *****

*****

****

*****

*****

Z┴PIS D╠T═

Zßpis do obou zßkladnφch Ükol se bude konat 5. ·nora od 15 hodin v obou Ükolßch. Seznamy d∞tφ podle spßdov²ch obvod∙ budou vyv∞Üeny na dve°φch budovy.

Zveme vßs na

JEDN┴N═ M╠STSK╔HO ZASTUPITELSTVA

ve st°edu 13. ledna 1999 od 17 hodin

zßmeckß sφ≥

Program

- Schvßlenφ strategickΘho plßnu m∞sta
- P°φprava rozpoΦtu na r. 1999
- Majetkoprßvnφ zßle₧itosti
- Zßsady p°evodu byt∙ do vlastnictvφ obΦan∙
- R∙znΘ

O POLITICK▌CH V╠ZN═CH IV.

Marie Maixnerovß (Sestra M. Milena)
nar. 16. 1. 1922 ve Verm∞°ovicφch
odsouzena 7. 8. 1957 na 15 m∞sφc∙ odn∞tφ svobody za podvracenφ republiky
rehabilitovßna 17. 4. 1991

Panφ Maixnerovou znßm od maliΦka. V₧dy jako n∞koho, kdo m∞l pro mne ·sm∞v a vlφdnΘ slovo. P°esto jsem se nedivila, ₧e se jφ do rozhovoru se mnou p°φliÜ necht∞lo. Pr² se nechce n∞kde bl²skat na v²slunφ. Musela jsem se tomu v duchu pousmßt. Nikdo z politick²ch v∞z≥∙ se toti₧ na v²slunφ moc nebl²skß. A i kdyby, asi t∞₧ko by si to s nimi cht∞l n∞kdo vym∞nit, ₧e ...?

JakΘ mßte vzpomφnky na tu dobu 50. let? Co Vßm dala nebo vzala?

Musφm °φci, ₧e jsem oproti jin²m trp∞la mßlo. Byla jsem zatΦena a₧ po vßnocφch 1957 a to u₧ nebyly v lßgrech povoleny fyzickΘ tresty. Net²rali nßs tedy fyzicky, ale psychick² tlak z∙stal. M∞la jsem starost o svou maminku doma. Ta mi ka₧d² t²den psala zoufalΘ dopisy, co se se mnou d∞je, a oni mi to dali a₧ za p∙l roku.
Nevzpomφnßm na to u₧ s ho°kostφ. Kdy₧ tyto zß₧itky probφrßme se sestrami, kterΘ byly v tΘ dob∞ takΘ uv∞zn∞ny, shodujeme se na tom, ₧e jsme za to vd∞ΦnΘ. P°iÜly jsem tam do styku s krßsn²mi a zajφmav²mi lidmi - nap°. s hereΦkou Ji°inou èt∞pniΦkovou nebo filosofkou R∙₧enkou Vackovou. A ani by nßs net∞Üilo, kdybychom si dnes musely °φkat, ₧e jsme tu t∞₧kou dobu, kterß p°inesla tolik utrpenφ mnoha rodinßm, my - sestry - proÜly jako prochßzkou. A tak za vÜechno zapla¥ Pßn B∙h, ka₧d² mß ten ₧ivotnφ romßn jin².

Jak vzpomφnßte na ty, kdo se proti Vßm provinili?

N∞kte°φ dozorci byli zlφ, ale mezi nimi byli i n∞kte°φ lepÜφ. A za mΘho vyÜet°ovatele jsem se moc modlila. Zdßlo se mi, ₧e to je lidsk² Φlov∞k. Myslφm si, ₧e ti krutφ lidΘ byli tehdy zlφ proto, ₧e byli vychovßni v nenßvisti, bez lßsky, nem∞li dobrΘ rodinnΘ zßzemφ. I dnes p°ichßzφm do styku s d∞tmi a je mi smutno z toho, v jak²ch pom∞rech n∞kterΘ ₧ijφ a jak je to poznamenßvß. Kdy₧ neza₧ijφ lßsku, neum∞jφ ji ani rozdßvat. Nakonec Φlov∞k ale nem∙₧e za to, v jakΘ rodin∞ se narodil. Pßn B∙h si to p°ebere.

Myslφte si, ₧e se takovß doba m∙₧e opakovat?

Ve stejnΘ podob∞ se to asi opakovat nebude. Ale z d∞jin vφme, ₧e t∞₧k²ch obdobφ jsme u₧ za₧ili vφce. P°ipadß mi, ₧e my jako nßrod dr₧φme nejvφc pohromad∞, kdy₧ mßme nad sebou n∞jakΘho diktßtora, kdy₧ se n∞koho nebo n∞Φeho bojφme. Je to smutnΘ, ale kdy₧ mßme svobodu a mohli bychom krßsn∞ ₧φt, tak si zßvidφme a jsme nesvornφ. VÜak to znßme u₧ od Svatopluka, ₧e? A tak to je v cφrkvi, ve sv∞t∞, mezi lidmi...

VÜechno, co za₧ijeme, je pro nßs p°φle₧itostφ, jak si srovnat hodnoty v ₧ivot∞.

D∞kujeme za rozhovor.

OSUDY POLITICK▌CH V╠Z╥┘ 1948 - 1989

Po dokonΦenφ Ükoly jsem nastoupila u firmy Ba¥a Zlφn a odtud jsem byla po t°ech letech p°elo₧ena do ZruΦe n. Sßzavou, kde jsem pracovala nejprve jako d∞lnice, pozd∞ji v administrativ∞. V roce 1945 jsem se vrßtila dom∙ a na podzim r. 1946 jsem odjela s n∞kolika dφvkami do èv²carska, kde jsem prod∞lala novicißt u Sester Mariin²ch.
Do ╚ech jsme se vrßtily v r. 1948 a zaΦaly p∙sobit v T°eboni, pozd∞ji jsem byla v ╚eskΘm Krumlov∞ a od roku 1950 v NovΘm M∞st∞ n. Metujφ. Po uv∞zn∞nφ tam∞jÜφho pana d∞kana, kdy₧ jsem u₧ nesm∞la uΦit nßbo₧enstvφ, p°ihlßsila jsem se do kurzu pro pomocnΘ d∞tskΘ zdravotnφ sestry v Praze a potom jsem pracovala ve fakultnφ nemocnici v Praze na Karlov∞ jako pomocnß d∞tskß zdravotnφ sestra. Po tΘto praxi jsem si cht∞la ud∞lat diplom, ale zatΦenφm a nßslednou perzekucφ mi to nebylo umo₧n∞no.
V dubnu 1957 jsem byla p°φmo v nemocnici zatΦena a po osmim∞sφΦnφ vazb∞ v Ruzyni jsem byla odsouzena na 15 m∞sφc∙ odn∞tφ svobody nepodmφn∞n∞ pro podvracenφ republiky. ┌dajn∞ jsem se provinila tφm, ₧e jsem byla Φlenkou ilegßlnφ organizace Mariin²ch sester, ₧e jsem byla p°edstavenou filißlky Mariin²ch sester v ╚eskΘm Krumlov∞ a v NovΘm M∞st∞ n. Met. a dßle ₧e jsem p°ipravovala na zasv∞cenφ n∞kterΘ dφvky a rozmno₧ovala zßvadnΘ pφsemnosti a rozÜi°ovala je - nap°. Modlitba o sφlu., tak n∞jak zn∞l rozsudek.
Po skonΦenφ vazby jsem byla p°evezena do pracovnφho tßbora v Pardubicφch. Po propuÜt∞nφ z v∞zenφ jsme nesm∞ly jako sestry ₧φt spoleΦn∞, proto jsem se vrßtila k rodiΦ∙m do Letohradu.
T∞₧ko jsem hledala zam∞stnßnφ. Z jeslφ v Äamberku, kde se mn∞ u d∞tφ moc lφbilo, jsem byla t°etφ den na vyÜÜφ rozkaz vyhozena. Nakonec jsem nastoupila jako d∞lnice ve v²robn∞ tvar∙₧k∙ v Letohrad∞-Orlici a po t°ech letech jsem p°estoupila na prßci laborantky, kde jsem z∙stala a₧ do d∙chodu. Nakonec jsem za tu prßci byla vd∞Φnß, proto₧e jsem byla blφzko domova a mohla jsem mamince doslou₧it a₧ do smrti.

(Ze stejnojmennΘ knihy, ┌stφ n. O.1996)

Iva Markovß
p°evzato z Φasopisu OkΘnko do farnosti Φ. 11/98

Pozn.: Obsah tΘto strßnky je p°evzat z LetohradskΘho zpravodaje a je majetkem M┌ Letohrad. Sdru₧enφ Orlice neodpovφdß za obsah jednotliv²ch Φlßnk∙.