• Buk červený
  Dominantní jedinec na nádvoří zámku (st. p. č. 132 k. ú. Letohrad). Vysazen roku 1860

• Dub letní
  Dva kusy dubu letního tvoří ladnou skupinu na svahovitém břehu pod stadionem na p. p. č. 372/2 v k. ú. Letohrad. Byly vysazeny roku 1750. Větší z nich dosahuje obvodu kmene 490 cm.
  

• Javor klen
  Dominantní jedinec před zámkem. Vysazen roku 1850. p. p. č. 136 k. ú. Letohrad. Obvod kmene 218 cm.
  

• „Lípa svobody“
  Byla zasazena 13. dubna 1919 v upomínku na osvobození v roce 1918. Proto jí byl dán tento název. Roste na Náměstí Svobody p.p.č. 669/4 v k. ú. Letohrad. Obvod kmene 218 cm.
  

• Lípa malolistá
  Zachovalý strom uprostřed parčíku na Husově náměstí (v „Kolonii“) p. p. č. 378/78 k. ú. Letohrad, obvod kmene 187 cm
  

• Lípa malolistá
  u okresní silnice do Kunčic, nedaleko mostu přes řeku Tichou Orlici. Ve výši čtyř metrů odbočuje od kmenu mohutná větev nad silnici a rozšiřuje ještě rozložitou korunu. U lípy je umístěna lavička, odkud je možno se dívati na protilehlé hradisko starého hradu Kyšperka, Kopeček, Podměstí, zámek a město.
  Parcela čís. kat. 329 louka, objem 355 cm, stáří asi 200 roků
  

• Skupina tří lip malolistých
  Lípy jsou pozůstatkem dřívější větší skupiny. Rostou na p.p.č. 359/2 v k. ú. Letohrad u střediska Východočeských plynáren a. s. za Novým dvorem. Před nimi stojí betonový kříž, přenesený sem v roce 1932 od rozcestí silnic k Lukavici a písečné. Stáří celé skupiny je úctyhodné - 246 let a obvod kmene nejmohutnější lípy - 320 cm.
  

• Smuteční vrby
  Byly vysázeny v roce 1927 okrašlovacím spolkem podél Lukavického potoka zároveň s úpravou parčíku před divadelní budovou (nyní tělocvična TJ Spartak). Časem byly postupně vykáceny a dnes se zachovaly pouze dvě. p.p.č. 130/2 k.ú. Letohrad, obvod kmene větší z nich 155 cm
  

• Skupina dvou letních dubů
  Na sádkách  Duby tvoří ladnou skupinu na svahovitém břehu.
  Parcela č. kat. 372 les, objem 380 a 210 cm, stáří asi 200 let
  

• Bažantnice
  smíšený les s hustým listnatým podrostem. Jméno pochází od původního účelu, ku kterémuž byl zřízen. Roku 1628 koupila kyšperská vrchnost ve městě Blechovský dvůr, jehož pozemky rozprostíraly se v místech dnešní Bažantnice. Vlastenecký jezuita Bohuslav Balbín (1621 - 1688), který také pobýval na Žampachu, tehdy jezuitském vlastnictví, napsal, že kyšperská Bažantnice byla jednou z prvých v Čechách. Byla založena přibližně před 300 lety. Staré lípy, pokud se tu zachovaly, pocházejí dle úsudku odborníků z doby založení a jejich stáří se počítá na 280 - 300 let.
  V Bažantnici jsou zastoupeny i jiné listnaté stromy, ale pozoruhodné jsou především lípy. Koruny nemají ovšem košaté, kmeny a větve, tísněné jinými stromy, rostly do výšky za sluncem. Mnoho z nich je vícekmenných, dělících se buď hned u země nebo poněkud výše.
  Dříve bývala Bažantnice oblíbeným cílem všech výletů z města. Bývaly tu i pořádány různé slavnosti. Když bylo v roce 1923 zřízeno těsně u města sokolské cvičiště, byla Bažantnice opuštěna.
  Rozkládá se na parcelních číslech  430/3 les, 430/5 les,  430/8 role, 434 zahrada, 436 les, 439 les, 437, 438, 722/1 a 722/2
  Nejmohutnější lípa v Bažantnici padla za oběť větrné smršti 7. a 8. dubna 1941. Smršť zhoubně řádila zejména mezi jehličnatými stromy, zvláště smrky, poskytujícími svým jehličím větru oporu. Stromy listnaté, v té jarní době ještě bez listí, trpěly méně.
  

• Panská zahrada - zámecký park
  Pozůstává z části zelinářské a květinářské čís. parc. 136, 137 a 141, nádvoří zámku čís. parc. 142 a park čís. parc. 223/1
  Byla založena Petrem hrabětem Marcolinim z Ferety v letech 1820 - 1830. Jsou zde velmi četné druhy i cizokrajných květin a stromů. Z květin připomenouti dlužno vzácný kandlík, různé druhy čemeřic, alpské květeny atd. Ze stromů na dvacet druhů různých dubů. z jednotlivých stromů je zde pozoruhodný Král smrků na čís. parc. 223/1.
  Je to největší smrk v lesích zdejšího panství. Jméno bylo naň přeneseno po pádu ještě většího smrku v Jablonském lese o větrné smršti 7. dubna 1941. Má krásnou pravidelnou korunu, objem 360 cm
   Velký modřín na čís. parc. 223/1. Je na něm zavěšen kříž (Boží muka) se stříškou alpského slohu, jaké vídáme v Tyrolích. Dříve visel na veliké borovici, která padla též za oběť jmenované smršti. Objem 350 cm.
  

• K větrné smršti 7. a 8. dubna 1941
  Panská zahrada byla jí velmi postižena. Odborníci se však vyslovili, že pohroma se dala očekávati. Většina jehličnatých stromů pocházela z doby založení, byla tedy přes 120 roků stará a tudíž značně přestárlá. Správně měly býti stromy již dávno postupně nahrazovány mladými, aby tvářnost parku příliš neutrpěla.
  

• Krásný červený buk uprostřed nádvoří zámku - parcela čís. 142, stáří stromu asi 80 roků
  

• Břečťan na Novém dvoře  porůstá zeď domu čp. 72 Nového dvora
  

ALEJE

 Svého času nazvaly Lidové noviny Kyšperk (dnes Letohrad) městem alejí. Pojmenovaly jej přiléhavě, protože všechny cesty vedoucí do města byly vroubeny alejemi. Dnes jsou v některých mezery a jsou postupně obnovovány.
 

• Alej k Šedivci
  Smíšené stromořadí z různě starých stromů p.p.č. 710/2 k.ú. Letohrad, obvod největšího stromu 240 cm
   

• Březová alej ve Svatojánské ulici
  Vysázena roku 1931 v horní části ulice vedle hřbitova nahoru ke kříži na Kopečku p.p.č. 690/1, obvod kmene největšího stromu 165 cm
  

• Javorová alej od nádraží k městu
  Založena roku 1880. Zajímavé je, že do rozsáhlé aleje javoru mléče se v blízkosti křižovatky a výjezdu z provozovny obchodu s palivy vloudil jírovec maďal. p.p.č. 753/3 a 753/4 k. ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 220 cm.
  

• Javorová alej k Lukavici
   Původně u silnice k Lukavici stály obrovské lípy, které byly z důvodu bezpečnosti vykáceny a nahrazeny javorovou alejí. V současné době se dochovalo jen 6 stromů, p.p.č. 735 k. ú. Letohrad, obvod kmene nejmohutnějšího stromu 245 cm.
  

• Jednostranná alej v Taušlově ulici
   Od bývalých městských jatek až po dům čp. 466 je tvořena javory a dále pak pokračují lípy. Byla vysázena roku 1905. p.p.č. 723/1 k. ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 180 cm
  

• Kaštanová alej
  Zachovalé stromořadí vedoucí od Hotmarovy kaple. p.p.č. 715/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 282 cm
  

• Kaštanová alej
  Oboustranná alej vedoucí od Bažantnice směrem k silnici na Šedivec. Založena roku 1915. p.p.č. 714/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 255 cm.
  

• Lipová alej středem Václavského náměstí
  Vysázena městem roku 1879 v upomínku na stříbrnou svatbu císaře františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Stromy jsou přestárlé. V roce 1996 bylo vysazeno 5 kusů nových lip v rámci úpravy prostor před komerční bankou. p.p.č. 669/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 185 cm
  

• Lipová alej k Jankovicím
  Vysázena roku 1913 na p.p.č. 691/1 v k. ú. Letohrad. Obvod kmene největšího stromu 230 cm
  

• Lipová alej z Letohradu ke Kunčicím
  Založena roku 1880. Alej s různým stářím stromů, dosazovaná, p.p.č. 700/1 k. ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 300 cm
  

• Smíšená alej po hřebenu Kopečka
  Založená roku 1880. Vede po hřebenu za kaplí směrem k Mechnáči a Pustinám. Jsou v ní zastoupeny různě zachovalé lípy, javory, jírovce a vlašské ořechy, celkem asi 150 kusů, p.p.č. 740 k.ú. Letohrad, obvod kmene největších jedinců 335 cm
  

• Topolová alej
  Alej po obou stranách ulice V Aleji. Od roku 1995 dochází k její rekonstrukci, výsledkem které bude přeměna aleje topolové na alej lipovou., p.p.č. 376/52, 705/2 k. ú. Letohrad
  

• Památná lipová alej z roku 1736 ke kapli sv. Jana na Kopečku
  Když byla roku 1734 vystavěna Janem Václavem Brédou pozoruhodná kaple sv. Jana na Kopečku a roku 1736 kolem ní ambity, vysázeli téhož roku kyšperští měšťané ke kapli vedoucí alej, která se zachovala po dnešní dobu.
  I několik lip bylo poškozeno tolikráte jež vzpomenutou smrští ulomením větví a jedna vyvrácena úplně.  Za podpory Památkového úřadu dal okrášlovací spolek stromy oškrabati a konservovati. Vyhnilé otvory byly vyplněny betonem. V současné době alej čítá 17 původních a 15 dosazovaných kusů lípy malolisté. Obvod kmene nejmohutnějšího stromu 470 cm
   Alej je dvouřadová a stojí na parcele čís. 690/1.
  

• Smíšená alej po hřebenu Kopečka za kaplí sv. Jana
  Alej je dvouřadová. Jsou v ní zastoupeny lípy, javory, kaštany, vlašské ořechy a jiné druhy listnatých stromů. Je oblíbeným cílem procházek. Je tu hojnost laviček , na nichž s oblibou odpočívají ti, kdož chtějí vychutnati krásnou vyhlídku na Krkonoše za podzimních a jarních jasných podvečerů, Orlické hory, Králický Sněžník, část Jeseníků, Suchý vrch, Hřebečník, Lanšperk a Žampach na druhé konci aleje. Rád sem chodíval Mistr Alfons Mucha, čestný občan kyšperský a místo, odkud se pravidelně díval do kraje, je upraveno  v malou terasu a je pojmenováno na jeho památku Muchovou vyhlídkou.
   Alej je též vyhledávaným cílem mladých lidí a proto je žertovně též nazývána „Alej vzdechů“.
   Jdeme-li poněkud dále po hřebenu, přijdeme k nové rozhledně na Mechnáči, zhotovené roku 1943. Odtud je nejkrásnější vyhlídka do kraje.
   Alej byla vysázena na jaře roku 1886
   Odtud je též dobře viděti u lukavického dvora chráněné torso „Muchovy lípy“, zvěčněné jim na „Slovanské epopeji“. U dvorského rybníčka jsou ohromné dvě vrby a za dvorem v listnatém háji Šafranici ohromné duby. Ty ovšem již nejsou na katastru Kyšperka.
  

PAMÁTNÉ STROMY

• Lípa srdčitá
  Vyniká stářím a vzrůstem (obvod kmene 580 cm). Spolu se skupinou stromů na p.p.č. 430/6 v katastrálním území Letohrad tvoří hranici Letohradské bažantnice. Za památný strom vyhlášena dne 7. 4. 1995.
  

• Vondrova vrba
  Jedná se o vrbu bílou o obvodu kmene 570 cm, která roste u pole na kopci při cestě z Kunčic na Hrklici na p.p.č. 247 v katastrálním území Kunčice. Vlastníkem pozemku byl od nepaměti rod kunčického mlynáře Vondry z čp. 18. Při práci na polích nacházeli Vondrovi pod vrbou místo ke svačinám a odpočinku. V roce 1960 do stromu uhodil blesk a zničil značnou část koruny. Dne 9. 3. 1995 byla vyhlášena za památný strom. V srpnu 1995 neznámý pachatel vrbu podpálil. Díky okamžitému zásahu hasičského sboru strom neshořel úplně.
  

• Skupina stromů
  Lípa srdčitá, habr obecný a javor klen na p.p.č. 430/6 v katastrálním území Letohrad tvoří skupinu stromů, která vynikne svojí mohutností, stářím a tvoří hranici Letohradské bažantnice. Dne 27. 11. 1995 byla tato skupina stromů vyhlášena za památné stromy.